Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Boskoopské

Jabloň Boskoopské

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Boskoopské

Zrání
 
Doba sklizně: konec září až říjen, čím déle na stromech, tím chutnější a trvanlivější
Konzumní zralost: listopad až polovina prosince
Skladovatelnost: do ledna až června
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  velmi úrodná jabloň
  stejnoměrně velká jablka pěkného tvaru a barvy
  jablka drží pevně na jabloni, ale češou se dobře
  jablko udrží chuť a šťávu, aniž vadne, do léta
  netrpí tlakem, takže i bez zvláštního balení dobře snáší dopravu
   
Hlavní nedostatky při nevhodném počasí a malé násadě jablka pukají
  na otevřených polohách a v suchém podzimu jablka padají
  náchylnost k proliferaci a hořké skvrnitosti
  méně odolná mrazům
  pozdní plodnost a střídání plodnosti
  předčasně očesaná jablka vadnou
  špatný opylovač
   
Plod
 
Chuť dužniny: částečně okořenělá a sladkonavinulá až nakyslá, renetová, dostatečně sladká
Hodnocení chuti: průměrná až výborná
Vůně dužniny: voní
Konzistence dužniny: velmi jemná, hustá, zprvu křehká, chruplavá, pozdě v zimě měkká
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: žlutobílá nebo nazelenalá, po rozkrojení brzy hnědne
Tloušťka a pevnost slupky: pružná, pevná
Povrch slupky: mdle lesklý, hladký, místem rzí zcela jemně zdrsnělý, kožovitý
Barva slupky: zprvu zelená, později do zlatova světležlutá, slunečná strana mdle červenavě žíhaná nebo mramorovaná, narezavělá až rzivě kožovitá, rzivé lenticely
Velikost plodu: vyrovnaná, střední až velké, 160-300 g, mnohdy až 500 g
Tvar plodu: nevyrovnaný, sploštěle kulovitý nebo válcovitý či soudkovitý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: libovolná, lepší je chráněná, kde zrají nejkrásnější plody
Vhodná nadmořská výška: do 450 m.n.m.
Půda: ne suchá a hubená - méně cenné ovoce bez chuti, raději hluboká, hlinitá, vlhčí, vazčí, aniž by musila být zvlášť úrodná
Intenzita růstu: zpočátku bujná, později střední
Koruna: velká, široce kulovitá, silně rozvětvená
Plodonosný obrost: plody po 1-2
Řez: nevhodný řez oddaluje plodnost, v produkčním věku průklest, nevyžaduje zmlazovací řez
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná vs. méně odolná
Mráz v době květu: odolná vs. méně odolná
Strupovitost: menší náchylnost
Padlí: střední náchylnost, hlavně v suchých letech
Rakovina: odolná, jen ve studených, nepropustných půdách rakovatí
Vadnutí: brzy očesáno vadne, uloženo v teplém nebo suchém sklepě scvrkává, chce vysokou vlhkost ve skladu
Hnití:  
Proliferace: velmi náchylná
Hořká skvrnitost: náchylná
Otlačování plodů: odolná
Vhodnost k transportu: vhodná
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: pozdější, teprve po 5-15 letech
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: střídavá, ob rok velice hojně
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná, 5.-6. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je špatný opylovač
Požadavky: přísně cizosprašná jabloň náročná na opylovače
Opylování:  
Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Boikovo, Coxova reneta, Dukát, Gdánský hranáč, Hammersteinovo, Charlamowski, James Grieve, Jonathan, Krasokvět žlutý, Landsberská reneta, Matčino, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Ušlechtilé žluté, Wealthy, Zuccalmagliova reneta, Zvonkové
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Víno: ano
Sušení: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Holandsko
Šlechtitel: stará odrůda, K. Ottolander v Boskoopu
Matečné odrůdy: semenáč
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Belle de Boskoop, Boskopskaja krasavica, Piekna z Boskoop, Reinette do Boskoop, Reinette de Boskoop, Boskopské, Boskoopské, Schone van Boskoop, Schöner von Boskoop, Schöner aus Boskoop, Reinette von Montfort, Jablko boskopské, Boskopskie, Piekne z Boskoop, Reinette Belle de Boskoop, Reinette Monstrueuse, Schoone van Boskoop, Schoene van Boskoop
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Boskoopské (Jablko boskopské) v knize Moravské ovoce

Boskoopské

Původ a rozšíření
Novým odrůdám ovocným se v poslední době nepřikládá zvláštního významu a proto velmi pomalu razí sobě cestu u našich pěstitelů. Nelze však nově zavedené odrůdy hromadně zavrhovati, vždyť se najdou mezi nimi také odrůdy velmi dobré а k takovým patří rozhodně jablko boskopské. Vypěstováno bylo v Holandsku a pro svou výtečnou jakost, úrodnost a jiné dobré vlastnosti rychle se rozšiřovalo po celé Evropě. Po náležitém poznání zařaděno pak mezi odrůdy doporučené ku pěstování ve velkém. V poslední době se u nás pěstuje a rozšiřuje ze školek ovocných v značném množství a lze očekávati, že se tak bude díti i nadále a to ještě v rozměrech větších.

Poloha
Strom se daří nejlépe v nížinách, na úpatích strání, úžlabinách a p., ať jsou tyto v polohách nižších neb vyšších, není to tedy nijak odrůda choulostivá. Pro svou otužilost vřaděna jest mezi odrůdy pro všechny naše obvody se hodící.

Půda
Půdu miluje vlhčí, vazčí, aniž by musila být zvlášť úrodná. V sušších půdách roste strom tento též dobře, leč ovoce bývá malé.

Vzrůst
Vzrůst stromu jest bujný, ve školce tvoří pěkné rovné a silné kmeny. Vysazen na určité místo roste bujně dále, tvoří vysokou kulovitou, silně rozvětvenou korunu. Při svém bohatém vzrůstu jest velmi úrodný. Kmen má rovný a silný, netrpí rakovinou.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic, podél cest a silnic, vůbec hodí se pro všechna místa, kde jabloně vysokokmenné pěstovati možno.

Tvar stromu
Jest způsobilý pro pěstování vysokokmenů, polokmenů a všech tvarů zákrskových. Obzvláště se hodí ku pěstování jako zákrsek keřovitý, neboť náleží k oné známé „čtverce“ pro pěstování keřovitých zákrsků nejzpůsobilejší, k níž patří vedle této odrůdy „reneta kmínová“, „zlatá zimní parména“ a „krasokvět americký“. Pěstováno-li v jakémkoliv tvaru, vždy jest velmi úrodné při jednoduchém ošetřování. Svými vlastnostmi veškerými podobá se značně renetě kaselské.

Květ
Nekvete příliš bohatě, avšak květy jeho vzdorují dobře nepříznivým vlivům a tak přes to jest každoročně úrodný.

Ovoce
Ovoce jest prostřední velikosti, tvaru sploštěle kulovitého, bez jakéhokoliv vyhranění. Jak z vysokokmenů tak i ze zákrsků jsou vždy plody stejnoměrné, není ve tvaru jejich žádného zvláštního rozdílu, jaký se jeví při mnohých jiných odrůdách.

Kalich
Kalich mívá uzavřený neb polootevřený a jest v široké, dosti hluboké, jemně žebírkované prohlubince.

Stopka
Stopka jest dlouhá neb i krátká, silná, dřevnatá a trčí v hlubokém, úzkém, rezivém důlku stopečném. Na stromě drží dobře.

Barva
Slupka plodu jest žlutozelená a při úplném uzrání žlutá, na straně sluneční červeně v přerušených pruzích žíhaná; červeň bývá někdy až temná. Celý plod jest narezivělý, proto jest slupka drsná. Tečky jsou četné, po celém povrchu rozptýlené.

Dužnina
Dužnina jest žlutobílá, velmi jemná, šťavnatá, chuti částečně okořenělé a sladkonavinulé.

Dozrání a česání
Zraje koncem měsíce listopadu a udrží se až do března. Musí býti náležitě ve vhodné komoře neb sklepě ovocném uloženo, aby přes zimu nevadlo. Na stromě se má ponechati na podzim co nejdéle, neboť brzy očesáno vadne asi tak jako jablka kožená. V nižších krajích se může očesati asi po 20. září a ve vyšších polohách se ponechá o 14 dní déle na stromě. Při česání není choulostivo; tou dobou jest dužnina jeho ještě úplně tvrdá a nepodléhá tak lehce pohmoždění. Po očesání se plody roztřídí asi ve tři neb čtyři jakosti a uloží do komory ovocné.

Zužitkování
Jablko boskopské patří mezi nejlepší obchodní jablka, neboť snese snad každou dopravu; dá se dobře baliti do sudů, beden i košů bez jakéhokoliv pečlivějšího obalu a proložení. Plody, které se dodávají na trh jako tabulové prvé jakosti, nutno ovšem baliti přiměřeně. V domácnostech se požívá povětšině jako jablko čerstvé, leč hodí se k sušení, na výrobu vína a na zpracování ovoce jiného způsobu. Za nedlouho, až pěstitelé a konsumenti ještě lépe poznají všechny dobré vlastnosti tohoto jablka, nabude teprve onoho významu, který mu skutečně náleží. Ve Francii, Německu a j. ve velkých rozměrech vysazují tuto odrůdu.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Boskoopské v knize České ovoce

Boskoopské

Domovem krásné a veliké této odrůdy jest Hollandsko. Majetník školek K. Ottolander v Boskoopu postřehl as v polovici devatenáctého století, že z oddenku, jinou odrůdou přešlechtěného pláněte, vzrostl postranní výhon, který dal krásné, veliké, neznámé plody. V širší známost přišlo však teprve na Zhořelecké výstavě ovocné v roce 1863. Málokterá odrůda došla v krátkosti tak veliké obliby a hojného rozšíření, jako tato a zvláště v Německu sází se v tak velkém množství, že v posledních letech již na celé vagony nabízeno bylo. U nás sice tak daleko nejsme, však i zde naráz se rozšířilo a doporučuje se k vysazování téměř ve všech klimatických obvodech mimo Rudohoří a jihovýchodní Šumavu. Místem vysázena jsou celá stromořadí a sady jen samým Boskoopským. Na Chlumecku pěstuje se od r. 1882 a hned tehdy vzbudilo svojí plodností a velikými plody všeobecnou pozornost a sadaři při koupi zahrad spoléhají na ně. Zkušenosti, za ona léta nabyté, doporučují je k všeobecnému pěstování a v největším množství.

Nejmohutněji vzrůstají stromy a nejkrásnější plody skýtají v hluboké, dosti vlhké hlince, daří se však velmi dobře i v půdách chudších, ano i špatných, písčitých, ale vláha nesmí nikdy scházeti; kdyby byla půda sebe lepší, při tom však příliš suchá, stromy jen krní a plodí drobné ovoce. Daří se i v půdách více vlhkých, však propustných; ve studených, nepropustných rakovatí jako jiné. Poloha jest každá dobrá, se zřetelem k velikým plodům arciť jest lepší chráněná, plody ovšem drží pevně na stromech a nepadají o nic více než Parmény neb jiné. Hodí se hlavně k pěstování stromů polovysokých neb vysokých v polních a velkých domácích sadech, podél polních příkopů a cest, i podél silnic, kde se stromy až do sousedních pozemků za příkopy sázejí. Naproti tomu se na kraje nehodí, roste dosti široce a vadí pak provozu. Do malých domácích zahrádek není také radno je vysazovati, přeroste vše ostatní a pak trvá to přece jen déle, v bujných půdách také i velmi dlouho, než roditi začne. K výchově krsků též je lze jen doporučiti, nutno však toho dbáti, by do půd bujných a tam, kde se půda vzdělává a hnojí, sázeny byly stromky výhradně jen na jánčatech šlechtěné a stromků na duzenech použito bylo v půdách hubenějších. Krsky daří se nejlépe, ponechají-li se volnému vzrůstu a jen nutné se řeže. Dají se velmi dobře přizpůsobiti i tvarům uměle vedeným, i nejmenším, jest však k tomu třeba vycvičené ruky, jinak nevhodný řez oddaluje plodnost do nekonečna; dobře vedené plodí však brzo a hojně.

Ve školkách rostou stromky sice velmi bujně, však všechny k jedné straně, tak že vyžadují zkracování a jest prospěšnější, šlechtiti je v libovolné výšce na jiný, bujně a rovně rostoucí druh. Jednoleté stromky také i ve školkách zmrzají. Později, na místa vysázeny, rostou velice bujně, rozvětvují se mohutně v koruny zprvu vysoké, později však se postranní větve více rozkládají do šířky, nikdy však tolik, jako velice jemu podobná Coulonova reneta. Roditi počínají dle hodnoty půdy, v bujné teprve po 10—12 letech, v hubenější dříve, nikdy však před 5.—6. rokem. Jakmile však roditi počnou, plodí pak obyčejně ob rok velice hojně a samé stejnoměrně veliké plody, v suché půdě jen růžence drobotiny. Mezi tím odpočívají. Rostou, dle svědectví stromů více než třicetiletých, neustále bujně, hmyz jich příliš nevyhledává a plísni nikdy netrpěly, stromy i plody jsou vždy úplně čisty.

Letorosty narůstají dlouhé a ke koncům málo slábnou, pod oky sotva zřetelně se prohýbají a černavá plsť je pokrývá; po otření se dosti lesknou, mají barvu červenavě hnědou a velmi jemný, stříbřitý závoj je z většího dílu řídce pokrývá; žlutavé, dosti nápadné tečky rozptylují se zcela řídce. Poměrně velká, dosti baňatá, dlouhá oka zplna nepřiléhají, mají šupiny červenavé, šedá plsť je kryje a jsou na patkách zcela nízkých, tak že jsou oka výše, maličkých, zcela krátce prohnutých, s třemi krátkými žebérky. Poměrně velmi malá, vejčitá květní poupata mají červenavé šupiny, jen po koncích plstí pokryté a také i zcela lysé.

Veliké, tmavě zelené, vespod vlnaté listy bývají 90—100 mm dlouhé, 65—75 mm široké, vejčité, i také vejčitě okrouhlé, mají zcela krátké, ostré špičky, kraje nestejně dvojmo a hluboko pilovitě zubaté, řapíky as 20 mm dlouhé, chloupkované, s většími kopinatými palisty. Jedna strana bývá o málo mohutněji vyvinuta. Na větévkách plodonosných bývají delší, někdy eliptické, jindy užší a dlouze eliptické, mají kraje drobněji zoubkované a delší, bezpalisté řapíky.

Stromy vykvétaji pátý — šestý den jabloňového květu a bledě růžová poupata dodávají jim v rozpuku krásně narůžovělého vzhledu a kvetou vždy velice hojně. Jednotlivé, as 55 mm široké, bílé a něžně růžově stíněné květy sestaveny jsou z vejčitých plátků tak hustě, že vzájemně se přesahují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz znázorňuje plody následkem veliké úrody náhodou poněkud malé, vážily jen 200 g. Zpravidla bývají na vysokých stromech vyvinuté plody 280—300 g těžké, váhu 250 g lze tudíž míti za průměrnou. Krsky skýtají plody poměrně větší, mnohdy až 500 g těžké. Většina plodů bývá přibližně stejnoměrně veliká, malých se málo najde. Tvarem liší se dosti od sebe; většinou plody zaokrouhlují se jak ke kalichům tak i k stopkám úplně stejně, nabývajíce tak tvaru až kulovitého, ve skutečnosti jsou však vždy o něco širší než vyšší; jiné bývají sploštělejší a zúžují se ke kalichu o něco více než k stopkám. Se stran bývají vždy jaksi stlačeny a jedna strana nižší.

Kalíšky jsou u spodu zelenavě a šedě chmýřité, polootevřené, také i zavřené, sestaveny z úštů dosti širokých, které u spodu uzoučké mezery mezi sebou nechávají, proti sobě se kloní, dlouhé, úzké špičky ven převislé mají a vězí v jamkách hlubokých, úzkých, pravidelných, i všelijak stlačených. Kraje jamek bývají mírně zhrboleny a kulatost plodu bývá stlačena a nestejnoměrně ploše zhranatělá.

Dosti silné, dřevnaté, zelenavé a rzivé stopky vězí v jamkách, jež as o 2—6 mm převyšují, hlubokých, často hrbolem do trojhranu zúžených a jemně skořicově porezavělých.

Mdle lesklá, hladká, místem rzí zcela jemně zdrsnělá slupka má zprvu barvu zelenou, znenáhla víc a více, pozdě v zimě až do zlatova světležlutou; slunečná strana mnohých plodů bývá mdle červenavě buď žíhaná, také i mramorovaná, jiné plody mají tuto stranu jasněji, často až skvěle temně karmínové začervenalou, jak asi na barevném obraze znázorněno. Mnohé plody mají barvu jen žlutou. Velmi jemná rez barvy světle skořicové pokrývá některé plody místy hustě, jinde jen mřížkovitě neb nastříkaně, sem tam tvoří se husté rzivé, velmi jemně, mnohdy i hrubě šedě šupinaté povlaky. Na jiných plodech jest méně rzi často jen sem tam stříknuto. Rezavě nahnědlé, v červeném bělavé tečky rozptylují se po celém povrchu plodu hojně, ve rzi se ztrácejí, v červeném lépe vynikají.

Po rozkrojení dužnina velmi libě zavoní, jest pěkně žlutavá, zcela jemná, hustá, zprvu chruplavá, pozdě v zimě měkká, dosti šťavnatá, chuť renetová, ostřeji navinulá, však při tom dostatečně sladká, libě kořeněná, lahodná, občerstvující a lze říci, že velmi dobrá.

Široká, kuželovitá podkališní rourka bývá hluboká a otvírá se velmi často úzce až do osy jaderníku. Od ní se táhnou žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Ten má osu dutou a pouzdra, po stěnách jen velmi řídce natrhaná, se do ní úzkou štěrbinou, jednotlivě i zcela, otvírají. Každé pouzdro chová jedno, někdy dvě, dlouhá, dlouze zašpičatělá, mnohdy i špatně vyvinutá hnědá jádra; často jich v některém není vůbec.

Nemá se dříve česati až ke konci první polovice října, čím déle na stromech, tím chutnější. K jídlu dospívá as v polou prosince, později k jaru jest ještě chutnější a udrží chuť tu i šťávu, aniž vadne, do léta. Jen brzo otrhané neb nevyzrálé plody poněkud zavadnou. Pozdě v zimě jest k snědku velmi dobré a dá se jako jiné spotřebovati. Pro obchod není lepšího jablka, jest veliké, pěkného tvaru a barvy, netrpí tlakem, tak že i bez zvláštního balení sebe delší dopravu beze škody snáší a dosáhne vždy lepší ceny než jablka jiná.

Bláha o něm poznamenal, že v suché půdě v Tróji se nedařilo a přineslo plody až v patnáctém roce. V některých zahradách pěstované Renety z Montfortu nelze od Boskoopského naprosto rozeznati.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Boskoopské čís. 35.

Popisy lze nalézti: Morav. Ovoce čís. 129 Jablko Boskoopské, Pomol. Listy XXVI. Boskoopské, Zahrada domácí a školní roč. VI. též tak, Handbuch der Obstkunde čís. 822 Schöner aus Boskoop, tamtéž čís 803 Reinette von Montfort, Engelbrecht Deut. Apfel sorten čís. 581 Schöner von Boskoop, Deut. Obstsorten, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel, též tak Pomol. Monatshefte roč. 1869, 1886 a 1889, Thomas str. 121 Belle de Boskoop, Jankowski Sad i ogród owocowy str. 350 Boskopskie.

Z vedlejších jmen jsou známa: Piekne z Boskoop, Reinette Belle de Boskoop, Reinette Monstrueuse, Schoone van Boskoop.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Boskoopské osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist