Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Peasgoodovo

Jabloň Peasgoodovo

 

Svatební místa Snubní prsteny pro oba Svatební oznámení Snubní prsteny Zlaté šperky

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Peasgoodovo

Zrání
 
Doba sklizně: 2. polovina září
Konzumní zralost: 1. polovina října
Skladovatelnost: do konce listopadu až prosince, z chudší půdy vydrží déle
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  je dobrý opylovač
  odolná proti mrazu
   
Hlavní nedostatky od každého silnějšího smáčknutí se jablka kazí
  silně náchylná k monilióze
   
Plod
 
Chuť dužniny: sladce navinulá
Hodnocení chuti: dobrá
Vůně dužniny: voní
Konzistence dužniny: jemná, měkká a kyprá
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: bílá, do žlutava se měnící
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: něžná, hladká, méně kluzká
Barva slupky: žlutavě zelenavá, později zežloutne, jen zeleně prokvétá, na slunečné straně temně červeně řídce pruhovaná a mezi pruhy bleději červeně nastříkaná
Velikost plodu: velký, 230-365 g, až 500 g
Tvar plodu: zploštělý, ploše kulovitý, souměrný
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná, před větry chráněná poloha
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: nenáročná
Intenzita růstu: bujná
Koruna: zprvu vysoká, později rozložená, řídká
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost: odolná vs. silně náchylná
Padlí: odolná
Rakovina:  
Vadnutí: brzo otrhané plody lehce vadnou a zůstanou zelené
Monilióza: silně náchylná
Hnití: náchylná
Otlačování plodů: malá odolnost, od každého silnějšího smáčknutí se kazí
Vhodnost k transportu: nutno dobře balit
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký, 3.-4. rokem
Výše sklizně: velmi hojně
Pravidelnost sklizně: ob rok střídavá
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: polopozdní, 6.-7. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Anglie
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Peasgood Non Such, Peasgood, Peasgood’s Nonsuch, Peasgooďs Goldrenette, Peasgooďs Sondergleichen, Peasgoodovo, Peasgood neporovnatelné, Goldreinette von Peasgood, Gold-Reinette von Peasgood, Peasgood’s Goldrenette, Goldrenette von Peasgood, Niezrównane Pisguda, Peasgoodské, Peasgooda, Pisgudské, Renet zolotoy Pisgud, Non Such, Reinette dorée de Peasgood, Sanspareille de Peasgood, Sans-Pareilie de Peasgood
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Peasgoodovo (Peasgood) v Říhově knize České ovoce

Peasgoodovo

Peasgood - vyslov „Písgud“
Domovem novějšího tohoto jablka, které jest z největších, jest Anglie; bližší zprávy o původu však se rozcházejí. Jedni tvrdí, že vypěstoval je M. Peasgood ve Stamfordu, druzí píší, že pochází z Peasgoodu u Stamfordu. Londýnská zahradnická společnost poctila je v roce 1872 cenou, načež bylo odevzdáno veřejnosti pod jménem Peasgood’s Nonsuch. Jako všechna veliká jablka získalo sobě rázem všeobecnou oblibu, k čemuž ještě německé jméno Peasgooďs Goldrenette nemálo přispělo. Také i u nás našlo hojně ctitelů a rozšířeno jest již hojně, i ve venkovských zahradách. Německé jméno Peasgooďs Goldrenette nebylo správně voleno, má jen tvar, zvláště Blenheimské renetě velice podobný, však vnitřní hodnotou nelze ho mezi renety a to zvláště ne mezi renety zlaté čítati, a bylo zcela správné, že bylo jméno na Peasgooďs Sondergleichen změněno.

V půdě sobě nijak nevybírá, jen když není příliš chudá a suchá. Největší, často až velmi veliké plody vyvíjejí se arciť v půdách na živiny bohatých a vláhy nepostrádajících, avšak plody tyto rády pod slupkou křenčí, více na stromech hnijí a nevydrží tak dlouho jako plody, které vzrostly v půdě obyčejné, nedosáhnou sice nikdy oné velikosti, jsou však zato jadrnější, nehnijí tolik a vydrží mnohem déle. Ale polohu nutno vždy voliti před větry chráněnou, třeba byla i vysoko položena, jinak nadělají větry veliké škody. Z téže příčiny nelze raditi k sázení stromů vysokých, a kdo je přece míti chce, nechť sází jen tam, kde vítr jim škoditi nemůže. Lépe jest sázeti stromy nízké, volnému vzrůstu ponechané, na nichž se řeže jen nejnutnější. Také i tvarům uměle vedeným se přizpůsobuje, musí však býti šlechtěno na jánčatech; na duzenách roste příliš bujně, velice těžko přizpůsobuje se tvarům malým a zřídka kdy pak uspokojí.

Ve školkách rostou stromky velice bujně a jsou po červenavé kůře lehko znatelny a nezmrzají. V libovolné výšce seříznuty, rozvětvují se rychle v korunu zprvu vysokou, později rozloženou, řídkou, jejíž větve málo postranních větévek vyvíjejí, větve pak pod tíhou plodů často i visí. Roditi začínají, jsou-li na dobrých podložkách šlechtěny, dosti brzo, často již 3.—4. rokem, na pláňatech později, až když poněkud odrostou, plodí pak obyčejně ob rok velmi hojně a že plody jsou vesměs stejně veliké, skýtají plody obalené stromy nádherný vzhled, který každého k dalšímu sázení svádí. Chorobám a plísním nepodléhají, jsou vždy úplně čisty. Letorosty narůstají zprvu velmi dlouhé a silné, později kratší, ke konci jen málo slábnou, mírně se křiví, pod oky velice málo se prohýbají a velice jemná, červenavě šedá plsť je řídce místy pokrývá; po otření této se lesknou, mají barvu tmavě červenavě hnědou a na stinné straně zelenavě nahnědlou. Drobné, jemně vyvstalé tečky rozptylují se četně, však nenápadně. Pěkně vyvinutá, jak dlouhá, tak široká oka až na špičku, která nepatrně odstává, přiléhají, tmavě šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách do výše ok vydutých, krátce klínovitých, širokých, s třemi mohutnějšími žebérky, z nichž postranní jsou delší. Poměrně malá, kuželovitá květní poupata mají šupiny nahnědlé a po špičkách bělavou plstí pokryté. (Viz obraz.)

Největší listy bývají as 110 mm dlouhé, 70 mm široké, jsou tvaru vejčitého neb přiokrouhlého s krátkou, mnohdy křivou špičkou, kraj mají tupě, pilovitě, nestejně dvojmo vroubkovaný; řapíky 20—25 mm dlouhé, chloupkované a malými, při bujném vzrůstu i velkými, kopinatými palisty opatřené. Vesměs jsou listy tupé jako kožené, tmavě zelené a vždy plísně prosty; na větévkách plodonosných bývají delší, po krajích drobněji zoubkovány a mají delší řapíky.

Stromy vykvétají dosti pozdě, 6.—7. den jabloňového květu, nekvetou nikdy přílišně a málokdy zmrzají. Jednotlivé, až 56 mm široké, bílé a zcela jemně růžově stíněné květy sestaveny jsou z plátků člunkovitých tak, že se tyto vzájemně dosahují. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, dle plodů z okresní školky Chlumecké zhotovený, znázorňuje velikost a tvar plodů se stromu vysokého; plody ty vážily 230 a 365 g, s krsků bývají mnohem Větší a jsou příklady, že vypěstovány byly plody až 850 g těžké, to jsou však již výjimky, obyčejně nepřekročí 500 g váhy. Vesměs jsou zploštělé, takže poměr výšky k šířce jeví se as 90 x 110 mm a jen malé plochy bývají o málo vyšší.

Široce otevřené, zelené, u spodu chloupkované kalíšky podobají se velice kalíškům Blenheimské renety, jsou sestaveny z úštů krátkých, užších, které u spodu mezi sebou mezery nechávají, vztyčují se, přischlé špičky krátce ven převislé mají a vězí v jamkách širokých, méně hlubokých, někdy jako vykroužených, jindy nerovných; kulatost plodů v bocích bývá úplná, mnohdy jen zcela mírně porušena.

Plody velké mívají stopky zcela krátké, zřídka úrovně jamky dosahující, menší plody pak tak dlouhé, že až o 10 mm z jamek vyčnívají, jsou vesměs dřevnaté, čím kratší, tím silnější, zelené, dílem zahnědlé, chloupkované a vězí v jamkách hlubokých a širokých, po kraji nerovných, zelenavých a jemně paprskovitě porezavělých.

Něžná, hladká, méně kluzká slupka málo se leskne, dá se s úplně zralých plodů stáhnouti a má barvu žlutavě zelenavou, později poněkud zežloutne, přece však zeleně prokvétá. Většina plodů má slunečnou stranu pěkně temně červeně řídce pruhovanou a mezi pruhy bleději červeně nastříkanou; červeň ta rozptyluje se pruhovitě i tečkovitě často daleko na stranu zastíněnou; mnohé plody mají pruhy jen jako naznačené a mdlé. S krsků bývají plody o něco žlutší, živěji a hojněji pruhovány, než jak obraz znázorňuje. Bělavě rzivé tečky, tvaru hvězdiček, rozptylují se řídce a jen v červeni více vynikají; v obkališí stříknuta bývá jemná, droboučká rez, na některých plodech vyskytnou se i větší, ploché bradavice s celistvým krajem. Bílá, do žlutava se měnící, jemná, měkká a kyprá dužnina obsahuje hojně šťávy a má chuť dobrou, libě vonnou a sladce navinulou. Mnohdy bývá dužnina velice jemně krupičnatá. Nálevkovité podkališí mívá delší, širší neb užší rourku, od níž se táhnou žlutavá, jaderník obklopující vlákna; jaderník má velkou, dutou osu, do které se po stěnách napříč natrhaná pouzdra užší neb širší štěrbinou otvírají; každé pouzdro obsahuje po 1—2 menších, hnědých jádrech. (Viz obraz.)

Nemá se dříve česati, až kolem sv. Václava, brzo otrhané plody lehce vadnou a zůstanou zelené. Česání musí se díti velmi opatrně, poněvadž od každého silnějšího smáčknutí se kazí. Pak poněkud zežloutnou a dospějí k jídlu v polou října, dle počasí i o něco dříve; zrají pak nenáhle a vydrží při dobré chuti do konce listopadu, jednotlivě i do konce prosince, ale nejsou pak již chutné. Jest dobré k snědku a na stole velikou ozdobou, v kuchyni dá se všelijak spotřebovati a na trhu nalézá pro svoji velikost rychlého odbytu. K zasílání musí se velice opatrně baliti, jinak přijde na místo příliš neúhledné.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji pěstují je pod jménem Peasgoodovo čís. 539.

Popisy lze nalézti: Listy Pomologické 1897 str. 48 „Peasgood neporovnatelné“, Handbuch der Obstkunde čís. 791 Goldreinette von Peasgood, E. Deut. Apfelsorten čís. 507 Gold-Reinette von Peasgood, Deut. Obstsorten Peasgood’s Goldrenette, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 28 Goldrenette von Peasgood, Pomologische Monatshefte 1897 str. 1 Gold-Reinette von Peasgood, Jankowski Sad i ogród owocowy str. 358 Niezrównane Pisguda.

Z vedlejších jmen jsou známa: Peasgoodské, Peasgooda, Pisgudské, Renet zolotoy Pisgud, Non Such, Peasgooďs Nonsuch, Peasgood’s Sondergleichen, Reinette dorée de Peasgood, Sanspareille de Peasgood, Sans-Pareilie de Peasgood.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Peasgoodovo osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají technické cookies. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.