Jabloň Krasokvět žlutý

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Krasokvět žlutý

Krasokvět žlutý (Krasokvět americký)
v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
V Americe při obrovských kulturách ovocných stromů docílena tamějšími pěstiteli řada znamenitých odrůd ovocných, z nichž mnohé zavedeny v Evropě a když s nimi pokusy provedeny, shledáno, že pro naše poměry mnohé z nich jsou velice způsobily. Mezi nejzpůsobilejší patří tato odrůda. Starého původu není, ač již byla dávno všude zastoupena mnoha a mnoha stromky. Teprve poslední dobou nabývá v našich krajích ocenění a bude ceněna náležitě teprve pak, až naši pěstitelé seznají, že může býti náhradou pro naše kraje za bílého zimního žebrnáče, který se u nás vůbec nedaří. Kdo tedy miluje jablko podobné bílému žebrnáči a chce být ušetřen všech nezdarů s pěstováním jeho, ať pěstuje jen krasokvěta amerického. Potěšitelné jest, že naši majitelé školek mnoho jej rozmnožují a doporučují. V domácích zahradách se již namnoze pěstuje, ale na trh se ještě nedostal, jelikož s tak krásným jablkem se pěstitel nerad loučí. Toto jablko patří k známé nám čtverce, doporučené k pěstování ve velkých rozměrech dle vzoru amerického.

Poloha
Polohu žádá mírnou a chráněnou poněkud, aby velké plody na dlouhých stopkách větrem nebyly sráženy. Konečně jest to dítko oněch žírných teplejších krajů, tak také i u nás musí pro ně býti příhodné místo vyhledáno, má-li kultura míti úspěchu. Hanácké a slovácké roviny neb mírné, proti severu chráněné svahy by asi byly proň nejpříznivější. Leč i v chráněných valašských nížinách by se dobře dařil. Z důvodů zde uvedených zařaděn krasokvět americký z opatrnosti pouze do I. a II. obvodu v normálním výběru ovocných odrůd pro naše kraje.

Půda
Aby se plody dobře vyvinuly, nutno voliti proň půdu úrodnou a mírně vlhkou a teplou. Jako strom roste i v hodně slabých i sušších půdách, ale ovoce zůstane malé a strom není dostatéčně úrodný. Proto, má-li přinášeti plný užitek, musí mu býti dopřáno plné výživy.

Vzrůst
Strom jest vzrůstu prostředního, tvoří široce jehlancovitou korunu s poněkud svislými větvemi; kmen i kostru koruny mívá slabší. Letorosty vyvinuje tenké, dlouhé a mnoho, následkem čehož vyžaduje častého prořezání v koruně. List má úzký, dlouhý, špičatý, na spodní straně mnoho plstnatý a na vrchní tmavě zelený a lesklý. Ve školce roste přes slabší vývin letorostů zpříma, tvoří pěkné vysokokmeny i každý jiný tvar se dá u něho vypěstovati. Celé složení jeho jest hutné, následkem čehož vzdoruje zmrznutí.

Stanoviště
Vysazuje se s nejlepším prospěchem do zahrad domácích neb i štěpnic otevřených; na veřejná místa, jako silnice, cesty, náměstí, se nehodí pro svoji přílišnou lákavost. Již jako poloodrostlý plod nabývá velmi pěkné úhlednosti a lid v domněnce, že se již k jídlu hodí, jej napadá. V jednotlivých exemplářích by se do sadů otevřených vůbec neměl vysazovat.

Tvar stromu
Na své stanoviště se vysazuje ve tvaru vysokokmenném, polokmenném i zákrskovém: není snad lepší odrůdy, která by se pro všechny tyto hodila jako tato. Zejména pro pěstování zákrsků keřovitých se dobře hodí, následkem toho by se doporučovalo osazovati větší plochy pozemků tímto tvarem; v každém ohledu jest to odrůda pro tuto kulturu znamenitá. Pro každý jiný tvar zákrsků třeba sebe menší, jako jest ku př. kordon vodorovný a p., jest krasokvět americký odrůda velmi cenná.

Květ
Kvete bohatě, každoročně, v době květenství netrpí hmyzem ani chladnem, proto rodí bohatě. V mládí jest ovšem se svojí úrodností trochu pohodlný, ale vynahradí vše v pozdější době, kdy pak jest velmi úrodný. Od bohatého, velkého květu obdržel také své jméno.

Ovoce
Ovoce rodí velké, tvaru kuželovitě zašpičatělého, hranatého, v nestejných půlkách. Od obkališí přes celý plod se táhne několik hrubých žeber, v jiných případech jest povrch dosti hladký a pravidelný. Celkový tvar plodu jest velmi ušlechtilý.

Kalich
Kalich jest po většině uzavřený, jen sem a tam polootevřený, jemnolistý a jest v hluboké a úzké prohlubince, obkališí jest jemně žebírkované a hranaté.

Stopka
Stopka jest dlouhá, tenká, dřevnatá a nedrží dobře na stromě, každý jen poněkud bouřlivější vítr shazuje plody se stromu. Stopka vězí v hlubokém, úzkém, často rezivém důlku.

Barva
Slupka jest delší dobu po očesání zeleno-světležlutá, jemná a hladká, při úplném vyzrání nabude krásné barvy citrónově žluté. Po celém plodu jsou nepravidelně vytvořené, nahnědlé tečky. Strana plodů slunečním paprskům vystavená mívá načervenalý nádech, jinak jsou plody jen žluté. Místy se objeví někdy sem a tam na slupce i rezivá skvrna. Slupka třeba zdánlivě jemná a tenká, jest přece dosti kožnatá, nepodléhá tlaku a snáší dobře každé zacházení.

Dužnina
Dužnina jest kyprá, jemnozrnná, nažloutlá, šťavnatá, chuti nasládlé, vinné a okořenělé, na vůni dužniny bílého zimního žebrnáče upomínající. Jakost dužniny dobře se řadí ku vzácné úhlednosti celého plodu.

Dozrání a česání
Uzrává v listopadu a v každém sklepě neb komoře, aniž by podléhal vadnutí neb přílišné změně jakosti dužniny, udrží se do dubna. Takovým způsobem se udrží plody z teplých i chladnějších poloh. Na stromě se má ponechati do pozdnějšího podzimku, aby se plody dobře vyvinuly, neboť předčasným očesáním se ztrácí u plodů mnoho na váze. Česati se musí vždy velmi opatrně se stopkou, neboť se zde jedná o plody stolní I. jakosti. Po očesání se roztřídí na několik jakostí, jako se to děje v Tyrolsku u bílého žebrnáče. Dle jakosti pak se ukládá do komory neb sklepa ovocného.

Po bílém zimním žebrnáči snad jest to první jablko, které ovládá luxusní trhy ovocné. Dobře vyvinuté, tříděné a balené nahradí docela jmenovanou odrůdu; spotřebovatelé mnohdy ani neznají rozdílu mezi těmito dvěma odrůdami. Má-li býti dobře na trzích placen, pak musí býti také dle toho balen, slušné balení zvyšuje velice cenu jeho. Balení každého druhu a dopravu i na větší vzdálenosti snáší dobře. Na všech trzích a ve všech lahůdkářských obchodech jest to odrůda nanejvýš oblíbená a obecenstvo ji též velmi rádo za vysoké ceny kupuje. Vše nasvědčuje tomu, že kdyby se sebe více tohoto jablka pěstovalo, vždy by se s ním dobře obchodovalo.

Zužitkování
Na trhu se prodává snad výhradně jako jablko stolní, neboť asi málokteré hospodyni by napadlo tak krásné a dobré jablko vzíti v domácnosti k jinému účelu. Tím však není řečeno, že by se nehodilo k sušení, na výrobu vína, marmelády neb jiných záchovek, pro vše jest stejně cenné. Který pěstitel by měl této odrůdy větší množství, ten upotřebí plody větší, úhlednější ku prodeji jako ovoce stolního a teprve zbytek, který jest jako plody stolní méně cenný, zpracuje v domácnosti na některou záchůvku.

Ze všeho jest viděti, že se zde jedná o odrůdu velmi cennou, která se pro naše poměry velice hodí a též již osvědčila, a proto záleží velice na tom, aby byla využitkována. Vysazuje se do našich zahrad spousta odrůd v porovnání s touto skorem bezcenných, jež vyžadují stejného místa a ošetřování jako odrůdy cenné, proč tedy pěstovati odrůdy špatné. Jsou-li v zahradách odrůdy špatnější, doporučovalo by se, tyto krasokvětem americkým přeštěpovati, a tím spíše by se tak mělo díti, poněvadž se ví, že takové stromy jsou velmi úrodné a ovoce jejich jest vždy náležitě vyvinuto.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Krasokvět žlutý (Krásokvět žlutý) v Říhově knize České ovoce

Pokud zprávy sledovati lze, rozšířeno jest pěstování tohoto jablka ve Francii již od začátku devatenáctého století; známo tam pod jménem „Linneous Pippin“ (Na pamět švédského botanika Linné-a.), aniž se co o jeho původu vědělo. Později mělo se za to, že domovem jeho byla Anglie, odkudž také do Německa zaneseno bylo a tam jméno „Metzgers Calvill“ obdrželo, pod kterýmž také v Handbuch der Obstkunde čís. 360 popsáno, ač již v díle tom pod čís. 19 se jménem „Gelber Bellefleur“ uvedeno bylo. Teprve po delším badání francouzských ovocnářů podařilo se zjistiti, že kolébkou jeho byla americká osada Westfield ve státě Connecticut, kdež pod jmény Seek-no-Further a Connecticut Seek-no-Further rozšířeno bylo a jmen Linnoeus Peppin a Bellefleur tam neznali. Pečlivě provedeným přirovnáním všech těchto odrůd k sobě navzájem zjištěna byla úplná jich totožnost. V Americe si ho velice váží, což již jeho jméno Seek-no-Further, jako bychom asi řekli: „přestaň na mně a dále nehledej“ přesně naznačuje. Ale slova tato nejsou pro nás tak směrodatná, znamenala by příliš mnoho, poněvadž plody u nás vzrostlé nemají vzácné chuti, jako plody z Ameriky dovážené, přes to jest i pro nás tak cenné, že vedle Zlaté parmény jest málo odrůd, které by tolik dobrých vlastností měly jako tato, a již před lety upozorňoval ředitel zemského pomologického ústavu v Tróji p. Hamböck na jeho vzácné vlastnosti. Na jiném místě uvedeno, že přišlo z amerického státu New-Jersey pod jménem Yellow belle flower.

Od které doby u nás jest známo, nelze zjistiti. Na Chlumecku pěstuje se as od roku 1882, dále dle došlých zpráv v celé České nížině, v obvodech českolipském, plzeňském a v Pojizeří. Nejlépe se daří v hlubokých, živných, na vápno bohatých půdách, kterým vláha neschází, béře však za vděk i půdou chudší, a i lepší písčitou, musí však býti vlhká a občas hnojena. Poloha má se mu vybrati teplá, není právě třeba, by byla proti větrům dobře chráněna, plody drží pevně na stromech a nepadají. Trpí však jinak na větru; plodí nejvíce po koncích slabých větévek, které se při větru houpají, plody o sebe se tlukou a vzájemně se poškozují. Nejlépe se jim daří v uzavřených polních a domácích sadech, kde se půda obdělává. K silnicím se pro visutý vzrůst naprosto nehodí. Zvláštního povšimnutí zasluhuje pěstování stromů nízkých, na jánčatech neb duzenech šlechtěných, volnému vzrůstu ponechaných, na těch, pak i na palmetách, vyvinují se nejkrásnější plody. K výchově stromků uměle vedených se méně hodí, plodí, jak již uvedeno, nejvíce po špičkách slabých letorostů, což připouští jen velice opatrný řez, jehož jen dovedná ruka schopna jest a kdo na něm neustále něco řeže, zřídka se plodů dočká.

Ve školkách roste sice bujně, však šlahounovitě a musí se k dosažení silnějších kmenů zkracovati. Po vysazení na místo jest výhodno, korunku několikráte seříznouti, by dobrou, silnou kostru založila. Rozvětvuje se hojně, však drobně, větve obrůstají velice hojně vedlejšími větévkami; větve kladou se sem tam, čímž koruna brzo zarůstá tak, že velmi často čistiti se musí. Větve, zprvu více do výše rostoucí, se kladou a tvoří nevelkou, rozloženou, až i visutou korunu. Roditi začínají brzo, plodí každým druhým až třetím rokem velice hojně, mezi tím méně, neb i odpočívají. Plísní jsou ušetřeny, zato ve studených, nepropustných, na vápno chudých půdách velmi rakovatějí. Za velkého sucha listy velice rády spadnou a plody nedozrají.

Letorosty narůstají slabší, poněkud zakřivené, pod oky se zcela mírně prohýbají a černavě šedá plsť je jemně pokrývá. Po otření se poněkud lesknou, mají barvu žlutavě zelenavou, na slunečné straně více žlutohnědou; jemný, stříbřitý závoj pokrývá je zvláště u spodu. Žlutavé, podlouhlé tečky rozptylují se zcela nenápadně. Silně vyvinutá oka zcela přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách jak oka vysokých neb maličko vyšších, však tak širokých, že postranní žebérka až průměr letorostů přesahují. Květních poupat vyvinuje se mnoho, bývají v zimě velmi malá a mají žlutavě hnědé, šedou plstí pokryté šupiny. (Viz obraz.)

Poměrně malé, skvěle světlezelené, zespod zcela jemně vlnaté listy bývají 85—95 mm dlouhé, 45—50 mm široké, eliptické, mají zcela krátké špičky, kraje hruběji dvojitě, tupě pilovitě zoubkované, řapíky 25—30 mm dlouhé, s úzkými palisty. Na větévkách plodonosných bývají však až 130 mm dlouhé, 55 mm široké, mají kraje ostřeji pilovité a delší, slabší řapíky. Jedna strana bývá mohutněji vyvinuta.

Stromy vykvétají pátý—šestý den jabloňového květu, kvetou velice hojně a bledě karmínová poupata dodávají jim v rozpuku mdlého vzhledu; jednotlivé bílé a zcela málo růžově stíněné, 47—50 mm široké, miskovité květy, sestaveny jsou z plátků vejčitých, sotva vzájemně se dostihujících. Z květů nelze jména „Krásokvět-Bellefleur“ odůvodniti, jsou spíše neúhledné a jiné odrůdy mají květy daleko krásnější. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz, dle plodů z okresní školky Chlumecké zhotovený, znázorňuje velikost a tvar plodů v nejkrásnějším vývinu se stromů vysokých, ve váze 220 g, zpravidla bývají o něco menší a 190 g lze považovati za váhu průměrnou. Na krscích vyvinují se ještě větší, až 250 g těžké plody. Tvarem se od sebe příliš neliší; zdají se vysokými, ve skutečnosti rovná se výška šířce a ke kalichu se kuželovitě zužují, často bývá některá strana i proláklá, jiné jsou o něco nižší než širší, nabývajíce tvaru více kulovitému se blížícího, najdou se i takové, které mají boky vyduté, ke kalichu se náhle zužují a končí se temenem zcela úzkým. Jedna strana jest vždy nižší; v celku mají podobu Ovčích hubiček.

Zavřené, také i málo pootevřené, zelené a šedou plstí lehce pokryté kalíšky sestaveny jsou z úštů užších, dlouhých, které se u spodu vzájemně nedotýkají, málo se proti sobě kloní, pak se vztyčují a vězí v užších, hlubokých, žebernatých jamkách. Vzniklá zde žebra, obyčejně pět, táhnou se ostře přes témě, dále však se velmi mírní a až ve stopečné jamce se ztrácejí; obyčejně vystupuje některé z žeber mohutněji než druhé; kulatost boků bývá vždy mírně zhranatělá.

Velké plody mívají stopky silnější, zelenavé, porezavělé a as tak dlouhé, že úrovně jamek o 2—3 mm přečnívají, menší plody je mají slabší a o 10—20 mm delší; vězí v jamkách hlubokých, zhrbolených, někdy více, jindy méně paprskovitě porezavělých.

Na stromech bývají plody zcela jemně ojíněny, mají slupku hladkou, málokdy poněkud kluzkou, jež se méně leskne; se stromu má barvu bělavě-žlutavě-zelenavou, později jasně žlutou a jenom ve stínu bělavou, strana sluncem ožehlá bývá mnohdy, ne však vždy, lehce červenavě nadechlá; nápadné, rzivé, bělavě vroubené tečky rozptylují se na spodní polovici plodu řídce a jsou zvláště na slunečné straně nápadné, k temeni jsou jemnější a mění se posléze v bělavé pihy. Na mnohých plodech najdou se temně rzivé, drobounce šupinaté, paprskovitě rozstříknuté skvrny různého tvaru, jiné jsou úplně čisty.

Po rozkrojení voní dužnina silněji a jemně balzamicky, jest zcela jemná, zprvu tuhá, později měkká, bělavě žlutavá, šťavnatá a má chuť kalvilově kořeněnou, zasládlou a více navinulou. Na teplých místech a v dobré půdě jsou daleko lahodnější.

Podkališní, nálevkovitá, široká rourka sahá téměř až na špičku jaderníku a mnohdy se dole rozšiřuje; od ní táhnou se žlutavá, jaderník oklopující vlákna. Jaderník má osu široce dutou, do které se prostranná, po stěnách hojně natrhaná pouzdra někdy úzce, většinou však široce otvírají. Každé pouzdro chová jedno až tři velká, dlouhá, skořicově hnědá jádra.

Nemá se dříve trhati až kolem polovice října, čím déle na stromě, tím jsou lahodnější, kdežto brzo otrhané bývají dosti kyselé. K jídlu dospívá dle počasí buď koncem listopadu neb v prvé polovici prosince a udrží dobrou chuť i šťávu až do dubna.

Na stůl jest dobré, pro prodej lákavé. V obchodě vytýkají mu vadu, že jest hranaté a při dopravě se hrany poškozují tlakem. S Bílým zimním kalvilem sdílí stejný osud, tento se rovněž na hranách za dopravy nejdříve pomačká, čemuž pečlivějším zabalením musí se předejíti. Vždyť přicházejí na pražský trh v papíru balené a opatrně do sudu složené plody bez velkých škod. Plody ty jsou proti našim štíhlejšího tvaru, jasnější barvy, mají jemnější a kypřejší dužninu, jsou šťavnatější a daleko lahodnější a sladší než naše.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Krasokvět žlutý čís. 576.

Popisy lze nalézti: Moravské Ovoce čís. 21 Krasokvět americký, Ovoc. Rozhledy 1912 str. 2. Bellefleur žlutý, Handbuch der Obstkunde čís. 19 Gelber Bellefleur, tamtéž čís. 360 Metzgers Calvill, Pomol. Monatshefte 1897 str. 2., Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 42, Engelbrecht Deut. Apfelsorten čís. 117, Deut. Obstsorten všude píší Gelber Bellefleur, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 252 Linnoeus Pippin.

Z vedlejších jmen jsou známa: Pepinka Lineousza, Rmeni belfler, Belle-Flavoise, Belle-Fleur Jaune, Bellefleur Yellow, Bellflower, Bishop’s Pippin of Nova Scotia, Gelber Englischer Schönblühender, Lady Washington, Lincoln Pippin, Lineous Pippin, Linneous Pippin, Metzger-Apfel, Mrs. Baron, Reinette Musc, Reinette Musquée, Warren Pippin, Weisser Metzger Apfel, Yellow Bellefleur, Yellow Bellflower.

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Krasokvět žlutý v knize Deutsche Pomologie

Původ a výskyt: pochází z Ameriky a má svůj původ ve státě New Jersey; ve Spojených státech je velmi ceněn. V Německu ještě není tak rozšířený, jak by si zasloužil kvůli své přenosnosti, kráse a dobré chuti. Na mé doporučení byla odrůda zařazena na 7. setkání německých pomologů v Trevíru v roce 1874 mezi 50 odrůd doporučených k obecné výsadbě. v. Flotow ji popsal v Illustrirten Handbuch jako Gelber Bellefleur a zařadil ji mezi Gulderlingy, Jahn ji nazval Metzgers Calvill a počítal ji mezi Calvilly. Bratři Baumannové v Bollweileru jej obdrželi přímo z Ameriky v roce 1834 a přidělili řediteli zahrady Metzgerovi ve Schwetzingenu u Heidelbergu.

Literatura a synonyma:
1. Westfield Seek-no-Further (A. J. Downing, the Fruits and fruit trees of America, 1849, S. 26.)
2. Yellow Bellefleur (London Cat. No. 46).
3. Linoeus Pippin (André Leroy, Dictionnaire de pomologie No. 252).
4. Gelber Bellefleur (v. Flotow, Illustrirtes Handbuch der Obstkunde No. 19).
5. Metzger's Calvill (Jahn, Illustrirtes Handbuch No. 360).

Plod: poměrně velký, asi 60 mm široké, 80 mm vysoké, většinou vysoké jablko; břicho sedí trochu pod středem a směrem ke kalichu poněkud více klesá. Jedna strana je často rozvinutější než druhá.

Kalich: uzavřený nebo polootevřený; lístky dlouhé, dosti široké, zelené, vlnité; Kališní prohlubeň plochá nebo mírně prohloubená, s jemnými záhyby a silnějšími žebry, která krouží přes okraj a přebíhají přes celý plod.

Stonek: masitý, silný, 15—20 mm. dlouhý, nahnědlý; Lodyžní prohlubeň dosti hluboká, většinou zelené barvy, často zúžená masitým výrůstkem.

Slupka: hladká, zelenožlutá ze stromu, ve zralosti citrónově žlutá, na slunečné straně nezřídka lehce načervenalá, s četnými nahnědlými skvrnami obklopenými žlutavě červenou. Stopy rzi se vyskytují jen zřídka.

Dužnina: žlutavě bílá, jemná, šťavnatá, křehká, velmi dobré chuti, jako kdoule.

Jádřinec: vysoce lososový; Pouzdra velmi velké, calvillovité, otevřené, roztrhané, obsahující dobře vyvinutá, kulatě oválná, dlouho špičatá semena. Část dužniny ohraničená nazelenalými cévními svazky je vysoce cibulovitá, směrem ke stopce srdčitě zaoblená, ke kalichu se ostře zužuje. Kalich charakteristicky hluboký, nálevkovitý, dosahující téměř k jádru; Tyčinky vznikající tam, kde se trubka zužuje.

Zralost a využití: výborné stolní a obchodní jablko, které začíná dozrávat k uskladnění v listopadu a vydrží do března. Nesmí se trhat příliš brzy.

Charakteristika stromu: roste velmi bujně a vyznačuje se mírně převislými větvemi. Plodí mimořádně bohatě a téměř ročně, kvete pozdě a daří se mu v každé půdě, i ve zdejší lehké písčité půdě. Na zakrslých kmenech, pyramidách a palmetách jsou plody obzvláště krásné a velké.

Letorosty jsou slabé, dlouhé, hnědé, na horní straně třpytivé stříbrošedé, s roztroušenými tečkami.

Plodové pupeny vejčité, vlnité, dřevní pupeny špičaté, přiléhavé; Listy velké, vejčitě kopinaté, tupě zubaté, tmavě zelené, na povrchu lesklé, vespod šedé, vlnité; stonek silný, krátký, načervenalý; Palístky vyčnívající, lineární.

Žlutý Bellefleur je jednou z nejlepších odrůd; Stále jej mohu doporučit pro výsadbu tam, kde je půda pouze lehká nebo průměrná, pro její krásu, dobrou chuť a přenositelnost.

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Krasokvět žlutý osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.