Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Charlamowski

Jabloň Charlamowski

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Charlamowski

Zrání
 
Doba sklizně: srpen 1. polovina až polovina, jakmile začnou bělet, nejlépe týden před dozráním, jinak padají
Konzumní zralost: po sklizni, vydrží 3-4 týdny
Skladovatelnost: do září, až 2. polovina
Zařazení: letní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  vysoká mrazuvzdornost ve dřevě i květu
  jabloň nenáročná na stanoviště, i pro vysoké polohy
  bohatá a brzká, zpočátku skoro pravidelná plodnost
  jabloň nenáročná na půdu
  je dobrý opylovač
   
Hlavní nedostatky ovoce snadno padá ve větru
  špatná schopnost přepravy
   
Plod
 
Chuť dužniny: příjemně nakyslá až kyselá, ostře navinulá, jen málo nasládlá
Hodnocení chuti: dobrá
Vůně dužniny: nepatrně voní
Konzistence dužniny: dosti jemná, rozplývavá, kyprá, křehká
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: žlutavě bělavá až skoro bílá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná, tenká
Povrch slupky: lesklá, hladká až mírně kluzká, polomastná, lehounce ojíněná
Barva slupky: zelenavě bílá až slámově žlutě bílá, pestré od temene až ke stopce se táhnoucí nápadné živě červené pruhy
Velikost plodu: stejnoměrná, střední až velká, 120-150 g, na zákrscích někdy až 250 g
Tvar plodu: pravidelný, kulovitý až sploštěle kulovitý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: všechny oblasti, i vyšší a drsnější, kromě větrných poloh
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: nenáročná, kromě těžkých jílovitých půd, trpívá v nich rakovinou a špatně roste, přesto má ráda dost úrodnou půdu, v suché půdě malinké plody
Intenzita růstu: zpočátku bujná, v době plození pomalá
Koruna: nepravidelná, malá, kulovitá nebo široce pyramidální
Plodonosný obrost: kratší, hojný
Řez: po letech hlubokým řezem omladit
Pěstitelský tvar: všechny tvary
   
Odolnost
 
Zimní mráz: velmi odolná
Mráz v době květu: velmi odolná
Strupovitost: poměrně odolná vs. silně náchylná
Padlí: poměrně odolná vs. středně náchylná
Rakovina: hodně odolná (trpí jí pouze na mokrých místech v jílovitých půdách)
Mšice vlnatka krvavá: hodně odolná
Červivost: odolná, kromě teplých poloh
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů: náchylná
Vhodnost k transportu: špatná, lze pouze ne zcela zralé, je třeba sklízet dříve
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně: hojná, bohatá
Pravidelnost sklizně: polostřídavá, staré stromy střídavá
Probírka plodů: vhodná
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná, 4.-5. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Astrachán červený, Baumannova reneta, Bernské růžové, Bismarkovo, Croncelské, Jonathan, Krasokvět žlutý, Průsvitné letní, Red Delicious, Zuccalmagliova reneta
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Víno: vhodné, pokud zbude
Sušení: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Rusko či ruské Polsko nebo Kavkaz
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Charlamowský, Charlamowsky, Charlamowska, Charlamovka (polsky), Šarlamovské, Milerosa Charlamowski, Charłamowskie, Charlamovski, Baroveski, Barowiski, Borovitsky, Borowitsky, Charlamowiski, Charlamowskischer Nalleoid, Charlamovsky d’Automne, Charlamowsky’scher Navili, Duchesse d’Oldenburg, Duchess of Oldenburg, Early Joe, Naliwie, New Brunswick, Queen Mary Smith’s Beauty of Newark, Borovinka, Borowitzki, Borowitzk, Боровинка, Харламовски
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Charlamowski (Jablko šarlamovské) v knize Moravské ovoce

Charlamowski

 

Původ a rozšíření
Jablko šarlamovské. Vlastně by se mělo psáti u tohoto jablka „Charlamowski“, též je označují jako „Charlamowský“. Nechť již se vyslovuje jakkoliv, vše nasvědčuje tomu, že původ jeho jest asi ruské Polsko. Z jižního Ruska asi nepochází, jak se mnozí domnívají; jihoruské odrůdy jablek jsou choulostivější a pěstování jejich způsobuje u nás dosti obtíží, kdežto šarlamovské jest odrůda velmi otužilá.

Jablko toto jest již původu velmi starého a jest divno, že není ještě tak rozšířeno, jak by toho zasluhovalo. Příčina bude asi ta, že dozrává v době, kdy trh ovládá ovoce peckovité, jako různé slívy a p. Tou dobou též přichází na trh již mnoho ranných hrušek a tak zůstává nepovšimnuto.

Poloha
Pro naše střední a vyšší polohy jest, přímo řečeno, neocenitelné, v polohách teplých jest sice velmi úrodné, leč zůstává mnoho plodů malých a trpí velice červivostí. Mírné svahy v polohách středních anebo poněkud chráněné svahy proti přímým severním větrům v polohách vyšších jsou nejlepším jeho stanovištěm. V česko-moravské vysočině, kterou považujeme za nejméně příznivou pro ovocnářství, daří se dobře, jedině mu vadí, že tvoří slabší kostru koruny a ta podléhá stálým, známým planinovým větrům a bývá sehnána k jedné straně. Že však jako jablko letní jest přílišně lákavé, musí býti vysazováno do zahrad uzavřených, jež obyčejně příznivě položeny jsou. V tomto případě bez obavy možno je vysazovat i do bouřlivějších poloh.

Půda
Půdu ovšem má rádo dost úrodnou, poněvadž veliká úrodnost vyžaduje mnoho živných látek. V dostatečně úrodné půdě vyvinují se plody až velké, v slabší půdě zůstanou drobnými. Nemusí to býti ani půda hluboká, jenom když jest dosti živná, nezakořeňuje se příliš do hloubky. Proto jest vděčným za každou živinu, která se jemu přihnojováním poskytne.

Vzrůst
Strom jest vzrůstu prostředního, tvoří nevelkou, kulovitou korunu. Kostra její, jak již řečeno, jest, ač je přímý vzrůst, slabší a řidší, tak že může vzduch i světlo volně do koruny proniknouti. Kmen, nepříliš silný, bývá rovný a houževnatý, není známo, že by kdy byl trpěl mrazem. Letorosty jeho jsou prostředně silné, červené a nápadně tečkované, čímž se značně liší od druhých odrůd. List mívá dosti veliký a tuhý, pozorovati to také dle toho, že netrpí různými parasity.

Stanoviště
Litovati jest, že tato výborná odrůda musí se omezovati doposud na pěstování v zahradách uzavřených; kdyby poměry dovolovaly a mohla se též vysazovati do polí, bylo by velice dobře, neboť jest pro osazování veřejných míst velmi způsobilá. Ovoce jest velmi lákavé; z daleka již dráždí kolemjdoucího pěkná barva plodů.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen a též ve všech zákrskových tvarech. Obzvlášť se hodí pro pěstování tvarů malých jako kordonů 1- a 2ramenných, palmet а p. V květináčích působí jablko šarlamovské každému pěstiteli mnoho radosti tím, že jest velmi úrodné.

Květ
Kvete bohatě, skoro každoročně a při svém květenství má tu dobrou vlastnost, že rozkvétá později a dobře se oplodňuje. Plody nasazuje v chumáčích a doporučuje se, menší násadu protrhati, aby docíleno bylo stejnoměrných plodů.

Ovoce
Jablko šarlamovské jest plod prostředně velký až velký, pravidelného, sploštěle kulovitého tvaru. Po celé ploše jsou nepatrné vyvýšeniny, což je činí při ohmatání nerovným, ač tyto hrbolečky jsou sotva viditelny. Hrany neb žebra se nikdy u této odrůdy nevyskytují.

Kalich
Kalich má dosti velký, zpola neb i úplně uzavřený, a jest v mírně hluboké a nepravidelně žebírkované prohlubince.

Stopka
Stopka jest přiměřeně dlouhá, něco málo nad plod vyčnívající, dřevnatá a trčí v hlubokém důlku, který bývá někdy i rezivý.

Barva
Slupka jest dosti jemná a tenká, na stromě částečně ojínělá, barvy světložluté a temnočerveně žíhané. Plody v plném slunci rostlé bývají až nápadně krásně pruhovány, naopak zas ve stínu rostlé zůstanou bez jakékoliv červeně pouze žlutými. Při plodech zvlášť dobře zbarvených jest červeň na sluneční straně někdy též rozmytá a v ní pozorovati tmavokarmínové krátké proužky. Vyobrazené plody jsou velice pěkně vybarveny, jelikož v roce 1905 panovalo veliké teplo. Tečky jsou velmi jemné a lze pozorovati je jen na dobře vybarvených plodech.

Dužnina
Dužninu má skoro bílou, jenom nepatrně, a to ještě ne vždy, málo nažloutlou, šťavnatou, kyprou, křehkou, jenom zřídka nepatrně vonnou, chuti příjemně nakyslé. Nakyslá příchuť činí toto jablko velmi cenným. U většiny letních odrůd jablkových převládá sladkost, kdežto u této odrůdy kyselost a proto velmi občerstvuje.

Dozrání a česání
Uzrává v polovici srpna a dobře uloženo udrží se asi 4 týdny, aniž by na chuti mnoho ztratilo neb zmoučnatělo. Jako jiná letní jablka i toto má se očesati aspoň týden před uzráním. Pro prodej jest velice cenné, na trzích hledané; třeba by nedocílilo ceny takové jako ku příkladu astrachán červený, přece jest velmi výnosné, neboť cenu nahradí zase veliká úrodnost. Když se dříve očesá a dodává na trh ještě tvrdé, snese dobře dopravu.

Zužitkování
V domácnostech užívá se jako tabulové tak i jako hospodářské ovoce. Jablko šarlamovské by se mohlo pěstovati s velmi dobrým prospěchem na výrobu jablkového vína; velká úrodnost stromu, příjemná chuť dužniny, stejnoměrný vývin a dozrávání ovoce v době pro výrobu vína příznivé, zaručují úplně dobrý úspěch. Neméně hodí se toto jablko i na sušení. Šarlamovské jablko nabývá rok od roku většího rozšíření a to vším právem. Pěstitelé, kteří je poznali, nemohou je dosti vynachváliti a rozšiřují je dále.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

Charlamowski v knize České ovoce

Charlamowski

O původu krásného a doporučení hodného tohoto jablka neví se více, než že pochází odněkud z Ruska, jeden praví z Krymu, jiný z Persie neb Kavkazu a i také z okolí Moskvy. Rozšířeno jest hlavně v severozápadních državách ruských, také ve Švédsku a Německu velice si ho všímají а k pěstování ve velkém je doporučují. V Anglii znají je od r. 1824 a u nás v Čechách zapsal je děkan Rössler také již v roce 1828 do svého soupisu, obdržev je od Dr. Liegla. Nenalezlo u nás takové obliby jako v Německu, snad asi z té příčiny, že jest kyselé. Raná jablka jsou však, ne-li tolik, přece více méně vesměs nakyslá, a když se mohou na trzích prodávati napolo jen vyrostlé, ještě úplně kyselé „Alexandry“, nelze pochopiti, proč neprodávala by se tak dobře jablka úplně vyzrálá, při tom tak krásně zbarvená, kterých se dá v kuchyni prospěšněji a úsporněji upotřebiti, než jablek zcela nevyspělých. Z příčiny této mělo by se pro zásobování trhu v míře daleko větší pěstovati, zvláště i proto, že spokojí se s půdou jakoukoliv, výbornou i špatnou, jak asi zprávy ze všech obvodů došlé vyznívají; daří se v pahorkatinách a chladných podhořích právě tak dobře, jako v žírných nížinách, nečiníc na jakost půdy nároků; jen těžké, jílovité ulehliny mu nesvědčí, trpívá v nich rakovinou a špatně roste. Poloha jest taktéž každá dobrá, jen má býti, když jest vysoko, proti prudkým větrům chráněna. Výborně se daří a překrásně vybarvuje na mírných, slunečných stráních, že málo které jablko se mu krásou vyrovná, kdežto v místech chladnějších, sluncem méně ozářených, zůstává zelenější a mdlejší.

Má se pěstovati hlavně v polních sadech a domácích zahradách, na silnice se nehodí z té příčiny, že se větve pod tíhou plodů hluboko sklánějí. Tvar stromu nerozhoduje, vysokokmeny daří se právě tak dobře, ano lépe, jak stromy nízké, na všech dává stejně veliké a stejnoměrně vyvinuté plody; hodí se i k pěstování stromků uměle vedených, ve tvarech libovolných, však musí býti na pravých podložkách a to k výchově věncoví a podobných malých tvarů na jánčeti, jehlanců neb volně rostoucích krsků, zvláště tam, kde půda hubenější, na duzenu šlechtěny.

Ve školkách rostou stromky zdravě a bujně, kolmo do výše, však více šlahounovitě a rozvětvují se a sílí až po seříznutí, později rozvětvují se taktéž šlahounovitě, řídce, zbytečných výhonů netvoříce, pěkně do výše, ale později se sem tam rozkládají, až pod tíhou plodů se sklánějí, následkem čehož nejsou koruny pravidelné a zůstávají malé. Roditi začínají velice brzo a plodí, poněvadž v době květu zřídka kdy zmrznou, téměř každý rok, jednou hojně, po druhé málo, nikdy přes příliš, tak že se plody stejnoměrně vyvinují, zřídka se stane, že by nedaly nic; následkem časté této plodnosti málo rostou a jest nutno po letech hlubokým řezem koruny omladiti. Rakovinou zřídka trpívají, stává se tak jen v příliš těžkých ulehlinách, také na místech mokrých: plísní netrpí, ano i dle obdržených zpráv z krajů krvavou mšicí zamořených jsou i tohoto zla větším dílem ušetřeny.

Letorosty narůstají dlouhé, štíhlé, většinou rovné, ke konci slábnou, pod oky sotva zřetelně se prohýbají a jemná, špinavá plsť je zcela pokrývá, po otření této se lesknou, mají barvu nápadně hněděfialovou, v zastíněných místech do zelenává a rzivé, čárkovité tečky jsou dosti četně roztroušeny; slunečná strana bývá sem tam, zvláště na spodní polovici, lehkým, jako stříbřitým závojem zastřena. Oka na letorostech jsou od sebe vzdálena, jsou malá, krátká, zcela přiléhají, mají barvu letorostu, dílem jsou i plstí pokryta a jsou na patkách širokých, do výše ok vydutých, s třemi mohutnějšími žebérky, která se hluboko táhnou a letorost velice mírně hranatějí. Krátce urostlé letorosty končí se obyčejně květním poupětem a i mnohá oka mění se v poupata; tato jsou štíhlá, lysá, lesknou se a mají červenohnědé šupiny.

Letorosty

Největší, as 110 mm dlouhé, 70 mm široké listy bývají u spodu letorostu, mají tvar vejčitý a krátkou špičku, ostatní zůstávají menší a mají týž tvar, na plodonosných větvích bývají však delší, užší a mají o něco delší řapíky. Vesměs mají jednu polovičku o něco delší, aniž však byla mohutněji vyvinuta. Jsou tupé, při krajích lehce zvarhanělé a tmavě zelené, kraje mají pilovitě drobně a tupě zoubkované, řapíky 35—45 mm dlouhé, tmavě fialově rudé, některé z nich mají malé, šídlovité palisty.

Stromy vykvétají čtvrtý-pátý den jabloňového květu, na teplých místech o den i dva dříve, kvetou každý rok velice hojně a mdle karmínová poupata dávají jim v rozpuku mdle červenavý vzhled. Jednotlivé, miskovité, as 45 mm široké květy se později rozkládají a jsou pak až 55 mm široké, bílé, krásně růžově stíněné a z plátků dlouhých, při kraji zvarhanělých, zcela řídce sestaveny.

Květy

Vzorem k zhotovení barevného obrazu sloužily plody s vysokých, v zahradách velkostatku Chlumeckého rostoucích stromů. Znázorňují velikost převládající a byly 130—150 g těžké, méně než 100 g váží velice málo plodů, naproti tomu vyskytnou se jednotlivé, zvláště na krscích až 250 g těžké. Poměr výšky k šířce jeví se as 65 x75 mm. Tvarem podobají se sobě velice, jak ke stopce, tak i k temeni stejnoměrně se zaokrouhlují a jen málokteré jsou o něco vyšší a ne tak zploštěle kulovité; jedna strana plodu bývá jen zcela málo nižší.

Mají dosti velké, zavřené, tmavě zelené a zcela málo chloupkované kalíšky, sestavené z úštů širokých, dlouhých, vztyčených, které se u spodní tísní, proti sobě kloní, zaschlé špičky ven sem tam převislé mají a vězí v širokých, hlubokých, zcela ploše žebérkatých, vespod chloupkovaných jamkách; vznikající zde žebérka činí témě nerovným a táhnou se sotva zřetelně přes celý plod, kulatost jeho nerušíce.

Stopky mají dřevnaté, zelené, porezavělé, chloupkované a tak dlouhé, že některé, hlavně plodů větších, úrovně jamek sotva dosahují, jiné ji až o 10 mm přečnívají, vězí v jamkách hlubokých, velice mírně až i přes kraj zhrbolených, zelených, hladkých neb jen někdy hluboko dole lehce porezavělých.

Na stromech jsou plody lehounce ojíněny, mají lesklou, hladkou až i mírně kluzkou, zdánlivě dolíčkovanou slupku, barvy zelenavě jako sláma bílé, také i čistě slámově bílé, větší díl, zvláště na straně sluncem ozářené, pokrývají pestré, drobné, také však i široké, od temene až k stopce se táhnoucí, živě červené pruhy, které zřídka se rozplihují a čistá, bělavá barva proniká; pruhy rozptylují se řidčeji a bleději až na strany zastíněné; najdou se i takové plody, které mají barvu více rozplihlou a pruhy jsou nezřetelné. Bělavé, ve stínu zelenavě vroubené tečky, jsou velice jemné, sotva zřetelné, řídce roztroušeny a mění se na temeni v jemné, bělavé pihy.

Jablko Plod

Dužninu mají žlutavě bělavou, dosti jemnou a hojně šťavnatou, chuť zcela málo zasládlou, více ostře navinulou.

Podkališní kuželovitá, někdy užší, jindy široká rourka, táhne se hluboko a někdy se i doleji rozšiřuje; od ní vznikají žlutavě zelenavá vlákna, obkličující jaderník, který má osu dutou, do níž se pouzdra, po stěnách jemně a hojně natrhaná, štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová po jednom širokém, tmavě hnědém jádru, které někdy i schází.

První plody uzrávají a při tom slabě voní v druhé polovici srpna, dle počasí dříve neb později. Češí se, jakmile začnou běleti v prvé polovici srpna, vydrží tak déle, až i čtyři neděle a snesou dopravu beze škody, kdežto zcela zralé plody tlakem velice se znešvařují. K snědku hodí se jen tomu, kdo rád jablka zabřesklá, v kuchyni dají se, ač nešetří-li se cukrem, výborně upotřebiti a přípravky zůstávají čistě bílé.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Charlamovské čís. 24.

Popisy lze nalézti: Mor. Ovoce čís. 4 Šarlamovské, Eng. Deut. Apfelsorten čís. 169, Handbuch der Obstkunde čís. 32, Die Wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 6, Pomol. Monatshefte 1902 str. 98, Deutschlands Obstsorten, Gaucher čís. 3, všude Charlamowsky; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 65 Borowicki, Jankowski Sad i ogród owocowy str. 351 Charlamovka.

Z vedlejších jmen jsou známy: Milerosa Charlamowski, Charłamowskie, Charlamovski, Baroveski, Barowiski, Borovitsky, Borowitsky, Charlamowiski, Charlamowskischer Nalleoid, Charlamovsky d’Automne, Charlamowsky’scher Navili, Duchesse d’Oldenburg, Duchess of Oldenburg, Early Joe, Naliwie, New Brunswick, Queen Mary Smith’s Beauty of Newark.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Charlamowski osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist