Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Ribstonské

Jabloň Ribstonské

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Ribstonské

 

Ribstonské (Jadrnáč ribstonský) v knize Moravské ovoce

Ribstonské

Původ a rozšíření
Hned po „zlaté zimní parméně“ přísluší mu prvé místo mezi zlatými renetami, a jak již u popisu zmíněné parmény uvedeno, v budoucí době o primát na Moravě bude s touto zápasiti. Již pojmenování a také další jméno anglická granátová reneta označují původ této odrůdy v Anglicku, a sice v okolí Ribstonu. Z Anglie se záhy rozšířila v Americe, kde právě tak, jako v Anglii se pěstuje ve velkém množství a jest první z těch, které rozšiřovaly dobrou pověst amerického ovocnářství; po celé Evropě jest již také rozšířena.

Na Moravě se pěstuje asi velmi dlouho, jsouť zde stromy staré. Nejvíce jest rozšířeno jablko toto na Valašsku, leč též pod názvem zlatá reneta. Kde jest rozšířeno v nížinách, bývá tam dosti rezivé a říkají mu „červené kožoušky“; u nás totiž, jak jest trochu jablko rezivé, již jest „kožoušek“, velké jablko ovšem „kožuch“.

Poloha
Daří se lépe v polohách vyšších, chladnějších jako teplejších, proto polohy našeho Valašska se mu nejlépe zamlouvají. Nesmí se tam ovšem vysazovati na svahy přímým severním větrům vystavené, na svazích proti všem ostatním světovým stranám obrácených se daří dobře. V nižších vinorodých krajích nutno voliti pro ně stanoviště v rovině a nížině s vlhčím ovzduším. V suché poloze podléhá přílišně nemocím a hmyzu škodlivému. V našem normálním výběru odrůd ovocných jest vřaděn do I.—V. obvodu, což jest zajisté dobré doporučení.

Půda
Půdu vyžaduje především vlhčí a vazčí; je-li dosti úrodná, strom dosahuje vyššího stáří a přináší plody velmi pěkně vyvinuté. V půdách suchých ve vzrůstu krní a nasazuje proto mnoho, leč malých plodů, které trpí i plísněmi. Též rakovinou bývá zatížen. Přílišná úrodnost jeho vyžaduje mnoho živných látek, proto nutno půdu častěji přihnojovati.

Vzrůst
Strom roste dosti bujně od svého mládí až do vyššího stáří. Ve školce bez mezišlechtění tvoří přiměřené, hutné kmeny. Vysazen na určité místo roste vesele, tvoří nepříliš velkou, poněkud sploštilou hustou korunu, která vyžaduje zejména z mládí pečlivého prořezávání. Vysazen-li do polohy a půdy vyhovující, pak jest velmi úrodný a přináší stejně vyvinuté plody jakosti výtečné.

Letorosty mívá dlouhé, nerovné, vlnaté, vedle méně dlouhých letorostů tvoří mnoho krátkých hrotů plodonosných. List řídce na letorostech nasazený jest dosti velký, vlnatý na spodní straně a následkem toho nápadně šedý, čímž lehce jest znatelný. Všem plísním vzdoruje list dobře.

Vysazuje se do zahrad domácích, sadů ovocných, otevřených, podél stok, příkopů neb svodnic; zejména dobře se mu daří kolem luk neb na úpatí mírně skloněných svahů. Vysazovati jej u cest a silnic se pro plochou korunu nedoporučuje.

Tvar stromu
Hodí se pro vysokokmeny, polokmeny, jehlance i všechny ostatní tvary zákrskové. Miniaturní tvary, jako kordony vodorovné, svislé, tvary v podobě U neb stromky květináčové a j. jsou velmi úrodné, bez zvlášť pečlivého řezu. Neméně jsou vděčné zákrsky keřovité; není lepší odrůdy pro zakládání rozsáhlých sadů ovocných keřovitých. Žádný pěstitel by nepochybil, kdyby založil touto odrůdou na sebe větší ploše ovocné sady keřovitými zákrsky.

Květ
Kvete sice záhy, avšak květ jeho jest velmi otužilý, rychle odkvétá a tím uniká různým škůdcům a dobře každoročně nasazuje. Kvete bohatě v přiměřených půdách, za to v půdách chudých jen poskrovnu květu přináší.

Ovoce
Plody rodí prostředně velké, až velké, tvaru kulovitého, vyššího neb i sploštělého; povrch plodů jest hladký bez vyvýšenin, hran neb žeber, k obkališí se též některé plody poněkud zužují a připomínají na tvar parmény zlaté zimní, a proto často za tuto bývá zaměňován.

Kalich
Kalich má malý, zelený, uzavřený, který jest v mělké, široké prohlubince. Obkališí jest hladké neb mírně hranaté a rezivé.

Stopka
Stopka jest krátká, slabá, dřevnatá a trčí v nepříliš hlubokém a širokém rezivém důlku stopečném. U mnohých plodů vyskytují se v důlku stopečném sval rezivý, který stopku ku straně zatlačuje.

Barva
Slupka jest dosti silná, hladká, neb následkem rezivosti poněkud, drsná, barvy základní zlatožluté; na straně sluneční jest barva základní kryta mdlou červení, ve které se ještě objevují sem a tam temné karmínové žíhy. Do červeně jsou promíchány rezivé skvrny a tečky, tak že není červeň nikdy úplně čistá. I v polostínu bývají plody načervenalé a částečně rezivé na straně světlé. Nejvíce rezivosti jest kolem důlku stopečného a v obkališí.

Dužnina
Při normálních plodech jest dužnina velmi jemná, kyprá, šťavnatá, přes to dosti tuhá, chuti neobyčejně příjemné, okořenělé, sladko navinulé. Při tomto jablku jest soulad okořenělosti takový, že těžko říci, zdali převládá příchuť rozmarýnová neb muškátová. Výtečná jakost dužniny řadí tuto odrůdu mezi nejlepší naše zimní jablka tabulová.

Dozrání a česání
Uzrává již počátkem listopadu v krajích teplejších a koncem listopadu v krajích chladnějších a udrží se při dobré jakosti až do konce března. Češe se opatrně jednotlivě koncem září neb začátkem října, při česání jadrnáč ribstonský není choulostivý, má dosti silnou slupku a té doby tuhou dužninu a nežádá proto zvláštní pečlivosti při přenášení a ukládání. V komoře neb sklepě možno i více vrstev plodů na sebe položiti.

Zužitkování
Jak již předem uvedeno, jest jadrnáč ribstonský jablko tabulové I. třídy, předčí daleko svojí jakostí parménu zlatou zimní a jiné zimní od růdy, jest také proto na trhu velice ceněn. Další jeho dobrá vlastnost a způsobilost pro trh domácí a vývoz jest lehkost balení, neboť se dá baliti do beček bez jakéhokoliv proložení a snese při tom nejdelší dopravu velmi dobře. Na trhy místní se ovšem balí pečlivě více k vůli úhlednosti do hedvábných papírů a vlny dřevěné a vkládá se do bedniček neb košíků. Nemenší cenu jako ovoce tabulové má též jako ovoce hospodářské; plody III. jakosti se zpracují na víno nebo se suší, vaří se z nich výborná povidla; každý tento výrobek jest jakosti velmi dobré.

Plody našeho vyobrazení pocházejí z Valašska se stromu vysokokmenného a dokazují, že jest to odrůda pro naše kraje velice způsobilá. Proto zasluhuje největšího rozšíření ve všech našich krajích, kde se strom této odrůdy daří.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist