Jabloň Wealthy

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Wealthy

Wealthy v Říhově knize České ovoce

Za vzácné a krásné toto podzimní jablko děkujeme Americe, kdež podařilo se je z jádra vypěstovati. Jeho tvar, barva a hlavně chuť upomíná velice na jablko Holovouské malinové, s nímž jest asi blízce příbuzno. Lze jen litovati, že nemá dlouhého trvání; kdyby vydrželo o dva měsíce déle, bylo by neocenitelno. Nahradilo by Holovouské všude tam, kde toto se špatně daří neb málo plodí, třeba se mu jemnou malinovou chutí úplně nevyrovnalo.

Do Chlumce n. Cidl. přišlo mezi množstvím jiných odrůd, prostřednictvím p. Jar. Němce ve Vinici na Rusi z Ameriky v roce 1895 a již po třech letech poskytl tímto druhem přešlechtěný strom skvostných plodů v hojné míře.

Přešlechtěné, i mladé, nově vysázené stromy rostou v půdě zcela obyčejné, kdež jest ornice sotva 15—20 cm, pod ní štěrkem promíšená žlutá hlína do značné hloubky, na místech nechráněných, úplně zdravě a jsou veškerých plísní a chorob prosty, zdá se však, že je zavíječ jablečný (Carpocapsa pomonella) více než jiné odrůdy vyhledává a mnoho plodů ničí.

Pěstovati lze je ve tvarech jakýchkoliv, stromy vysoké měly by se vysazovati hojně do polních i domácích sadů a skýtají stejně krásné, ač o něco menší plody než stromy nízké, které se do malých zahrádek lépe hodí. Nejvhodnějším tvarem jest volnému vzrůstu ponechaný krsek, také však i uměle vedeným tvarům, i nejmenším, lehce se přizpůsobuje, nutno však použíti stromků jen na jánčatech šlechtěných, kdežto na tvary větší lze i stromků na duzenech upotřebiti.

Stromky ve školkách rostou bujně, velmi zdravě, pěkně vzhůru, však poněkud šlahounovitě, tak že se k výchově statných kmenů, zvláště v půdě hubenější, zkracovati musí; později rozvětvují se hojně, však taktéž šlahounovitě v korunu spíše menší, za to však vysokou, spodní větve se více rozkládají a pod tíhou plodů se až sklánějí. Roditi začínají čtvrtým až pátým rokem po vysázení, krsky až i o polovici dříve, rodí velmi hojně, tak že bývají stromy plody obaleny a že květy nejsou příliš choulostivé, plodí velice často, obyčejně jeden rok méně, druhý hojně; zřídka se stane, aby nadobro úhořily.

Letorosty narůstají štíhlé, ke koncům slábnou, velice mírně se křiví a pod oky zcela málo se prohýbají; špinavě tmavá plsť pokrývá je z většího dílu, po otření této se lesknou, na spodní části se stříbřitě třpytí, barvu mají tmavě fialovou a bělavě žlutavé, mírně vyvstalé tečky, roztroušeny jsou od spodu hustěji a nápadněji, ke konci řidčeji a ztrácejí se.

Pěkně vyvinutá, polookrouhlá, plstí pokrytá oka přiléhají a jsou na patkách o něco výše ok vydutých, krátce klínovitých a širokých, s třemi mohutnějšími žebérky, která zvláště ke koncům letorostů hlouběji se táhnou a tyto mírně hranatějí. Plodonosné větévky mají květní poupata malá, dílem hladká, fialově červenavá a jen částečně plstí pokrytá. (Viz obraz.)

Největší, as 105 mm dlouhé, 69 mm široké listy nalézají se u spodu letorostů, mívají tvar vejčitý s klínovitou špičkou a drobně pilovitě zoubkovaným krajem, dále ke konci letorostů bývají menší, okrouhlejší, s užší, kratší špičkou a krajem hrubě dvojmo vroubkovaným; vesměs jsou silné, tmavě zelené, lesklé, vespod chloupkované a mají řapíky 30—38 mm dlouhé, rudé, jednotlivě malými palisty opatřené. Větévky plodonosné mívají listy mnohem delší, užší, eliptické, s krátkou, užší špičkou a delšími řapíky.

Stromy vykvétají čtvrtý — pátý den jabloňového květu a mdle růžová poupata dodávají jim v rozpuku krásně bledě růžového vzhledu. Jednotlivé květy bývají as 43 mm široké a z vejčitých, bílých, hojně růžově stíněných plátků hustě sestaveny. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, který zhotoven byl dle plodů s vysokých stromů v okresní školce Chlumecké rostoucích, znázorňuje velikost, tvar i barvu dokonale. Plody ty vážily 130—140 g a poměr výšky k šířce byl as 62 x76 mm. S krsků bývají však mnohem větší a až 200 g těžké. Tvar jich mění se jen potud, že menší plody blíží se více tvaru stlačeně kulovitému, kdežto plody velké bývají vždy zploštělejší, takže poměr výšky k šířce jeví se as 70 x89 mm a ke kalichu se o něco více zúžují, při čemž jedna strana bývá o málo nižší.

Plody mají malé, zavřené, zelené, u spodu chloupkované kalíšky, sestavené z úštů širokých, které se u spodu tísní, vztyčují, proti sobě kloní a zaschlé špičky ven zmateně převislé mají; kalíšky vězí v jamkách užších, nehlubokých, často jako vykroužených, jindy jen sotva patrně žebérkatých; žebérka tato činí témě nerovným, načež mizejí, takže kulatost průřezu zřídka jest rušena.

Stopky mají dřevnaté, slabší, chloupkované a tak dlouhé, že sotva úrovně jamky dosahují, u plodů malých o 2—5 mm jamky přečnívají; vězí v jamkách dle velikosti a tvaru plodu širokých, hlubokých i užších, po kraji nerovných, hruběji porezavělých; rez ta bývá napříč natrhána.

Na stromech jsou plody něžně ojíněny, mají jemnou, lesklou, hladkou, až kluzkou slupku, která se v plné zralosti stáhnouti dá, barvy slámově bílé, větší díl, zvláště strana sluncem ožehlá, jest skvěle karmínově červená, hojně, ač nenápadně úzce pruhována; pruhy tyto sbíhají se úzce a dlouze, jako čárkovitě do stopečné jamky. Zcela jemné, rzivé, bíle ovroubené tečky jsou řídce roztroušeny a ztrácejí se, v červeném však pěkně vynikají. Některý rok, také i při veliké úrodě, se tak skvěle nevybarvují, mívají jen karmínové, pruhované líčko a větší díl povrchu zůstává bělavý.

Dužninu mají velmi jemnou, kyprou, měkkou, hojně šťavnatou, že se až v ústech napolo rozplývá, zažloutle bílou, někdy ke kalichu a i podél vláken zarůžovělou, chuť velmi libě navinule sladkou, na maliny upomínající; tmavě zbarvené plody mívají dužninu až i růžově lehce mramorovanou; upomíná velice na Holovouské malinové jablko.

Podkališní rourku mají kuželovitou, od této táhnou se žlutavá, ke kalíšku i zarůžovělá, jaderník obkličující vlákna; ten má osu dutou, pouzdra se stěnami hladkými i natrhanými, zavřená, u plodů velkých i úzkou štěrbinou pootevřená; každé pouzdro chová 1-3 dlouhá, štíhlá, hnědá, také někdy i zcela nevyvinutá jádra. (Viz obraz.)

Uzrává dle počasí poslední dny září, většinou však v prvých dnech října, při čemž lehce voní. Spotřebovati se musí, ačkoliv vydrží až i do vánoc, as do konce října, neboť pak ztrácí chuť. Pro stůl jest pravou pochoutkou a jeho skvěle červená barva doporučuje je velice k prodeji.

Bláha o něm píše: Nové, ale zaslouží veškeru pozornost; jest to odrůda, která nikdy nevynechá. K snědku hned, jak začne padati, a jest velmi dobré.

Popisy lze nalézti: Ovocnické Rozhledy 1911 str. 2 Wealthy, Thomas str. 155 Wealthy. Vedlejších jmen není.

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Wealthy osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.