Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Přehled popsaných odrůd

Slovo úvodem

Na jaře roku 1910 usnesl se ústřední výbor Ovocnického spolku pro království České v Praze, za předsednictví Jeho Jasnosti prince Bedřicha ze Schwarzenbergu, na podnět zemského inspektora hospodářského školství Ph. dra. Fr. Sitenského, aby se přikročilo k pokračování Fr. Thomayerem započatého díla „České Ovoce“.

Usnesení to splnilo dávno chované přání, by po příkladu jiných měli též naši milovníci ovocnictví a ovocnáři z povolání vlastní dílo, na domácích zkušenostech založené, jež by usnadňovalo volbu odrůd při zakládání, neb znovuzřizování nejen velkých, pro zisk založených sadů, nýbrž i při vysazování malých domácích zahrádek.

Provedení díla svěřeno bylo podepsanému. Úmyslem jeho bylo spracovati obsáhlý výběr hrušek, peckovic, jablek, po případě i ovoce drobného.

Výběr hrušek i jablek obsáhnouti měl každý dva svazky po 50 obrazech a popisech, z nichž prvý vždy by představoval výběr ovoce nejlepšího, druhý by jej doplňoval, a mimo to měl obsáhnouti odrůdy nové, k pěstování za vhodné již uznané. Prvý svazek peckovin byl míněn tak, jak se uskutečnilo, druhý obsahovati měl meruňky, broskve, révu vinnou, ořechy atd. Všech 6 svazků bylo by tedy obsahovalo celkem 300 obrazů.

Rozvrh ten byl schválen, začalo se dle něho již pracovati, avšak ohromný náklad, jakého dílo vyžadovalo, zamezil provedení jeho v zamýšleném rozsahu, tak že bylo uutno je zkrátiti. Poněvadž se mezitím již pracovalo a bylo mnohem více obrazů zhotoveno, než měly omezené výběry hrušek a jablek obsahovati, musil počet ve výběr pojatých na 65, jablek a peckovin na 60 odrůd býti stanoven.

Následkem toho bylo i výběr odrůd pozměniti. Mnohé odrůdy v prvý výběr už přijaté bylo vypustiti z příčiny, že nebyly ještě zobrazeny, kdežto jiné, které měly druhý výběr tvořiti, bylo nutno vřaditi do výběru prvého.

Vědecké ovocnické soustavy nebylo při seřadění odrůd, jak již bylo v druhém svazku uvedeno, užito a odrůdy seřaděny dle doby zrání, nejranějšími počínaje.

Mezitím pokročila práce tak, že v prvním padesáti odrůd hrušek nebylo lze z odborných důvodů přidaných 15 odrůd mezi ostatní již zařaditi, jak by mělo býti, tak že jsou jakýms stejně seřazeným doplňkem.

Sebrati k dílu vše potřebné, neb vše musilo býti původní, nic z jiného díla opakováno, byla práce velmi obsáhlá, ale dík všestrannému, nezištnému přispění byla velmi ulehčena, vůbec umožněna, tak že i III, svazek dokončen býti mohl.

Tím není řečeno, že ukončeno dílo celé, naopak dochází podepsaného právě zpráva, že vydavatelstvo odhodlalo se přes částečný neúspěch, přítomnými okolnostmi zaviněný, k dalšímu pokračování.

Nicméně pokládá podepsaný za milou povinnost všem, kdo jakoukoliv i nejmenší pomocí ke zdaru prvých III. svazků přispěli, vzdáti na místě tomto hluboký dík, spolu však snažnou žádost, by v další práci přízeň svoji tak, jak daleko možné bude, zachovali.

Největší hmotné i morální podpory poskytl Ovocnický spolek pro království České v Praze, který nelekaje se začátečního neúspěchu, uvolil se ve schůzi ústředního výboru za přítomnosti všech pánů členů výboru s Jasným předsedou v čele, jednohlasně, by se pokračovalo v práci, kterou i Vysoké c. a k. ministerstvo orby, Český odbor zemědělské rady a Ústřední hospodářská společnost pro království České podporovati slíbila.

Zvláštní hluboký dík náleží Veleslavnému Zemskému výboru království Českého, který výnosem ze dne 4. srpna 1910, čís. 80.394 V. zmocnil ředitelství královského českého zemského pomologického ústavu v Tróji, by poskytlo na požádání podepsaného postupně veškery k napodobení potřebné plody odrůd v zahradách ústavu chovaných, čímž umožněno bylo největší počet obrazů hrušek dle plodů těchto zhotoviti. Vřelý dík patří též řediteli ústavu p. doc. Jos. Buňatovi a vrchnímu zahradníku p. Ebr. Rouskovi, kteří zmocnění ono dle možnosti plnili.

Slavný okresní výbor v Chlumci n. C. poskytl podepsanému nejen tolik volného času, by se dílu věnovati mohl, nýbrž i předplacením celého díla pro všechny školy okresu Chlumeckého, počtem 28, dílo to podpořil.

Stejně vřelý dík náleží p. kom. radovi Jar. Veselému, majetníku velkostatku Molitorova u Kouřimě, který neúmornou činností přispěl co nejvíce k uskutečnění díla.

Pan Václav Maruška, vrchní zahradník velkostatku v Klecanech u Prahy, staral se co nejusilovněji, by dodal, co chybělo, tu větve, tam květy i plody v hojné míře, čímž nemálo práci podepsanému ulehčil.

Z dalších příznivců, kteří dílo všemožně podporovali, jsou páni: Fr. Slavík, statkář a průmyslník v Úřeticích u Chrudimě, který mnoho ovoce k napodobení daroval, Jin. Pavingr, vrchní zahradník velkostatku v Poděbradech, R. Maruška, vrchní zahradník ve Svijanech u Turnova, Al. Kiefner, ředitel školek „Viktorie“ v Žilošicích u Brna, J. Pařez, vrchní zahradník v Červ. Pečkách, Fr. Halm, knížecí Schwarzenberský vrchní zahradník v Lovosicích, Kar. Stelzig, knížecí Thun-Hohensteinský vrchní zahradník v Mirabellu u Děčína, správa zahrad J. J. knížete Karla ze Schwarzenbergu v Sedlci u Kutné Hory, Ed. Šandera, majetník mlýna v Sobčicích u Jičína, J. Herles, inženýr v Praze, J. Pelikán, zahradník doc. Malínského v Holovousích, Ant. Strnad, zahradník p. z Dregeru v Chlumci n. C., J. Porcal, vrchní zahradník v Molitorově u Kouřimě, Jos. Mazánek, majetník školek v Soudné u Jičína, Jar. Páv, majetník školek v Lysé n. L., Al. Tuček, nakladatel v Praze, Václav Barvínek, nájemce školek v Chlumci n. C., Karel Šiman, knížecí vrchní zahradník v Libějicích, Ant. Šimon, majetník školek ve Mšeně, J. Černovský, městský zahradník v Hoře Kutné, Em. Březina, učitel v Brandýse n. L., Fr. Freidl, majetník školek ve Vys. Mýtě, J. Nepilý, řídící učitel v Krčině, Jos. Váně, rolník v Sedlci u Vraclavě na Vysoko-Mýtsku, V. Drahokoupil, rolník v Újezdě u Chlumce. Z okresních zahradníků-pomologů: Jan Doležal v Novém Bydžově, Jos. Stanislav v Mnichově Hradišti, Kar. Ledvinka v Kolíně, J. Vrťátko v Kouřimi.

Opomenuto-li přes snahu, aby se tak nestalo, uvésti jméno některého z pánů příznivců, budiž omluveno, stejný dík patří všem.

Nestačilo však jenom plody sebrati, šlo dále o jich věrné zobrazení, což svěřeno osvědčenému závodu, který provedl obrazy i pro dílo „Moravské Ovoce“, České grafické akc. společnosti Unii v Praze. Ústav ten přijal dílo za vlastní, věnoval všemožnou péči, aby obrazy co nejvěrněji podány byly. Nebyla to práce nepatrná. Celá řada obrazů, na nichž nedostatky shledány byly, nahrazena, nehledě k vysokému nákladu, jinými, a jeví-li se přes to vše na některých ještě závady, není toho příčinou spořivost, nýbrž že nebylo možno je včas jinými nahraditi. Vůdčí síly ústavu sp. radou J. Vilímem a Drem J. Tomášem v čele nedopustily, by, pokud to vůbec možno bylo, něco závadného z ústavu vyšlo. Také pp. fotografové a chemigrafové ústavu s p. J. Karlem v čele činili vše možné, by obrazy přírodě co nejvíce odpovídaly. Černé obrazy zhotoveny pak byly dle snímků p. K. Kercla, fotografa v Chlumci n. C.

Co části slovesné se týče, hleděl podepsaný popsati vše slovy původními, z přírody samé vzatými. Cizích spisů použito bylo jenom tam, kde běželo o to, zjistiti původ jednotlivých odrůd a zkušenosti o nich nabyté. Co původu se týče, v prvé řadě hrušek, použito bylo převážně francouzského díla: A. Leroy „Dictionnaire de Pomologie“. Překlady statí těch obstarávala z největší části s nevšední horlivou ochotou paní Rita Fořtová, choť inspektora ovocnictví Českého odboru zemědělské rady království Českého, p. Jindřicha Fořta, p. Bedřich Knorre, c. k. professor vyšší reálky v Hradci Králové a částečně p. V. Barvínek v Chlumci n. C., již výše uvedený. Dále použito bylo spisů: Thomayer „České Ovoce“, Suchý „Moravské Ovoce“, Pixa „Klíč štěpařský“, Časopis Českých zahradníků, Ovocnické Rozhledy, Zahrada domácí a školní, Listy Pomologické, „Názvy odrůd ovocných“, spisku to vydaného fysiokratickou společností v Čechách. Z cizích: Handbuch der Obstkunde, Pomologische Monatshefte, Deutsche Obstbauzeitung, Praktischer Ratgeber im Obst- und Gartenbau, „Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel“ a „Die wertvollsten Tafelbirnen“, Engelbrecht „Deutschlands Apfelsorten“, Deutschland’s Obstsorten, Der Obstzüchter, Dochnahl „Der sichere Führer in der Obstkunde“, Gauchers Pomologie, Deutsches Obstcabinet, Dr. G. Liegel „Obstsorten“ a Systematische Anleitung zur Kenntniss „Der Pflaumen“, Thomas „Guide Pratique de L’Amateur de Fruits, Jankowski „Sad i ogród owocowy“ a pro zjištění vedlejších jmen С. Mathieu, „Nomenclator Pomologicus“. Mnoho polských jmen oznámil p. K. Sousedík, okresní pomolog v Plzni.

Za výňatky ze soupisu děkana Rösslera v Poděbradech vděčím správě městského musea v Poděbradech, která s nevšední ochotou svěřila původní zápisky k použití.

Scházely však také domácí zkušenosti z jiných míst naší vlasti a kdo by zde lépe poradil a své zkušenosti svěřil, než náš „starý“ soudruh Josef Bláha, někdejší dlouholetý vrchní zahradník ústavu Trojského, který v srdcích svých žáků a přátel Českého Ovocnictví nikdy „nesestárne“. Neměl příležitosti, by sám vlastní zkušenosti někde uložil, učinil tak aspoň zde a poskytl vše, co měl, nezistně k všestrannému použití.

Slovné úpravy všech rukopisů podjal se s vřelou ochotou p. prof. Bedřich Knorre, již nahoře vzpomenutý.

Nebylo však dosti na tom, dílo uskutečniti, šlo také o jeho všemožné rozšíření, by náklad alespoň částečně se kryl. Nemalou tu práci vzal na sebe inspektor ovocnictví Českého odboru zemědělské rady království Českého, p. Jindřich Fořt, sám administraci vedl a za pomoci vřele psaných článků p. Leopolda Baťka, ředitele sadů města Král. Vinohrad, a součinnosti odborných „Listů zahradnických“ za redakce p. Ferd. Macháčka, „Ovocnických Rozhledů“ za redakce p. inspektora Jindř. Fořta, Českých listů hospodářských za redakce Phil. Dra Fr. Sitenského, Zemědělských Zpráv za redakce JUDr. Karla Viškovského, „Zahrady domácí a školní“ za redakce p. K. Kudrny a Jos. Vaňka v Chrudimi, vedle všech občasných i denních listů všemožně o rozšíření díla se staral. Nelze opomenouti díkůvzdání všem odběratelům díla, jichž nelze jmenovati, kteří prostými, však vděkuplnými slovy práci ocenili а k další činnosti vřelostí svojí pobádají.

V Chlumci n. C. v květnu 1915.

Jan Říha.