Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Gravštýnské

Jabloň Gravštýnské

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Gravštýnské

Zrání
 
Doba sklizně: od poloviny až konce září
Konzumní zralost: konec září až začátek října (začne vonět)
Skladovatelnost: konec října až polovina listopadu (bez vynikající chuti až do prosince)
Zařazení: podzimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
  ve sklepě nevadne
  skvělá chuť
   
Hlavní nedostatky malá odolnost proti otlačování a hnití ve skladu
   
Plod
 
Chuť dužniny: lahodně sladkonavinulá, ušlechtile okořenělá
Hodnocení chuti: velmi dobrá až vynikající, hlavně z vyšších poloh
Vůně dužniny: velmi voní
Konzistence dužniny: křehká, velmi jemná, měkká, kyprá
Šťavnatost dužniny: velmi šťavnatá
Barva dužniny: bělavě zažloutlá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná
Povrch slupky: hebký, jemně ojíněný, po otření lesklý, hladký, mastný
Barva slupky: zelenožlutá a žlutá, po úplném uzrání zlatožlutá, sluneční strana karmínové žíhaná
Velikost plodu: velká, 180-200 g
Tvar plodu: kulovitý, kuželovitý nebo sploštělý, žebrnatý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: nejlépe vyšší, chladnější, vlhčí, bez bouřlivých větrů
Vhodná nadmořská výška:  
Půda: dobrá, hluboká, vlhká (i mokrá) a vazčí, vápenitá; v půdách sušších se nedaří, nasazuje málo plodů a ty opadávají
Intenzita růstu: bujná, zdravá
Koruna: vysoká, kulovitá, velmi rozsáhlá
Plodonosný obrost:  
Řez: nežádoucí - oddaluje plodnost
Pěstitelský tvar: vysokokmen, polokmen, jehlanec, palmeta, zákrsek keřovitý
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu:  
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina: odolná krom mokrých půd
Vadnutí: nevadne
Hnití: malá odolnost
Otlačování plodů: malá odolnost, česat se musí velice opatrně
Vhodnost k transportu: pouze dobře balené
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: 15.-20. rok
Výše sklizně: skromná
Pravidelnost sklizně: pravidelná
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 3.-4. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: vhodné
Skladování: uloženo nevadne, spíše však zahnívá
Kuchyňské zpracování: vhodné
Konzervace:  
Sušení: vhodné
Moštování:  
Víno: vhodné
Povidla vhodné
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Německo
Šlechtitel: Šlesvicko-Holštýnsko, zámek Gravenstein
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Funtové, Farlejové, Hedbávky, Grafštýnské, Gravenštýnské, Gravštýnské jablko, Gravenštýnské jablko, Gravensteiner, Der Gravensteiner, Gravenstein, Calvilla Gravensteiniensis, Grawsztynek, Grafensteinskoje, Blumen Calvill, Calville Grafensteiner, Diel’s Sommerkönig, Graefensteiner, Grafen Apfel, Grafensteiner, Gräfensteiner, Grave Slije, Ohio Nonpareil, Paradies Apfel, Pomme Graefenstein, Prinzessin Apfel, Ripp Apfel, Sabine, Stroemling, Strohmer, Calville de Grafenstein, Grafenštějnskoje želtoje, Grafsztynek Prawdziwy, Grave Stigne

 

 

Gravštýnské (Jablko gravenštýnské) v knize Moravské ovoce

Gravštýnské

Původ a rozšíření
Již samo pojmenování udává, kde se toto jablko nejvíce pěstuje a kde asi jest jeho původ. Gravenštýn jest malá osada v Šlesvík-Holštýnsku a od této má své jméno. Tamější obyvatelé sobě přivlastňují toto jablko a to vším právem, poněvadž ve Šlesvíku se pěstuje ve veliké míře. Odtud rozšiřovalo se do severních končin a rozšířilo se značně až i ve Švédsku; Švédové je čítají mezi nejlepší svá jablka. Jinak jest rozšířeno v celé střední Evropě i severní Americe. Na Moravě se pěstuje od pradávna a to hlavně na Valašsku, Lašsku a Kravařsku, jinak jest rozptýleno po celé Moravě. Zaměňuje se za „kardinála žíhaného“ a skoro všeobecně se nazývá „funtové“. Též se mu říká „farlejové“ a „hedbávky“. Pod názvem „Gravenštýnské“ je naši rolničtí pěstitelé neznají; jenom odborníci je správným jménem uvádějí. Tak jako u některých jiných prastarých odrůd též i tohoto jablka se vyskytuje mnoho zvrhlenců, což pozorovali nejlépe na výstavách; každý kraj má své vlastní gravenštýnské a jedno jest lepší druhého. Tato okolnost nasvědčuje, že se již dlouho na Moravě pěstuje.

Poloha
Polohu žádá vyšší, chladnější, vlhčí, proto s dobrým prospěchem možno je pěstovati jen v hornatějších krajích s vlhčím ovzduším. V našem normálním výběru odrůd ovocných doporučuje se ku pěstování v obvodě III., IV. a V., nejlépe se mu ovšem daří v obvodě IV. Mírné svahy, roviny a údolí jsou nejlepším stanovištěm pro ně; na příkrých svazích se nedaří proto, poněvadž obyčejně půda bývá slabší a poněvadž bývají vystaveny bouřlivějším větrům, kterých nesnese.

Půda
Půdu vyžaduje dobrou, hlubokou, vlhkou a vazčí; v půdách sušších se nedaří, nasazuje málo plodů a ty ještě opadávají. Vysazeno-li přec do půdy suché, nutno je v letní době pilně zalévati. Ve vápenitých půdách našeho Valašska a Lašska se zvlášť dobře daří, jest zdravé, nepodléhá nemocem a jest mnohem úrodnější než v půdách na vápno chudších.

Vzrůst
Strom roste dost bujně; zejména ve svém mládí se vyvinuje rychle, leč pro tento bujný vývin nebývá úrodným, teprve později, když vzrůst poněkud ochabnul, se dostaví pravidelná úrodnost. Ve školce tvoří rovné, přiměřeně silné kmeny. Vysazen na stálé stanoviště tvoří vysokou, kulovitou, velmi rozsáhlou korunu. Kostra koruny jest silná, mnoho rozvětvená, vzdoruje tím větrům a nestává se i v bouřlivějších polohách jednostrannou. Letorosty četné jsou silné, dlouhé, a listy prostředně veliké na povrchu lesklé, na spodu poněkud vlnaté; plísněmi ani hmyzem mnoho netrpí.

Stanoviště
Vysazuje se jen do zahrad domácích neb v nejnutnějším případě i do štěpnic; k silnicím a cestám se pro přílišně lákavé ovoce nevysazuje a ani koruna nedovoluje je na veřejná místa vysazovati, neboť nabývá velké rozlohy a čím starší strom, tím více se koruna jeho stává plošší a skleslejší a překáží pak v jízdě.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen, jehlanec, palmeta a zákrsek keřovitý. Pro všechny tyto tvary jest velice způsobilým. Prořezávání snese u každého tvaru dobře, rány se rychle zacelují a málo kdy se rakovina u nich objevuje. Pro docela malé tvary, jako jest zákrsek hrncový, kordon vodorovný, není gravenštýnské jablko vhodné, poněvadž není dost úrodné.

Květ
Květy má velké, proti nepohodám otužilé, nekvete nikdy bohatě, ale rychle odkvétá a nasazuje dobře plody.

Ovoce
Ovoce rodí velké, tvaru kuželovitého, neb sploštělého, žebrnatého. Mnohdy jest těžko rozeznati plod gravenštýnského jablka od kardinála žíhaného a jenom vůně zde rozhoduje.

Kalich
Kalich jest polootevřený, lístky jeho ostanou dlouho zelené, prohlubinka jest široká, hluboká a žebírkovaná. Obkališím svým připomíná na žebrnáče a jest také do třídy žebrnáčů zařaděno.

Stopka
Stopku má krátkou, až polodlouhou, silnou a trčí ve svalovitém důlku stopečném.

Barva
Slupka jest velejemná, hebká, po otření lesklá, mastná, barvy zelenožluté a žluté, po úplném uzrání zlatožluté. Sluneční strana jest více neb méně karmínové žíhána. Vyskytují se plody i s rozmytou červení, neb na všech stranách žíhané. Okolnost tato zavdala příčinu pojmenovati nově odrůdu, jako ku př. červené gravenštýnské; toto jablko není nic jiného nežli gravenštýnské lépe zbarvené. Vůni má slupka velmi příjemnou, fenyklovitě vonnou, dle ní pak se nejlépe jablko toto pozná. Jako mnozí žebrnáči, tak i toto jablko podléhá skvrnitosti, pročež nutno pilně plody proti ní chrániti.

Dužnina
Dužnina jest křehká, velmi jemná, šťavnatá, chuti neobyčejně příjemné, sladkonavinulé, okořenělé. Jest to nejchutnější jablko podzimní; kdo měl příležitost je okusiti, tomu nevymizí hned tak jeho lahodnost a žádné jiné jablko se mu již nezamlouvá.

Dozrání a česání
Uzrává začátkem října a udrží se při nezměněné jakosti, dobře uloženo, až do vánoc. Češe se po 15. září s největší opatrností jednotlivě, rukou, vkládá se do košů vatou neb jinou jemnou látkou vyložených a ukládá se do sklepa, aby dozrálo. Má dobrou vlastnost, že uloženo nevadne, spíše však zahnívá. Při česání se musí s ním zacházeti jako s králem jablek; v rukavičkách by se mělo česati.

Zužitkování
Jest to jablko tabulové prvého řádu, leč i pro kuchyni na přípravu příkrmů jest velmi cenné. Pro výrobu vína, povidel, sušenek a p. se nepoužívá, avšak nikoli z toho důvodu, že by výrobky z něho nebyly dobrými, nýbrž proto, že jest příliš drahé pro zužitkování tímto způsobem. Kdo zná jeho jakost, každý je na trhu vyhledává a velmi dobře platí. Neprodává se na váhu ani na míru, nýbrž po jednotlivých kusech. Pro dopravu musí býti velmi dobře v jemném papíru a dřevěné vlně baleno. Naši pěstitelé horských krajin by měli pilně mnoho stromů tohoto jablka vysazovati; právě v horských krajích chladnějších bývá nejaromatičtějšl a nejkrásněji vyvinuto; v teplých krajích nikdy nedosáhne dužnina jeho tak výtečné jakosti jako v krajích chladnějších.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Gravštýnské v knize České ovoce

Gravštýnské

Všeobecně se má za to, že pochází z Holštýnska a to ze zámku Gravensteinu, kdež bylo již v osmnáctém století známo; neméně rozšířeno jest i v Dánsku, Švédsku, Norvéžsku a v přímořských krajích severního Německa, kdež platí za nejskvostnější jablko a vždy dráže než jiné se platí.

Kdo u nás je zavedl a rozšířil, neví se, však děkan Rössler obdržel je v roce 1817 od Diela a zapsal ve svůj soupis pod čís. 14. U nás se mu valně nedaří, roste sice mohutně, však zřídka kdy většího výtěžku poskytuje. Miluje půdy dobré, hluboké a hlavně vlhké, ano i mokré, kde jiné odrůdy již by nerostly; trpívá v nich sice rakovinou, však jeho nápadně silný vzrůst překonává vše, takže se i rakovité jizvy zavalují. Suché, teplé půdy nesnese, v těch, jak málo plodů nasadí, ještě předčasně opadá; hodí se proto jen do předhoří, chladnějších a na vodu bohatých krajin, kde půda tolik nevysychá a ovzduší je vlhčí. Za obyčejných poměrů v kraji nelze pěstování jeho doporučovati, čehož lze jen litovati, poněvadž krása, pronikavá, líbezná vůně a skvostná chuť povznesla je na obchodní jablko prvého řádu.

Stromky ve školce rostou velice bujně a zdravě, kolmo vzhůru, postranními větévkami hojně obrůstají a rychle v silné, bezvadné kmeny dorůstají; rozvětvují se s počátku do výše pěkně kulovitě, později se postranní větve rozkládají, dílem až sklánějí a vzrůstají v mohutné stromy s korunami širokými a dosahují velmi vysokého stáří. Mladé stromy smějí se seřezati jen při sázení, nejvýše ještě po roce jednou, ale pak oddaluje každý řez jich plodnost, která beztak teprve 15.—20. rokem začíná. Plodí vždy velice skrovně, v příznivých krajinách hojně, nikdy však tolik, by většího užitku, i při vysoké prodejní ceně plodů, poskytovaly.

Má se pěstovati jen na stromech vysokých; k pěstování jakýchkoliv krsků nelze ho doporučiti, nanejvýše lze připustiti pěstování volně rostoucích krsků, na kterýchž se však smí řezati jen, co překáží, a ještě musí to býti stromky na jánčatech, nikdy na duzenách šlechtěné, rostou na těchto téměř bujněji než na pláňatech. Svěží, zdravý vzrůst udržuje se až do pozdního stáří; některý rok trpí listy plísněmi, takže částečně opadávají, také i plody bývají někdy černými, plísní způsobenými skvrnami jednotlivě, nikdy příliš, postříknuty.

Popis letorostů a listů uveden v popise Gravštýnského červeného.

Stromy vykvétají 3.—4. den jabloňového květu, nekvetou nikdy bohatě, zato však jsou jednotlivé květy nádherné, až 58 mm široké, bílé a sotva znatelně něžně růžově stíněny a z velikých, přiokrouhlých plátků tak sestaveny, že se tyto vzájemně dosahují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů s vysokých stromů vzatých a ze zámeckých sadů v Holovousích a Svijanech k účelu tomu věnovaných. Pěkně vyvinuté plody bývají 180—200 g těžké a poměr výšky k šířce jeví se dle tvaru buď 65 x75 mm aneb 70 x85 mm. Najdou se plody ještě větší, však většina jich zůstává menší. Tvarem se od sebe různí, některé blíží se tvaru kulovitému, s obou stran uťatému a kulatí se k oběma stranám stejně, jiné jsou více zploštělé a ke kalichu více než ke stopce zúženy.

Kalíšky mají zavřené neb pootevřené, zelené, chloupkované a sestavené z úštů dosti širokých, které se u spodu sotva dotýkají, proti sobě kloní, vztyčují a zaschlé špičky ven převislé mají; často jsou úšty poškozeny neb s polovice scházejí, čímž zdají se kalíšky otevřené. Kalíšky vězí v jamkách hlubších, jednotlivě i hlubokých, ne mnoho širokých a žebernatých, v nichž vznikající žebra kraj jamky hrbolí, přes plod se táhnou, činíce jej široce, ploše zhranatělým.

Veliké plody mají stopky as 10 mm dlouhé a silné, prostřední plody je mají slabší, dřevnaté, chloupkované a tak dlouhé, že as úrovně jamky dosahují neb tuto o 2 —3 mm přečnívají; trčí z jamek hlubokých, ne mnoho širokých, nerovných, jednotlivě některým silnějším hrbolem zúžených a jemně skořicově porezavělých; rez rozptyluje se paprskovitě.

Na stromech jsou plody něžně ojíněny, mají slupku lesklou, hladkou až kluzkou, zelenavě žlutou; později krásně zežloutne, že jest jako z vosku, slunečná strana bývá dle polohy více neb méně skvěle třešňově červeně nastříkána a natečkovaně řídce pruhována, do stínu rozptylují se pruhy řídce a tečkovitě; zastíněné plody zůstávají prostě žluté. Jemné, šedé tečky rozptylují se sem tam a mění se ke kalíšku v bělavé pihy; na některých plodech vyskytuje se jemná, drobná, rozstříknutá rez.

Velmi vonnou dužninu mají jemnou, některý rok i méně jemnou, měkkou až i kyprou, bělavě zažloutlou, plnou šťávy, chuť velmi ušlechtile kořenitou, lahodně sladce navinulou — znamenitou.

Podkališní rourku mají kuželovitou, často velice prostrannou, tupě zakončenou a sahá až na špičku jaderníku, od ní se táhnou žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník bývá obyčejně otevřený, někdy i se širokou, dutou osou, do níž se prostraná, po stěnách natrhaná pouzdra užší neb širší štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová jedno až dvě prostředně velká, špičatá, světle hnědá, často i zcela nevyvinutá jádra. (Viz obraz.)

První plody uzrávají v posledních dnech září, při čemž vydávají velice libou vůni. V čas ten se také češí, musí se tak díti velice opatrně, mají slupku příliš jemnou, na níž jest každé otlačení ihned znáti, a pomačkány jsou neúhledné i ztrácejí na ceně; taktéž opatrně se ukládají a vydrží při výborné chuti do konce října. Vydrží sice déle, často až do vánoc, však vůně se již dávno vytratila a stopy není po znamenité chuti. Říjen, nejdéle do polou listopadu, jest jich pravý čas. Na stůl jest z nejlepších a v obchodě velice hledáno a vždy dráže placeno oproti jablkům jiným.

Bláha o něm napsal, že jest velice choulostivo na polohu a půdu, nejlepší plody jsou v drsnějších; horských polohách.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Grafštýnské čís. 147. Popisy nalézti lze v každém spise. Thomayer „České Ovoce“ čís. 8 Gravštýnské jablko, Moravské Ovoce č. 8 Gravenštýnské jablko, Listy Pomologické roč. 1892, Zahrada domácí a školní roč. V., Handbuch der Obstkunde čís. 8, Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 14, E. Deutsch Apfelsorten čís. 28, Deutsche Obst sorten, Der Obstzüchter 1910, všude pod jménem Gravensteiner, Dr. Liegei str. 43 Der Gravensteiner, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 189 Gravenstein.

Dále známa jsou tato vedlejší jména: Calvilla Gravensteiniensis, Grawsztynek, Grafensteinskoje, Blumen Calvill, Calville Grafensteiner, Diel’s Sommerkönig, Graefensteiner, Grafen Apfel, Grafensteiner, Gräfensteiner, Grave Slije, Ohio Nonpareil, Paradies Apfel, Pomme Graefenstein, Prinzessin Apfel, Ripp Apfel, Sabine, Stroemling, Strohmer.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Gravštýnské osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist