Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Gdánský hranáč

Jabloň Gdánský hranáč

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Gdánský hranáč

Zrání
 
Doba sklizně: konec září až říjen
Konzumní zralost: brzy po sklizni
Skladovatelnost: do února i března
Zařazení: odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
   
Hlavní nedostatky při přezrání lehce moučnatí a skvrnatí a ztrácí chuť
   
Plod
 
Chuť dužniny: sladkonavinulá, poněkud okořenělá, na slunci vyvinuté plody bývají sladší
Hodnocení chuti: dobrá, dokud je jablko zelenavé
Vůně dužniny: voní
Konzistence dužniny: jemnozrná, měkká, kyprá
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bělavě žlutavá, také i bělavě zelená
Tloušťka a pevnost slupky: jemná, slabá
Povrch slupky: ojínělý, po otření velmi lesklý a mastný, kluzký
Barva slupky: základní zelenožlutá až zlatožlutá, krytá z větší části pěknou, třešňově červenou, až do krvava přecházející barvou
Velikost plodu: středně velké i velké, 130-150 g
Tvar plodu: nepravidelný, žebrovitý, vyšší nebo sploštělý, od vrchní až ke spodní části se táhnou po celém plodu význačné hrany
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná,nejlépe v podhořích s ovzduším chladnějším a vlhčím, jen suchá místa nemá ráda
Vhodná nadmořská výška:  
Půda: nejlépe v půdě poněkud hlinito-písčitější s přiměřenou vlhkostí
Intenzita růstu: bujná
Koruna: široká, nižší a hustá, spletitá, hustě listnatá, zprvu kulovitá, později se spodní větve rozkládají do velké šířky, až i visí
Plodonosný obrost:  
Řez: vyžaduje
Pěstitelský tvar: vysokokmen a zákrsek
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu: uniká pozdním mrazíkům pozdním kvetením
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu: pouze pečlivě balené
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně: každým druhým až třetím rokem hojně
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: pozdní, 5.-7. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení: ano
Víno: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: zřejmě Pomořansko
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Calville de Dantzig, Danziger Kantapfel, Rybízlové jablko, Římské, Hedvábné jablko, Jahodové, Malinové, Kardinálky, Rybízové, Dančík, Danzig, Calleville de Dantzick, Dánský hranáč, Hedvábné, Kardinálek, Žebernáč Gdánský, Kántowka Gdáňská, Gdanski robač, Kalvil Danckij, Calvilla Genadiensis, Abraham’s Apfel, Apfelmusser, Bendeleber Rosen, Bentleber Rosen, Bentlebener Rosen Apfel, Calvillartiger Rosen Apfel, Dantzig (P. de) á Côtes, Florentiner, Geddeholm’s Calville Rouge, Grosser Roter Herbst Faros, Kant Appel, Laurentius Apfel, Lorenz Apfel, Marien Apfel, Paradies Apfel, Pomme d’Amour Rouge, Principaler, Rella, Rode Kant Appel, Rose de Bentleber, Rose d’Hiver en forme de Calville, Rosen Apfel, Rosenfarbener Gestreifter Herbst Cousinot, Rosenhäger, Roter Apollo, Roter Calvill, Roter Cardinal, Roter Liebes Apfel, Roter Mark Apfel, Roter Wulstling, Roter Zwiebeln Apfel, Rubiner, Safstaholm’s Rode Winter Rambour, Schmutzer, Schwäbischer Rosen Apfel, Tiefbutz, Tfefbutzer, Winter Rosen, Hranáč Gdánský

 

 

Gdánský hranáč v knize Moravské ovoce

Gdánský hranáč

Původ a rozšíření
Pěstitel, který toto jablko vypěstoval, získal sobě velikých zásluh o ovocnářství, neboť stejně skromnou a přec výtečnou odrůdu těžko lze mezi ostatními nalézti. Na skromnost jeho měl hlavní vliv asi jeho původ, muselo býti vypěstováno ve velmi chudých poměrech dle všech okolností v severním Německu. Již tomu bude dávno, co jablko to se pěstuje, jelikož jest rozšířeno po celé střední Evropě a v celé této oblasti jest stejně chváleno. Na Moravě se pěstuje ve všech krajích, nejvíce však v krajinách hornatějších. Bezpochyby pro pěkné, červené, rybízu podobné zbarvení je nazývají někde „rybízlové jablko“. Jinde je zas jmenují „římské“, je-li úplně červené; i za „malinové“ je zaměňují. Pomologickým svrchu uvedeným názvem se jen u odborníků jmenuje.

Poloha
Spokojí se s každou polohou, nízkou, střední i vysokou, otevřenou i uzavřenou, všude stejně se dobře daří. Na česko-moravské vysočině, která patří k nejšpatnějším polohám ovocnářským, se daří gdánský hranáč velmi dobře. V měsíci březnu jsem obdržel plody této odrůdy velmi krásně vyvinuté a zachovalé, pocházející z vysokokmenu pěstovaného v domácí zahradě vysoko položené. Takové vysvědčení jen málo odrůdám jablkovým možno vydati. Pěstitelé našich horských krajin by měli věnovati této odrůdě největší pozornost a rozšiřovati a pěstovati ji co nejvíce na místě všech možných planých moštových jablek. V polohách vinorodých nutno je vysazovati na vlhčí místa; suchá místa nemá rádo.

Půda
Daří se nejlépe v půdě poněkud hlinito-písčitější s přiměřenou vlhkostí. V půdách těžkých, vazkých bývá nemocný. Nežádá ani půdu zvlášť úrodnou; prostřední půdy horské, jsou-li přiměřeně hluboké, jsou proň již dobré, jest vždy v nich jak náleží úrodný.

Vzrůst
Strom roste vždy bujně; neustává ani ve vyšším stáří v pěkném vzrůstu. Ve školce pěstěn v každém tvaru roste velmi dobře, tak že pěstování toho neb onoho tvaru nezpůsobuje pěstiteli obtíže. Vysokokmeny tvoří rovné a silné.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích i štěpnic otevřených. V krajinách horských podél méně používaných cest a silnic by se mohl bez obavy vysazovati. Ovoce rodí ovšem poněkud lákavé a strom neroste mnoho do výšky, ale uváží-li se houževnatost a vzdorovitost jeho, pak nelze činiti námitek proti osazování silnic a cest touto odrůdou v uvedených krajinách.

Tvar stromu
Jako strom vysokokmenný tvoří korunu širokou, nižší a hustou, vyžaduje proto častějšího proříznutí; poranění prořezáváním neb i jinak způsobená zaceluje lehce. Kmen i větve jsou houževnaté, vzdorují i sebe bouřlivějším větrům. U zákrsků každého tvaru jest stejně zdravý a úrodný. Letorosty u každého tvaru vyvinuje silné a dlouhé, které se lehce přiměřeným řezem přinutí k úrodnosti. List mívá velký, spíše jemný a bohatý.

Pěstuje se jako vysokokmen a zákrsek kteréhokoliv tvaru; pro polokmeny jest méně způsobilý, protože netvoří pěknou korunu.

Květ
Na jaře vykvetá později, tím uniká pozdním mrazíkům a jest následkem toho často úrodný. Květů nenasazuje mnoho, ale za to, které nasadil, vzdorují dobře nepříznivému počasí, dobře se oplodňují a přinášejí pravidelně plody.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně veliké i velké, tvaru nepravidelného, žebrovitého, vyššího neb sploštělého. Od vrchní až k spodní části se táhnou po celém plodu význačné hrany, od kterýchž má své pojmenování „hranáč“.

Kalich
Kalich má uzavřený nebo polootevřený, obkališí jest hranaté, žebérkované a úzké.

Stopka
Stopka jest polodlouhá neb krátká, prostředně silná, dřevnatá; na stromě drží dobře, trčí v úzkém, boulovitém, hranatém důlku stopečném.

Barva
Slupku má velmi jemnou, slabou, na stromě ojínělou, po otření velmi lesklou a mastnou. Barvu základní má zelenožlutou až zlatožlutou, která jen v menších plochách na různých částech plodu se objevuje, jelikož jest kryta z větší části pěknou, třešňově červenou, až do krvava přecházející barvou. Plody v plném slunci bývají až nápadně pěkně červeně zbarvené. Vyskytují se též plody této odrůdy žíhané neb docela světlé.

Dužnina
Dužninu má nažloutlou, jemnozrnou, měkkou, šťavnatou, chuti sladkonavinulé, poněkud okořenělé, vonné.

Dozrání a česání
Zraje v říjnu, a to v krajích vinorodých již počátkem, a ve výše položených koncem října. Dobře uloženo udrží se do února i března. Česati se musí opatrně, jestliže se dodává pro trh jako ovoce tabulové neb je-li určeno na sušení. Vyrábí-li se z něho víno, pak se mohou nejlepší plody protrhati jako ovoce tabulové a ostatní opatrně setřásti. Hodí se dobře k jídlu jako ovoce čerstvé, leč musí býti požito v pravém bodu zralosti; nechá-li se přezráti, lehce moučnatí a skvrnatí a jest chuti bezvýrazné. Na sušení jakož i výrobu vína se hodí stejně dobře, výrobky z něho upravené jsou úhledné a chutné. Pro trh vyžaduje pečlivého balení pro svou jemnou slupku a měkkou dužninu.

Zužitkování
Ze všeho jest vidno, že tato odrůda patří k nejlepším našim odrůdám, a měla by se tedy co nejvíce pěstovati a to hlavně na výrobu vína. Naše horské poměry jsou velmi příznivy pro ni, nač tedy pěstovati odrůdy špatnější, když jest možno nahraditi je odrůdou touto.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Gdánský hranáč (Gdanský hranáč) v knize České ovoce

Gdánský hranáč

O původu jeho nelze nic určitého tvrditi, nebyl a nebude také as nikdy již objasněn. Zápisky starých ovocnářů shodují se v tom, že kolébku jeho, aspoň dle jména, hledati dlužno v Pomořansku, odkudž bylo po celé střední Evropě a i dále již velmi dávno rozšířeno, čemuž také veliké množství vedlejších jmen nasvědčuje; francouzské spisy udávají tentýž původ. V Čechách pěstuje se as od pradávna, zápisu o tom sice nikde nenalézáme, ale nepopiratelní svědkové jsou mohutné, snad staleté stromy, v každé skoro osadě celých Čech roztroušené. Jediný záznam o něm učinil děkan Rössler ve svém soupise pod čís. 45 s poznámkou, že obdržel je v roce 1809 od Dr. Diela. Náš lid dal mu rozličná jména, např. Hedvábné jablko — dle jeho něžné slupky, Jahodové a Malinové — dle příchuti, připomínající tyto bobule, Kardinálky dle jeho barvy; na Moravě jim říkají Rybízové a Římské, místem ponechali mu jméno Dančík, zkomolenina to z německého Danzig. V poslední době nesází se již tak hojně jako dříve.

Daří se mu sice všude, však nejlépe v podhořích s ovzduším chladnějším a vlhčím, jsou-li proti větrům aspoň poněkud chráněna; za takových poměrů vyvíjejí se plody nejpěknější a nejchutnější. Půda se pro ně hodí jakákoliv, roste v půdě těžké stejně dobře jako v lehčí jílovité, i písčité, nepostrádá-li jen poněkud vlhkosti, daří se obzvláště v půdě slínovité. Toliko půda štěrkovitá, vysychavá mu neslouží, brzo v ní chřadne a rodí drobné plody. Hodí se hlavně do volných polních sadů, na pastviny a do zahrad domácích. K silnicím pro širokou korunu neradno je sázeti. Nejlepším tvarem jest vysokokmen nebo polokmen; k výchově krsků se méně hodí a kdo je chce co krsek pěstovati, musí použíti stromků dle povahy půdy, na jánčatech neb duzenech šlechtěné a ponechati je volnému vzrůstu.

Ve školkách rostou stromky zdravě a bujně, pěkně do výše, později na místo vysázeny vzrůstají mohutně a rozvětvují se v korunu spletitou, hustě listnatou, zprvu kulovitou, později se spodní větve rozkládají do velké šířky, až i visí. Roditi začínají dosti brzo, jakmile poněkud odrostou, pak plodí každým druhým až třetím rokem dosti hojně, nikdy přespříliš, však naproti tomu zůstává mnoho drobných plodů; ostatní léta rodí méně, také i rok úhoří.

Letorosty narůstají dlouhé a silné, později, když stromy odrostly, kratší a slabší a ke konci slábnou; pod oky málo se prohýbají, červenavě šedá plsť je větším dílem lehce pokrývá a po otření jejím se lesknou; mají barvu červenavě hnědou, ve stínu bledší a spodní část jest jakoby stříbřitým závojem pokryta; rezavé, drobné tečky rozptylují se hojně a nenápadně po celém letorostu. Krátká, však široká oka přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách o něco vyšších než oka, širokých, s mohutnějšími žebérky, která se hluboko táhnou a letorost jaksi hranatějí. Krátká a baňatá květní poupata pokrývá rovněž šedá plsť. Dvouleté i tříleté dřevo bývá zcela stříbřitým závojem pokryto. (Viz obraz.)

Největší, 90—100 mm dlouhé, 60—70 mm široké, silné, jako kožené, temně zelené a lesklé, na rubu vlnité listy nalézají se u spodu letorostu. Tvar mají kulatě vejčitý, kraje zdvižené a hruběji, hákovitě pilovitě zoubkované, řapíky as 25 mm dlouhé, s většími kopinatými palisty.

Stromy vykvétají 5.—7. den jabloňového květu, nekvetou nikdy tak bohatě jako odrůdy jiné, což nemálo přispívá k stejnoměrnější a stálejší plodnosti. Jednotlivé, as 52 mm široké, bílé a něžné růžové stíněné květy sestaveny jsou z plátků vejčitých tím způsobem, že se vzájemně sotva dotýkají. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů p. Maruškou ze Svijаn k účelu tomu věnovaných; znázorňují průměrnou velikost se starých, vysokých stromů a vážily 130—150 g. Mnohé jsou menší, jiné ještě o něco málo větší. Některé plody bývají sploštělejší, takže poměr výšky k šířce bývá as 62x71 mm a jedna strana vždy nižší, jiné mají tvar více kulovitý, takže poměr ten jeví se as 62x66 mm, a plodů, které by byly 70 mm vysoké a 80 mm široké, jest velice málo. Ke kalichu bývají vždy zúženější než dolů k stopce.

Zelené, šedě chloupkované, zavřené, také i pootevřené kalíšky, sestavené z úštů delších a užších, které se u spodu vzájemně dotýkají, proti sobě se kloní a přischlé špičky ven, často k jedné jen straně převislé mají a vězí v hlubokých, užších, pěkně žebernatých jamkách. Vznikající zde žebérka, z nichž obyčejně některé bývá mohutnější, táhnou se přes kraj jamky ostřeji, dále přes plod až do stopečné jamky plošeji, takže kulatost průřezu mírně hranatějí a i stlačují; po některém z těchto žeber táhne se mírně, svérázně vyvstalý, zaostřelý šev.

Tenké, dřevnaté, chloupkované, zelenavé a zahnědlé neb rudohnědé stopky bývají tak dlouhé, že dosahují as úrovně jamek, jen plody malé mají je o něco delší; vězí v hlubokých, často některým, sem tam se táhnoucím žebérkem zúžených, paprskovitě porezavělých jamkách.

Na stromě pěkně ojíněné plody mají slupku lesklou, kluzkou, barvy bledě světle zelenavé, později citrónově žluté a zeleně prokvétalé. Mnohé plody jsou však cele krásně krvavě, červeně, některé v červeném temněji žíhané, na jiných zastíněná strana, často i polovice plodu, neb tam, kde list přiléhá, zelenavě žlutě prokvétá; žlutavé, velmi jemné tečky rozptylují se nenápadně, však hojně, po celém plodu a bývají ve spodní barvě nahnědlé neb červenavé; sem tam, ač zřídka, stříknuta bývá čárkovitá rez.

Bělavě žlutavá, také i bělavě zelená, jemná, hustá, však kyprá dužnina libě voní, má hojně šťávy a chuť sladce navinulou, libě kořenitou a dobrou. Na slunci vyvinuté plody bývají sladší.

Široká, kuželovitá podkališní rourka dosahuje as na polou k jaderníku; od ní táhnou se zelenavě žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má osu dutou a dosti prostraná, po stěnách natrhaná pouzdra se do této, užší neb širší štěrbinou otvírají; pouzdra bývají i zcela otevřena a každé z nich chová po jednom až dvou velkých, široce vejčitých, tmavých jádrech. (Viz obraz.)

Nemá se dříve česati než koncem září, načež v několika dnech k jídlu dospívá, zraje pak nenáhle a vydrží, dobře uloženo, aniž by vadlo až i do konce února. Nejlepší chuť však podržuje tak dlouho, dokud je zelenavé, pak zůstává sice svěží, ale ztrácí vonnou příchuť.

Jest to dobré, hospodářské jablko, i pro stůl, ač druhé jakosti, dobře se hodí. Na trhu prodává se pro svoji červenou barvu dobře a i němečtí obchodníci kupují je z téže příčiny rádi. K zasílání musí se však velmi opatrně baliti, jest příliš něžné, jinak dojde na místo omačkané a neúhledné. K výrobě jablčáku též se hodí, že však šťáva jeho, dle rozboru laboratoře ovocnicko-vinařské, obsahuje průměrně jen as 10,528 proc. cukru a 0,721 proc. kyseliny, jest třeba míchati je buď s odrůdou jinou, například s Panenským, jehož šťáva mívá až 13,478 proc. cukru a jen 0,659 proc. kyseliny, aneb potřebné množství cukru jinak přidati.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Hranáč Gdánský čís. 128.

Popisy nalézti lze: Thomayer České Ovoce čís. 3, Moravské Ovoce čís. 14, Zahrada domácí i školní roč. V. str. 81, Burk. Jabloň, všude píší Gdánský hranáč; Handbuch der Obstkunde čís. 25, E. Deut. Apfelsorten čís. 201, Deut. Obstsorten, Lucas Die wertvollsten Tafel-und Handelsäpfel čís. 33, všude psáno Danziger Kantapfel; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 85 Calleville de Dantzick.

Dále jsou známa tato vedlejší jména: Dánský hranáč, Dančík, Hedvábné, Jahodové, Kardinálek, Malinové, Rybízové, Římské, Žebernáč Gdánský, Kántowka Gdáňská, Gdanski robač, Kalvil Danckij, Calvilla Genadiensis, Abraham’s Apfel, Apfelmusser, Bendeleber Rosen, Bentleber Rosen, Bentlebener Rosen Apfel, Calvillartiger Rosen Apfel, Dantzig (P. de) á Côtes, Florentiner, Geddeholm’s Calville Rouge, Grosser Roter Herbst Faros, Kant Appel, Laurentius Apfel, Lorenz Apfel, Marien Apfel, Paradies Apfel, Pomme d’Amour Rouge, Principaler, Rella, Rode Kant Appel, Rose de Bentleber, Rose d’Hiver en forme de Calville, Rosen Apfel, Rosenfarbener Gestreifter Herbst Cousinot, Rosenhäger, Roter Apollo, Roter Calvill, Roter Cardinal, Roter Liebes Apfel, Roter Mark Apfel, Roter Wulstling, Roter Zwiebeln Apfel, Rubiner, Safstaholm’s Rode Winter Rambour, Schmutzer, Schwäbischer Rosen Apfel, Tiefbutz, Tfefbutzer, Winter Rosen.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Gdánský hranáč osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist