Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Signe Tillisch

Jabloň Signe Tillisch

 

Snubní prsteny pro oba Svatební oznámení Snubní prsteny Zlaté šperky Svatební místa

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Signe Tillisch

Zrání
 
Doba sklizně: září
Konzumní zralost: září až 1. polovina října (příjemně voní)
Skladovatelnost: do listopadu až do prosince, déle z vyšších poloh (vydrží i déle, ale ztrácí pak chuť)
Zařazení: podzimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  je dobrý opylovač
  jablka nevadnou a při sklizni je málo odpadu
  vynikající chuť jablek
   
Hlavní nedostatky náchylnost ke strupovitosti a v suchu k padlí
  jablka náchylná ke křenčení při nadbytku dusíku
  dožívá se jen středního stáří
  plody citlivé na otlačení
  propad ve větru
  sklon k vnitřní hnilobě
   
Plod
 
Chuť dužniny: slabě navinule cukrnatá, lahodná, aromatická
Hodnocení chuti: velmi dobrá až vynikající
Vůně dužniny: s lehkým aroma
Konzistence dužniny: velmi jemná, měkká, hustá, křehká
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: bílá až žlutobílá, do lososové se měnící, na vzduchu se barva nemění
Tloušťka a pevnost slupky: jemná, velmi tenká
Povrch slupky: hladký, lesklý, kluzký až mastný
Barva slupky: jasně sivě zelená, později začne žlutě prokvétat a slunečná strana bývá žlutší, mnohdy až zlatěžlutá, i oranžově červeně nadechlá, jen zřídka s malým zlatožlutým slabě začervenalým líčkem a s drobnými hnědavými tečkami
Velikost plodu: velký, 190-700 g
Tvar plodu: rozmanitý, většinou ploše kulovitý, žebernatý, nesouměrný
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: na chladnějších místech s vlhkým ovzduším se vyvíjejí nejlepší plody, poloha chráněná před větrem
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: vlahá, hnojená
Intenzita růstu: střední vs. bujná
Koruna: vysoká, pravidelně kulovitá, vznosné široká, středně velká
Plodonosný obrost: kratší, nasazuje většinou po 2 plodech
Řez: nesnáší přísnější řez, řez oddaluje plodnost
Pěstitelský tvar: pro všechny tvary, na všech podnožích
   
Odolnost
 
Zimní mráz: středně odolná
Mráz v době květu: dobrá
Strupovitost: náchylná
Padlí: náchylná především v suchu
Křenčení jablek: náchylná
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití: sklon k vnitřní hnilobě
Otlačování plodů: málo odolná v konzumní zralosti
Vhodnost k transportu: pouze po sklizni
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: dle podnože, většinou pozdnější
Výše sklizně: hojná ob rok
Pravidelnost sklizně: střídavá, ob rok hojně, nikdy příliš mnoho, zato vždy aspoň něco
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná, 5.-6. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Coxova reneta, Croncelské, James Grieve, Laxton's Superb, Mac Intosh Red, Průsvitné letní, Richardovo žluté, Ušlechtilé žluté
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře: ano
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: výborné
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Dánsko
Šlechtitel: Hardesvogt Tillisch v Bjerre u Horsensu
Matečné odrůdy: semenáč
Registrace od: stará odrůda, 1866
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy  
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Signe Tillisch v Říhově knize České ovoce

Signe Tillisch

Domovem vzácného tohoto jablka jest Dánsko, kdež bylo v zahradě komořího Hardesvogta Tillische v Bjerre, nedaleko přímořského města Horsensu, as v roce 1866 vypěstováno a na pamět jeho dcery „Signe Tillisch“ nazváno, načež je zahradnický závod E. Mathiesena v Olstyke v obchod a tím v širší známost uvedl. S reklamou: „nejlepší jablko na světě“ rychle se, nejprve v Německu, pak i u nás rozšířilo. Prvotní popis jeho, zvláště co se trvanlivosti týká, byl přehnaný. Jest veliké, v chuti taktéž výborné, plodí hojně, nezraje však až v listopadu a prosinci, nýbrž již v první polovici října a jen v dobrých místnostech vydrží při dobré chuti do konce listopadu. Jest opravdu škoda, že nezraje později, bylo by pravou náhradou Kalvilu bílého zimního, jemuž se chutí velice podobá, pro ony obvody, kde tento se již nedaří.

Co půdy se týká, má rádo dobrou, však spokojí se také s půdou, jaká jest, jen když jí vláha neschází, a jest málo odrůd, které by se s tak málem spokojily; v těžší půdě lépe se daří než v písčité, v suchých jen krní. Nejlépe prospívá a největších plodů dá, roste-li v zahradách domácích a zelinářských, kde se půda kolem obdělává a zalévá, má to však také svoji temnou stránku a sice, že plody v bujné půdě vyrostlé pod slupkou křenčívají, kdežto za obyčejných poměrů jsou sice menší, však jadrnější. Zato poloha musí býti před větry chráněna, třeba byla jinak chladná. Právě na chladnějších místech s vlhkým ovzduším vyvinují se nejskvostnější plody. K pěstování vysokých stromů nelze raditi, poněvadž vítr většinu plodů shází, může se tak státi jen na místech větrům uzavřených.

Tím více lze doporučiti pěstování krsků, nejen volnému vzrůstu ponechaných, které se velice vděčí, nýbrž i uměle vedených, nutno však použíti stromků dle hodnoty půdy na jánčatech neb duzenech šlechtěných, tyto poslední pro výchovu volně rostou cích krsků a pro chudší půdy. Krsky na jánčatech šlechtěné začínají roditi velmi záhy, na duzenech a pláňatech mnohem později, vždy v pátém až šestém roce, pak plodí ob rok hojně, nikdy příliš mnoho, zato vždy aspoň něco. Vadou jest, že některý rok podléhají plísni, která plody znešvaruje a i listy poškozuje, dá se tomu však, zvláště na krscích, pečlivým postříkáním bordeauxskou směsí předejíti.

Jinak jsou stromy úplně zdravé a ve školkách velmi bujně rostou, předrůstajíce odrůdy jiné. Kmeny vzrůstají kolmo vzhůru, pěkně kuželovité, takže by to byla ideální odrůda k výchove vysokých stromků; později rozvětvují se, ať již od země neb v libovolné výšce, v korunu vysokou a beze všeho řezu pěkně pravidelně kulovitou, nemá se na něm také mnoho řezati, roste příliš bujně a každý řez oddaluje plodnost.

Letorosty vyvíjejí se v mládí dlouhé a silné, později kratší a slabší, ke koncům jen málo slábnou, mírně se křiví, pod oky velice málo se prohýbají a černavě šedá plsť je místy řídce pokrývá, po otření této se dosti lesknou, mají barvu zemitě světle nahnědlou, ve stínu zelenavě nahnědlou a jen zřídka mají stříbřitý třpyt. Jemné, kulaté, velmi mírně vyvstalé tečky rozptylují se všude hojně, však zcela nenápadné.

Úplně malá, přilehlá oka mají šupiny červenavé, po kraji bělavě plstnaté a jsou na patkách do výše ok vydutých, krátce a mělce prohnutých, pak klínovitých, s třemi dosti dlouhými žebérky. Velká, baňatá, tupě kuželovitá květní poupata mají šupiny červenavě hnědé a po krajích bělavě plstnaté. (Viz obraz.)

Největší listy na letorostech jsou as 98 mm dlouhé, 77 mm široké, mnohdy srdčité, tupě zašpičatělé, dílem vejčité, se špičkou delší, některé mají jednu stranu na úkor druhé silněji vyvinutou a i delší. Ostatní listy jsou menší, světleji zelené, nelesknou se a vespod jsou řídce chloupkované. Kraje mají ostře pilovité, dvojmo zoubkované a chloupkované, řapíky 23—30 mm dlouhé s malými palisty. Na plodonosných větévkách jsou listy mnohem větší.

Stromy vykvétají 5.—6. den jabloňového květu a kvetou obyčejně hojně; zelenavě bílá, lehce fialově červeně stíněná poupata dodávají jim v rozpuku mdle načervenalého vzhledu a zřídka kdy v dobu tu zmrzají; jednotlivé, miskovité, as 54 mm, po rozložení až 60 mm široké květy sestaveny jsou z plátků okrouhlých, bílých, velmi jemně růžově stíněných a vzájemně se dotýkajících. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů panem Jar. Veselým v Molitorově u Kouřimě k účelu tomu věnovaných a znázorňuje běžnou velikost plodů s volně rostoucích krsků. Bývají však až o polovinu větší, tak že váha pohybuje se mezi 200 až 700 g. Tvar mají rozmanitý tak, že jich nelze někdy ani poznati, mnohé jsou sploštělé, ke kalichu jen málo zúžené a poměr výšky k šířce jeví se as 75 X 90 mm, jiné mají vzhled zdánlivě vysoký, ke kalichu se více zúžují, často jednu stranu mají lehce proláklou a poměr výšky k šířce jeví se as 82 x 92 mm, jedna strana bývá vždy o něco nižší a podobají se v mnohém bílému zimnímu Kalvilu.

Pootevřené neb zcela otevřené, u spodu zelené a zcela málo chloupkované kalíšky, sestavené z úštů velmi dlouhých, úzkých i širokých, které u spodu mezi sebou mezery nechávají, proti sobě poněkud se kloní, pak vztyčují a dlouhé, šedé špičky ven zmateně ohnuté mají, vězí v jamkách hlubokých, méně širokých a žebernatých; žebra, počtem as pět, zde vznikající kraj jamek více néb méně hrbolí, táhnou se přes celý plod až do stopečné jamky, tak že kulatost plodů bývá nestejná a zhranatělá.

Některé plody mají stopky silnější, vesměs dřevnaté, zelené a přihnědlé a tak dlouhé, že ani úrovně jamky nedosahují; mnohé, i veliké plody, mají stopky tenčí, delší, že o 6—7 mm z jamek vyčnívají, vězí v jamkách širokých a velmi hlubokých, zelených a jemně, krátce paprskovitě porezavělých.

Na stromech jsou plody lehce ojíněny, mají slupku velmi jemnou, lesklou, kluzkou až mastnou, jasně sivě zelenou, později začne žlutě prokvétati a slunečná strana bývá žlutší, mnohdy až zlatěžlutá a i oranžově červeně nadechlá; jemné, šedé i rzivé, bělavě zeleně ovroubené tečky rozptylují se řídce na spodní části plodu, ke kalichu hustě, jsou však jemnější a místy stříknuta bývá drobná rez.

Velmi jemná, měkká, však hustá, hojně šťavnatá dužnina má barvu bílou, do lososové se měnící a chuť výbornou, libě slabě navinule cukrnatou, aromatickou, na Kalvil bílý zimní velmi upomínající. Ve studeném létě mívá chuť více vodnatou.

Podkališní rourka má tvar hluboké nálevky, také bývá i kuželovitá, mnohdy velmi hluboká, až i do jaderníku otevřená, od ní se táhnou zelenavá, jaderník zmateně obklopující vlákna; jaderník má osu nestejně široce dutou, do které se pouzdra, po stěnách napříč natrhaná, štěrbinami otvírají; každé pouzdro chová jedno až dvě dlouhá, pěkně hnědá jádra. (Viz obraz.)

Češe se kolem sv. Václava a mnohdy, například v roce 1901, bylo v tu dobu i k snědku dospělé, zpravidla dospívá však kolem 15. října, v době té velmi libě voní a vydrží šťavnaté a při dobré chuti do konce listopadu.

Jest to výborné jablko na stůl, na trhu a v obchodě není posud známo. K dopravě musilo by se však pečlivě baliti, máť slupku velmi jemnou, která tlaku nesnese.

Popisy lze nalézti: Deutsche Obstbauzeitung r. 1906, str. 161., Deut. Obstsorten, Lucas Die wertvollsten Tafel-und Handelsäpfel čís. 95., Signe Tillisch. — Jiného jména nemá.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Signe Tillisch osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají technické cookies. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.