Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Coxova reneta

Jabloň Coxova reneta

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Coxova reneta

Zrání
 
Doba sklizně: září 2. polovina (lépe až 2. polovina října vs. doporučuje se částečně podtrhnout, čímž se prodlouží skladovatelnost, přezrálé plody praskají a jsou málo šťavnaté)
Konzumní zralost: říjen 1. polovina až konec prosince
Skladovatelnost: do ledna až března, se ztrátou chuti i déle
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  dobrá schopnost přepravy jablek a dobrá odolnost proti otlačování
  odrůda je dobrý opylovač
  skvělá nepřekonatelná chuť jablek
   
Hlavní nedostatky některá uskladněná jablka hnijí
  velmi náchylná k padlí jabloňovému, zvláště v teplých polohách
  napadána mšicí vlnatkou krvavou
  přezrálá jablka padají
  málo mrazuvzdorná odrůda jak ve dřevě, tak v květu
  jablka náročná na skladování
  náchylná k hořké pihovitosti
  jabloň rychle stárne
  velká a přezrálá jablka praskají, jsou málo šťavnatá a ztrácí trvanlivost
  odrůda náročná na půdu a polohu
   
Plod
 
Chuť dužniny: silně kořeněná, příjemně lehce navinule sladká, velmi výrazně aromatická, s typickým renetovým aroma
Hodnocení chuti: vynikající, až jedinečná
Vůně dužniny: velmi voní
Konzistence dužniny: velmi jemná, hustá, z počátku tuhá, křehká a chruplavá, později měkne
Šťavnatost dužniny: bohatě šťavnatá
Barva dužniny: žlutavá, po rozkrojení jen slabě hnědne
Tloušťka a pevnost slupky: středně pevná
Povrch slupky: hladký, suchý, později až kluzký, málo lesklý až matný
Barva slupky: základní zelená, později zlatožlutá, slunečná strana rudě žíhaná a pruhovaná nebo mramorovaná, nezřetelné bělavé tečky
Velikost plodu: malá až střední, 100-200 g, průměr 115 g
Tvar plodu: souměrný, kulovitý až kulovitě sploštělý, jiný o něco vyšší, až pravidelně kulovitý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: nejlépe střední polohy, chráněná, teplá, třeba i výše položená místa
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: každá živná, hlinitá, na vápno bohaté půdá, s dostatečnou vláhou, nesnáší studené a příliš vlhké půdy ani suché a písčité půdy
Intenzita růstu: v mládí bujná, později slabší
Koruna: malá až střední, kulovitá, později ploše kulovitá, zahuštěná
Plodonosný obrost: delší, plody ve shlucích, po 2-3
Řez: co nejméně
Pěstitelský tvar: nízký
   
Odolnost
 
Zimní mráz: malá odolnost
Mráz v době květu: poměrně odolná vs. malá odolnost
Strupovitost: střední odolnost
Padlí: velmi náchylná, zejména v teplých polohách
Rakovina: střední odolnost, sklon v půdách suchých a chudých
Vadnutí:  
Hnití:  
Hořká pihovitost: náchylná
Mšice vlnatka krvavá: velmi náchylná
Otlačování plodů: odolná
Vhodnost k transportu: dobrá
Nároky na chemickou ochranu: velmi citlivá na měďnaté postřiky
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzká, 5.-6. rok, zákrsky 2.-3. rok
Výše sklizně: průměrná až menší
Pravidelnost sklizně: nejdříve pravidelně, později každým druhým rokem velmi hojná
Probírka plodů: vhodná až nutná
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná vs. polopozdní, 4.-5. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač zejména pro současně kvetoucí odrůdy, např. Alkmene, Gloster, Golden Delicious, Idared, James Grieve, Jonathan, Mac Intosh Red, Ontario
Požadavky: samosprašná odrůda, plodí i bez opylení
Opylování:  
Vhodní opylovači: Alingtonské, Ananasová reneta, Astrachán červený, Bernské růžové, Breuhahnovo, Croncelské, Golden Delicious, James Grieve, Jonathan, Kalvil bílý zimní, Krasokvět žlutý, Laxton's Superb, Mac Intosh Red, Oldenburgovo, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní, Starking Delicious, Viktorie bílá, Wagenerovo, Wealthy
Neoplodňuje se odrůdou: Kidd's orange
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: pod 2°C, jinak hnědne dužnina
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Sušení:  
Víno:  
Povidla:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Anglie
Šlechtitel: vypěstoval M. R. Cox v osadě Colnbrok-Lawn
Matečné odrůdy: semenáč z jádra Ribstonského
Mutace: Crimson Cox's, Cherry Cox’s, Superior Red Cox’s
Registrace od: stará odrůda
Regionalita:  
Kříženci s Coxovou renetou: Alkmene, Bláhovo oranžové, Clivia, Dukát, Kidd's Orange, Šampion, Švýcarské oranžové
   
Další názvy Verbesserte Muscat Reinette, Reneta Coxa pomaranzowa, Renet Portocaliu, Renet Cox Portocaliu, Renet Coksa, Reinette Orange, Pomaranczowe Coxa, Peppeling Cox Orange, Oranjevii renet, Kempe's Orange, Kemp's Orange, Cox's Pomeranzen-pepping, Cox's Orangen-Reinette, Cox's Orangen Reinette, Cox's Orangen Pippin, Cox's Orange-Peppin, Cox's Orange Pepping, Cox' Orangen-renette, Verbesserte Muscat-Reinette, Cox's Orange-Pippeling, Cox's Orange Reinette, Cox's Orange, Cox' Orangen, Renet Coxa, Koksova oranjeva reneta, Koksa Pomaranczowa, Cox Orangen Renette, Cox Orangen Reinette, Cox Orangen Pippin, Cox Orange Pippin, Cox Orange, Cox Narancs Renet, Apelsinnyi renet, Aranciata di Cox, Cox, Cox's Orange Pippin, Cox's Orangenrenette, Koksa Pomarańczowa, Reinette Cox's Orangen, Renet Koksa, Coxovo oranžové, Reneta Coxova, Cox’s Orangen-Reinette, Cox’s Orangen Renette, Orange de Cox, Coxova oranžová reneta, Reneta Coxa pomarańczowa, Cos Orange, Cox’s Orange, Cox’s Orange Pepping, Cox’s Orange Pippin, Kemp’s Orange, Reinette Orange de Cox, Russet Pippin, Cox's Pomeranzen Pepping, Reinette Orange de Cox
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Coxova reneta v knize České ovoce

Coxova reneta

Domovem vzácné této renety jest Anglie. V roce 1830 zasel jistý M. R. Cox v osadě Colnbrok-Lawn, mezi Londýnem a Windsorem ležící, jádra Ribstonských jadernáčů, z nichž vzrostlo mimo Coxovu renetu ještě více nových odrůd, z nichž známa jest i Cox Pomona. Tak jako mnoho jiných vzácných odrůd zůstala i Coxova reneta utajena ve své domovině až do r. 1858, kdy londýnskou zahradnickou společností v širší známost uvedena byla.

Není hned druhé odrůdy, která by v sobě slučovala tolik výborných vlastností. Stromy nevyžadují velikého místa, rostou zdravě, není na nich příliš mnoho co řezati, brzo plodí a to plody tak znamenité chuti, že se jí jen chuť Bílého zimního kalvilu a Cornwallského vyrovná. Má sice vadu, že jest za obyčejných okolností drobné, však za poměrů lepších dává plody velikosti pěkné Zlaté parmény a ta uspokojí již každého, pak třeba bylo menší, jest tak šťavnaté, že při rozkrojení šťáva v krůpějích vytéká, a tak chutné, že se mu jeho drobnost odpustí. Míšeňské bylo ještě menší, nebylo tak výborné a přece mělo pověst světovou. Také i výtka, že má tvrdou dužninu, není odůvodněna. Tvrdou dužninu mají jen plody nezralé, když však úplně dozrálo, není tvrdší než Zlatá parména. Rovněž okolnost, že kdo je jednou okusil, baží po něm po druhé, svědčí o jeho hodnotě. V Německu postihli velice brzo vzácné tyto vlastnosti, chvatně je rozšířili, tak že dnes najdou se tam sady, kde tisíce Coxových renet se pěstuje.

Na Chlumecku pěstuje se již od r. 1883, daří se velmi dobře a plodí více než velikosti plodů slouží. Jinak není u nás posud tak rozšířeno, jak by toho zasluhovalo, a skrovné zprávy obdrželi jsme jen z České nížiny, z obvodu jičínského, plzeňského, z Podještědí, Pojizeří a z Poohří. Dle těchto zpráv daří se dobře v každé živné, hlinité, třeba i kamením promíšené, na vápno bohaté půdě s dostatečnou vláhou, také i v těžkých, jílovitých, ne však studených, propustných, na živiny bohatých půdách velmi dobře se daří. I lehké, písčité půdy, které se často hnojí, hodí se mu, však jen tam, kde jest vláha aneb kde zavlažovati se může, na příklad v zahradách domácích a zelinářských; v suchých a hubených, písčitých půdách jen krní, rakovatí a plody i praskají. Poloha má se voliti chráněná, teplá, třeba i výše položená, a jsou příklady, že ještě ve výšce 735 m. n. m., na východně položeném a chráněném místě dobře prospívá. Na místech chladných a drsných zůstanou plody neúhledné, temné, dužnina pak zůstává tvrdá a zelenavá. V dobře volených místech, v polních i domácích sadech prospívají velice dobře stromy polovysoké i vysoké, které se musí občasným hnojením ve svěžím vzrůstu udržovati. V uzavřených sadech jest však výhodnější voliti stromy nízké, volnému vzrůstu ponechané, na kterých se řeže jen tolik, co nutnost vyžaduje. Na stromy v jakémkoliv tvaru uměle vedené také výborně se hodí a zvláště palmety přinášejí hojně nejkrásnějších plodů, předpokládaje, že jsou na duzenech, v nejlepších půdách i na jánčatech šlechtěny.

Ve školkách roste v poměru k jiným odrůdám slaběji, tak že výchova stromků vysokých déle trvá a jest výhodnější šlechtiti je v libovolné výšce na zdravé pláňky neb jiné bujné odrůdy. Později rozvětvují se v koruny poměrně malé, kulovité, které se mají, poněvadž se šlahounovitě rozvětvují, v prvých letech hlouběji seřezávati, by pevnější kostru založily. Však i přes to se vedlejší větve, které hojně plodonosným dřevem obrůstají, rozkládají a pod tíhou plodů se sklánějí. Plodnost polovysokých neb vysokých stromů začíná 5.-6. rokem, často i dříve, krsků někdy již 2.—3. rokem, jest každým druhým rokem velmi hojná, často až přespřílišná, tak že kde to jde, hlavně na krscích, plody probrati se musí. Po velké úrodě mají se stromky přihnojiti, po případě když růsti přestávají, hlubokým řezem zmladiti. Jinak jsou stromy zdravé a plísněmi netrpí; v době kvetu jsou otužilé a květy nezmrzají nic více než odrůd jiných.

Na mladých stromech narůstají letorosty dlouhé, zcela štíhlé a končívají se sesílenou špičkou, později jen zcela krátké a slabé, málo se křiví, pod oky velice mírně se prohýbají a černavá plsť je jemně a řídce pokrývá, po otření se málo lesknou, mají barvu hnědě fialovou, do stínu zahnědlou a jemný, stříbřitý závoj je téměř cele pokrývá; šedožlutavé, nápadnější tečky rozptylují se hojně po celém povrchu. Poměrně veliká, dlouhá, silně vyvinutá oka jdou hustě za sebou, přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách širokých, jako oka vysokých, zcela krátce prohnutých, s třemi mohutnějšími žebérky, která se hluboko táhnou. Mnohé z ok mění se v poupata květní, jichž se i na slabších plodonosných větévkách množství vyvinuje. Jsou zcela maličká, kuželovitá a mají hnědé, velmi jemnou, šedou plstí pokryté šupiny. (Viz obraz.)

Vyvinující se listy bývají hojně, dorostlé jen vespod bělavě vlnaté, na povrchu temně zelené, listům Muškátové renety poněkud podobny. Bývají as 80—90 mm dlouhé, 45-50 mm široké, bud vejčité, většinou však kopinaté, do špiček klínovitě zúžené, kraje mají drobně, mnohdy dvojmo tupě pilovitě zoubkované a řapíky 15—30 mm dlouhé, s úzce kopinatými palisty. Vyskytují se listy také i krátce vejčité; na větévkách plodonosných bývají ještě o něco užší a mají delší, slabší řapíky. Stromy vykvétají čtvrtý neb pátý den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně, dlouho a krásně karmínová poupata dodávají jim v rozpuku sličného, červenavého vzhledu. Jednotlivé, bílé, jemně růžově stíněné, 45—50 mm široké květy jsou sestaveny tak, že plátky sotva vzájemně se dotýkají. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, dle plodů p. J. Veselým v Molitorově k účelu tomu věnovaných, znázorňuje velikost a tvar plodů jak na volně rostoucích krscích se vyvinou, ve váze 130—150 g. Plody od p. Slavíka z Úřetic byly ještě o něco větší a vážily až 180 g, vyskytují se dokonce až 200 g těžké. Se stromů vysokých bývají menší a jen 100—110 g těžké a i menší. Tvar jich mění se jen potud, že mnohé plody jsou jaksi kulovitě sploštělé, na obě strany stejně zaokrouhlené, v poměru výšky k šířce as jako 58x75, jiné bývají o něco vyšší, ke kalichu o málo zúženější a poměr výšky k šířce jeví se as jako 65x75 mm. Polootevřené neb zcela otevřené, u spodu zelenavé kalíšky sestaveny jsou z úštů užších a dlouhých, které se u spodu navzájem nedotýkají, maličko proti sobě se kloní, zcela krátce se vztyčují, přischlé špičky hned ven převislé mají a vězí v jamkách pravidelných, mělčích a velmi mírně zhrbolených; kulatost průřezu bývá pravidelná.

Dřevnaté, dosti silné, přihnědlé a zelené, u spodu silnější stopky jsou as tak dlouhé, že úrovně jamek 8—10 mm přečnívají, plody malé mívají je delší a slabší, vězí v jamkách dosti širokých, mírně hlubokých a porezavělých. Najdou se plody, které mají jamky zcela mělké a stopky v nich zcela kratičké a zdužnělé.

Hladká, později až kluzká slupka málo se leskne, se stromů má barvu zelenou a slunečnou stranu rudě žíhanou a pruhovanou, později sežloutne, že jest až zlatě žlutá, ve stínu zeleně prokvétá, na slunečné straně na způsob Parmény, však ne tak skvěle, tmavě červeně, drobně proužkovaná a mezi pruhy nastříkaná; pruhy rozptylují se tečkované až na stranu zastíněnou. Velmi jemné, jen pod sklem zřetelnější, bělavě vroubené tečky se ztrácejí. Mnohé plody postříknuty jsou velmi jemnou, drobnou rzí.

Žlutavá dužnina po rozkrojení velmi libě voní, jest plna šťávy, velmi jemná, hustá, z počátku tuhá a chraplavá, později měkne a vyniká líbeznou, silně kořeněnou, sladkou, málo však libě navinulou, nepřekonatelnou chutí.

Od podkališní nálevkovité rourky táhnou se zelenavě žlutá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má osu dutou, do které se pouzdra po stěnách natrhaná štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová 1—2 široká, tmavě hnědá jádra.

Česati se mají nejdříve as v polovici října, poněvadž brzo otrhané plody mírně vadnou, zůstanou zelené a nerady sežloutnou. Na krscích probírají se nejdokonalejší plody kolem polovice října, na teplých místech již počátkem října, by zbylé lépe dospěti mohly. K jídlu dospívají buď koncem listopadu neb v prvých dnech prosince a podrží svoji výbornou chuť až do března; vydrží v dobré místnosti i déle, ztrácejí však chuť. Na loži jest třeba dohlížeti, any mnohé plody rády zahnívají. Jest to stolní jablko prvé jakosti, překonávajíc i Ribstonské, které pod slupkou často a hojně křenčívá. Pro velký obchod jest však poněkud malé, mnohdy i neúhledně zbarvené. Má však přece největší budoucnost.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Coxovo oranžové čís. 113.

Popisy nalézti lze: Ovocnické Rozhledy 1912 str. 154 Reneta Coxova, Handbuch der Obstkunde čís. 624, Pomol. Monatshefte 1892 str. 161, Engelbrecht Deutschlands Apfelsorten čís. 515 Cox’s Orangen-Reinette, Lucas Die werfvollsten Tafel-und Handelsäpfel čís, 69, Deutschlands Obstsorten Cox’s Orangen-Renette, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 309 Orange de Cox.

Z vedlejších jmen jsou známa: Coxova oranžová reneta, Reneta Coxa pomarańczowa, Cos Orange, Cox’s Orange, Cox’s Orange Pepping, Cox’s Orange Pippin, Kemp’s Orange, Reinette Orange de Cox, Russet Pippin.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Coxova reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist