Jabloň Boikovo

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Boikovo

Boikovo (Jablko Bojkovo) v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
Pro naše horské kraje potřebujeme zejména dobré tvrdé odrůdy jablkové, aby mohly býti jimi nahrazeny všechny ty planičky, kterých se ještě mnoho pěstuje. K takovým horským dobrým jablkům patří tato odrůda.

Dle všech okolností a vlastností stromu i ovoce této odrůdy se dá souditi, že jest původu severoněmeckého, tam odtud pak rozšiřovala se do všech ovocnářských míst. Bude to již velmi staré jablko, v severním Německu se pěstuje od nepamětných dob. Když se daří jablko Bojkovo tak dobře v původních svých krajích, tak jest jisto, že se daří též dobře v našich drsnějších a větrnějších polohách horských, a o tom jsme přesvědčeni, neboť kdykoliv se jablko to objevilo na trhu, výstavě a jinde, vždy bylo pěkně vyvinuto, důkaz toho, že i stromy jsou všude zdravé. Pěstuje se u nás jednotlivě v zahradách i silničních stromořadích, zvláštní pozornosti se mu dosud nevěnovalo, proto také pravého pojmenování pěstitelé neznají. Obyčejně mu říkají „lemonky“, tak ale jmenují jablko citrónové zimní a jiné odrůdy také. Možná že tento popis přispěje k tomu, že se tomuto jablku bude v budoucnosti věnovati více pozornosti na prospěch našeho ovocnářství.

Poloha
Strom se spokojí s každou naší polohou; daří se dobře v polohách nízkých i vysokých, přec však prospívá lépe v krajích výše položených i otevřených. Kde v horských tratích jest možno ovocný strom pěstovati, tam se toto jablko hodí. V krajích teplých a suchých trpí hmyzem a chorobami.

Půda
V půdě není též vybíravým, vyvinuje se dobře v půdě vazčí a vlhčí i lehčí, písčitější, je-li tato dosti vlhká; snese dobře i půdu mělčí.

Vzrůst
Strom jest vzrůstu slabšího, tvoří mnoho slabých kratších letorostů a mnoho zdravého tmavozeleného, kožnatého listu. Korunu má ve vyšším stáří kulovitou a sploštělou, hustou; větve kostry koruny jakož i kmen nejsou přílišně silné, ale zdravého, houževnatého složení, vzdorují silným mrazům a jiným nepohodám. Aby se úrodnost koruny v plné míře udržovala, vyžaduje pravidelného prořezávání, čímž se stává vzdušnější a světlejší a na větvičkách se vyvinuje mnoho plodonosných pupenů.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic, kolem polí, luk, podél příkopů, svodnic; k silnicím a cestám se pro svoji plochou korunu, která by velice trpěla, nehodí.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen a zákrsek kteréhokoliv tvaru, zákrsky jsou velmi vděčné, rodí dobře a nevyžadují mnoho řezu. K vypěstování velmi pozdních, velkých, úhledných a dobrých tržních jablek by bylo jablko Bojkovo velmi způsobilé, kdyby se pěstovalo ve větší míře jako zákrsek keřovitý, v tomto tvaru by se mohlo vysazovati dosti hustě a dal by se očekávat značný výtěžek.

Květ
Že jest tento strom často a mnoho úrodný, způsobuje pozdní jeho květenství a otužilost květů jeho proti chladnu a vlhkosti.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké, až velké, tvaru pětihranného, sploštělého; hrany neb žebra bývají buď silnější neb slabší. Celkový tvar uvádí někdy v omyl, jest totiž v mnoha případech podobný jablku jádrnáči londýnskému a též citrónovému zimnímu bývá tak nápadně podoben, že jen dokonalý odborník dle jiných značek rozezná tři tyto odrůdy od sebe.

Kalich
Kalich uzavřený neb polootevřený nachází se v hluboké a široké prohlubince, jejíž obkališí jest žebrovaté neb hranaté.

Stopka
Stopku má polodlouhou neb krátkou, silnou, dřevnatou, která dobře drží na stromě; důlek stopečný jest hluboký, široký a paprskovitě rezivý.

Barva
Barva plodu jest světle zelená, při dozrání světle žlutá; strana sluneční bývá červeně zbarvená; ve stínu zůstávají plody jen základobarvé. V červeni vyskytují se bílé tečky a po celém plodu objevují se tu a tam také tečky černé. Slupka jest tenká, hladká, hebká a mastná.

Dužnina
Dužnina jest tvrdá, chruplavá, bílá, šťavnatá, chuti sladkokyselé, vonné, velmi občerstvující. Na jaře, když jablko toto dosáhlo nejvyššího stupně zralosti, dužnina změkne a jest velmi kyprou, aniž by na pikantní chuti ztrácela.

Dozrání a česání
Uzrává v lednu a vydrží při dobré jakosti některý rok až do léta. Češe se až počátkem října a ukládá se do komor ve větších vrstvách. Před uložením k přezimování by se mělo ve volné prostoře nechati několik dní odpařiti, jelikož obsahuje v době česání velmi mnoho vody. Přiměřeně uloženo se drží dobře, nevadne a ani nehnije. Pokud není jablko toto uzrálé, nejde dobře na trhu na odbyt, jest přílišně kyselé a odporné; teprve na jaře úplně dozrálé se dobře zpeněží. Jakoukoliv dopravu snáší jako velice tvrdé jablko velmi dobře, nesmí však býti tato okolnost zneužívána a musí přece býti přiměřeně do beček neb košů baleno.

Zužitkování
V domácnosti může býti všemožným způsobem zužitkováno; přes celou zimu se používá ke kuchyňským účelům, poněkud uzrálé se dobře suší, poněvadž dužnina i při sušení zůstane bílá, upravují se z něho výtečná povidla a marmeláda, a smíšeno se sladším jablkem dá velmi dobré víno. Naši majitelé školek by sobě velkých zásluh získali, kdyby v hojném počtu tuto odrůdu v horských našich krajinách rozšiřovali.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Boikovo v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. Vše, co jsme o původu jablka toho zjistiti mohli, nese se k tomu, že jest to plod novějšího původu. Poprvé je popsal Schröder v roce 1828 a připojil poznámku: „dosud nepopsané jablko“. Po něm povšiml si tohoto plodu Woltmann v III. Handb. č. 90 a praví o něm, že jest rozšířeno v okolí Brém (v Německu) od dávných dob. Lauche poznamenává o něm (D. Pom. č. 5.), že „prý“ je pojmenováno po Boikovi. Vše to nasvědčuje tomu, že jest jablko bezpochyby původu německého, ale zjištěno to dosud není.

Jablko Boikovo zdomácnělo v Čechách již před lety a dnes se již hojně pěstuje. Na výstavě ovoce v Praze r. 1891 viděli jsme plody dobře vyvinuté z hor i ze žírných krajů.

Literatura a synonyma: I. Burket, Jabloň II., str. 47, Bojkovo j. Tuček, latinsky Auridura Boiken. 2. III. Handb. č. 90. Boiken-Apfel. 3. Léroy Dr. A Pom. č. 61. Pomme Boiken. 4. Lauche D. Pom. č. 5. 5. Stoll. Oest.-ung. P. Boiken-A. — Boiken alma, Mela Boiken. —

Originály naše pocházejí z Chlumecka n. C., z Konárovic u Kolína a z výstavy ovoce v Praze 1891.

Tvar. Krásné a pravidelné toto jablko jest prostřední velikosti, 75 mm. široké a 65 mm. vysoké. Nejširší místo nalézá se u středu, ke stopce se zaokrouhluje a ke kalichu tupě sužuje. Žebra počínají u kalichu, jsou však nepatrná a rozbíhají se po celém plodu v podobě nepatrných vyvýšenin.

Kalich jest uzavřený, lístky jeho jsou dlouhé, tvoří chocholku a sedí v nepříliš veliké, ale hluboké, kotlovité prohlubině; na stěnách prohlubiny této spatřuje se několik drobných žeber.

Stopka jest dlouhá, dřevnatá, hnědá a sedí v hluboké, prostorné a nálevkovité prohlubině, která jest ve svých nižších částech rzí pokryta. Rez nevyniká nad okraj prohlubiny.

Slupka jest mastná a lesklá a při uzrání světle žlutá. Červená barva schází u některých plodů docela, u jiných pokrývá as třetinu celého povrchu a jest soustředěna poblíže stopky. V červeni lze pozorovati bílé tečky. Černé skvrny a tečky jsou skoro na každém plodu.

Dužnina jest bílá, velmi tuhá a šťavnatá, sladkokyselá, občerstvující a má svou zvláštní charakteristickou chuť.

Jaderník jest přiměřeně veliký, sedí uprostřed plodu a jest bezosý. Pouzdra jsou prostorná a stěny jejich jeví trhliny, které bývají zastřeny hnědou ssedlinou. Jádra jsou dobře vyvinutá a temně hnědá.

Rourka kalíšková skládá se ze dvou dílů, hořejší jest široká, zvon-kovitá a končí úzkou rourkou, která pokračuje až k jaderníku.

Uzrává kolem nového roku nebo o něco později a drží se do pozdního jara, mnohdy až do léta. Jest to výborný hospodářský i tržní plod.

Strom roste sice zvolna, ale vytvoří mohutnou, vysokou a kulatou korunu. Kvete pozdě, ale jest velmi úrodný a daří se mu v každé k pěstování ovocných stromů vůbec vhodné půdě i poloze.

Létorosty jsou prostřední, hnědé a hojně tečkované. Dřevné pupeny jsou špičaté a odstávají od dřeva. Listy jsou veliké, široké, oválovité, ostře zubaté a na spodu vlnité.

Květy jsou bílé a velmi veliké.

Doporučuje se k povšechnému vysazování, zejména pak do stromořadí k silnicím, protože plody, pokud jsou na stromě, jsou chuti až odporné.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Boikovo v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: toto jablko je běžné v okolí Brém; tam se pěstuje již dlouhou dobu a je velmi ceněno; říká se, že bylo pojmenováno po bývalém hrázném Boikovi. Oberdieck na ně upozornil v Berlíně v roce 1860, ale teprve v Trevíru bylo zařazeno mezi 50 doporučených odrůd. V Německu zatím není rozšířeno, ale zaslouží si častější vysazování.

Literatura a synonyma:
1. Boiken-Apfel (Oberdieck, Illustrirtes Handbuch No. 90).
2. Boiken (André Leroy, Dictionnaire de Pomologie No. 61).

Plod: poměrně velké, asi 85 mm široké, 70 mm vysoké, ploché jablko; nejširší je uprostřed, je ploché a zaoblené kolem stopky; ke kalichu se plod niceméně zužuje více.

Kalich: uzavřený; lístky zelené, vlnité, dosti široké a dlouhé, vzpřímené, s hroty vyhnutými ven; Kališní prohlubeň dosti hluboká a široká, obklopená pěknými vyvýšeninami, z nichž 5 přesahuje okraj a zasahuje naplocho až ke stopkové dutině.

Stonek: dřevnatý, hnědý, mírně vystupující; Prohlubina stonku hluboká a široká, zářivě rezavý.

Slupka: hladká, pružná, ze stromu světle zelená, ve zralosti při skladování světle žlutá, někdy bez zarudnutí, někdy s hnědočerveným nádechem na slunečné straně; Tečky časté, bělavé nebo hnědé, kolem kalichu a stopky často světlé tečky rzi.

Dužnina: sněhově bílá, zpočátku pevná, jemná, šťavnatá, později měkčí, s příjemně kořenitou, vínově nakyslou chutí.

Jaderník: dutý; pouzdra velká, obsahující dobře vyvinutá, vejčitá, krátce špičatá semena; část dužniny ohraničená cévními svazky je plochá cibulovitá, ke stopce a kalichu ploše zaoblená a mírně zahrocená; kališní trubice krátká, kuželovitá; Vlákna vznikají uprostřed.

Zralost a použití: uzrává v lednu a vydrží do léta; vynikající hospodářské jablko, ale v létě také chutné stolní ovoce.

Charakteristika stromu: roste středně, tvoří velmi vysokou, plochou, klenutou korunu, je velmi zdravý a udržitelný, kvete pozdě a daří se mu ve všech typech půd a na všech polohách. Zvláště se doporučuje pro výsadbu na ulicích a cestách.

Středně velké letorosty, nahnědlé, vlnité, četně proražené; ovocné pupeny oválné, vlnité; dřevné pupeny špičaté kuželovité, vyčnívající; Listy podlouhle oválné, ostře špičaté, tmavě zelené, na spodní straně plstnaté, ostře zubaté; Řapík středně dlouhý, tenký; Palístky krátké, lineární.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Boikovo osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.