Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Londýnské

Jabloň Londýnské

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Londýnské

Zrání
 
Doba sklizně: říjen 1. polovina nebo později, brzo otrhané plody sice nevadnou, nikdy však nesežloutnou
Konzumní zralost: prosinec až leden (při tom slabě voní)
Skladovatelnost: do dubna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  je dobrý opylovač
  jedna z nejúrodnějších jabloní
  v době květu nezmrzá
  na velikonoční svátky nejchutnější jablko
   
Hlavní nedostatky v zimě začnou někdy jaderníky plesnivět, od nich se kazí dužnina
  nutno stříkat proti plísním
  jabloň žádá úrodnou půdu
   
Plod
 
Chuť dužniny: navinule kořenitě sladká
Hodnocení chuti: velmi dobrávýborná
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: jemná, měkká
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny:  
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: hladký a jako sklo lesklý
Barva slupky: sivě zelenavá, později nažloutlá, na slunečné straně bývá až zlatě žlutá a mívá lehký, červenavý nádech
Velikost plodu: větší, 180-300 g
Tvar plodu: s vystouplými žebry
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: teplá a chráněná
Vhodná nadmořská výška: do 450 m.n.m.
Půda: teplá, velmi živná, vápenitá, s dostatečnou vláhou, ve špatné, suché půdě se naprosto nedaří, ani v mokré a studené
Intenzita růstu: bujná, později ustávající
Koruna: široce kulovitá, větve se později více rozkládají
Plodonosný obrost:  
Řez: občasné proklestění nutné, zmlazení
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: poměrně odolná kromě opravdu silných mrazů
Mráz v době květu: poměrně odolná
Strupovitost: v mokré a studené půdě náchylná
Padlí:  
Rakovina: trpí jen v nepříznivých půdách
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu: velmi dobrá
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: 2.-4. rok
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně: ob rok velice hojně, mezi tím odpočívá
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: polopozdní, 6.-7. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Hvězdnatá reneta, Krasokvět žlutý, Parména zlatá
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum:  
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Víno:  
Povidla:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Anglie
Šlechtitel: vypěstoval je Mr. Pace v Brentmarchu v hrabství Norfolkském, stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Calville du Roi, London Pippin, Londýnský jadernáč, Norfolské, Lounden Peppen, Londýnské, Jadernáč londýnský, Chroupě londýnské, Jadernáč-Pepping, London Pepping, Pomme de Londres, Pepin de Londres, Pepinka londýnská, Prasomila Londinensis, Bastard Calvill, Calville du Haire, Calville du Boi, Citron d’Hiver, Five-Crowned Pippin, Five Crown Pippin, Grosse-Reinette de Londres, London Pippin, Londoner Grosse Reinette, Londoner Pepping, Lounden Peppen, New London Pippin, Old London Pippin, Royal Somerset, Пепин лондонский
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
   

 

 

Londýnské (Londýnský jadernáč) v knize České ovoce

Londýnské

Náleží k prastarým odrůdám, o nichž nelze s určitostí říci, kde a jak povstaly. Veškery zprávy souhlasí však v tom, že pochází z Anglie, kdež bylo dle starých záznamů již v roce 1580 pod jménem „Lounden Peppen“ známo. Handbuch der Obstkunde dodává, že vypěstoval je Mr. Pace v Brentmarchu v hrabství Norfolkském. Potom popisuje je J. Lindley ve zprávách londýnské zahradnické společnosti teprve v roce 1820 a uvádí, že jest nejrozšířenější kolem Nonvichu a na tamějším trhu odedávna důležitým obchodním jablkem. Kdy asi u nás sázeti se počalo, neví se, rozšířilo se jednotlivě dosti hojně, ve větší míře však, pokud se zjistilo, jen na Turnovsku kolem Svijan.

Každé místo se pro ně nehodí, následkem čehož nelze ho všeobecně doporučovati. Na mnohých místech trpí velice plísní, která plody znehodnocuje, takže bez pilného stříkání bordeauxskou jíchou nelze na jeho pěstování ve větší míře ani pomýšleti, za to tam, kde plísní netrpí, a míst takových nalezne se dosti, mělo by se sázeti v míře nejhojnější. Půda nehodí se pro ně každá, jen v teplé, velmi živné, vápenité, s dostatečnou vláhou se daří s prospěchem; ve špatné, suché půdě se naprosto nedaří, stromy jen krní a plody zůstanou příliš droboučké, v mokrém, nepropustném jílu stromy rakovatí. Poloha se má volili teplá a chráněná, na místech studených plody špatně vyzrávají, na loži nesežloutnou a nemají dobré chuti.

Za příznivých podmínek hodí se velmi dobře do polních sadů, domácích zahrad a i podél širokých silnic tam, kde se stromy až za příkop do sousedícího pole sázejí, na kraje silnic pro širokou korunu se nehodí. K pěstování krsků výborně se hodí a lze je zvláště, když se volnému vzrůstu ponechají, doporučiti. Přizpůsobuje se lehce i tvarům uměle vedeným, i nejmenším, musí se však upotřebiti stromků na jánčatech šlechtěných. Pěstování krsků, zvláště palmet, má i tu výhodu, že je lze lehčeji stříkáním proti plísním chrániti, což se při stromech vysokých nikdy tak důkladně provésti nedá.

Stromky ve školkách rostou sice bujně a zdravě, však přece volněji, takže výchova vysokých stromků trvá o 1—2 roky déle než výchova Zlaté parmény, vzrůstem přirovnati je lze k Panenskému. Později rozvětvuje se v koruny široce kulovité, jichž větve se později více rozkládají. Rozvětvují se velice hustě, takže občasné proklestění jest velice nutno; větve obrůstají velice hojně plodonosnými větévkami. Po letech vzrůst se mírní, až i přestává a tvoří se jen samé plodonosné dřevo. Tu jest na čase stromy hojně pohnojiti a hlubokým řezem zmladiti. Roditi začínají velice brzo, často již ve školce, zvláště krsky rodí již 2.—3. rokem, vysoké stromy o něco později, však vždy 3.—4. rokem, plodí pak ob rok velice hojně, často tak přílišně, že vedle vyvinutých plodů narůstá i mnoho drobotiny, mezi tím odpočívá. Litovati jest, že plísně některý rok tak řádí, že nelze čistých plodů vybrati. Také i listy plísněmi trpí a v mnohém létě předčasně spadnou. Rakovinou trpí stromy jen v nepříznivých půdách. Mimo škody plísněmi způsobené, mají plody ještě vadu, že v zimě začnou jaderníky uvnitř plesnivěti, od nich se pak dužnina kazí, ač jinak zřídka plody zahnívají.

Letorosty narůstají dosti dlouhé a silné, ke koncům málo slábnou, pod oky se zcela mírně prohýbají a šedočerná plsť je z většího dílu pokrývá, ke koncům bývá však plsť šedivá. Po otření se málo lesknou, mají barvu hnědou, na slunci tmavší a jemný, stříbřitý závoj je po větším díle kryje; žlutavé, velké, nápadné tečky hustě se rozptylují.

Velká, u spodu letorostů delší, k jich koncům kratší oka jdou hustě za sebou, úplně přiléhají, mají šupiny červenavé, šedá plsť je kryje a jsou na patkách o málo vyšších než oka, s třemi krátkými žebérky.

Květních poupat vyvinuje se mnoho, bývají velká, tupě vejčitá, také i baňatá a šedá plsť je celá kryje. (Viz obraz.)

Na povrchu tmavé a lesklé, vespod jemně vlnaté listy bývají as 80 mm dlouhé, 60 mm široké, ostatní jsou menší, mají tvar vejčitý, krátké, jako nastavené špičky, kraje hruběji, tupě pilovité, často dvojmo zoubkované a řapíky as 20 mm dlouhé a bezpalisté. Jedna polovice bývá na úkor druhé mohutněji vyvinuta. Na větévkách plodonosných se tvarem liší, některé jsou až 100 mm dlouhé, 50 mm široké, jiné až 110 mm dlouhé a jen 45 mm široké, kopinaté, často k řapíkům mnohem více než ke špičkám zúženy, kraje mají drobněji a ostřeji zoubkované a až 40 mm dlouhé, slabší řapíky.

Stromy začínají kvésti 6.—7. den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně, dlouho a mdle růžová poupata dodávají jim v rozpuku mdle růžového vzhledu. Jednotlivé, 53—55 mm široké, bílé a jemně růžově stíněné květy sestaveny jsou z plátků vzájemně se dotýkajících. Nejsou choulostivy a zřídka zmrzají, čímž se stejnoměrná a hojná plodnost vysvětluje. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, zhotovený dle plodů se stromů v okresní školce Chlumecké rostoucích, znázorňuje velikost a tvar pěkně vyvinutých plodů s vysokokmenů; vážily jednotlivě 180—190 g, mnoho jich sotva této velikosti dosahuje, kdežto za příznivějších okolností bývají o něco větší a až 200 g těžké. Na krscích vyvinují se plody větší, ve váze 220—300 g. Tvarem neliší se jednotlivé plody příliš od sebe, jen některé bývají k temeni zúženější, jiné zaokrouhlenější a poměr výšky k šířce jeví se as jako 62x80—70x90. Mají větším dílem svérázné témě, které pěti pěknými žebry vyniká a nedá se tak lehko k temeni jiné odrůdy přirovnati. Jen Bojkovo jablko se mu v příčině této podobá.

Pootevřené kalíšky sestaveny jsou z úštů širokých, krátkých, u spodu zelených, šedě vlnatých, se suchými špičkami, které u spodu k sobě dosahují, proti sobě se kloní a vztyčují, vězí v jamkách dosti širokých a hlubokých, v nichž vzniká pět pěkných žeber, která kraje jamek pěkně hrbolí, dále se táhnou a na spodní polovici plodu mizejí, takže kulatost příliš nehranatí.

Dřevnaté, rezavé, dosti silné stopky vězí v jamkách širokých, hlubokých a bývají as tak dlouhé, že kraje jamek plodů větších sotva dosahují, plody menší mívají stopky slabší, které až o 10 mm a i více jamky přečnívají. Jamky bývají zelené a jen dole jemně porezavělé.

Na stromě jsou plody velmi jemně ojíněny, mají slupku zcela hladkou a jako sklo lesklou, barvy sivě zelenavé, v teplém létě hned se stromu nažloutlé, jak barevný obraz as znázorňuje; později stává se slupka kluzkou a krásně sežloutne, na slunečné straně bývá až zlatě žlutá a mívá mnohdy lehký, červenavý nádech; při bližším prohlédnutí shledáme, že jest slupka, zvláště na spodní polovině plodu bíle mramorována.

Velmi jemné, jednotlivě i hrubší, bělavě ovroubené, rzivé tečky řídce se rozptylují a mění se k temeni v jemné, bělavé pihy. Velmi jemná, žlutavá, měkká a šťavnatá dužnina má chuť výbornou, libě navinule kořenitě sladkou, která na Bílý zimní kalvil upomíná.

Podkališní rourka má tvar kuželovité, prodloužené nálevky, která se dole někdy rozšiřuje a dosahuje hluboko, často až na špičku jaderníka, mnohdy ústí se uzounkou rourkou až do jeho osy; od něho táhnou se zelenavá, jaderník obklopující vlákna. Ten má osu široce dutou, do které se po stěnách natrhaná pouzdra otvírají; každé pouzdro chová jedno až dvě menší, světlehnědá jádra.

Plody drží velice pevně na stromech a trhají-li se brzo, uláme se množství plodonosných větévek; jest tedy dobře, sečkati s česáním, až když lépe pouští, což se asi v polovici října stává. Brzo otrhané plody sice nevadnou, nikdy však nesežloutnou. K potřebě dospívá a při tom libě, ač slabě voní, koncem prosince neb v lednu a podržuje výbornou chuť a šťávu až přes duben; nebýti zpředu uvedených špatných, ač jen místních vlastností, bylo by je lze čítati k nejlepším stolním i obchodním jablkům. V obchodě jest pro podobu s Bílým zimním kalvilem vyhledáváno a prodává se často i pod tímto jménem. Dopravu snáší, poněvadž dlouho zůstává tvrdé, velmi dobře.

Bláha o něm napsal: Jest z nejúrodnějších a v době květu nezmrzá, v době velikonoční jest nejchutnější, žádá však půdu úrodnou a proti plísním se musí stříkati.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají je pod jménem Jadernáč londýnský čís. 249.

Popisy lze nalézti: Thomayer České Ovoce čís. 21, Časopis českých zahradníků 1888 Jadernáč londýnský, Zahrada domácí a školní roč. V. str. 97 Londýnské, Fysiokratická společnost v Čechách „Názvy odrůd ovocných“ Chroupě londýnské s oprávněnou poznámkou, že jen omylem nazváno jest Jadernáč-Pepping; Handbuch der Obstkunde čís. 324, Engelbrecht Deut. Apfelsorten čís. 93, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 79, Deut. Obstsorten vesměs píší London-Pepping, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 256 Pomme de Londres, Thomas str. 127 Pepin de Londres.

Z vedlejších jmen jsou známa: Pepinka londýnská, Prasomila Londinensis, Bastard Calvill, Calville du Haire, Calville du Boi, Citron d’Hiver, Five-Crowned Pippin, Five Crown Pippin, Grosse-Reinette de Londres, London Pippin, Londoner Grosse Reinette, Londoner Pepping, Lounden Peppen, New London Pippin, Old London Pippin, chybně též Royal Somerset.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Londýnské osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist