Jabloň Matčino

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Matčino

Matčino (Nonnetit) v Říhově knize České ovoce

Původu tohoto vzácného podzimního jablka nelze objasniti a ví se jen tolik, že je veliký zahradnický závod bratří Transonů v Orleansu v roce 1887—88 v obchod uvedl. U nás byl to asi p. Proche ve Sloupně, který rouby ze závodu Simon-Louis v Metách získal a starší strom těmito přešlechtil; ten byl mu později nejmilejším. Šířil je, kam mohl a dodal je do zemského pomologického ústavu v Tróji, odkudž rozšířeno nejprve v nejbližším okolí Prahy, aniž si ho tam kdo zvláště vážil, až p. Maruška v Klecanech na ně upozornil a pod jmény: „Skvostné z Roztok“ a „Nalezenče z Roztok“ je doporučoval. Teprve pak přirovnáním tamějších plodů k plodům Prochovým podařilo se zjistiti jméno jeho. Mezi tím poslal p. Maruška také plody k určení do pomologického ústavu v Reutlingách, odkudž bylo oznámeno, že jest to americká odrůda Mother. Přirovnáním plodů ze zmíněného ústavu k plodům zdejším nelze rozdílu nalézti, taktéž ve vzrůstu není naprosto odchylky, takže totožnosti nelze popříti. Které jméno má však prvenství? Francouzské závody mohly tak dobře obdržeti z Ameriky jméno jiné jako závody německé. V poslední době píší německé odborné časopisy, že jméno Nonnetit jest vedlejším, v Dánsku užívaným jménem Řehtáče soudkovitého, což nezakládá se na pravdě a jen podobnost jmen svádí k tomuto tvrzení; užívá se jména Nonnen-Apfel a Nonnentüte, nikdy však Nonnetit a Mathieu je dobře rozlišuje. Pan Fr. Slavík, statkář v Úřeticích, napsal pěkný článek v Ovoc. Rozhledech v roce 1911 na str. 50 „Jablko Nonnetit“ nadepsaný, v němž praví, že zaopatřil si je ze závodu Maškova v Turnově a zabývá se pěstěním jeho také již po 20 let a za ta léta nenalezl na něm nedostatků neb nějaké choroby neb plísní; stalo se jeho miláčkem a doporučuje je každému, kdo o pěstování jabloní se zajímá.

Za jakých podmínek bude se nejlépe dařiti, nelze dnes říci, pěstuje se teprve na několika málo místech za poměrů, kde Zlatá parména a jiné, jí podobné odrůdy s prospěchem se daří. Ve větším množství nepěstovalo se, pokud známo, nikde, teprve před 3—4 lety vysázeno bylo mnoho stromů v sadech Molitorovských u Kouřimě. Než bude dalších zkušeností, mělo by se sázeti jen do polí a zahrad, ať již stromy vysoké neb v zahrádkách stromy nízké, buď volnému vzrůstu ponechané, neb uměle vedené. Šlechlěno-li na duzenech neb jánčatech, přizpůsobuje se a plodí v každém tvaru.

Ve školce rostou stromky bujně, přece však proti Parménám mnohem slaběji a výchova stromků trvá o 1—2 léta déle, takže jest výhodnějším, šlechtiti je v libovolné výšce na zdravé pláňky neb jinou odrůdu. Stalo se také, že mladí očkovanci v kruté zimě pomrzli. Později rozvětvují se na způsob Parmény pěkně jehlancovitě do výše, však drobněji a teprve později se větve pod tíhou plodů sklánějí. Honosí se, jak již uvedeno, vzácnou vlastností, že plísní nijak netrpí, že vyvinují se nerušeně a skvějí se bujnou zelení; barvou listu i letorostů liší se velmi od jiných. Roditi začínají velice brzo a rodí pak obyčejně ob rok velmi hojně, mezi tím méně, zřídka zcela vynechají, plody bývají pak pěkně stejnoměrně vyvinuty.

Letorosty narůstají zprvu dlouhé a silné, později slabší a kratší, rovné, černošedá plsť pokrývá je jen od špičky a velice řídce, tak že spodní jejich část bývá holá, po otření se lesknou poněkud, barvu mají zelenavě nahnědlou, ve stínu zelenavou, po větším díle halí je jakýsi stříbřitý závoj, takže původní barva jako mramorované, místem více, jinde méně proniká. Nápadné, jemně vyvstalé, bělavě rzivé, silnější tečky se hojně rozptylují.

Poměrně malá oka zcela přiléhají a tmavě šedá plsť je pokrývá, jsou na patkách širokých, oka sotva převyšujících, krátce prohnutých, s třemi mohutnějšími, krátkými žebérky. Krátce vejčitá, baňatá, prostředně velká květní poupata pokrývá šedá plsť. (Viz obraz.)

Skvěle zelené, lesklé listy bývají na letorostech as 90 mm dlouhé, 60 mm široké, vejčité, s nastavenou, klínovitou špičkou, kraje mají hruběji, pilovitě, dvojmo, však tupě zoubkované, řapíky as 18 mm dlouhé a kopinatými palisty opatřené; na větévkách plodonosných jsou listy větší, delší, tvaru opakvejčitého, s malou nastavenou špičkou, kraje mají ostřeji pilovité a řapíky až 35 mm dlouhé; jedna strana listu bývá na úkor druhé mohutněji vyvinuta a spodní strana není tak hojně chloupkována jako listů na letorostech.

Stromy vykvétají 7.-8. den jabloňového květu a růžová poupata dodávají jim v rozpuku krásného, růžového vzhledu. Jednotlivé, 43—50 mm široké, bílé a jemně růžově stíněné květy sestaveny jsou řídce z člunkovitých plátků. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, dle plodů od p. Marušky z Klecan zhotovený, znázorňuje tvar a velikost plodů se stromů vysokých, ve váze 160—170 g, při veliké úrodě jsou jen 110—130 g těžké. Pan Slavík z Úřetic poslal později plody se zákrsků, které vážily 200—220 g. Tvar, který se málo mění, bývá pravidelný, zdánlivě vysoký a vesměs plody zúžují se více k temeni než ke stopce. Mnohdy bývají plody jak vysoké, tak široké, některé jsou i o něco vyšší než širší, jiné právě naopak, tak že poměr výšky k šířce jeví se buď 75x72, aneb 63x68 a jedna strana bývá jen o málo nižší.

Kalíšky mají malé, zavřené, také i pootevřené, u spodu zelené, plstnaté a sestavené z úštů, které se dole tísní, vztyčují, při tom proti sobě kloní a suché špičky ven převislé mají. Vězí v jamkách malých, úzkých, jemně zhrbolených, z nich táhnou se přes celý plod velice mírná žebérka, která kulatost průřezu zcela jemně hranatějí, aniž pravidelnost jeho rušila.

Slabé, dřevnaté, zelené a žluté rzivé stopky jsou as tak dlouhé, že úroveň jamek o 6—7 mm přesahují a vězí v jamkách hlubokých, širokých, jen hluboko dole, mnohdy i více, až paprskovitě porezavělých.

Na stromech jsou plody jemně ojíněny, mají slupku jemnou, hladkou, suchou, zřídka kdy kluzkou a dosti lesklou; po otrhání se stromů mají barvu žlutavě zelenou, později až do zlatova žlutou, větší díl bývá natečkovaně neb mramorovaně, tmavě, jaksi přihnědle, však přece jasně začervenalý, tmavěji žíhaný, drobně pruhovaný a čárkovaný; pruhy rozptylují se natečkovaně i na stranu zastíněnou. Mnohé plody bývají tmavě a kolkolem, jiné jen zcela světle a mdle, často jen zcela málo zbarveny. Zcela jemné, na žlutém podkladu červenavé, v červeném rzivé tečky rozptylují se hustě, však velmi nezřetelně; sem tam bývá stříknuta velmi jemná, drobná rez.

Dužnina po rozkrojení libě zavoní, jest velmi jemná, hustá, však měkká, hojně šťavnatá, tmavěji žlutá a vyniká výbornou, velmi libě aromatickou, sladkou chutí s velice jemnou, navinulou příchutí.

Krátce kuželovité podkališí protahuje se uzounkou rourkou hlouběji k jaderníku; od něho se táhnou žlutá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má širší, dutou osu, do níž dlouhá, prostranná, po stěnách hojně natrhaná pouzdra se širší neb užší štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová po 1—2 pěkně vyvinutých, dlouhých, světleji hnědých jádrech. (Viz obraz.)

Češe se začátkem října, načež koncem téhož měsíce neb začátkem listopadu k jídlu dospívá, což se libou vůní prozrazuje a uloženo-li ve vhodné místnosti, udrží svoji výbornou chuť, šťavnatost a zůstane úplně svěží, aniž zavadlo, až do konce února a i déle.

Jest to vzácné jablko na stůl a sličné na prodej. Dopravu snáší stejně výborně jako Parména zlatá, mělo by se tudíž tam, kde dobře se daří, v největší míře pěstovati.

Bláha o něm napsal: Nové, dosud málo známé, jest velice úrodné, dosti velké, ozdobné a jeho jakost podobá se jakémusi smíšenci hrušky, okořenělé, šťavnaté, z nejlepších jablek. V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Nonnetit čís. 631.

Popisy nalézti lze: Ovocnické Rozhledy 1911 str. 50, a 75, Zahrada domácí a školní roč. VI., Pomol. Monatshefte 1888 str. 138, Der Obstzüchter 1913 Nonnetit. Jablko American Mother popsáno v Pomol. Monatshefte 1900 str. 49. a Handbuch der Obstkunde čís. 756, Mutterapfel.

Vedlejších jmen, mimo Nalezenče a Skvostné z Roztok nemá.

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Matčino osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.