Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Car Alexander

Jabloň Car Alexander

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Car Alexander

Zrání
 
Doba sklizně: září až konec září až začátek října
Konzumní zralost: od poloviny září až října (začne silně vonět)
Skladovatelnost: do října až konce prosince, z vyšších poloh i do února
Zařazení: odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
  nenáročnost na polohu a půdu
   
Hlavní nedostatky lehce se otlačuje a zahnívá
  ve vlhkých letech plody na stromech a při uskladnění hnijí
   
Plod
 
Chuť dužniny: navinulá, okořenělá nebo bez příchutě
Hodnocení chuti: velmi dobrá (pouze v okamžiku dozrání)
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: lehká, jemná, zcela měkká, kyprá, zdánlivě chruplavá, rozplývající se
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bílá, mírně nazelenalá, po úplném dozrání nažloutle bílá
Tloušťka a pevnost slupky: dosti silná
Povrch slupky: hladká, jemná, ojínělá, po otření lesklá, kluzká
Barva slupky: žlutobílá, později světložlutá, mnohdy i žlutá, na sluneční straně plná, karmínová rozmytá barva, krátce i dlouze pruhované
Velikost plodu: velká až velmi velká, až 500 g těžké
Tvar plodu: pravidelný, široce kulovitý, vyskytují se i plody tvaru vysokého, kuželovitého, ke kalichu silně zúženého, jedna strana bývá o málo nižší
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná, raději chladnější, výše položená místa, jen ve větrných místech padají plody, chce slunce a světlo
Vhodná nadmořská výška:  
Půda: libovolná, raději sušší, kypřejší a hlubší, vápenitá
Intenzita růstu: silná, ve stáří ochabuje růst
Koruna: velká
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar: libovolný
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu: poměrně odolná
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina: odolná na vzdušné poloze
Vadnutí: předčasně otrhané plody vadnou, v sušší místnosti velmi vadne, dužnina houbovatí
Hnití: ve vlhkých místech malá odolnost proti hnití plodů na stromě
Otlačování plodů: málo odolná, lehce se otlačuje a zahnívá
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: 2.-5. rok
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně:  
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 2.-3. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Víno: ano
Povidla: ne
Sušení: ano, zůstává bílé
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Rusko
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Aporta, Kaiser Alexander, Cář Alexandrč, Cář Alexandr, Grand-Alexandre, Alexandr, Aport, Car Aleksander, Aport Imperator Aleksander, Megamila Alexandri, Albertin, Alexander, Alexandre, Aporta, Aporta Nalivia, Aubertin, Beauty of Queen, Belle de Bruxelles, Belle d’Orléans, Comte Woronzoff, Corail, Empereur Alexandre I., Emp. Alexandre de Russie, Emp. de Russie, Emperor Alexander, English King, Fin d’Automne, Grand-Alexander, Gros-Alexandre, Jolly Gentleman, Kaiser Alexander von Russland, Korallen Apfel, Phoenix, Pomona Britannica, Président Napoléon, Russian Emperor, Stoke Tulip, Wunder Apfel

 

 

Car Alexander v knize Moravské ovoce

Car Alexander

Původ а гozšíření
Pojmenování této odrůdy již dokazuje, že jest to jablko původu ruského; vždyť pěstitel jiného státu asi sotva by volil pojmenování po souverenovi státu cizího. Nejen pojmenování, nýbrž i veškeré vlastnosti nasvědčují původu ruskému. V které době přišlo do oběhu, není známo, ale že rychle bylo rozšiřováno, ví se určitě. Na celém světě, kde se jabloň jen poněkud daří, se pěstuje. Odrůdu tuto zná snad každý, kdo jen poněkud se zabývá pěstováním ovocných stromů. Na Moravě jest velmi rozšířena a zejména u pěstitelů laiků nanejvýš oblíbena; uchvacuje každého svojí krásou. Objevuje se v našich krajinách jižních i severních, západních i východních; málo zahrad domácích jest v těchto krajinách, v kterých by nebyla pěstována.

Poloha
Spokojí se každou polohou, v teplých, vinorodých krajinách daří se tak dobře jako v nejvyššich krajinách horských. Zcela dobře lze nazvati toto jablko pravým „horským“, neboť v horách přichází vlastně k pravé platnosti. Roste tam dobře, dřevo vyzrává náležitě, tak že nepodléhá mrazu, jest tam nad míru úrodné, a kdyby nepřinášelo plody tak veliké, tak i v těch nejbouřlivějších krajích strom by větrům velmi dobře vzdoroval. Jsou to tedy velmi cenné vlastnosti, které je činí způsobilým ve všech výše položených krajích. Poněvadž rodí plody nad míru velké s delší, tenkou stopkou, následkem čehož bývají lehce se stromu sráženy, musí se pro ně přece jenom vyhledávati polohy chráněné. Výška nad hladinou mořskou zde nerozhoduje; pokud jenom možno jabloň pěstovati, všude tam může býti vysazen „Car Alexander“. Sušší polohy jsou mu milejší nežli vlhké; v krajinách s velkými srážkami vodními nebo blízko velkých rybníků s vlhkým ovzduším se mu na ovoce dobře nedaří. Velké procento plodů na stromě zahnívá. Jako stromu se mu zde daří dobře.

Půda
Půdu miluje sušší, kypřejší, daří se však též v půdách těžších, vlhčích, ovšem zase se musí počítati s tím, že za vlhkých let plody budou hníti. Nevyžaduje ani půdy zvlášť úrodné, vezme za vděk i půdou hubenější, jenom když jest dosti hluboká. Vyšší procento vápna v půdě zamezuje hnití plodů.

Vzrůst
Vzrůst stromu jest dosti silný. Pozorovati to již ve školce při pěstování stromků vysokokmenných, rostou rovně a přiměřeně silně, i zákrsky šlechtěné na pravých podložkách rostou ve školce dosti bujně a nezpůsobují pěstiteli při úpravě kteréhokoliv tvaru žádných obtíží. Ve vyšším stáří zemdlen častou úrodou a vývinem velikých plodů značně ve vzrůstu ochabne, leč kdo dovede přidávati správně a nešetří živin, udrží ho dlouhá léta při náležitém vývinu a úrodnosti. Letorosty tvoří dlouhé, tenké, hutné, které snesou dlouhé i kratší seříznutí, barvy jsou nápadně načervenalé. List jest na povrchu poněkud hrbolovitý, světle zelený, na spodu částečně plstěný. Odrůdu tuto dle zevnějšku stromu velmi lehce každý pozná.

Stanoviště
Vzhledem na velmi velké, krásné, tím velmi svůdné plody nelze ho vysazovati na místa veřejná. Jeho místo jest výhradně v zahradách uzavřených a ještě v těchto má majitel co činiti, aby uchránil plody i strom před poškozením. Nelze se věru diviti, že malý i velký dychtí po tomto jablku; vždyť již poloodrostlé jest dosti velké a krásně zbarvené a každému se zalíbí. Na svém stanovišti žádá mnoho místa a má-li býti pravidelně úrodný, nesmí mu chyběti dosti slunce a světla. Na výslunných, mírných svazích sobě nejlépe libuje.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen a zákrsek libovolného tvaru. U každého tvaru jest stejně dost úrodný. Nejzajímavější jsou kordony vodorovné a zákrsky v hrncích pěstované, když na nich vyrůstají jablka velmi veliká, krásně zbarvená, s nimiž se nijak miniaturní tvar stromku neshoduje. Zákrsky keřovité, nepříliš hustě sázené, rodí mnoho velmi krásných plodů. Každý tvar snese dobře seřezávání, rány se rychle zacelují, rakovina se zřídka u nich vyskytuje, jen sem a tam u zákrsku se objevuje žloutenka. Který milovník ovocného stromoví chce miti v zahradě velkou zábavu a překvapení pro návštěvníky své zahrady, nechť pěstuje zákrsky této odrůdy, musí však býti opatrný a pilně plody uvazovati lýkem za stopku k větévkám, po případě podkládali dřevěnými plotýnkami neb navlékati na každý plod řídký sáček, který se též uváže na větévku.

Květ
Kvete přiměřeně dosti často, květy se dosti oplodňují a nejsou proti chladnu choulostivé.

Ovoce
Car Alexander jest jablko velké, až velmi velké; reprodukovaný plod na vyobrazení jest jenom prostřední velikosti, pro nedostatek mista nebylo možno voliti plod větší. V půdě dosti živné, kypré, teplé, mírně vlhké u mladých zákrsků dosahují plody neobyčejné velikosti, které žádná jiná odrůda jablka nedosáhne. U starších stromů neb u těch, které mnoho plodů nasadily, vyvinují se plody nápadně různé velikosti. Vším právem lze tvrditi, že doposud nemáme jablka, které by tuto odrůdu ve velikosti předčila. Tvar mívá pravidelný, široce kulovitý, vyskytují se i plody tvaru vysokého, kuželovitého, ke kalichu silně zúženého. Často nacházejí se na povrchu mírné, tupé hrany od obkališí k důlku stopečnému se táhnoucí.

Kalich
Kalich má většinou polootevřený, sem a tam uzavřený, jest pak ve hluboké, široké prohlubince, obkališí jest nepravidelně hranaté.

Stopka
Stopka bývá dlouhá nebo polodlouhá, tenká, dřevnatá, trčí v hlubokém, pravidelném, širokém důlku stopečném. Jen někdy lze pozorovati kolem důlku stopečného mírné hrboly. V kloubku drží stopka na stromě dobře, ale v polovici své délky, kde bývá nejslabší, se lehce přelomí, proto česání musí se prováděti opatrně; čím větší plod, tím přesněji má býti dbáno, aby stopka nebyla porušena, neboť jest to dekorace jeho. Velká jablka bez stopky na trhu ztrácejí značně na ceně.

Barva
Slupka jest hladká, jemná, dosti silná, ojínělá, po otření lesklá, barvy s počátku žlutobílé, později světložluté, mnohdy i žluté. V základní barvě jest slupka krásně přerušenými, nepřesně ohraničenými karmínovými pruhy zbarvená. Plody v plném slunci rostoucí nabývají na straně sluneční plnou, karmínovou rozmytou barvu, zvláště na malých tvarech zákrsků bývají plody nápadně krásně vybarveny. Této okolnosti používají mnozí pěstitelé a okrašlují plody kresbami, monogramy, nápisy a p. Provedení jest nadmíru jednoduché: vystříhá se z papíru žádoucí obrázek, přilepí na slupku sluneční strany; pod papírem přilepeným zůstane slupka nezbarvená. Když se plody očesaly a papír přilepený odstranil, vynikne obrázek barvy bíložluté v červeném poli. Ve stínu rostlé plody bývají též úplně bílé, ani jediné žíhy na sobě nemající.

Dužnina
O dužnině této odrůdy panují různé náhledy, někteří ji sobě velice přichvalují, jiní haní; oba mohou míiti pravdu, neboť není snad u žádného jablka taková různost chuti v postupu dozrávání jako u této odrůdy. Požívá-li se v okamžiku svého dozrání, jest velmi dobrá, požívá-li se před uzráním nebo později po uzrání, pak nevyhovuje. Dužninu má v době v plného dozrání velmi lehkou, kyprou, hrubší, zdánlivě chruplavou, rozplývající, šťavnatou, barvy bílé, mírně nazelenalé, po úplném dozrání nažloutle bílé; chuti navinulé, okořenělé.

Dozrání a česání
Uzrává u nás počátkem října a udrží se do vánoc, plody z vyšších krajin, když jsou patřičně uloženy, vydrží i do února. V pozdější době však ztrácí velice na jakosti, v sušší místnosti příliš vadne, dužnina houbovatí; ve přiměřeně vlhkých a chladných místnostech se udrží nejdéle. Česati se musí opatrně se stopkou a přihlíží se pilně, aby žádný plod nebyl pomačkán, při jeho velmi kypré dužnině každé sebe menší otlačení rychle zahnívá.

Zužitkování
Jablko „Car Alexander“ považuje se doposud jen za jablko stolní, které se hodí jen za čerstva požívati, leč sledujeme-li jakost jeho ve výše položených krajinách, seznáme, že jest to též jablko pro výrobu vína velmi způsobilé. V těchto krajinách jest velmi šťavnaté, dá se lehce drtit i lisovat a jest svojí velkou úrodností velmi vydatné. Proč by se tedy plody po vytřídění II., po případě III. jakosti neměly tímto způsobem zužitkovati? K sušení ani k výrobě povidel se nehodí. V kuchyni jest již dobrou pomůckou; když jest poněkud odrostlé, již se ho může používati pro různé příkrmy. Na trhu dobře balené, zachovalé nachází velké obliby a odbytu při dosti vysokých cenách. Zřídka dosti se s ním na trhu shledáme, a to proto, poněvadž pěstitelé velmi neradi se s tím krásným plodem loučí a raději je zužitkují v domácnostech. Jak již podotknuto, pro trh musí býti toto jablko dobře baleno, aby se neotlačilo, nebo není trapnějšího pohledu, jako když na trhu vidíme tak pěkné plody otlačené.

Car Alexander jest jablko pro naše poměry velmi cenné a nechť již ovocnářští labužníci nejsou mu nakloněni, doporučujeme každému pěstiteli, když pěstuje ve své zahradě tři jabloně, nechť mezi nimi má tuto odrůdu.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Car Alexander (Cář Alexandr) v knize České ovoce

Car Alexander

O jeho původu není nic určitého známo, má se však za to, že pochází z okolí Moskvy, kdež as koncem osmnáctého století vyrostlo a pod jménem Aporta známo bylo. Leroy ve svém spise Dictionnaire de Pomologie praví, že přenesl je majetník školek M. Lee v roce 1817 do Anglie, nazvav je Alexander I., odtud rozšířilo se po ostatních středoevropských státech. Poděbradský děkan Rössler obdržel odrůdu tuto v roce 1828 od Liegla a měl ji ve svém seznamu pod čís. 458. Dle toho lze předpokládati, že on byl as prvním, který odrůdu tuto u nás rozšiřovati počal. Že tak se rozšířilo, že nalezneme je v přítomné době v každé osadě, v každém sadě, toho příčinou jest jeho velikost a krásná barva. Každý má rád plody veliké k jich vnitřní hodnotě nehledě a tak rozšíří se podobná odrůda beze všeho doporučování od zahrady k zahradě, tak že pěstuje se v Čechách ve všech obvodech. Také i výstavy, na kteréž se jen největší a nejkrásnější, na krscích vzrostlé plody přinesou, přispívají nemálo k dalšímu šíření. Záliba v něm začíná v posledních letech valně ochabovati, plísně nemilosrdně je znešvařují, tak že mnohdy nelze čistého plodu nalézti; také okolnost, že ve vlhkých letech plody na stromech a po otrhání na loži hnijí, ubírá chuti k dalšímu sázení. Přes všechno to zůstává však posud nejhledanějším jablkem.

Daří se mu sice všude dobře, však nejstálejší a nejjadrnější plody dává v chladnějších, výše položených místech, kdež jich plíseň tak nenapadá a tak příliš nehnijí jako v teplých rovinách. Místo má se mu vykázati v půdě sušší, ať již těžké neb lehčí a bylo pozorováno, že v půdě slínovité, opukovité, vůbec na vápno bohaté, tolik nehnije. Se zřetelem k velikým plodům, které silnější vítr hromadně shazuje, má se volili poloha proti větrům chráněná, třeba, jak již podotčeno, vysoko položená; malé zavřené zahrady taktéž mu nesvědčí, strom v nich rakovatí. V rovinách daří se mu nejlépe v polních sadech, alejích, na silnice se pro svoji do šířky rostoucí a sklánějící se korunu nehodí. V domácích zahradách jest lépe voliti proň tvar krsků buď volně rostoucích neb i uměle vedených a dá se každému, i nejmenšímu tvaru přizpůsobiti; stromky musí však býti šlechtěny na jánčatech, k výchově palmet také i na duzenu. Podobné stromy vděčí se překrásnými velikými plody. Za přiměřených poměrů zůstávají stromy až do pozdního stáří úplně zdravé, svěží a nezmrzají, zato však přepadá je, zvláště ve vlhkých letech, plíseň, která nejen listy poškozuje, nýbrž i plody velice znešvařuje a jest příčinou rychlého hnití plodů. Proti zlu tomu má se včas stříkáním známou bordeauxskou jíchou zakročiti.

Krsky začínají ploditi velmi brzo, stromy vysoké čtvrtým až pátým rokem po vysázení. Plodí hojně, nikdy přespříliš, tak že se plody stejněji vyvinují, jeden rok více, druhý méně, někdy i nic. Ve školkách rostou stromky taktéž zdravě a bujně a že vyvinují kmínky hojně kratších, postranních výhonů, není nutno příliš je zkracovati. Na místo vysazeny, rozvětvují se mohutně v koruny dosti veliké, zprvu pěkně vzhůru jdoucí, pak se postranní větve kladou, slabší dolů se sklánějí a vyznačují se pěknými, velikými listy.

Letorosty narůstají dlouhé a silné, křiví se, pod oky sotva zřetelně se prohýbají a velmi jemná plsť je celé řídce pokrývá, po otření této se zcela málo lesknou, jsou velice jemně svraskalé, mají barvu červenavě nahnědlou, ve stínu zelenavou, na slunci tmavší; podlouhlé, žlutavé, zřetelné tečky se všude dosti hojně rozptylují. Pěkně vyvinutá, tupě zakončená oka špičkami zcela nepřiléhají, mají šupiny červenavé, jen málo plstnaté a jsou na patkách do výše ok vydutých, širokých, s třemi mohutnějšími žebérky, která se hluboko táhnou a letorosty zvláště ke koncům mírně hranatějí. Krátce baňatá květní poupata mají šupiny hnědě červenavé a jen po špičkách plstnaté. (Viz obraz.)

Listy na letorostech jsou silné, jako kožené, tmavě zelené, zespod méně vlnitě, Veliké i malé, největší až 115 mm dlouhé, 80 mm široké, tvaru vejčitého, s krátkou špičkou; kraje mají nepravidelně, hrubě, dvojmo vroubkované a řapíky 25—30 mm dlouhé, mnohdy kopinatými palisty opatřené. Na větévkách plodonosných bývají listy až 140 mm dlouhé a 75 mm široké, kraje mají taktéž hrubě, však ostřeji vroubkované a řapíky až 40 mm dlouhé.

Stromy vykvétají 2.—3. den jabloňového květu a nekvetou nikdy přílišně, málo kdy v ten čas zmrzají a mdle bělavá, spíše zelenavá a zcela málo zardělá poupata dodávají jim v čas rozpuku vzhledu zcela mdlého. Jednotlivé, miskovité, as 50 mm, po rozložení až 60 mm široké květy sestaveny jsou z plátků člunkovitých, bílých a velice málo růžově stíněných, takže se tyto vzájemně nedotýkají. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz dle plodů p. Bolonským, obchod. s ovocem v Kolíně, k účelu tomu věnovaných, znázorňuje průměrnou velikost plodů se stromů vysokých. Byly 260 g těžké a poměr výšky k šířce jevil se as 81x96 mm. Mnoho plodů jest menších, také i větších a zákrsky, zvláště věncoví neb palmety skýtají plody až 500 g těžké. Tvar mění se jen tak, že některé jsou nižší a ke kalichu více zaokrouhleny, jiné vyšší а k temeni se více zužují; jedna strana bývá o málo nižší.

Polootevřené, neb zcela otevřené, zelené a šedě vlnité kalíšky sestaveny jsou z úštů užších a delších, které dole k sobě nedosahují, nemnoho se vztyčují a přischlé špičky ven přehnuté mají, vězí v jamkách hlubokých a dosti širokých, široce a zcela ploše žebérkatých; žebérka táhnou se zcela nenápadně přes celý plod, aniž by kulatost jeho porušovala; málokteré plody najdou se více zhranatělé.

Dosti silné, dřevnaté, zahnědlé a chloupkované stopky vězí v jamkách širokých, hlubokých, krátce paprskovitě porezavělých a jsou as tak dlouhé, že úrovně jamek plodů velkých sotva dosahují, úroveň jamek plodů malých o 9—10 mm přečnívají.

Lesklá, kluzká, jemná slupka má barvu bělavě zelenavou, po několika dnech slámově bílou neb slámožlutou, ve stínu však zeleně prokvétá. Plody bývají až na malou část kolem kalicha, jiné jen zpola a mnohé právě jen tam, kde je slunce ožehlo, skvěle karmínové, krátce i dlouze pruhovány a mezi pruhy o něco bledší červení jako nastříkané pokryty; pruhy rozptylují se pak natečkovaně dále. Velice jemné, rzivé, bleději vroubené tečky se řídce rozptylují a v červené barvě se ztrácejí; na mnohých plodech bývá v okolí kalicha a i jinde stříknuta jemná rez.

Bílá dužnina pod slupkou maličko žloutne, také i pod silně červeně zbarvenou prokvétá růžově, bývá jemná, zcela měkká, šťavnatá a má chuť sladce navinulou a dobrou, schází jí však jakákoliv kořenitá příchuť.

Široce kuželovité podkališí sahá dosti hluboko; od něho táhnou se zelenavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má osu širokou a dutou, do níž se po stěnách napříč hojně natrhaná pouzdra užší neb širší štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová 1—2 poměrně malá, krátká, hnědá jádra. (Viz obraz.)

Nejlepší čas k česání jest konec září; opatrně se na hromady ukládá, načež as v polou října k jídlu dospívá, což se libou, silnou vůní prozrazuje. V pravý čas otrháno a v dobré místnosti uloženo vydrží, aniž vadlo, úplně svěží a při dobré chuti až do konce prosince. Vydrží sice i déle, tratí však chuť. Předčasně otrhané plody nenabudou nikdy skvělé barvy a zvadnou.

Jest nejhledanějším tržním jablkem a nádhernou stolní okrasou. V kuchyni jest velice oblíbeno а k sušení, poněvadž zůstává na vzduchu zcela bílé, výborně se hodí. K zasílání musí se opatrně baliti, na jemné slupce jest každé zmáčknutí znáti a pomačkané plody jsou velice neúhledné.

Bláha o něm napsal, že vyžaduje volného vzduchu, jinak že podléhá hnilobě. V zahradách zemského pomologického ústavu v Troji chová se pod jménem Cář Alexandrč. 179.

Popisy nalézti lze: Thomayer, České Ovoce čís. 2, Ovoce Moravské čís. 12 Cář Alexandr; Handbuch der Obstkunde čís. 39, E. Deut. Apfelsorten čís. 273, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 23, Deut Obstsorten, všude psáno Kaiser Alexander; Leroy Dictionnaire De Pomologie čís. 185 Grand-Alexandre.

Další známá vedlejší jména: Alexandr, Aport, Car Aleksander, Aport Imperator Aleksander, Megamila Alexandri, Albertin, Alexander, Alexandre, Aporta, Aporta Nalivia, Aubertin, Beauty of Queen, Belle de Bruxelles, Belle d’Orléans, Comte Woronzoff, Corail, Empereur Alexandre I., Emp. Alexandre de Russie, Emp. de Russie, Emperor Alexander, English King, Fin d’Automne, Grand-Alexander, Gros-Alexandre, Jolly Gentleman, Kaiser Alexander von Russland, Korallen Apfel, Phoenix, Pomona Britannica, Président Napoléon, Russian Emperor, Stoke Tulip, Wunder Apfel.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Car Alexander osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist