Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Evino

Jabloň Evino

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Evino

Zrání
 
Doba sklizně: začátek září (postupná sklizeň)
Konzumní zralost: ihned po sklizni
Skladovatelnost: do poloviny října
Zařazení: podzimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  je dobrý opylovač
   
Hlavní nedostatky  
   
Plod
 
Chuť dužniny: zasládle navinulá a bezkořenná
Hodnocení chuti: podprůměrná
Vůně dužniny: voňavá
Konzistence dužniny: jemná
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: bílá, pod slupkou do žluta se měnící
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: velice jemně ojíněná, lesklá, hladká až mastná
Barva slupky: voskově žlutá, do stínu více bělavá a i zelenavě prokvétalá, strana sluneční mívá jemné červenavé líčko
Velikost plodu: průměrná, 110-160 g
Tvar plodu: kuželovitý až kulovitý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: libovolná
Intenzita růstu: zdravý, pozvolný
Koruna: malá, plodonosnými větévkami zcela obrostlá
Plodonosný obrost:  
Řez: nevyžaduje
Pěstitelský tvar: nízké tvary, ideální pro pěstování ovocných stromků v nádobách
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu:  
Strupovitost: odolná
Padlí: odolná
Rakovina: vcelku odolná
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: velmi brzká
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: jednou méně, po druhé více
Probírka plodů: nutná
   
Kvetení
 
Doba kvetení: raná, 3.-4. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum:  
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Irsko
Šlechtitel: stará odrůda, vypěstoval je majetník zahrad Mank
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy EveApple, Mank’s Codlin, Mank’s Küchenapfel, Codlin de Manks, Mirabelle, D’Ève, Manks Codlin, Belmont, Codlin de Mank, English Pitcher, Eve, Eve Apple of Scotland, Frith Pitcher, Frith Pippin, Irish Codlin, Irish Pitscher, Orme, Eveapfel
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Evino v knize České ovoce

Evino

V novější době všeobecně doporučováno podzimní jablko, o němž se má za to, že pochází z Irska, kdež prý je majetník zahrad Mank vypěstoval, po kterém právě vedlejší jméno Mank’s Codlin nese. Jméno EveApple = Evino obdrželo as pro skvělou, lákavou barvu a v obchodě většinou jména tohoto se užívá.

Evino jablko, nehledě arciť k nevalné chuti, jest ideálním jablkem pro malé a nejmenší zahrádky, jakož i k pěstování ovocných stromků v nádobách. Každé místečko mu stačí, na každém přináší hojnost plodů, nečiníc na půdu ani polohu zvláštních nároků, a daří se všude, kde jiné jabloně prospívají. Hodí se však jen k pěstování stromů nízkých ve tvaru libovolném, i v nejmenším, nevyžaduje zvláštního řezu, nikdy se na něm jakýmkoliv řezem nic nepokazí, třeba byly stromky i na pláňkách šlechtěny; k výchově tvarů malých používá se stromků na dúzenách šlechtěných, na jánčeti jen krní, plodí a nepřirůstá a hodí se na něm jen k pěstování v nádobách. K výchově stromů vysokých se nehodí.

Stromky ve školce rostou zdravě, však zdlouhavě a rozvětvují se v slušné, malé, plodonosnými větévkami zcela obrostlé korunky; ploditi začínají velice brzo, obyčejně již ve školce, proto nutno hleděti k tomu, aby občasným hnojením a častým zavlažením při svěžím vzrůstu byly udržovány; neděje-li se tak, přestávají brzo růsti, krní a mechovatějí. Plodí téměř co rok, jednou méně, po druhé více, velmi často tolik, že jest nutno hojně ve vývoji se opožďujících plodů protrhati, beztak by se úplně nevyvinuly a zakrněly. Chorobám, ani plísním nepodléhají, stromy i plody jsou vždy úplně čisté; rakovina vyskytuje se jen v půdách, kde i jiné odrůdy jí podléhají.

Letorosty narůstají z mládí dlouhé a štíhlé, později zcela krátké a slabé, poněkud se křiví, pod oky zcela málo se prohýbají a špinavě tmavě šedá plsť je po větším díle slabě pokrývá; po otření této se málo lesknou, mají kůru velice jemně, čárkovitě i tečkovitě svraskalou, barvu bledě červenavě nahnědlou, do stínu bledší, spodní část se stříbřitě třpytí a větší žlutavé tečky jsou sem tam ojediněle roztroušeny.

Hustě rozestavená oka jsou poměrně velká, bělavě šedou plstí pokryta, přiléhají a jsou na patkách do výše ok vydutých, zcela náhle prohnutých a širokých, s třemi krátkými žebérky, která se jen ke koncům letorostů hlouběji táhnou a mírně je hranatějí. Květní poupata, jichž se velké množství vyvinuje, jsou menší, štíhlá a cele bělavě šedou plstí pokryta. (Viz obraz.)

Listy mají tmavě zelené, zespod zcela jemně chloupkované, největší as 90 mm dlouhé, 65 mm široké nalézají se u spodu letorostů, mají tvar přibližně vejčitý, s krátkými, širšími i užšími špičkami; jedna polovička listu bývá na úkor druhé o něco málo silněji vyvinuta. Kraje mají nestejně drobně pilovitě zoubkované, řapíky, které rudnou, mají 18—20 mm dlouhé a dílem šidlovitými palisty opatřeny. Ke konci letorostů bývají menší, však téhož tvaru, na větévkách plodonosných bývají mnohem delší a užší, téměř kopinaté, mají kraje jemněji zoubkované a as 30—45 mm dlouhé řapíky.

Stromy vykvétají 3.—4. den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně a mdle, však tmavě karmínová poupata dávají jim v rozpuku krásně růžový vzhled. Jednotlivé květy jsou celé něžně růžové, as 40 mm, po rozložení až 45 mm široké, z podlouhle okrouhlých plátků tak sestaveny, že vzájemně sotva se dosahují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz, dle plodů s volně rostoucího krsku vzatých a p. Tučkem, nakladatelem v Praze, z jeho sadu v Neratovicích k účelu tomu věnovaných, znázorňuje velikost, tvar i barvu plodu dokonale. Velikost tu, ve váze 110—130 g, lze považovati za průměrnou, poměr výšky k šířce jeví se as 75 x75 mm. Vyskytují se i plody větší, 150—160 g těžké, daleko více zůstává menších, a neprotrhají-li se, až maličkých. Také i tvar se poněkud mění, však většina jeví tvar kuželovitý, ke kalichu pěkně stejnoměrně zúžený, jiné jsou více válcovité, s temenem širším, as tak jak černý obraz průřezu znázorňuje; jest však dosti plodů, které jsou nižší a mají tvar kulovitému se blížící; jedna strana plodu bývá vždy vyšší a mohutněji vyvinuta.

Kalíšky mají malé, zavřené, zelené a šedě chloupkované, sestavené z ůštů pro středně širokých, které se dole tísní, vztyčují, proti sobě kloní a jich přischlé špičky zpět se podvinují. Vězí v jamkách užších, mělčích neb hlubších, chloupkovaných, v nich vznikají obyčejně tři mírná, mezi nimi ještě mírnější žebérka, která kraj jamky drobně hrbolí, přes celý plod se táhnou a kulatost průřezu zcela ploše hranatějí a ztrácejí se v jamce stopečné, jejíž okraj taktéž mírně hrbolí.

Stopky mají dřevnaté, zelenavé, chloupkované, často i hrbolaté, a u velkých plodů as tak dlouhé, že sotva úrovně jamky dosahují, kdežto u plodů malých o 5—10 mm, u maličkých i o více jamky převyšují. Vězí v jamkách užších, dosti hlubokým, jednotlivě některým silnějším žebérkem zúžených, zelených a až hluboko dole porezavělých.

Plody jsou na stromech velice jemně ojíněny, mají slupku lesklou, hladkou až mastnou, jako vosk žlutou, do stínu více bělavou a i zelenavě prokvétalou, strana sluncem ožehlá mívá jemně nadechlé, červenavé líčko, které plodům zastíněným schází; jemné, rzivé tečky rozptylují se řídce sem tam, na slunečné straně bývají bělavé, červenavě vroubené ve velkém počtu, k temeni měníce v jemné, bělavé pihy.

Po rozkrojení libě zavoní, mají dužninu bílou, jemnou, hojně šťavnatou, pod slupkou do žluta se měnící, chuť prostě zasládle navinulou a bezkořennou.

Podkališní rourky mají nálevkovité, většinou dosahují až na špičku jaderníka, mají užší hrdélka a dole se rozšiřují, jednotlivě jsou i krátce kuželovité, od nich táhnou se žlutavá, jaderník zmateně obklopující vlákna; jaderník má osu široce dutou, do níž se po stěnách napříč široce natrhaná pouzdra buď široce neb úzkými štěrbinami otvírají, každé pouzdro chová po 1—2 malých, světle červeně hnědých jádrech. (Viz obraz.)

První plody uzrávají dle počasí dříve neb později v prvých dnech září. Dospívají nenáhle a mají se největší plody postupně protrhávati tak, aby zbylé dorostly. Otrhají-li se najednou, tedy menší a malé plody, jichž bývá vždy hojně, zůstanou zelené, zavadnou a nemají chuti. K snědku jest poněkud zaostřelé, zato v kuchyni dá se velmi dobře upotřebiti. V obchodě jest posud velice málo známo, v Německu doporučuje se však, by pro obchod ve větší míře bylo pěstováno.

Popisy lze nalézti: Listy Pomologické r. 1895 str. 136, Handbuch der Obstkunde čís. 355, E. D. Apfelsorten čís. 60, Pom. Monatshefte 1903 str. 266, Mank’s Küchenapfel; Thomas str. 122 Codlin de Manks, také i Leroy v Dictionnaire de Pomologie popisuje pod čís. 277 jablko Mirabelle, jemuž přikládá vedlejší jméno D’Ève s poukázáním na Manks Codlin, kterýž popis s popisem jablka Evina úplně souhlasí.

Z vedlejších jmen jsou známa: Belmont, Codlin de Mank, English Pitcher, Eve, Eve Apple of Scotland, Frith Pitcher, Frith Pippin, Irish Codlin, Irish Pitscher, Orme.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Evino osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist