Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Bernské růžové

Jabloň Bernské růžové

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Bernské růžové

Zrání
 
Doba sklizně: polovina až konec září
Konzumní zralost: září až říjen 2. polovina (příjemně voní)
Skladovatelnost: do listopadu až února, z vyšších poloh i déle
Zařazení: podzimní až zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  vhodnost jabloně pro vyšší polohy
  krásný vzhled jablek
  dobrá mrazuvzdornost
  je dobrý opylovač
   
Hlavní nedostatky jablka před sklizní hodně padají, především v sušších půdách
  při přezrání jablka občas vatovatí a moučnatí i praskají
  malá odolnost proti strupovitosti a rakovině
  problematická přeprava jablek
   
Plod
 
Chuť dužniny: polosladká až sladká, jen málo navinulá, jemně kořenitá, nejlepší chuť v říjnu a listopadu
Hodnocení chuti: dobrá
Vůně dužniny: mírně voní
Konzistence dužniny: pevná, křehká, jemná, měkká, velmi rychle moučnatí
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bělavě žlutá s nádechem do nazelenale žluté barvy, pod slupkou bývá narůžovělá, po rozkrojení mírně hnědne
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: ojíněný, hladký, lehce mastný, lesklý, suchý i kluzký
Barva slupky: žlutá až zelenožlutá je překrytá zářivě tmavě červenou s žíháním a líčkem, bělavě šedé lenticely
Velikost plodu: střední, při velké úrodě malá, 120-250 g
Tvar plodu: variabilní, tupě kuželovitý až kulovitý, mírně žebernatý, menší plody pravidelnější a okrouhlejší
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: nenáročná na teplo, ne větrné polohy, vyhovují vyšší a vlhčí a především slunečná místa
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: téměř libovolná, nesnáší suché půdy, vlhčí toleruje lépe, v hluboké, živné, s dostatečnou vláhou má lepší plody
Intenzita růstu: zpočátku bujná až jen střední, později ustávající, roste do výšky 6 metrů
Koruna: kulovitá až vysoce kulovitá nebo pravidelně jehlancovitá, řídká, do průměru 6 metrů, postranní větve se pod tíhou plodů rozkládají
Plodonosný obrost: krátký
Řez: náročná na kvalitní řez, chce časté pravidelné zmlazování
Pěstitelský tvar: nízký
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu: středně odolná
Strupovitost: silně náchylná, hlavně ve vlhčích letech
Padlí: středně až málo náchylná (více na suchých stanovištích)
Rakovina: středně až málo odolná
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů: málo odolná
Vhodnost k transportu: nevhodná, jen pečlivě balené
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: od 5. roku, brzká
Výše sklizně: bohatá
Pravidelnost sklizně: zpočátku pravidelná, pak střídavá, ale stálá (menší a větší sklizně)
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: polopozdní vs. poloraná, 4.-5. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Coxova reneta, Croncelské, Jonathan, Gdánský hranáč, Hammersteinovo, Landsberská reneta, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení: ano
Víno:  
Povidla:  
Moštování: ano
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Švýcarsko
Šlechtitel: objevena F Baumannem v Bernském kantonu
Matečné odrůdy: nahodilý semenáč, lesní pláňka
Registrace od: stará odrůda, objevená okolo roku 1800
Regionalita:  
   
Další názvy Berner Rosen, Berner Rosenapfel, Neuer Berner Rosenapfel, Rose de Bern, Róžanka berneńská, Розовое бернское
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Bernské růžové (Bernské) v knize České ovoce

Bernské růžové

Koncem let osmdesátých minulého století vyskytlo se v seznamech zahradnických doporučení nového, překrásně zbarveného jablka, pod jménem Neuer Berner Rosenapfel, k čemuž bylo připojeno, že pochází ze Švýcar, kdež dle pověsti přinesl sobě jistý rolník v osadě Opplingen (v kantonu Bernském) z lesa jabloňové pláně, které po 20 letech, as v roce 1888 první plody dalo. Tyto svojí nádhernou barvou a dobrou chutí všeobecnou pozornost vzbudily, následkem čehož se rychle šířilo. Pověst ta nebyla přemrštěna; jest vskutku z nejkrásněji zbarvených jablek, které se na první pohled každému hned zamlouvá а k pěstování aspoň jediného stromu svádí. Každé ovocné zahradě jest ozdobou a na stromech svítí jako granáty.

Daří se mu v každé půdě, kde jiné jabloně dobře rostou, však stromy v půdě hluboké, živné, s dostatečnou vláhou, skýtají největší a nejvybarvenější plody, naproti tomu plody se stromů v suché, písčité půdě rostoucích mají sice také krásnou barvu, zůstanou však drobné a před uzráním padají; v chladu neb ve stínu zůstávají plody více zelené, zcela neúhledně zbarveny a nejsou tak chutny. Místo se musí voliti před větry chráněné, drží špatně na stromech a za většího větru mnoho jich spadne, čehož také dlouhé stopky jsou příčinou. Na podobných místech chráněných lze sázeti i stromy vysoké, ať jest to již v polích neb zahradách; kde vítr škodí, lépe sázeti stromy nízké, které se buď volnému vzrůstu ponechají, neb jsou-li na pravých podložkách šlechtěny i uměle řežou, přizpůsobí se tvaru každému a vždy hojně plodí. Plod i stromy jsou vždy úplně čisty a plíseň na nich nebyla ještě nikdy pozorována.

Ve školce rostou zdravě, dosti bujně, však přece jen drobně, takže k výchově stromů vysokých lépe jest šlechtiti je v libovolné výšce na stromky jiné. Rozvětvují se později beze všeho přispění pěkně jehlancovitě, postranní větve se však pod tíhou plodů rozkládají. Ploditi začínají brzo a plodnost jest ob rok hojná, až velmi hojná, stálá a zřídka úplně vynechávají.

Letorosty narůstají slabší, štíhlé a rovné, pod oky se velice málo prohýbají a černošedá, velmi jemná plsť je, zvláště ke konci, řídce pokrývá; po otření se lesknou, mají barvu tmavě fialovou, ve stínu zelenavě fialovou a ku spodu bývají jako stříbřitým závojem zahaleny; větší, kulaté i podlouhlé, žlutavé tečky rozptylují se řídce a zcela nenápadně.

Poměrně dosti velká, mezi nimi malá i maličká oka přiléhají, mají šupiny hnědě červenavé, šedou plstí pokryté a jsou na patkách jako oka vysokých, buď zcela krátce prohnutých, také klínovitých s třemi jemnými žebérky. Dosti velká, štíhlá květní poupata mají šupiny červenavě tmavě hnědé a šedá plsť je jen částečně zcela jemně pokrývá. (Viz obraz.)

Měkké, tmavě zelené, na spodní straně málo chloupkované listy bývají as 100 mm dlouhé a 73 mm široké, široce vejčité, mají krátkou, jako nastavenou špičku, kraje nestejně a dvojmo pilovitě zoubkované, řapíky 33—38 mm dlouhé a řídce chloupkované, mnohdy mají i úzké palisty; jedna strana listu bývá delší a mohutněji vyvinuta. Ostatní listy bývají o něco menší, na větévkách plodonosných delší, tvaru eliptického a mají řapíky až 55 mm dlouhé.

Stromy vykvétají 4.—5. den jabloňového květu a mdle zarůžovělá poupata dodávají jim v rozpuku mdle červenavého vzhledu. Jednotlivé, 46—50 mm široké, bílé, jemně růžově stíněné a žíhané květy sestaveny jsou z plátků užších tak, že se vzájemně nedosahují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů od p. Šandery v Sobčicích k účeli tomu věnovaných a znázorňuje velikost a tvar průměrně velkých plodů se stromů vysokých ve váze 120—160 g. Při větší úrodě zůstanou o něco menší; na krscích bývají větší, takže váha jich kolísá mezi 160—250 g. Menší plody bývají vždy pravidelnější a okrouhlejší než velké plody, které bývají často až do pětihranu stlačeny. Plody jsou zdánlivě vysoké, ač ve skutečnosti jsou vždy nižší než širší, v poměru as 70 x 80, také 75 x80; mnohé mají podobu k oběma koncům stejně zúženého soudečku, jiné zužují se více ke kalichu než k stopce.

Kalíšky mají zavřené, zelenavě a šedě ochmýřené, sestavené z úštů dlouhých, u spodu širších, kdež se k sobě tísní, proti sobě kloní, vztyčují a přischlé špičky ven převislé mají. Vězí v užších, hlubších, drobně žebérkatých jamkách. Ze vznikajících zde žebérek táhne se as pět zcela mírně přes celý plod až do jamky stopečné, čímž kulatost velkých plodů bývá ploše zhranatělá, plodů menších však zcela málo porušena.

Slabé, dřevnaté, k plodu silnější, zelenavé a zarudlé stopky bývají as tak dlouhé, že jamky o 6—20 mm přečnívají a vězí v jamkách buď širších a mělkých, nebo užších a hlubokých, jsouce často zobákovitým hrbolem, který jamku úží, na stranu přitlačeny. Mnohdy bývají hrboly ty, kohoutkem zvané, jako u Holovouského malinového, velmi silné, vždy však štíhlejší; někdy jsou zcela malé a velmi často, zvláště u plodů malých, úplně scházejí.

Na stromech jsou plody velmi krásně modravě ojíněny a mají slupku něžnou, lesklou, hladkou, buď suchou, také i kluzkou, barvy nádherně tmavě červené, strana sluncem ožehlá bývá tmavší a nezřetelně žíhaná, kdežto ve stínu žlutavá, spodní barva někdy málo prokvétá. Bělavě šedé, silnější, zdánlivě propadlé tečky rozptylují se na spodní polovině plodu řidčeji, k temeni hojněji, až mění se v bělavé pihy. Mnohdy vy skytují se menší i větší, jednotlivě i vyvstalé skvrny s celistvým krajem. Plody ve stínu vzrostlé nebývají tak sličné, jen žlutavé neb zelenavé a dílem mdlou, temnou červení lehce pokryly neb žíhány.

Po rozkrojení voní dužnina mírně, zcela odlišně než celé jablko, má barvu žlutavě bělavou, která někdy jen k temeni, jindy, zvláště pod slupkou, něžně růžově prokvétá a jen v mezích jaderníka zůstává žlutavě bělavou; ve stínu vzrostlé plody mají jí až i zelenavou; jinak jest jemná, kyprá, dosti šťavnatá a má chuť navinule více sladkou, dobrou a libě, ač lehce kořenitou.

Podkališí táhne se kuželovité hluboko, od něho se táhnou zelenavá, jednotlivě i růžová, jaderník obklopující vlákna; jaderník má osu dutou, do níž se, po stěnách jen velmi řídce natrhaná pouzdra užšími neb širšími štěrbinami pootvírají. Každé pouzdro chová 1—2 pěkně vyvinutá, baňatá, hnědá jádra. (Viz obraz.)

Češe se kolem sv. Václava, načež poslední dny října k jídlu dospívá a v ten čas slabě, však příjemně voní a udrží se při úplné svěžesti, šťávě a dobré chuti až do vánoc. Vydrží i déle, šťáva však a chuť pak mizí.

K snědku jest dobré a zároveň stolu nemalou okrasou, na trhu bude se svojí nádhernou barvou každému zamlouvati. K zasílání musí se dobře baliti, any pomačkané plody rychle zahnívají.

Popisy nalézti lze: Ovocnické Rozhledy 1911 str. 261 Bernské růžové, Deut. Obst bauzeitung 1913 str. 58, Lucas, Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 66, Berner Rosenapfel, Pomol. Monatshefte 1893 str. 249, Neuer Berner Rosenapfel.

Z vedlejších jmen jsou známa: Rose de Bern a Róžanka berneńská.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Bernské růžové osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist