Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Šampaňská reneta

Jabloň Šampaňská reneta

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Šampaňská reneta

Zrání
 
Doba sklizně: od 2. poloviny října nebo později
Konzumní zralost: březen
Skladovatelnost: do července
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  je dobrý opylovač
  jablko se udrží, aniž vadne, při úplné šťávě až rok
   
Hlavní nedostatky náchylná na zmrznutí
   
Plod
 
Chuť dužniny: bezkořenná, prostě ostře navinulá, která až pozdě na jaře zlahodní
Hodnocení chuti:  
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: jemná, chruplavá, později měkčí
Šťavnatost dužniny: velmi šťavnatá
Barva dužniny: bílá
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: jemný, hladký, lesklý
Barva slupky: bělavě zelenavá, později sežloutne, slunečnou strana někdy růžová
Velikost plodu: malá
Tvar plodu: vesměs sploštělý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: živná, vlahá
Intenzita růstu:  
Koruna: vysoká, kulovitá, velmi hustá
Plodonosný obrost: krátký
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: v mokrých půdách letorosty zmrzají, v krutých mrazech celé stromy
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina: náchylná v suchých a na vápno chudých půdách
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu: dobrá
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti:  
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně: každý druhý rok velice hojně, mezi tím odpočívají
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: pozdní, 9.-11. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano, uplatňuje se až pozdě na jaro, když jiných jablek už není
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Víno: ano
Povidla:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země:  
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Reinette de Versailles, Loskrieger, Reneta šampaňská, Champagner Reinette, Champagner-Renette, Reinette Blanche de Champagne, Syreček, Reneta szampańska, Šampanjska reneta, Prasomila Campana, Bovinski, Bindeapfel, Champaigne Reinette, Drei Jahre Dauernder Mutterapfel, Fürstlicher Tafel-Apfel, Glasapfel, Glas-Renette, Glattapfel, Herrenapfel, Jahrapfel, Kapuziner Apfel, Käsapfel, Loskrieger, Metzgerapfel, Reinette Bien-Attachée, Reinette de Champagne, Reinette de France, Reinette de Friesland, Reinette Plate de Champagne, Reinette de Versailles, Schätzler Taffetapfel, Wachs-Renette, Weisse Versailler Renette, Weisser Zwiebelapfel, Zweijährling
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
   
   

 

 

Šampaňská reneta v knize České ovoce

Šampaňská reneta

Původ tohoto jablka, kterému jméno „reneta“ naprosto nepatří, není určitě objasněn. Staří němečtí autoři považovali je za odrůdu původu německého, až teprve francouzský pomolog Leroy o něm v roce 1873 píše, že pěstovalo se již před sto lety v krajině Champagne-ské a mimo to že bylo známo ve Francii pod jménem R. de Versailles. Vyslovuje také domněnku, že Diel obdržel toto jablko od svých krajanů, kteří si jméno „Loskrieger“, pod kterýmž je Diel nejprve popsal, utvořili a odvozuje jméno to dle toho, že nelze jablka, které drží pevně na stromech, utrhnouti.

V Německu rozšířeno jest velice hojně, také v Tyrolsku, kdež bývá daleko větší a skvostně se vybarvuje, pěstují je z vypočítavosti ve velké míře pro vývoz. Naproti tomu u nás pěstuje se málo kde, u nás zůstává drobné, v nepříznivé poloze i neúhledně zelené, tak že není prodejné a lze ho jen k výrobě jablčáku použíti. Jest to jablko — nehledě k tomu, že až do jiných vydrží — zcela podřízené a přece činí na půdu takové nároky, jako jiné nejlepší. Má-li se dobře vyvinouti, musí se mu poskytnouti půda živná, lehčí nebo těžší, nesmí však vláha scházeti. Nejlepší jsou hluboké, žluté hlíny, půdy jílovité na opuce uložené, vůbec takové, které obsahují hojně vápna, musí však býti propustny. V mokrých půdách letorosty zmrzají, v suchých a na vápno chudých špičky letorostů usýchají a stromy rakovatějí. Naproti tomu poloha jest mu každá dobrá, největším větrům i pozdním mrazům v době květu vystavená. Ve větším množství mělo by se pěstovati však jen tam, kde získala se již zkušenost, že plody lépe se vyvinují a živěji zbarvují, poněvadž neúhledně zbarvených plodů nechce na podzim nikdo kupovati. Hodí se k pěstování stromů vysokých v polních sadech a alejích, na silnice, kde se pro ně dobrá půda najde, výborně se hodí, roste pěkně vzhůru, nevadí provozu a neúhledných plodů nikdo si nevšímá. Pěstování krsků se nedoporučuje, k účelu tomu máme lepších odrůd dostatek, není tím však míněno, že by se nedařilo. Naopak, že spoře roste, velmi hojně plodonosného dřeva tvoří, hodilo by se tudíž k výchově krsků znamenitě; k účelu tomu užívá se stromků na duzenech šlechtěných. Stromy jsou v přiměřené půdě úplně zdravé, plísněmi netrpí, na místech nevhodných, suchých, trpí rakovinou. Proti mrazům nejsou však zcela otužilé a v kruté zimě 1894—95 tolik utrpěly, že nejen stromky ve školce, nýbrž i mnoho statných stromů vzalo úplně za své.

Ve školkách rostou zdravě, dosti bujně, však volněji než jiné, tak že výchova stromků vysokých trvá vždy déle, zato bývají kmeny kolmé a statné; později, na místo vysázeny, rozvětvují se sevřeně v koruny vysoké, kulovité a že větve nápadně hojně krátkými plodonosnými větévkami obrůstají, velmi husté. Roditi začínají velmi brzo po přesázení, plodí pak obyčejně každý druhý rok velice hojně, často až příliš hojně, mezi tím odpočívají.

Letorosty narůstají dosti silné a dlouhé, později kratší, zcela mírně se křiví, pod oky sotva zřetelně se prohýbají a šedě černavá plsť je celé pokrývá; po otření se poněkud lesknou, mají barvu tmavě fialovou, spodní část pokrývá obyčejně zcela jemný, stříbřitý závoj. Jemné, vyvstalé tečky rozptylují se hojně, však nenápadně.

Poměrně malá, široká oka jdou hustě za sebou, zcela přiléhají a šedá plsť je kryje, jsou na patkách širokých, k okům zúžených, klínovitě do výše oka vydutých, s třemi mohutnějšími žebérky, která hluboko se táhnou a letorosty tupě hranatějí. Květních poupat vyvinuje se mnoho, jsou poměrně malá, vejčitá, tupě zakončená a mají fialově, po krajích šedě ochmýřené šupiny. (Viz obraz.)

Tmavě zelené, zespod vlnaté listy málo se lesknou, bývají as 80 mm dlouhé a 63 mm široké, tvar mají přiokrouhlý а k oběma koncům se stejně zcela krátce zužují, kraje mají hrubě, obyčejně dvojmo ostře pilovitě zoubkované a řapíky 20—25 mm dlouhé, rudé, z nichž některé mají šídlovité palisty; ke koncům letorostů jsou menší, na větévkách plodonosných delší a užší, mají kraje drobněji zoubkované a o něco delší řapíky.

Stromy vykvétají devátý—jedenáctý den jabloňového květu, kvetou velmi hojně a zrůžovělá poupata dodávají jim v rozpuku sličného, narůžovělého vzhledu. Jednotlivé, as 40 mm široké, bíle a růžově stíněné květy sestaveny jsou z plátků vzájemně se sotva dotýkajících. Květy jsou vůči pozdním mrazům velmi otužilé a málokdy zmrzají. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz, dle plodů p. Maruškou ze Svijan věnovaných, znázorňuje průměrnou velikost plodů s vysokých stromů. Podobných plodů jde 10—13 na 1 kg. Zřídka, však přece, bývají o něco větší, spíše však menší. Tvarem se od sebe nerůzní, jsou vesměs sploštělé, tak že poměr výšky k šířce jeví se as 47X67, ke kalíšku se о něсо více zaokrouhlují než ke stopce a jedna strana bývá o něco nižší.

Zavřené, zřídka pootevřené, zelenavé a šedě ochmýřené kalíšky sestaveny jsou z úštů užších, které se u spodu sotva vzájemně dotýkají, proti sobě se kloní, krátce se vztyčují, suché špičky ven převislé mají a vězí v jamkách mělkých, dosti širokých, často jako vykroužených a nalezneme v nich 3—4 zaostřelé švy; v jiných bývají velmi mírná žebérka, která kraje jamek zcela ploše hrbolejí, přes celý plod se táhnou a kulatost jeho sotva zřetelně hranatějí.

Slabé, dřevnaté, zahnědlé a ochmýřené stopky bývají as tak dlouhé, že jamky o 5—10 mm přečnívají, jamky jsou široké a hluboké, zelenavé a velmi jemně paprskovitě porezavělé.

Plody jsou na stromech něžně ojíněny, mají slupku jemnou, jako sklo hladkou, až lesklou, zprvu bělavě zelenavou, která teprve pozdě v zimě jasně do citronova sežloutne; mnohé plody zůstanou čistě bělavě žluté, jiné mívají slunečnou stranu něžně růžově, často žíhaně nadechlou. Jemné, jednotlivě i silnější, rzivé, na straně zastíněné i zelenavé tečky řídce se rozptylují. Jsou-li plody náležitě vybarveny, jsou velmi sličné a upomínají barvou na tyrolská jablka. Některý rok, také i v některé půdě, zůstávají zcela neúhledně zelené, nesežloutnou a špatně se pak prodávají.

Bílá, jemná a velmi šťavnatá dužnina jest zprvu chruplavá, pozdě v zimě měkčí a má chuť bezkořennou, prostě ostře navinulou, která až pozdě v jaře zlahodní.

Podkališí, od něhož se žlutavá, jaderník obklopující vlákna táhnou, jest mělké a tupě kuželovité. Jaderník má osu dutou, do níž se prostranná, zcela jemně a řídce po stěnách natrhaná jádra krátkou štěrbinou pootvírají. Každé pouzdro chová dvě až tři menší, pěkně vyvinutá, světleji hnědá jádra.

Plody se mají nechati dlouho na stromech, jsou pak o něco lahodnější a není radno před polou října je česati. V dobu tu jsou úplně tvrdé a lze je i bez obalu sebe dále zasílati. K potřebě dospívá obyčejně až v březnu, udrží se, aniž vadlo, při úplné šťávě až do jiných, dle cizích záznamů i po celý rok. Zprvu nikomu nechutná, až teprve pozdě v jaře, když jiných jablek již není, se uplatňuje. Hodí se výborně k výrobě jablčáku a nápoj z nich připravený zračí se jasnou, čirou barvou a říznou, dobrou chutí.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Reneta Šampaňská čís. 323.

Popisy lze nalézti: Thomayer České Ovoce čís. 44 Reneta šampaňská, Pixa Klíč štěpařský str. 159 též tak, Handbuch der Obstkunde čís. 47, Engelbrecht Deut. Apfelsorten čís. 98, Deutsches Obstkabinet Champagner Reinette, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 91, Deut. Obstsorten, Pomol. Monatshefte 1900 str. 165 všude Champagner-Renette, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 374 Reinette Blanche de Champagne.

Z dalších vedlejších jmen jsou známa: Syreček (lidové jméno), Reneta szampańska (v Polsku), Šampanjska reneta (na Slovinsku), Prasomila Campana, Bovinski, Bindeapfel, Champaigne Reinette, Drei Jahre Dauernder Mutterapfel, Fürstlicher Tafel-Apfel, Glasapfel, Glas-Renette, Glattapfel, Herrenapfel, Jahrapfel, Kapuziner Apfel, Käsapfel, Loskrieger, Metzgerapfel, Reinette Bien-Attachée, Reinette de Champagne, Reinette de France, Reinette de Friesland, Reinette Plate de Champagne, Reinette de Versailles, Schätzler Taffetapfel, Wachs-Renette, Weisse Versailler Renette, Weisser Zwiebelapfel, Zweijährling.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Šampaňská reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist