Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Ribstonské

Jabloň Ribstonské

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Ribstonské

Zrání
 
Doba sklizně: koncem září až polovina října, brzo otrhané plody nejsou tak chutné
Konzumní zralost: říjen 2. polovina až polovina prosince
Skladovatelnost: do konce února až dubna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  výborná chuť i šťavnatost
  jabloň odolná proti mrazu ve dřevě i květu
   
Hlavní nedostatky jablko některé roky pod slupkou velice křenčí
  odrůda náchylná k padlí a k rakovině
  napadána mšicí vlnatkou krvavou
  odrůda je špatný opylovač
  pozdní, malá, nepravidelná a nejistá úroda
  náročná na půdu
   
Plod
 
Chuť dužniny: příjemná, okořenělá, sladce navinulá až nakyslá, příchuť rozmarýnová nebo muškátová
Hodnocení chuti: velmi dobrá až vynikající
Vůně dužniny: libě muškátová
Konzistence dužniny: velmi jemná, kyprá, tuhá, hustá, zprvu chruplavá, později měkne
Šťavnatost dužniny: šťavnatá vs. méně šťavnatá
Barva dužniny: žlutavá, na vzduchu hnědne
Tloušťka a pevnost slupky: silná, pevná
Povrch slupky: hladký nebo následkem rezivosti drsná, málo se leskne
Barva slupky: zprvu zelená, pak zlatožlutá, na straně sluneční karmínově červená, pruhovaná a mramorovaná, často rzivá
Velikost plodu: střední až větší, plody stejnoměrně vyvinuté, 150-160 g
Tvar plodu: kulovitý, vyšší nebo sploštělý, mírně žebernatý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: raději v polohách vyšších, chladnějších, s vlhčím ovzduším, volných, otevřených
Vhodná nadmořská výška:  
Půda: vlhčí a vazčí, dosti úrodná
Intenzita růstu: bujná
Koruna: nepříliš velká, široká, poněkud sploštilá, převislá, hustá
Plodonosný obrost: plodí nejvíce po koncích slabých větévek po 1-2 plodech
Řez: vyžaduje v mládí pečlivé prořezávání
Pěstitelský tvar: volný
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost: středně odolná
Padlí: náchylná
Rakovina: náchylná v suchých půdách i v příliš těžkých, nepropustných a mokrých půdách
Červivost: častá
Mšice vlnatka krvavá: náchylná
Vadnutí: odolná vs. náchylná, vyžaduje vlhčí uskladnění
Hnití:  
Otlačování plodů: odolná
Vhodnost k transportu: dobrá
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: pozdnější
Výše sklizně: podprůměrná
Pravidelnost sklizně: nepravidelná a nejistá, dle počasí, někdy rychle za sebou, jindy třeba více let nic
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná, 4.-5. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je špatný opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Bernské růžové, Coxova reneta, Croncelské, Gdánský hranáč, Parména zlatá
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Víno: ano
Povidla: ano
Sušení: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Anglie
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy: semenáč
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Glory of York, Jadernáč ribstonský, Jadrnáč ribstonský, Jadernáč ribstonský, Pepin Ribstona, Pepina Ribstona, Reinette de Traver, Ribston Pepping, Ribstons Pepping, Ribston Pippin, Ribstonský jadernáč, Anglická granátová reneta, Zlatá reneta, Červený kožoušek, Kožoušek, Kožuch, Pepinka z Ribston, Prasomila Ribstoniensis, Englische Granat Reinette, Essex Pippin, Formosa, Formosa Pepping, Formosa Pippin, Glory of York, Nonpareil d’Angleterre, Reinette Grenade Anglaise, Reinette de Traver, Ribstone, Ribstoner Pepping, Ribston’s Pepping, Rockhill’s Russet, Travers, Traver’s Reinette, Travers’s Apfel, Traver’s Pippin, Travers Goldrenette, Crawley Reinette
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Ribstonské (Jadrnáč ribstonský) v knize Moravské ovoce

Ribstonské

Původ a rozšíření
Hned po „zlaté zimní parméně“ přísluší mu prvé místo mezi zlatými renetami, a jak již u popisu zmíněné parmény uvedeno, v budoucí době o primát na Moravě bude s touto zápasiti. Již pojmenování a také další jméno anglická granátová reneta označují původ této odrůdy v Anglicku, a sice v okolí Ribstonu. Z Anglie se záhy rozšířila v Americe, kde právě tak, jako v Anglii se pěstuje ve velkém množství a jest první z těch, které rozšiřovaly dobrou pověst amerického ovocnářství; po celé Evropě jest již také rozšířena.

Na Moravě se pěstuje asi velmi dlouho, jsouť zde stromy staré. Nejvíce jest rozšířeno jablko toto na Valašsku, leč též pod názvem zlatá reneta. Kde jest rozšířeno v nížinách, bývá tam dosti rezivé a říkají mu „červené kožoušky“; u nás totiž, jak jest trochu jablko rezivé, již jest „kožoušek“, velké jablko ovšem „kožuch“.

Poloha
Daří se lépe v polohách vyšších, chladnějších jako teplejších, proto polohy našeho Valašska se mu nejlépe zamlouvají. Nesmí se tam ovšem vysazovati na svahy přímým severním větrům vystavené, na svazích proti všem ostatním světovým stranám obrácených se daří dobře. V nižších vinorodých krajích nutno voliti pro ně stanoviště v rovině a nížině s vlhčím ovzduším. V suché poloze podléhá přílišně nemocím a hmyzu škodlivému. V našem normálním výběru odrůd ovocných jest vřaděn do I.—V. obvodu, což jest zajisté dobré doporučení.

Půda
Půdu vyžaduje především vlhčí a vazčí; je-li dosti úrodná, strom dosahuje vyššího stáří a přináší plody velmi pěkně vyvinuté. V půdách suchých ve vzrůstu krní a nasazuje proto mnoho, leč malých plodů, které trpí i plísněmi. Též rakovinou bývá zatížen. Přílišná úrodnost jeho vyžaduje mnoho živných látek, proto nutno půdu častěji přihnojovati.

Vzrůst
Strom roste dosti bujně od svého mládí až do vyššího stáří. Ve školce bez mezišlechtění tvoří přiměřené, hutné kmeny. Vysazen na určité místo roste vesele, tvoří nepříliš velkou, poněkud sploštilou hustou korunu, která vyžaduje zejména z mládí pečlivého prořezávání. Vysazen-li do polohy a půdy vyhovující, pak jest velmi úrodný a přináší stejně vyvinuté plody jakosti výtečné.

Letorosty mívá dlouhé, nerovné, vlnaté, vedle méně dlouhých letorostů tvoří mnoho krátkých hrotů plodonosných. List řídce na letorostech nasazený jest dosti velký, vlnatý na spodní straně a následkem toho nápadně šedý, čímž lehce jest znatelný. Všem plísním vzdoruje list dobře.

Vysazuje se do zahrad domácích, sadů ovocných, otevřených, podél stok, příkopů neb svodnic; zejména dobře se mu daří kolem luk neb na úpatí mírně skloněných svahů. Vysazovati jej u cest a silnic se pro plochou korunu nedoporučuje.

Tvar stromu
Hodí se pro vysokokmeny, polokmeny, jehlance i všechny ostatní tvary zákrskové. Miniaturní tvary, jako kordony vodorovné, svislé, tvary v podobě U neb stromky květináčové a j. jsou velmi úrodné, bez zvlášť pečlivého řezu. Neméně jsou vděčné zákrsky keřovité; není lepší odrůdy pro zakládání rozsáhlých sadů ovocných keřovitých. Žádný pěstitel by nepochybil, kdyby založil touto odrůdou na sebe větší ploše ovocné sady keřovitými zákrsky.

Květ
Kvete sice záhy, avšak květ jeho jest velmi otužilý, rychle odkvétá a tím uniká různým škůdcům a dobře každoročně nasazuje. Kvete bohatě v přiměřených půdách, za to v půdách chudých jen poskrovnu květu přináší.

Ovoce
Plody rodí prostředně velké, až velké, tvaru kulovitého, vyššího neb i sploštělého; povrch plodů jest hladký bez vyvýšenin, hran neb žeber, k obkališí se též některé plody poněkud zužují a připomínají na tvar parmény zlaté zimní, a proto často za tuto bývá zaměňován.

Kalich
Kalich má malý, zelený, uzavřený, který jest v mělké, široké prohlubince. Obkališí jest hladké neb mírně hranaté a rezivé.

Stopka
Stopka jest krátká, slabá, dřevnatá a trčí v nepříliš hlubokém a širokém rezivém důlku stopečném. U mnohých plodů vyskytují se v důlku stopečném sval rezivý, který stopku ku straně zatlačuje.

Barva
Slupka jest dosti silná, hladká, neb následkem rezivosti poněkud drsná, barvy základní zlatožluté; na straně sluneční jest barva základní kryta mdlou červení, ve které se ještě objevují sem a tam temné karmínové žíhy. Do červeně jsou promíchány rezivé skvrny a tečky, tak že není červeň nikdy úplně čistá. I v polostínu bývají plody načervenalé a částečně rezivé na straně světlé. Nejvíce rezivosti jest kolem důlku stopečného a v obkališí.

Dužnina
Při normálních plodech jest dužnina velmi jemná, kyprá, šťavnatá, přes to dosti tuhá, chuti neobyčejně příjemné, okořenělé, sladko navinulé. Při tomto jablku jest soulad okořenělosti takový, že těžko říci, zdali převládá příchuť rozmarýnová neb muškátová. Výtečná jakost dužniny řadí tuto odrůdu mezi nejlepší naše zimní jablka tabulová.

Dozrání a česání
Uzrává již počátkem listopadu v krajích teplejších a koncem listopadu v krajích chladnějších a udrží se při dobré jakosti až do konce března. Češe se opatrně jednotlivě koncem září neb začátkem října, při česání jadrnáč ribstonský není choulostivý, má dosti silnou slupku a té doby tuhou dužninu a nežádá proto zvláštní pečlivosti při přenášení a ukládání. V komoře neb sklepě možno i více vrstev plodů na sebe položiti.

Zužitkování
Jak již předem uvedeno, jest jadrnáč ribstonský jablko tabulové I. třídy, předčí daleko svojí jakostí parménu zlatou zimní a jiné zimní odrůdy, jest také proto na trhu velice ceněn. Další jeho dobrá vlastnost a způsobilost pro trh domácí a vývoz jest lehkost balení, neboť se dá baliti do beček bez jakéhokoliv proložení a snese při tom nejdelší dopravu velmi dobře. Na trhy místní se ovšem balí pečlivě více kvůli úhlednosti do hedvábných papírů a vlny dřevěné a vkládá se do bedniček neb košíků. Nemenší cenu jako ovoce tabulové má též jako ovoce hospodářské; plody III. jakosti se zpracují na víno nebo se suší, vaří se z nich výborná povidla; každý tento výrobek jest jakosti velmi dobré.

Plody našeho vyobrazení pocházejí z Valašska se stromu vysokokmenného a dokazují, že jest to odrůda pro naše kraje velice způsobilá. Proto zasluhuje největšího rozšíření ve všech našich krajích, kde se strom této odrůdy daří.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Ribstonské (Ribstonský jadernáč) v knize České ovoce

Ribstonské

O původu vzácného tohoto jablka neví se nic jistého. Oberdieck o něm píše, že vzniklo snad v Anglii, kdež koncem osmnáctého století v oblibu přišlo, a má se za to, že nalezlo se v Ribston-Hallu u Knaresboroughu v hrabství Yorkshirském: plodný, z jádra vzrostlý strom. Naproti tomu píše Hooker ve svém díle Pomona Londinensis II, že přeneseno tam bylo z Normandie. Angličané velice je sobě oblíbili a rozšířili je nejen na pevninu, nýbrž také i do Ameriky, kdež se místy velmi hojně pěstuje.

Kdy k nám zavedeno bylo, neví se a lze se domnívati, že byl to děkan Rössler, který je pěstovati začal, když r. 1817 rouby od Dr. Diela obdržel, a měl je v svém soupise pod čís. 93. Jest to jablko výborné, které Coxově renetě a Cornwallskému po bok postaviti lze, známo u nás sice všude, pěstuje se však jen místy jednotlivě a nevím, že by kde ve větším množství vysázeno bylo. Hojnějšímu vysazování vadí hlavně okolnost, že jest v plodnosti velice nejisto, a často uplyne více let, aniž rodilo, jindy plodí třeba dvakráte za sebou hojně, ano i velmi hojně.

Má-li se dobře dařiti, nutno mu vykázati místo v půdě nejlepší, v teplé živné hlíně neb hlinitě jílovité, které vláha nikdy nechybí; v příliš těžkých, nepropustných a mokrých půdách rakovatí, v suchých, písčitých krní a usýchá od špiček. Polohu má rádo volnou, otevřenou, třeba i chladnější, nejlépe v podhořích neb na blízku velkých vod, kde bývá vlhké ovzduší. V těsně uzavřených, dusných sadech zřídka plodí. Nejlépe se mu daří, jako všem jabloním, v polích, kde se půda vzdělává a hnojí. Na silnice se pro široké a skloněné koruny naprosto nehodí. Tam, kde jest známo, že dobře se daří a hojně plodí, mělo by se sázeti v míře nejhojnější. K pěstování krsků dobře se hodí, ať jsou již volnému vzrůstu ponechány neb uměle vedeny, zvláště palmetám a malým tvarům lehko se přizpůsobuje. Že však plodí nejvíce po koncích slabých větévek, nutno při řezu dbáti toho, by větévky tyto ušetřeny byly. K výchově krsků mají se bráti stromky na jánčatech, v chudší půdě na duzenech šlechtěné.

Stromky ve školkách rostou sice bujně, velice se však křiví, takže jest výhodnější, šlechtiti je na jiné, bujně rostoucí kmeny. Později, na místo vysázeny, rostou velmi bujně, rychle a rozvětvují se mohutně v koruny široké; střední větve trčí do výše, postranní se rozkládají, často až i velmi hluboko visí. Dosahují při zdravém, svěžím vzrůstu vysokého stáří. Ploditi začínají velice brzo, obyčejně již ve školce, ovšem ojediněle, úroda, která by stála za řeč, začíná až mnohem později. Pak rodí, jak již uvedeno, dle počasí, někdy rychle za sebou, jindy třeba více let nic neb jen zcela málo, nikdy přespříliš, za to bývají plody stejnoměrně vyvinuty. Kvetou každým rokem velice hojně, květy se však as špatně oplodňují, poněvadž buď ihned po odkvětu, neb jakmile dosáhnou plody velikosti velkého hrachu, všechny spadnou. Snad schází jim odrůda s účinnějším pelem neb, jak jiní se domnívají, vlhké ovzduší v čase květu a krátce po něm. Plísněmi netrpí, rakovina objevuje se jen v nepříznivých půdách, za to bývá mnoho plodů červivých.

Letorosty narůstají dosti silné a štíhlé, pod oky se zcela málo prohýbají a černavě šedá, ke koncům šedá plsť je cele řídce pokrývá. Po otření se málo lesknou, barvu mají hnědou a do stínu zelenavě hnědou; jemný, stříbřitý závoj pokrývá je sem tam, zvláště na spodní polovici. Žlutavé, velké tečky řídce se rozptylují. Nápadně velká, dlouhá oka přiléhají, tmavá plsť je kryje a jsou na patkách o něco vyšších, náhle a krátce prohnutých, s mohutnějšími žebérky. Na starších stromech mění se oka, zvláště poslední, větším dílem v květní poupata a nemáme-li k okolnosti té při očkování neb šlechtění zřetele, vykvetou očka neb rouby hned na jaře. Stává se i dosti zhusta, že podobné naočkované květní poupě i plod dá. Ostatní květní poupata bývají veliká, baňatá a šedá plsť je pokrývá. (Viz obraz.)

Dosti velké, málo svraskalé, pololesklé, tmavě zelené a zespod hojně vlnaté listy bývají as 90 mm dlouhé a 65 mm široké, mají tvar vejčitý neb široce eliptický a zúžují se k oběma koncům zcela krátce; kraje mají nestejně, mnohdy dvojmo pilovitě vroubkované, řapíky as 25—30 mm dlouhé a obyčejně bezpalisté. Na větévkách plodonosných bývají při stejné šířce mnohem delší, mívají kraje ostřeji pilovitě zoubkované a o něco delší řapíky.

Stromy vykvétají čtvrtý neb pátý den jabloňového květu, kvetou vždy plně a zelenavé růžová poupata dodávají jim mdlého vzhledu. Jednotlivé, as 60 mm široké, bílé a zcela jemně růžově stíněné květy sestaveny jsou z eliptických plátků vzájemné se dosahujících. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, dle plodů se stromů v okolí Chlumce n. Cidl. rostoucích zhotovený, znázorňuje průměrnou velikost jich při hojnější úrodě; jindy bývají poměrně o něco větší a váží 150—160 g; zobrazené plody byly o něco lehčí, na krscích bývají o něco větší. Tvarem liší se jen tak dalece od sebe, že mnohé plody zdají se zdánlivě vyššími, ačkoliv poměr výšky k šířce jeví se as jako 60x70 a ke kalichu se o něco více zúžují; jiné bývají sploštělejší a jedna strana bývá o něco nižší.

Zavřené, také i zcela maličko pootevřené, malé, u spodu zelené a vlnaté kalíšky sestaveny jsou z úštů krátkých, širokých, které se u spodu tísní, proti sobě se kloní, krátké špičky ven převislé mají a vězí v jamkách mělčích a širších, zcela mírně zhrbolených i pravidelných; z jamek táhnou se přes okraj mírné zvýšeniny, které se však v brzku ztrácejí a kulatost zřídka porušují. Najdou se však také plody, které jsou mírně zhranatělé.

Velké plody mívají stopky silnější a as tak dlouhé, že úrovně jamek sotva přečnívají; plody menší mají stopky slabší a o něco delší, vždy jsou dřevnaté, zprvu zelené, pak hnědé a málo chloupkované, vězí v jamkách dosti širokých, hlubokých, jen jednotlivě hrboly zúžených, hrubě porezavělých. Rez rozptyluje se hruběji, paprskovitě daleko kolem, často až do polou plodu.

Hladká, místem rzí jemně zdrsnělá slupka málo se leskne, má barvu zprvu zelenou, později zelenavě zlatěžlutou, zastíněná strana zůstává zeleně prokvétalá, sluncem ožehlá bývá někdy jen lehce, jindy více zahnědle karmínově začervenalá a temněji pruhovaná, mnohé plody bývají jen zcela lehce, dílem i mramorované zarudlé. Jemné, šedorzivé, často jako z čárek do hvězdiček složené tečky rozptylují se zcela nenápadně, v červeném bývají ruději vroubeny a ve rzi se ztrácejí; sem tam, někdy více, jindy méně, nastříkána bývá jemná rez, která mnohdy i větší plochy řídce pokrývá a v okolí kalicha kruhovitě čárkovanou se jeví. Mnohé plody bývají rzi prosty.

Celé plody nevoní, až po rozkrojení páchnou libě muškátově. Velmi jemná, hustá, žlutavá a šťavnatá dužnina bývá zprvu chruplavá, později měkne a má chuť výbornou, občerstvující, velmi libě navinule cukrnatou a velmi kořenitou. V některých letech bývá chuť méně kořenitá a více navinulá.

Podkališní kuželovitá rourka bývá krátká, od ní táhnou se žlutavě zelenavá, jaderník obklopující vlákna; ten má úzkou, dutou osu a zavřená, po stěnách hladká i natrhaná pouzdra chovají v sobě jedno až dvě, většinou nevyvinutá jádra.

Češe se as v polovici října, brzo otrhané plody nejsou tak chutné jak mají býti, na čež as v polou prosince, některý rok však již v listopadu k jídlu dospívá a podržuje výbornou chuť i šťávu, aniž vadlo, až do konce dubna.

Na stůl jest z nejvýbornějších, pravou pochoutkou a do obchodu hodilo by se, kdyby ho dostatek bylo, výborně, poněvadž dopravu snáší beze škody. Velikou vadou jeho jest, že mnohá leta pod slupkou velice křenčí, čímž na ceně značně tratí; příčina toho není dostatečně vysvětlena, má se však za to, že jest to následkem velmi hnojené půdy. Vadu tu má společně s mnoha jinými renetami, najmě Blenheimskou.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Jadernáč ribstonský čís. 257.

Popisy lze nalézti: Moravské Ovoce čís. 27 Jadernáč ribstonský, Handbuch der Obstkunde čís. 161 Ribston Pepping, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 72, Gaucher’s Pomologie čís. 19, Engelbrecht Deutschlands Apfelsorten čís. 540 též tak, Deut. Obstsorten Ribstons Pepping, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 450, Ribston Pippin, Deut. Obstcabinet.

Z vedlejších jmen jsou známa: Zlatá reneta, Červené kožoušky (na Moravě), Pepinka z Ribston, Prasomila Ribstoniensis, Englische Granat Reinette, Essex Pippin, Formosa, Formosa Pepping, Formosa Pippin, Glory of York, Nonpareil d’Angleterre, Reinette Grenade Anglaise, Reinette de Traver, Ribstone, Ribstoner Pepping, Ribston’s Pepping, Rockhill’s Russet, Travers, Traver’s Reinette, Travers’s Apfel, Traver’s Pippin, Travers Goldrenette.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Ribstonské osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist