Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Landsberská reneta

Jabloň Landsberská reneta

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Landsberská reneta

Zrání
 
Doba sklizně: 2. polovina září
Konzumní zralost: říjen 1. polovina až konec listopadu
Skladovatelnost: do prosince, se ztrátou chuti až do března
Zařazení: odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  úhledné plody
  záhy a velmi úrodná
  velmi cenná pro veškery polohy a půdy
  stromy zůstávají až do pozdního věku úplně zdravé
   
Hlavní nedostatky každé pomačkání je znát
   
Plod
 
Chuť dužniny: kyselosladká až sladce navinulá, bez zvláštní okořenělosti
Hodnocení chuti: průměrná až dobrá
Vůně dužniny: lehce voní
Konzistence dužniny: kyprá, jemnozrná, málo chruplavá, spíše měkká
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: žlutobílá
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: hladký, lesklý, až kluzký
Barva slupky: zelenožlutá a při úplném uzrání světložlutá, na sluneční straně jsou některé plody slabě načervenalé a hnědě tečkované
Velikost plodu: střední až velká, 120-200 g
Tvar plodu:  
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná, ve vyšších polohách stanoviště chráněné a sušší, ne však uzavřené
Vhodná nadmořská výška:  
Půda: libovolná, raději teplá, kyprá, přiměřeně úrodná, suchá půda nebo dlouho trvající sucho v létě jí škodí a plody obyčejně spadnou, v mokré pak rakovatí
Intenzita růstu: velmi bujný
Koruna: velmi objemná, široce kulovitá, s řídkou kostrou
Plodonosný obrost: krátký
Řez: prosvětlovací
Pěstitelský tvar: libovolný
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu: poměrně odolná
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina: špatná odolnost ve vlhkých neb nuzných půdách
Mšice vlnatka krvavá: velmi náchylná
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů: málo odolná
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně: bohatá
Pravidelnost sklizně: ob rok velice hojně, mezitím méně a zřídka úplně úhoří
Probírka plodů: vhodná
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 3.-4. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: částečně
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Víno: ano
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Německo
Šlechtitel: rada Burchardt v Landsbergu n. Vartou, stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Landsberger Renette, Reinette de Landsberg, Renet landsbergskij, Reneta Landsberska, Reneta landšperská, Reneta lanšperská, Renette Landsberger, Prasomila Landsbergensis, Landsbergška reneta

 

 

Landsberská reneta (Reneta lanšperská)
v knize Moravské ovoce

Landsberská reneta

Původ a rozšíření
Odrůda tato jest ještě málo známa u našich pěstitelů, teprve v poslední době se vysazuje ve větším množství, jelikož majitelé školek seznali dobře její dobré vlastnosti, jak stromu, tak ovoce. Jest původu německého z okolí Lanšperka. Pro svoje všeobecné dobré vlastnosti rozšiřovala se rychle po Evropě jako málokterá jiná odrůda.

Na Moravě, jak již podotknuto, není ještě rozšířena, jak by bylo žádoucno, lze však doufati, že jakmile začnou mladé stromy rodit a pěstitelé poznají krásné a dobré plody, hned budou pilně tuto odrůdu vysazovati a rozšiřovati.

Poloha
Snad s každou polohou vezme zavděk; daří se dobře v krajích vinorodých i výše položených. Ze zkušenosti je známo, že jest způsobilou pro pěstování v pěti našich pásmech, ale v VI. obvodu již podléhá lehce rakovině a v zimě při prudších mrazech se nachladí a trpí žloutenkou. I v V. obvodu musí býti pěstitel opatrným a vyhledávati pro ni stanoviště chráněné a sušší.

Půda
V půdě není nikdy vybíravou, spokojí se s každou pro jabloně způsobilou půdou. Ve vlhkých neb nuzných půdách trpívá rakovinou. Teplá, kyprá, přiměřeně úrodná půda jest ovšem pro ni nejlepší, odměňuje se pak také za takovou půdu takřka každoroční plnou úrodou.

Vzrůst
Strom roste velmi bujně, proto jest u majitelů školek velice oblíben a pilně rozmnožován. Ve školce tvoří rovné, silné, zdravé kmeny, rány po vyříznutí rychle hojí; není zřídkým zjevem, že za tři roky vypěstovány ve školce nejpěknější vysokokmeny. Na svém stálém stanovišti roste též bujně, jako vysokokmen nebo polokmen tvoří velmi objemnou, široce klenutou korunu. Kostra koruny bývá řídká, avšak pevná, tak že dosti dobře bouřlivým větrům vzdoruje. Koruna nevyžaduje častého prořezávání; u starších stromů jest velmi nutno prořezáváním neb i jinak způsobené rány dobře před přístupem vzduchu, vody atd. chrániti, aby nezahnívaly, neboť dřevo renety lanšperské jest měkké, houbovité a podléhá rychle hnilobě. Letorosty má dlouhé, silné, a list velký, vlnitý, světle zelený. Tím, že tato odrůda je rychlého vzrůstu, má dřevo i letorosty měkké, lehce mšicím podléhající.

Stanoviště
Vysazuje se s nejlepším prospěchem do zahrad domácích i otevřených, kolem luk a do polí. V místech, kde obecenstvo jest již při osazování silnic lhostejné a stromům pokoj dává, hodí se lanšperská reneta i pro osazování cest a silnic a vůbec veřejných míst, kde však lid není ještě zvyklý na pěkné stromy a ovoce podél silnic, tam jest ovoce této odrůdy příliš lákavé.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen a v každém libovolném tvaru zákrskovém, jenže přec pravidelný jehlanec neb zákrsek keřovitý jsou nejvděčnější stromky v každé zahradě; v uzavřených zahradách se též velmi dobře osvědčilo pěstování polokmenů.

Květ
Kvete záhy a bohatě, není v době květenství choulostivá, nasazuje plody v chumáčích. Násada plodonosných pupenů jest každoročně bohatá a proto také strom jest často velmi úrodný.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké, až velké, u dobře živených zákrsků i velmi velké, jestliže se plody protrhávají. Tvar plodu jest sploštěle kulovitý a slabě hranatý; menší plody jsou bez hran, úplně kulaté, poblíž obkališí jest několik nestejných mírných žeber.

Kalich
Kalich jest polootevřený neb uzavřený, malý a jest v mělčí, široké prohlubince. Obkališí bývá po většině žebírkované.

Stopka
Stopka jest podlouhlá, u menších plodů dlouhá, tenká, dřevnatá, drží dobře v kloubku na stromě a trčí v hlubokém, paprskovitě rezivém důlku stopečném.

Barva
Slupku má velmi jemnou, hladkou, lesklou, barvy zelenožluté a při úplném uzrání světložluté; na sluneční straně jsou některé plody slabě načervenalé a hnědě tečkované, tečky bílé se vyskytují po celém plodu. Vůně slupky jest nepatrná.

Dužnina
Dužninu má kyprou, jemnozrnou, šťavnatou, barvy žlutobílé a chuti kyselosladké bez zvláštní okořenělosti.

Dozrání a česání
Uzrává již v říjnu a udrží se při nezměněné chuti až do ledna; v krajích vinorodých zraje počátkem října a drží se do vánoc. Dobrá vlastnost renety lanšperské jest, že vydrží až do konce svěží, jen v barvě se při uzrávání nápadně mění, teprve v prosinci a lednu se vybarvuje nejkrásněji.

Češe se v druhé polovici měsíce září a v nevyhnutelném případě možno ji očesati i v prvé polovici září; očesáno-li předčasně toto jablko, jest hodně kyselé, ale nevadne. Při česání vyžaduje opatrnosti, nebo jako základobarvá reneta trpí každým sebe menším poškozením na úhlednosti; musí se proto česati jednotlivě do látkou vyložených košů. Také na slabou a dlouhou stopku nutno dáti při česání pozor, aby se nepřelomila. Po očesání se dle jakosti roztřídí, nejlepší plody uchovají jako tabulové a ostatní zužitkují jiným způsobem.

Zužitkování
V domácnostech se sice používá této odrůdy ponejvíce jako ovoce tabulového, ale hodí se též dobře na výrobu vína; její kyprá a šťavnatá dužnina se lehce drtí a lisuje a nákyslost dává vínu příjemnou navinulost. Na trhu, pro svou pěknou úhlednost, jest oblíbena a dobře placena. Balí se roztříděna do bedniček a košů do jemného papíru a vlny dřevěné nebo papírových odstřižků; balení sudové dobře nesnáší.

Reneta lanšperská jest odrůda pro naše poměry velice způsobilá tím, že jest záhy a velmi úrodná; netrpí, přes to, že jest to odrůda jemnoslupká, plísněmi a p.; strom její jest pěkného vzrůstu a není choulostivý. Ne sta, nýbrž statisíce by mělo býti těchto stromů vysázeno. Patří k odrůdám, které vyhovují oněm pěstitelům, kteří žádají od ovocného stromu hned a velkou úrodu.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Landsberská reneta v knize České ovoce

Landsberská reneta

Domovem této veliké a sličné odrůdy jest Německo, kdež podařilo se v zahradě rady Burchardta v Landsbergu n. Vartou as v polovici devatenáctého století ze semene ji vypěstovati.

Není to sice chutné jablko na stůl, za to však, dík slušné velikosti a sličné barvě, oblíbeno jest velmi na německých trzích, následkem čehož se v Německu velice hojně pěstuje. V posledních letech nalezla i u nás obliby, čemuž svědčí okolnost, že doporučena byla ze všech klimatických obvodů k přijetí do normálního sortimentu pro král. České, což se jen několika málo odrůdám stalo. Zaslouží toho úplně a zvláště v chladných, drsnějších, vysokých polohách, kde již málokteré odrůdě dobře se vede, měla by se jí věnovati pozornost největší, není hned tak odrůdy jiné, která by, přinášejíc ovoce krásné, za tak skrovných poměrů, s jakými se spokojí, tak výborně prospívala.

Půda, které vláha neschází, jest jí vhod každá, však suchá půda neb dlouho trvající sucho v létě velice jí škodí a plody obyčejně spadnou, v mokré pak rakovatí. Poloha svědčí jí více otevřená a chladnější než uzavřená a teplá, v chladnější jsou plody i jadrnější a déle vydrží. Také i Bláha zmiňuje se o ní, že jest i pro těžké půdy z nejúrodnějších a nejméně choulostivých odrůd a že jest velmi cenná pro veškery polohy a půdy. Obchodníci, kteří s ovocem příliš jemně nezacházejí, nemají jí příliš v lásce, jest na ní každé pomačkání znáti a při sypání do vagonu trpí.

Pěstovati lze ji ve tvaru jakémkoliv. Vysokokmenné stromy hodí se velmi dobře do polních i domácích sadů, na širší silnice není lepší odrůdy, na úzké méně se hodí, rozkládá se, vadí provozu a jest nutno větve do silnice rostoucí často odřezávati, následkem čehož dostává převahu a ráda na opačnou stranu se skloní. V zahrádkách prospívá výborně ve tvaru volně rostoucích krsků, dá se však hravě i nejmenším tvarům přizpůsobiti a kdyby byla ušlechtilejší odrůdou, nebylo by nad ní užitečnější. K účelu tomu musí se však použíti stromků, dle povahy půdy, na duzenech neb jánčatech šlechtěných.

Stromy zůstávají až do pozdního věku při svěžím vzrůstu úplně zdravé a plísně, přes měkké listy, jim neškodí. Zato hmyz je vyhledává a kde objeví se mšice krvavá, jistě jest tato odrůda jí nejdříve napadena.

Pro bujný, kolmý vzrůst jsou ve školkách velice oblíbeny k výchově bez vadných vysokokmenů a používají se hojně k mezišlechtění. Obrůstají hojně krátkými letorosty, takže kmeny sílí a seřezávání jest jen výjimkou třeba. Dle svěží, sivě zelenavé barvy kůry, zvláštních ok a hlavně dle velikých, krabatých, bujně, však bleději zelených, zespod bělavě vlnitých listů rozeznají se zcela lehce mezi všemi jinými. Později, na místo vysázeny, rovětvují se mohutně v koruny zprvu vysoké, pak se vedlejší větve rozkládají, tak že vzrostlé stromy mají tvar široce kulovitý, větve rozvětvují se hojně dále a obrůstají bohatě krátkým, plodonosným dřevem, tak že koruna brzo houstne a musí se občas pročistiti. Roditi začínají brzo, však přece o 1—2 léta později než Parmény; plodí ob rok velice hojně, mezitím méně a zřídka úplně úhoří. Za příznivých poměrů vyvinují se plody stejnoměrně, tam, kde jim nesvědčí, zůstává hojně drobotiny.

Letorosty narůstají dlouhé a silné, rovné, jen někdy se lehce křiví, pod oky zcela mírně se prohýbají a černavá, jemná plsť je téměř celé řídce pokrývá. Po otření se poněkud lesknou, mají barvu jasně červenavě nahnědlou, ve stínu nahnědle zelenavou, valnou část, zvláště u spodu, pokrývá velice jemný, stříbřitý závoj. Velmi jemné, žlutavé tečky rozptylují se hojně, ač zcela nenápadně.

Pěkně, silně vyvinutá oka přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách širokých, o málo výše než oka vyvstalých, zcela krátce prohnutých, s třemi mohutnějšími žebérky, mezi nimiž tvoří se hned pod oky malé mušlovité proláklinky. Oka mění se velmi často v plodonosná poupata. Dvouleté až tříleté dřevo má zvláštní, sivě zelenou, svěží barvu. Poměrně malá, kuželovitá květní poupata mají šupiny červenavě hnědé a zcela maličko šedou plstí pokryté. (Viz obraz.)

Největší listy na letorostech bývají až 115 mm dlouhé, 80 mm široké, ke koncům bývají menší, mají tvar vejčitý a maličké, nastavené, také i delší klínovité špičky, kraje mají hluboko a nestejně pilovitě zubaté a řapíky 25—35 mm dlouhé a chloupkované. Jedna strana bývá o něco delší a mohutněji vyvinuta. Na větévkách plodonosných bývají listy delší, užší a mají delší řapíky.

Stromy vykvétají 3.—4. den jabloňového květu a zelenavá, mdle růžová poupata dodávají jim v rozpuku mdle červenavého vzhledu. Kvetou obyčejně dlouho a málokdy se stane, že by pomrzly. Jednotlivé, 42—50 mm široké, bílé a zcela mdle růžové stíněné květy jsou sestaveny tak, že plátky vzájemně se nedosahují. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, dle plodů s vysokých stromů z okresní školky Chlumecké, znázorňuje průměrnou velikost, tvar i barvu. Mnoho plodů bývá arciť menších, naproti tomu i větších, tak že váha kolísá mezi 120—200 g. Některé mají tvar nižší, k temeni více zkulacený, jiné jsou zdánlivě vysoké, k temeni zúženější, a poměr výšky k šířce jeví se as 70x80, také však as 76x80.

Polootevřené neb zcela otevřené, u spodu zelené, k vrchu přischlé a chloupkované kalíšky sestaveny jsou z úštů došti širokých, které se dole navzájem nedotýkají, kloní se proti sobě, hned na to se vztyčují, špičky ven zkrouceně převislé mají a vězí v jamkách užších, hlubších a drobně žebérkatých; vznikající zde žebra kraje jamek hrbolejí, táhnou se zcela ploše přes celý plod a kulatost jeho zcela mírně hranatějí. Menší plody bývají kulatější. Dřevnaté, dosti silné, zelené a porezavělé stopky bývají as tak dlouhé, že o 5—10 mm jamky přečnívají; čím větší plod, tím kratší stopka a naopak. Vězí v jamkách širokých a hlubokých, po kraji nerovných, zelenavých a jemně porezavělých.

Něžná, hladká, až kluzká slupka se leskne a má se stromu barvu žlutavě jasně zelenavou, která se později mění v jasně slámově žlutou; slunečná strana bývá více žlutá, často lehce červenavě neb oranžově, někdy jen zcela málo, mnohdy více nadechlá, zřídka nepatrně žíhaná. Na spodní části plodu řidčeji, jinde hustěji rozptýlené rzivé, bleději vroubené tečky mění se ke kalíšku v jemné, bělavé pihy.

Po rozkrojení dužnina lehce zavoní, má barvu žlutavě bělavou, jest jemná, málo chruplavá, spíše měkká, hojně šťavnatá a má chuť příjemně sladce navinulou, zcela slabě okořeněnou. Renetová příchuť schází úplně.

Podkališí bývá prostranné a široce tupě kuželovité. Od něho se táhnou zelenavě žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má širokou, dutou osu, do níž se pouzdra po stěnách hojně napříč natrhaná buď jen štěrbinou, také i zcela otvírají. Každé pouzdro chová 1—2 prostředně velká, pěkně vyvinutá, dlouhá, štíhlá a hnědá jádra.

Kde toho nutně třeba, lze plody již před koncem září otrhati, aniž sebeméně zvadnou. Lépe jest trhati první dny října, což díti se musí opatrně a jest prospěšno ihned na určené místo je dopraviti. K potřebě dospívají koncem listopadu a nejlepší jsou do konce prosince; vydrží sice déle, až do března, tratí však šťávu i občerstvující chuť. Jak již praveno, hodí se méně k snědku, však nejsou-li jiné, jsou ovšem dobré. K dopravě nutno je opatrně baliti.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Reneta landšperská čís. 598.

Popisy nalézti lze: Moravské Ovoce čís. 17 Reneta lanšperská; Handbuch der Obstkunde čís. 328, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 37, E. Deut. Apfel sorten čís. 490, Der Obstzüchter 1911 str. 250, Deut. Obstsorten, všude píší Landsberger Renette, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 416 Reinette de Landsberg, Jankowski Sad i ogród owocowy str. 361 Reneta Landsberska.

Z vedlejších jmen jsou známa: Prasomila Landsbergensis, Landsbergška reneta.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Landsberská reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist