Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Citrónové zimní

Jabloň Citrónové zimní

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Citrónové zimní

Zrání
 
Doba sklizně: od začátku října do konce
Konzumní zralost: prosinec
Skladovatelnost: do března až května
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  jablka málokdy vadnou nebo hnijí
  jabloň velmi odolná mrazu
  v jarní době bývá svěží, neuvadlé a krásně zbarvené
   
Hlavní nedostatky více pěkné než dobré jablko
   
Plod
 
Chuť dužniny: navinulá, sladkokyselá bez jakékoliv okořenělosti
Hodnocení chuti: podprůměrná až dobrá
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: hrubší, tvrdá, při úplném uzrání kyprá, zprvu chruplavá, pozdě v zimě měkčí
Šťavnatost dužniny: velmi šťavnatá
Barva dužniny: bělavě nažloutlá
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: hladký a lesklý, mnohdy i poněkud kluzký
Barva slupky: žlutozelená, později žlutá, na straně slunečné červená, tečkovaná
Velikost plodu: střední až velká, 150-200 g
Tvar plodu: tupě kuželovitý, kulatý nebo sploštilý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: libovolná
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: libovolná, nejlépe v těžší, dostatečně vlhké a propustné
Intenzita růstu: bujná
Koruna: mohutná, velká, kulovitá
Plodonosný obrost:  
Řez: každý hlubší řez oddaluje plodnost
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: velmi odolná
Mráz v době květu:  
Strupovitost: středně náchylná
Padlí: poměrně odolná
Rakovina: pouze na místech mokrých a studených
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů: odolná
Vhodnost k transportu: dobrá
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: pozdní vs. 5.-6. rok
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: každý druhý rok velice hojně, mezitím odpočívají
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná, 3.-4. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je špatný opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Víno: ano
Povidla: ano
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Francie nebo Německo
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda
Regionalita:  
   
Další názvy Citron d'́Hiver, Reinette du Roi, Royale, Winter Citronenapfel, Winter-Citronenapfel, Winter-Zitronenapfel, Winterzitrone, Citronové zimní, Cytrynówka zimowa, Fucigena citrina, Calleville du Roi, König’s Reinette, Reinette Citron, Reinette Dorée, Royale, Zitronenapfel
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Citrónové zimní (Jablko citronové zimní)
v knize Moravské ovoce

Citrónové zimní

Původ a rozšíření
Původ tohoto jablka není znám, přivlastniti by si je mohl každý ovocnářský kraj, neboť se pěstuje ve všech ovocnářstvím proslulých zemích. Horáckého původu jistě je, tomu nasvědčuje jeho způsobilost pro pěstování v horských a lesnatých krajinách. Tvrdí se, že příroda přizpůsobila sobě kožená jablka pro pěstování ve vlhčích lesnatých krajích tím, že je obdařila koženým povlakem, který má jemnou slupku a dužninu chrání proti plísním, které v těchto krajích každý jemný plod napadají. Přihlížíme-li k jemnosti slupky citrónového jablka, pak by to tvrzení nesouhlasilo, neboť není snad odrůdy s jemnější slupkou jako jest tato a přec v našich lesnatých krajích se dobře daří a rodí plody čisté.

Rozšířena jest u nás jednotlivě po zahradách domácích; plné kultury ve větších rozměrech nemáme.

Poloha
Strom daří se dobře ve všech našich polohách; on snese dobře teplo i chladno, krajiny s ovzduším vlhčím poblíž řek, rybníků a lesů se mu zvlášť zamlouvají.

Půda
Spokojí se půdou chudší a mělčí, jenom když jest spodina propustná. V půdě vazčí a vlhčí se mu ovšem daří lépe a dosahuje vyššího stáří.

Vzrůst
Strom roste bujně, tvoří velkou kulovitou korunu a silný, zdravý kmen. Kostra koruny jest hustá a mohutná, bouřlivým větrům dobře vzdoruje. Letorosty má silné a dlouhé, jemně plstnaté a náležitě každoročně vyzrávají; pupeny jsou slabé, řídce rozdělené. Plodonosných větviček má z mládí poskrovnu. List má velký, slabý, rovný, řídce nasazený.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, sadů otevřených, do polí a na pastviny, poněvadž však netvoří dosti vysokou korunu, tedy se k silnicím nevysazuje. V hornatých a lesnatých krajích by se touto odrůdou dobře osazovaly úpatí svahů, po případě i obruby lesů a luk.

Tvar stromu
Pěstuje se jen ve tvaru vysokokmenném, leč může se pěstovati jako polokmen, jehlanec a zákrsek keřovitý, poslední tvar by se mohl pěstovati v těch nejvyšších a nejdrsnějších polohách, kde panuje domněnka, že žádný ovocný strom se tam nedaří; míst takových máme dosti.

Květ
Kvete na jaře pozdě, uniká tím pozdním chladnům; květu nenasazuje mnoho, ale úrody přes to bývají přiměřené.

Ovoce
Ovoce rodí pěkné, kulaté neb i sploštilé, prostředně velké až velké. Vyskytují se též plody s obkališím mírně hranatým a upomínají na jablko Bojkovo.

Kalich
Kalich má obyčejně uzavřený, malolistý, který jest v mělké a úzké prohlubince; obkališí jest buď hladké, nerovné neb hranaté.

Stopka
Stopka jest krátká, silná, dřevnatá neb dužnatá, drží dobře na plodonoši a jest v úzkém neb i širším důlku stopečném, který bývá též někdy orezivělý.

Barva
Barva plodu jest žlutozelená a přechází do citrónově žluté, v plném slunci rostlé plody jsou na straně slunečné mdle začervenalé; ve stínu zůstanou úplně bez červeně. Po celém plodu jsou rozstříknuty nápadné světlé tečky, které obzvláště v červeni vynikají; tyto tečky jsou dobrou známkou ku poznání této odrůdy. Rezivé tečky neb i skvrny se na různých místech plodu též objevují. Slupka jest tenká, lesklá a poněkud mastná.

Dužnina
Dužninu má tvrdou, při úplném uzrání kyprou, velmi šťavnatou, nažloutlou a chuti sladkokyselé bez jakékoliv okořenělosti. Svojí význačnou navinulou chutí každému, kdo toto jablko jedl, utkví v paměti a vyhledává je zajisté opětně.

Dozrání a česání
Uzrává v prosinci a udrží se až do května, jestliže jest uloženo v chladných, ne suchých místnostech. V pravý čas očesáno udrží svěžest až do konce, a málokdy vadne neb hnije. Klidí se až počátkem října neb i později; pro výrobu vína se může se stromu opatrně setřásati, ale pro uložení na zimu se češe jednotlivě. V době česání jest ještě úplně tvrdé a nevyžaduje zvlášť pečlivého opatření při přenášení. Před uložením do komory by se mělo nechati několik dní na volném vzduchu odpařiti, na slunci rozprostřeno nabude též lepší barvy. Ve sklepích se ukládá ve větších vrstvách, poněvadž jest tvrdé a neotlačí se. Balí se pro sebedelší dopravu bez prokládání zplna do sudů neb košů. Jest to velmi dobré obchodní jablko, v poslední době továrny na výrobu vína ovocného, povidel neb marmelád se zálibou je kupují pro jeho znamenitou kyselost.

V jarní době jest ozdobou trhu, neboť bývá svěží, neuvadlé a krásně zbarvené. Kupuje se jako ovoce tabulové a pro úpravu různých příkrmů. Vedle toho se v domácnostech z něho vyrábí víno a povidla. K továrním účelům, jak již podotknuto, jest to odrůda též velmi cenná.

Zužitkování
V poslední době se doporučuje všestranně vysazovati do horských vyšších míst tak zvaná jablka moštová; toto jsou ponejvíce jablka planá, drobná, k snědku nezpůsobilá a jen pro výrobu moštu se hodící. Tento náhled nelze všeobecně sdíleti, neboť proč by se na ta místa nemohly vysazovati podobné odrůdy jako jest jablko citrónové, které jest právě tak otužilé a roste dobře v těch krajích jako moštové odrůdy a přec jest mnohem cennější. Samotní velkovýrobci ovocných vín nehledají plané moštové ovoce, nýbrž tvrdí, že jest jim milejší IV. а V. jakost ušlechtilejších odrůd a platí za ně vyšší ceny než za odrůdy moštové. Z toho vysvítá, že vysazováním této odrůdy by se dalo v budoucnosti mnoho vyzískati.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Citrónové zimní v knize České ovoce

Citrónové zimní

Původ Citronového jablka nebude as nikdy objasněn. Francouzští autoři píší, že pěstovalo se již v roce 1628 v Orléansu ve školkách Lectierových a že je Claude St. Etienne popsal v roce 1670 ve svém spise „Nouvelle instruction pour connaitre les bons fruits“. Naproti tomu vlastní si je i autoři němečtí, tvrdíce, že pochází z Porýnska neb Würtemberska. Herman Knoop popsal je ve svém díle „Pomologie du Hollandais“ teprve v roce 1776. V Německu jest velmi rozšířeno, u nás jen jednotlivě, zato všude, zvláště v zahradách venkovských a v sadech velkostatků u dvorů. Jména však nikdo nezná, a řekneme-li našemu sadaři, že se jmenuje „Citronové“, vrtí nedůvěřivě hlavou. Nelze se také diviti. Jablko toto má své jméno jen dle svojí zvláštní, citrónové podobné šťávy, kdežto naopak máme jablko (Královna Žofie), které se tvarem i barvou citronu až nápadně podobá a jemuž lid také a to zcela právem „Citrónové“ říká; sadařům pak nelze nějaké nevhodné jméno, jako v tomto případě, vnutiti, ti od svého obvyklého neupustí.

Hodnota jeho jest sice jen podřízena, za to však má dobrou vlastnost, že daří se všude dosti dobře, i v půdách hubenějších a sušších, nejlépe v těžších, dostatečně vlhkých a propustných, na místech chráněných i otevřených, také i vysoko v podhořích položených. Hodí se vůbec všude, jen ne do malých, domácích zahrad, tam patří odrůdy lepší, též ne na silnice, roste příliš do šířky a překáží provozu, podél silnic vhodno jen tehdy, sází-li se až za příkop sousedícího pole. Měly by se sázeti jen stromy polovysoké neb vysoké, pro zákrsky máme lepší odrůdy, kdo by je však přes to krskem pěstovati hodlal, nechť volí stromky na jánčatech šlechtěné a řeže jen nejnutnější, neboť každý hlubší řez oddaluje plodnost.

Stromky ve školkách rostou úplně zdravě a bujně, rozvětvují se později hojně v koruny mohutné, postranní větve se často zmateně široce rozkládají, kdežto střední do výše trčí, tvoříce korunu vysokou a širokou; větve pak obrůstají velmi hojně plodonosnými větévkami. Zůstávají až do pozdního věku úplně svěží a při zdravém vzrůstu, rakovinou netrpí, leda na místech mokrých a studených, ani plísní, takže listí i plody jsou vždy úplně čisty. Roditi začínají v pátém—šestém roce a plodí pak obyčejně každý druhý rok velice hojně, mezi tím odpočívají.

Letorosty narůstají dlouhé a štíhlé, ke koncům málo slábnou, pod oky se mírně křiví a černavě šedá plsť je po větším díle pokrývá; po otření se dosti lesknou, mají barvu tmavohnědou, na slunečné straně až fialově hnědou a řídký, stříbřitý závoj je z většího dílu, zvláště na jedné straně, pokrývá. Hrubé, žlutavé, vyvstalé tečky řídce se rozptylují. Oka jdou hustě za sebou, jsou velká, jako zaokrouhlená, přiléhají, šedá plsť je kryje a jsou na patkách jako oka vysokých, hned pod oky prohnutých a širokých, s třemi mírnými žebérky. Květních poupat se vyvinuje mnoho, jsou dlouhá, kuželovitá, tupě zakončena a šedá plsť je kryje. (Viz obraz.)

Dosti velké, tmavě zelené a vespod vlnaté listy bývají as 90 mm dlouhé a 75 mm široké, mají tvar téměř okrouhlý a kratičké jako nastavené špičky, kraje nestejně, často dvojmo ostře pilovitě zoubkované a řapíky as 20 mm dlouhé, s malými, kopinatými palisty; jedna strana bývá na úkor druhé o něco mohutněji vyvinuta. Na větévkách plodonosných bývají užší, o hodně delší, mají tvar eliptický, kraje dílem tupěji, dílem stejně ostře pilovitě zoubkované a delší bezpalisté řapíky.

Stromy vykvétají třetí—čtvrtý den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně, a narůžovělá poupata dodávají jim v rozpuku krásného narůžovělého vzhledu. Jednotlivé, as 50 mm široké, bílé, z polovice růžově stíněné květy sestaveny jsou z vejčitých plátků vzájemné se sotva dotýkajících. Vůči jarním nepohodám jsou otužilé a příliš nezmrzají.

Přiložený barevný obraz, zhotovený dle plodů s vysokých stromů v okolí Chlumce n. Cidl., znázorňuje průměrnou velikost plodů za velké úrody, ve váze 150—160 g. Bývají zpravidla o něco větší, až 190—200 g těžké, mezi tím arciť i plody menší. Tvarem liší se poněkud od sebe, většina plodů bývá sploštělá a poměr výšky k šířce jeví se as jako 57x74, ostatní bývají o něco vyšší k temeni zúženější, v poměru as 65x74. Jedna strana bývá vždy nižší.

Kalíšky mívají zavřené, také i pootevřené, u spodu zelenavé, špičky pak suché, chloupkované a složené z úštů dosti dlouhých, které se u spodu k sobě tísní, proti sobě se kloní, pak se vztyčují, špičky ven převislé mají a vězí v jamkách menších, mělkých, drobně a zcela mírně žebérkatých, žebérka kraje jamek mírně hrbolí, táhnou se zcela ploše přes celý plod a kulatost jeho sotva znatelně porušují.

Dřevnaté, zelené a přihnědlé stopky bývají as tak dlouhé, že úrovně jamek buď právě dosahují, u plodů menších o 3—8 mm je přesahují; jamky bývají hluboké, zcela jemně porezavělé, rez rozptyluje se krátce a zcela jemně paprskovitě kolem.

Slupku mají hladkou a lesklou, mnohdy i poněkud kluzkou, barvy žlutě zelené, později jasně sežloutnou, slunečná strana bývá jasně, přece však mdle začervenalá; mnohé bývají od stopky často až do polovice zardělé а k temeni čistě žluté, jiné mají sotva patrné líčko. Jemné, šedé, žlutavé tečky rozptylují se dosti hojně, jsou žlutavě ovroubeny a tím v červené barvě nápadny.

Bělavě žlutavá, hrubší, dosti šťavnatá, zprvu chruplavá, pozdě v zimě měkčí dužnina má chuť nasládle ostřeji navinulou, bezkořennou а k snědku z nouze dosti dobrou. Více pěkné než dobré.

Podkališní nálevkovitá rourka bývá zcela krátká, od ní táhnou se zelenavě žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Ten má osu zcela úzce dutou, do které se těsná, po stěnách jemně natrhaná pouzdra uzounce pootvírají. Každé pouzdro chová jedno, zřídka dvě velká, dlouhá, světlá jádra.

Češe se v prvé polovici října a podržuje svoji občerstvující šťávu, aniž vadlo, pozdě do léta; pro vzácnou tuto vlastnost jest v obchodě velmi oblíbeno a snáší dopravu bez úzkostlivého balení velmi dobře. Pozdě na jaře se velmi dobře prodává a stkvělou barvou kupce láká.

V zahradách zemského pomolo gického ústavu v Tróji chová se pod jménem Citronové zimní čís. 104.

Popisy lze nalézti : Thomayer České Ovoce čís. 5 Jablko Citronové zimní. Moravské Ovoce čís. 37 též tak, Handbuch der Obstkunde č. 80 Winter- Citronenapfel, Engelbrecht Deutsch lands Apfelsorten čís. 681 též tak, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 112 Citron ďHiver.

Z vedlejších jmen jsou známa: Cytrynówka zimowa, Fucigena citrina, Calleville du Roi, König’s Reinette, Reinette Citron, Reinette Dorée, Reinette du Roi, Royale, Zitronenapfel.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Citrónové zimní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist