Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Gdánský hranáč

Jabloň Gdánský hranáč

 

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Gdánský hranáč

Zrání
 
Doba sklizně: konec září až říjen
Konzumní zralost: ihned po sklizni, plody konzumně zrají postupně
Skladovatelnost: do prosince až února i března, dužnina měkne
Zařazení: podzimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  je velmi dobrý opylovač
  mrazu odolná ve dřevě i květu
  jablka za větrů nepadají
  jabloň méně náročná na půdu, vhodná i do vyšších poloh
   
Hlavní nedostatky při přezrání jablka lehce moučnatí, skvrnatí a ztrácí chuť
  silně náchylná ke strupovitosti
  špatná schopnost přepravy, jablka choulostivá na otlaky
   
Plod
 
Chuť dužniny: sladkonavinulá, poněkud okořenělá, s malinovou příchutí, na slunci vyvinuté plody bývají sladší
Hodnocení chuti: dobrá až výborná, dokud je jablko zelenavé
Vůně dužniny: voní
Konzistence dužniny: jemnozrná, měkká, kyprá
Šťavnatost dužniny: jemně šťavnatá
Barva dužniny: bělavě žlutavá, také i bělavě zelená nebo bílá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná, slabá
Povrch slupky: modravě ojínělý, po otření velmi lesklý a nápadně mastný, kluzký
Barva slupky: základní zelenožlutá až zlatožlutá, krytá z větší části pěknou, třešňově červenou, až do krvava přecházející barvou, žíhání, jindy tečky
Velikost plodu: nevyrovnané, středně velké i velké, 130-150 g
Tvar plodu: nepravidelný, žebrovitý, vyšší nebo sploštělý, od vrchní až ke spodní části se táhnou po celém plodu význačné hrany
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná, nejlépe v podhořích s ovzduším chladnějším a vlhčím, jen suchá místa nemá ráda, má pak malé plody, toleruje i větrné polohy
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: nenáročná, nejlépe v půdě poněkud hlinito písčitější hluboké, s přiměřenou vlhkostí
Intenzita růstu: bujná, výška do 10 metrů
Koruna: široká, nižší a hustá, spletitá, hustě listnatá, zprvu kulovitá, později široce rozložitá, kdy se spodní větve rozkládají do velké šířky, až i visí
Plodonosný obrost:  
Řez: vyžaduje krátký řez
Pěstitelský tvar: volné tvary, vysokokmen a zákrsek
   
Odolnost
 
Zimní mráz: velmi odolná
Mráz v době květu: uniká pozdním mrazíkům pozdním kvetením
Strupovitost: silně náchylná
Padlí: slabě náchylná
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů: málo odolná
Vhodnost k transportu: špatná, pouze pečlivě balené
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký vs. 5-8 let po výsadbě
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: střídavá, každým druhým až třetím rokem hojně
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná vs. pozdní, 5.-7. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je velmi dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Boikovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Ontario, Parména zlatá, Signe Tillisch, Zvonkové
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Sušení: ano
Víno: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: zřejmě Česko nebo Pomořansko v Německu
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: velmi stará odrůda, vznikla v 17. století nebo dřív
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Calville de Dantzig, Danziger Kantapfel, Roter Kantapfel, Rybízlové jablko, Římské, Hedvábné jablko, Jahodové, Malinové, Kardinálky, Rybízové, Dančík, Danzig, Calleville de Dantzick, Dánský hranáč, Hedvábné, Kardinálek, Žebernáč Gdánský, Kántowka Gdáňská, Gdanski robač, Kalvil Danckij, Calvilla Genadiensis, Abraham’s Apfel, Apfelmusser, Bendeleber Rosen, Bentleber Rosen, Bentlebener Rosen Apfel, Calvillartiger Rosen Apfel, Dantzig (P. de) á Côtes, Florentiner, Geddeholm’s Calville Rouge, Grosser Roter Herbst Faros, Kant Appel, Laurentius Apfel, Lorenz Apfel, Marien Apfel, Paradies Apfel, Pomme d’Amour Rouge, Principaler, Rella, Rode Kant Appel, Rose de Bentleber, Rose d’Hiver en forme de Calville, Rosen Apfel, Rosenfarbener Gestreifter Herbst Cousinot, Rosenhäger, Roter Apollo, Roter Calvill, Roter Cardinal, Roter Liebes Apfel, Roter Mark Apfel, Roter Wulstling, Roter Zwiebeln Apfel, Rubiner, Safstaholm’s Rode Winter Rambour, Schmutzer, Schwäbischer Rosen Apfel, Tiefbutz, Tfefbutzer, Winter Rosen, Hranáč Gdánský, Calv. Gedaniensis, Dantziger Kantappel, Rode Kantappel, Bentlebener Rosen-Apfel, Lorenz-Apfel, Rother Liebes-Apfel, Schwäbischer Rosen-Apfel, Rother Mark-Apfel, Rosenfarbener gestreifter Herbst-Cousinot, Grosser rother Herbst-Faros, Rosen-Apfel, Rother Wulstling, Marien-Apfel, Laurentius-Apfel, Callville de Dantzick, Pomme d'Amour rouge, Rose de Benleber, Rose d'hiver en forme de Callville, Rother Cardinal, Geisburger Calv., Uster Calv., Dielia Gedana, Danziger Dielie, Passavaner, Geddeholm's Callville rouge, Saftaholm's, Rode Winterrambour, Abraham's Apfel, Apfelmuser, Paradies-Apfel, Rother Apollo, Rother Zwiebel Apfel, Rother Zwiebel-Apfel, Dantzig (P. de) à-côté, Roode Kant, Calvillartiger Winter-Rosenapfel, Bentlebener Rosenapfel, Lorenzapfel, Rother Liebesapfel
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
  František J. Thomayer - České ovoce, Díl I.: Jablka
  Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie
   

 

 

Gdánský hranáč v knize Moravské ovoce

Gdánský hranáč

Původ a rozšíření
Pěstitel, který toto jablko vypěstoval, získal sobě velikých zásluh o ovocnářství, neboť stejně skromnou a přec výtečnou odrůdu těžko lze mezi ostatními nalézti. Na skromnost jeho měl hlavní vliv asi jeho původ, muselo býti vypěstováno ve velmi chudých poměrech dle všech okolností v severním Německu. Již tomu bude dávno, co jablko to se pěstuje, jelikož jest rozšířeno po celé střední Evropě a v celé této oblasti jest stejně chváleno. Na Moravě se pěstuje ve všech krajích, nejvíce však v krajinách hornatějších. Bezpochyby pro pěkné, červené, rybízu podobné zbarvení je nazývají někde „rybízlové jablko“. Jinde je zas jmenují „římské“, je-li úplně červené; i za „malinové“ je zaměňují. Pomologickým svrchu uvedeným názvem se jen u odborníků jmenuje.

Poloha
Spokojí se s každou polohou, nízkou, střední i vysokou, otevřenou i uzavřenou, všude stejně se dobře daří. Na česko-moravské vysočině, která patří k nejšpatnějším polohám ovocnářským, se daří gdánský hranáč velmi dobře. V měsíci březnu jsem obdržel plody této odrůdy velmi krásně vyvinuté a zachovalé, pocházející z vysokokmenu pěstovaného v domácí zahradě vysoko položené. Takové vysvědčení jen málo odrůdám jablkovým možno vydati. Pěstitelé našich horských krajin by měli věnovati této odrůdě největší pozornost a rozšiřovati a pěstovati ji co nejvíce na místě všech možných planých moštových jablek. V polohách vinorodých nutno je vysazovati na vlhčí místa; suchá místa nemá rádo.

Půda
Daří se nejlépe v půdě poněkud hlinito-písčitější s přiměřenou vlhkostí. V půdách těžkých, vazkých bývá nemocný. Nežádá ani půdu zvlášť úrodnou; prostřední půdy horské, jsou-li přiměřeně hluboké, jsou proň již dobré, jest vždy v nich jak náleží úrodný.

Vzrůst
Strom roste vždy bujně; neustává ani ve vyšším stáří v pěkném vzrůstu. Ve školce pěstěn v každém tvaru roste velmi dobře, tak že pěstování toho neb onoho tvaru nezpůsobuje pěstiteli obtíže. Vysokokmeny tvoří rovné a silné.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích i štěpnic otevřených. V krajinách horských podél méně používaných cest a silnic by se mohl bez obavy vysazovati. Ovoce rodí ovšem poněkud lákavé a strom neroste mnoho do výšky, ale uváží-li se houževnatost a vzdorovitost jeho, pak nelze činiti námitek proti osazování silnic a cest touto odrůdou v uvedených krajinách.

Tvar stromu
Jako strom vysokokmenný tvoří korunu širokou, nižší a hustou, vyžaduje proto častějšího proříznutí; poranění prořezáváním neb i jinak způsobená zaceluje lehce. Kmen i větve jsou houževnaté, vzdorují i sebe bouřlivějším větrům. U zákrsků každého tvaru jest stejně zdravý a úrodný. Letorosty u každého tvaru vyvinuje silné a dlouhé, které se lehce přiměřeným řezem přinutí k úrodnosti. List mívá velký, spíše jemný a bohatý.

Pěstuje se jako vysokokmen a zákrsek kteréhokoliv tvaru; pro polokmeny jest méně způsobilý, protože netvoří pěknou korunu.

Květ
Na jaře vykvetá později, tím uniká pozdním mrazíkům a jest následkem toho často úrodný. Květů nenasazuje mnoho, ale za to, které nasadil, vzdorují dobře nepříznivému počasí, dobře se oplodňují a přinášejí pravidelně plody.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně veliké i velké, tvaru nepravidelného, žebrovitého, vyššího neb sploštělého. Od vrchní až k spodní části se táhnou po celém plodu význačné hrany, od kterýchž má své pojmenování „hranáč“.

Kalich
Kalich má uzavřený nebo polootevřený, obkališí jest hranaté, žebérkované a úzké.

Stopka
Stopka jest polodlouhá neb krátká, prostředně silná, dřevnatá; na stromě drží dobře, trčí v úzkém, boulovitém, hranatém důlku stopečném.

Barva
Slupku má velmi jemnou, slabou, na stromě ojínělou, po otření velmi lesklou a mastnou. Barvu základní má zelenožlutou až zlatožlutou, která jen v menších plochách na různých částech plodu se objevuje, jelikož jest kryta z větší části pěknou, třešňově červenou, až do krvava přecházející barvou. Plody v plném slunci bývají až nápadně pěkně červeně zbarvené. Vyskytují se též plody této odrůdy žíhané neb docela světlé.

Dužnina
Dužninu má nažloutlou, jemnozrnou, měkkou, šťavnatou, chuti sladkonavinulé, poněkud okořenělé, vonné.

Dozrání a česání
Zraje v říjnu, a to v krajích vinorodých již počátkem, a ve výše položených koncem října. Dobře uloženo udrží se do února i března. Česati se musí opatrně, jestliže se dodává pro trh jako ovoce tabulové neb je-li určeno na sušení. Vyrábí-li se z něho víno, pak se mohou nejlepší plody protrhati jako ovoce tabulové a ostatní opatrně setřásti. Hodí se dobře k jídlu jako ovoce čerstvé, leč musí býti požito v pravém bodu zralosti; nechá-li se přezráti, lehce moučnatí a skvrnatí a jest chuti bezvýrazné. Na sušení jakož i výrobu vína se hodí stejně dobře, výrobky z něho upravené jsou úhledné a chutné. Pro trh vyžaduje pečlivého balení pro svou jemnou slupku a měkkou dužninu.

Zužitkování
Ze všeho jest vidno, že tato odrůda patří k nejlepším našim odrůdám, a měla by se tedy co nejvíce pěstovati a to hlavně na výrobu vína. Naše horské poměry jsou velmi příznivy pro ni, nač tedy pěstovati odrůdy špatnější, když jest možno nahraditi je odrůdou touto.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Gdánský hranáč (Gdanský hranáč) v Říhově knize České ovoce

Gdánský hranáč

O původu jeho nelze nic určitého tvrditi, nebyl a nebude také as nikdy již objasněn. Zápisky starých ovocnářů shodují se v tom, že kolébku jeho, aspoň dle jména, hledati dlužno v Pomořansku, odkudž bylo po celé střední Evropě a i dále již velmi dávno rozšířeno, čemuž také veliké množství vedlejších jmen nasvědčuje; francouzské spisy udávají tentýž původ. V Čechách pěstuje se as od pradávna, zápisu o tom sice nikde nenalézáme, ale nepopiratelní svědkové jsou mohutné, snad staleté stromy, v každé skoro osadě celých Čech roztroušené. Jediný záznam o něm učinil děkan Rössler ve svém soupise pod čís. 45 s poznámkou, že obdržel je v roce 1809 od Dr. Diela. Náš lid dal mu rozličná jména, např. Hedvábné jablko — dle jeho něžné slupky, Jahodové a Malinové — dle příchuti, připomínající tyto bobule, Kardinálky dle jeho barvy; na Moravě jim říkají Rybízové a Římské, místem ponechali mu jméno Dančík, zkomolenina to z německého Danzig. V poslední době nesází se již tak hojně jako dříve.

Daří se mu sice všude, však nejlépe v podhořích s ovzduším chladnějším a vlhčím, jsou-li proti větrům aspoň poněkud chráněna; za takových poměrů vyvíjejí se plody nejpěknější a nejchutnější. Půda se pro ně hodí jakákoliv, roste v půdě těžké stejně dobře jako v lehčí jílovité, i písčité, nepostrádá-li jen poněkud vlhkosti, daří se obzvláště v půdě slínovité. Toliko půda štěrkovitá, vysychavá mu neslouží, brzo v ní chřadne a rodí drobné plody. Hodí se hlavně do volných polních sadů, na pastviny a do zahrad domácích. K silnicím pro širokou korunu neradno je sázeti. Nejlepším tvarem jest vysokokmen nebo polokmen; k výchově krsků se méně hodí a kdo je chce co krsek pěstovati, musí použíti stromků dle povahy půdy, na jánčatech neb duzenech šlechtěné a ponechati je volnému vzrůstu.

Ve školkách rostou stromky zdravě a bujně, pěkně do výše, později na místo vysázeny vzrůstají mohutně a rozvětvují se v korunu spletitou, hustě listnatou, zprvu kulovitou, později se spodní větve rozkládají do velké šířky, až i visí. Roditi začínají dosti brzo, jakmile poněkud odrostou, pak plodí každým druhým až třetím rokem dosti hojně, nikdy přespříliš, však naproti tomu zůstává mnoho drobných plodů; ostatní léta rodí méně, také i rok úhoří.

Letorosty narůstají dlouhé a silné, později, když stromy odrostly, kratší a slabší a ke konci slábnou; pod oky málo se prohýbají, červenavě šedá plsť je větším dílem lehce pokrývá a po otření jejím se lesknou; mají barvu červenavě hnědou, ve stínu bledší a spodní část jest jakoby stříbřitým závojem pokryta; rezavé, drobné tečky rozptylují se hojně a nenápadně po celém letorostu. Krátká, však široká oka přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách o něco vyšších než oka, širokých, s mohutnějšími žebérky, která se hluboko táhnou a letorost jaksi hranatějí. Krátká a baňatá květní poupata pokrývá rovněž šedá plsť. Dvouleté i tříleté dřevo bývá zcela stříbřitým závojem pokryto. (Viz obraz.)

Největší, 90—100 mm dlouhé, 60—70 mm široké, silné, jako kožené, temně zelené a lesklé, na rubu vlnité listy nalézají se u spodu letorostu. Tvar mají kulatě vejčitý, kraje zdvižené a hruběji, hákovitě pilovitě zoubkované, řapíky as 25 mm dlouhé, s většími kopinatými palisty.

Stromy vykvétají 5.—7. den jabloňového květu, nekvetou nikdy tak bohatě jako odrůdy jiné, což nemálo přispívá k stejnoměrnější a stálejší plodnosti. Jednotlivé, as 52 mm široké, bílé a něžné růžové stíněné květy sestaveny jsou z plátků vejčitých tím způsobem, že se vzájemně sotva dotýkají. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů p. Maruškou ze Svijаn k účelu tomu věnovaných; znázorňují průměrnou velikost se starých, vysokých stromů a vážily 130—150 g. Mnohé jsou menší, jiné ještě o něco málo větší. Některé plody bývají sploštělejší, takže poměr výšky k šířce bývá as 62x71 mm a jedna strana vždy nižší, jiné mají tvar více kulovitý, takže poměr ten jeví se as 62x66 mm, a plodů, které by byly 70 mm vysoké a 80 mm široké, jest velice málo. Ke kalichu bývají vždy zúženější než dolů k stopce.

Zelené, šedě chloupkované, zavřené, také i pootevřené kalíšky, sestavené z úštů delších a užších, které se u spodu vzájemně dotýkají, proti sobě se kloní a přischlé špičky ven, často k jedné jen straně převislé mají a vězí v hlubokých, užších, pěkně žebernatých jamkách. Vznikající zde žebérka, z nichž obyčejně některé bývá mohutnější, táhnou se přes kraj jamky ostřeji, dále přes plod až do stopečné jamky plošeji, takže kulatost průřezu mírně hranatějí a i stlačují; po některém z těchto žeber táhne se mírně, svérázně vyvstalý, zaostřelý šev.

Tenké, dřevnaté, chloupkované, zelenavé a zahnědlé neb rudohnědé stopky bývají tak dlouhé, že dosahují as úrovně jamek, jen plody malé mají je o něco delší; vězí v hlubokých, často některým, sem tam se táhnoucím žebérkem zúžených, paprskovitě porezavělých jamkách.

Na stromě pěkně ojíněné plody mají slupku lesklou, kluzkou, barvy bledě světle zelenavé, později citrónově žluté a zeleně prokvétalé. Mnohé plody jsou však cele krásně krvavě, červeně, některé v červeném temněji žíhané, na jiných zastíněná strana, často i polovice plodu, neb tam, kde list přiléhá, zelenavě žlutě prokvétá; žlutavé, velmi jemné tečky rozptylují se nenápadně, však hojně, po celém plodu a bývají ve spodní barvě nahnědlé neb červenavé; sem tam, ač zřídka, stříknuta bývá čárkovitá rez.

Bělavě žlutavá, také i bělavě zelená, jemná, hustá, však kyprá dužnina libě voní, má hojně šťávy a chuť sladce navinulou, libě kořenitou a dobrou. Na slunci vyvinuté plody bývají sladší.

Široká, kuželovitá podkališní rourka dosahuje as na polou k jaderníku; od ní táhnou se zelenavě žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má osu dutou a dosti prostraná, po stěnách natrhaná pouzdra se do této, užší neb širší štěrbinou otvírají; pouzdra bývají i zcela otevřena a každé z nich chová po jednom až dvou velkých, široce vejčitých, tmavých jádrech. (Viz obraz.)

Nemá se dříve česati než koncem září, načež v několika dnech k jídlu dospívá, zraje pak nenáhle a vydrží, dobře uloženo, aniž by vadlo až i do konce února. Nejlepší chuť však podržuje tak dlouho, dokud je zelenavé, pak zůstává sice svěží, ale ztrácí vonnou příchuť.

Jest to dobré, hospodářské jablko, i pro stůl, ač druhé jakosti, dobře se hodí. Na trhu prodává se pro svoji červenou barvu dobře a i němečtí obchodníci kupují je z téže příčiny rádi. K zasílání musí se však velmi opatrně baliti, jest příliš něžné, jinak dojde na místo omačkané a neúhledné. K výrobě jablčáku též se hodí, že však šťáva jeho, dle rozboru laboratoře ovocnicko-vinařské, obsahuje průměrně jen as 10,528 proc. cukru a 0,721 proc. kyseliny, jest třeba míchati je buď s odrůdou jinou, například s Panenským, jehož šťáva mívá až 13,478 proc. cukru a jen 0,659 proc. kyseliny, aneb potřebné množství cukru jinak přidati.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Hranáč Gdánský čís. 128.

Popisy nalézti lze: Thomayer České Ovoce čís. 3, Moravské Ovoce čís. 14, Zahrada domácí i školní roč. V. str. 81, Burk. Jabloň, všude píší Gdánský hranáč; Handbuch der Obstkunde čís. 25, E. Deut. Apfelsorten čís. 201, Deut. Obstsorten, Lucas Die wertvollsten Tafel-und Handelsäpfel čís. 33, všude psáno Danziger Kantapfel; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 85 Calleville de Dantzick.

Dále jsou známa tato vedlejší jména: Dánský hranáč, Dančík, Hedvábné, Jahodové, Kardinálek, Malinové, Rybízové, Římské, Žebernáč Gdánský, Kántowka Gdáňská, Gdanski robač, Kalvil Danckij, Calvilla Genadiensis, Abraham’s Apfel, Apfelmusser, Bendeleber Rosen, Bentleber Rosen, Bentlebener Rosen Apfel, Calvillartiger Rosen Apfel, Dantzig (P. de) á Côtes, Florentiner, Geddeholm’s Calville Rouge, Grosser Roter Herbst Faros, Kant Appel, Laurentius Apfel, Lorenz Apfel, Marien Apfel, Paradies Apfel, Pomme d’Amour Rouge, Principaler, Rella, Rode Kant Appel, Rose de Bentleber, Rose d’Hiver en forme de Calville, Rosen Apfel, Rosenfarbener Gestreifter Herbst Cousinot, Rosenhäger, Roter Apollo, Roter Calvill, Roter Cardinal, Roter Liebes Apfel, Roter Mark Apfel, Roter Wulstling, Roter Zwiebeln Apfel, Rubiner, Safstaholm’s Rode Winter Rambour, Schmutzer, Schwäbischer Rosen Apfel, Tiefbutz, Tfefbutzer, Winter Rosen.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

 

Gdánský hranáč v Thomayerově knize České ovoce

Hranáč gdánský

Hranáč gdánský

Diel I. 1., Luc. IV. 2. b., Hogg. III. 1. c. **†† (zraje v podzimku a drží se po celou zimu.)
______________

Původ. O tomto jablku nalezli jsme pojednání ve mnohých a mnohých starších i novějších dílech pomologických a porovnavše jednotlivá data, došli jsme k tomu poznání, že se pěstovalo již na sklonku minulého století po celé střední i severní Evropě.

V tu dobu, kdy počaly se druhy ovocné podle jmen tříditi a zároveň rozšiřovati, bylo toto jablko známo v Holandsku, Německu i jinde, a každý kraj přidal mu své běžné pojmenování. Nejčastěji setkáváme se s pojmenováním Danziger Kantapfel. Pojmenování toto odůvodňuje se tím, že jest jablko toto hojně rozšířeno v Pomořansku v okolí Gdánska.

Také francouzští spisovatelé obdrželi toto jablko z krajin německých a ponechali mu jméno německého Danziku. U nás v Čechách známe toto jablko již ode dávna a jest rozšířeno v kraji a v horách.

Také náš lid dal mu různá jména, která však mají význam toliko místní. Nalezli jsme jména: hedbávné j., malinové j.

Tím, že to jest druh tak starý, který se rozšiřoval jako výborné jablko od souseda k sousedu, není o původu jeho nic známo, ale v každém ohledu jest to druh z chladnějších krajin.

Literatura a synonyma. Lat. Calv. Gedaniensis. České názvy; Žebernáč gdánský, Dánský hranáč, Hranáč gdánský. (III. Burket, str. 52.) Poprvé činí o něm zmínku Knoop, tab. IV. a jmenuje je Dantziger Kantappel, Rode Kantappel a Kant appel; Luc. č. 25. Danziger Kantapfel. Lucas uvádí, že Diel popisoval podle Knoopova Rode Kantapplu a srovnává, že totožno s jablkem Dielovým. Calvillartiger Winter Rosen-A., 20. Bentlebener Rosen-A.13, Lorenz-A. 18, Florentiner 4, Rother Liebes-A. 8, Schwäbischer Rosen-A. 18, Rother Mark-A. 8, Rosenfarbener gestreifter Herbst-Cousinot 13. atd. - Lucas tvrdí dále, že shledal, že jest Grosser rother Herbst-Faros rovněž Hranáč gdánský. Za velmi příznivých poměrů vybarví se gd. hranáč velmi živě, a tím se také stalo, že je považovali Manger a Christ za malinové j. Roth. Herbst-Calv. Ve Würtembersku dostalo se mu ještě následujících názvů: Rosen-A., Rother Wulstling, Tiefbutz atd. Diel 9 str. 3, Danziger Kantapfel Liegel č. 87, Danziger Kantapfel DMr. I. str. 116, č. 20. Der Danziger Kantapfel, Lauche D. P. 17, Danziger Kantapfel, Moll O. u. P. Danziger Kantapfel. Moll uvádí jména v Rakousku užívaná, jako : Marien-A., Laurentius-A., Principaler. Leroy Dict. p. c. 85, Calleville de Dantzick; Thomas, Guide Pr. str. 320. Callville de Dantzick a následující: Pomme d'Amour rouge, Rose de Benleber, Rose d'hiver en forme de Callville, Rother Cardinal; Durand Cot str. 140, Danziger Kantapfel ; Dochnahl č. 104 udává ještě Kohl-A. (název ten přináleží jinému jablku), Geisburger Calv., Uster Calv., Matos. Hemelii stipulatus IV., Dielia Gedana, Danziger Dielie, Passavaner; Mathieu Nom. pom. str. 27. mimo uvedené Rosenhäger, Geddeholm's Callville rouge, Rella, Saftaholm's, Rode Winterrambour, Abraham's Apfel, Apfelmuser, Paradies - A., Rother Apollo, Rother Zwiebel - A., Rubiner, Schmutzer, Dantzig (P. de) à-côté.

Tvar. Originály, které jsme vyobraziti dali, zaslali nám pp. J. BIáha, pomol. ústav v Troji, J. Říha, Chlumec n. C., K. Šiman v Libějicích, a J. Thomayer v Trhanově. Jest to dosti veliké jablko, bývá 70 millim. široké a 65 millimetrů vysoké a při tom dosti nepravidelné.

Ke kalichu i ku stopce plodu ubývá, proto přece nalézá se nejširší místo blíže stopky. Menší plody bývají poměrně širší než plody vyvinutější.

Kalich bývá uzavřen a lístky kalichu jsou dlouhé, špičaté a zelenavé.

Prohlubina kalichu není prostorná, za to však jest hluboká a znatelnými žebry proryta; žebra se rozebíhají odtud po plodu, rozšiřují se a dodávají mu tvaru poněkud nepravidelného.

Stopka jest prostředně dlouhá, vyčnívá nad plod a jest hnědo- i nazelenalá; sedí v hluboké nálevkovité prohlubině, která jest paprskovitě rzí pokrytá.

Slupka jest jemná a při dotknutí nápadně mastná. Spodní barva její jest při dozrání žlutozelená až žlutá. Červená barva jest po plodu velmi nepravidelně rozšířena, brzy se jeví jako syté skvrny, jindy opět nechává žlutou barvu prosvítati, brzy tvoří kruhy a brzy opět tečky. V sytých skvrnách nachází se bílé tečky.

Poměr červeně k žluti jest velmi nestálý. Starší stromy, slunci dobře vystavené, mívají plody nejčervenější - zvláště ale tehdy, bylo-li léto velmi vlhké.

Dužnina jest bílá, nažloutlá a jen zřídka kdy nazelenalá, jest měkká, šťavnatá, kořenná, sladce návinná a slabě páchnoucí.

Jaderník jest široký, cibulovitý a bezosý. Otvor, který nahrazuje osu, jest velmi široký a prostorný. Jádra jsou četná, podlouhlá a temnohnědá. Roura kalíšková jest zvonkovitá a tupě zakončená.

Uzrává ku konci října a udrží se velmi dobře přes nový rok. Starší plody ztrácejí na jakosti, protože dužnina změkne. Jest to výborné jablko, které se hodí pro tabuli i jako hospodářský a tržní plod.

Strom roste v horských krajích i v rovině a daří se mu v půdě ne příliš suché, tvoří při tom vodorovnou korunu a bývá velmi úrodný.

Letorosty jsou dlouhé, temnohnědé a tečkované. Dřevné pupeny přiléhají ku dřevu. Lupeny jsou veliké, na povrchu lesklé a temnozelené a na spodu šedé a plstnaté.

Květy jsou prostředně veliké a čistě bílé.

Hranáč gdánský bývá napadán hmyzem, ku př. píďalkami, a proto třeba chrániti jej lepkavými obvazky. Druh tento doporučuje se ku všeobecnému vysazování. Pro kraje horské jest neocenitelným.

 

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

t

 

 

Gdánský hranáč v knize Deutsche Pomologie

Gdánský hranáč

Danziger Kantapfel

Diel I. l; Luc. IV. 2. b; Hogg. 1. C.
**†† Podzim, zima.

Původ a výskyt: O původu tohoto jablka není známo nic určitého; v Holandsku a Německu je již dlouhou dobu známo pod různými názvy. Na prvním setkání německých pomologů v Naumburgu bylo doporučeno k obecné výsadbě.

Literatura a synonyma:
1. Roode Kant (H. Knoop, pomologie, 1760).
2. Danziger Kantapfel (Diel, Kernobstsorten, XIV. 3).
3. Calvillartiger Winter-Rosenapfel (Diel, XX. 67).
4. Bentlebener Rosenapfel (Diel, XIII. 49).
U Diela také ještě jako Lorenzapfel, Florentiner, Rother Liebesapfel u.s.w.
5. Calleville de Dantzick (André Leroy, Dictionnaire de pomologie No. 85).
6. Danziger Kantapfel (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde No. 25).

Plod: středně velké, asi 70 mm široké, 65 mm vysoké, často nepravidelně postavené jablko; břicho sedí uprostřed a rovnoměrně se zplošťuje směrem ke kalichu a stopce.

Kalich: většinou uzavřený; Letáky s dlouhým koncem, zelené, vlnité; Kališní prohlubeň je poměrně plochá, s mnoha záhyby a žebry, které částečně přebíhají přes celý plod.

Slupka: jemná, hladká, na dotek mastná, základní barva zelenožlutá, na slunečné straně vymytá karmínově červená, často i na celém plodu, plamínková a skvrnitá. Ve vlhkých letech na slunci téměř nevidíte žádnou základní barvu plodů.

Dužnina: bělavě žlutá, jemná, měkká, šťavnatá, s pikantní, vínově nakyslou cukrovou chutí.

Jaderník: dutá osa; Pouzdra otevřená, velká, roztrhaná, obsahující dobře tvarovaná, dlouze špičatá, tmavě hnědá semena; část dužniny ohraničená cévními svazky cibulovitá, ke stopce zaoblená, ke kalichu se mírně zužující; kališní trubice tupě kuželovitá; Vlákna vznikající nízko.

Zralost a použití: stolní a obchodní ovoce první třídy;plodí koncem října a při dobrém uchovávání vydrží až do ledna.

Charakteristika stromu: roste poměrně rychle, daří se mu v každé půdě, která není příliš suchá, ale nejlepší je hlinitopísčitá.

Větve odstávají vodorovně a tvoří rozložitou korunu. Letorosty jsou dlouhé, tmavě hnědé a tečkované; ovocné pupeny tupé kuželovité, vlnité; dřevní pupeny špičaté, hnědé, přiléhavé; Listy velké, tmavě zelené, na povrchu lesklé, vespod šedé, vlnité; silně ozubené; řapíky silné, vlnité; Palisty úzce kopinaté, dlouhé.

 

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Deutsche Pomologie

 

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Gdánský hranáč osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.