Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Muškátová reneta

Jabloň Muškátová reneta

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Muškátová reneta

Zrání
 
Doba sklizně: polovina října (až na stromech úplně dozraje a lehce se dá utrhnout)
Konzumní zralost: 1. polovina prosince
Skladovatelnost: do konce dubna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  dlouhá skladovatelnost jablek při uchování výborné chuti
   
Hlavní nedostatky  
   
Plod
 
Chuť dužniny: cukernatá, jen jemně navinulá a muškátově kořeněná
Hodnocení chuti: výborná
Vůně dužniny: libě voní
Konzistence dužniny: zcela jemná, hustá, tuhá, polochruplavá
Šťavnatost dužniny: dost šťavnatá
Barva dužniny: žlutavě bělavá
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: hladký, málo se leskne
Barva slupky: zelená a zarudlá, později až zlatě žlutá, velká část je zahnědle nebo i živěji tmavě zarudlá, ztraceně nezřetelně pruhovaná, do stínu se rozptyluje červeň tečkovitě a mramorovaně
Velikost plodu: 80-130 g
Tvar plodu: vždy o něco širší než vyšší
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: otevřená, raději chladná, vlhké ovzduší
Vhodná nadmořská výška: do 600 m.n.m.
Půda: hluboká, na živiny bohatá, vlahá a propustná, do suché, chudé půdy se naprosto nehodí
Intenzita růstu: slabší
Koruna: rozložitá
Plodonosný obrost: krátký
Řez: nutný
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina: trpí v nepropustných, těžkých a suchých půdách
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu: dobrá
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně: ob rok velmi hojně, mezitím plodí málo, také i zcela odpočívají
Probírka plodů: vhodná
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 2.-3. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Víno: ano
Povidla:  
Moštování: ano
Destilace:  
   
Původ
 
Země:  
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Margil, Muscat Reinette, Reinette Musquée, Small Ribston, Sucrée d'Hiver, Pomme Musqué, Reneta muškátová, Muskat-Reinette, Muskat-Renette, Převoňka, Voněnkа, Reneta muszkatelowa, Prasomila muscata, Fail-Me-Never, Gezuckerte Bisam-Reinette, Jenette, Kleine Granat-Reinette, Margil, Margile, Margill, Monymusk, Munche's Pippin, Muscate, Muskateller Reinette, Muskaten Reinette, Musquée, Neue Muskat Reinette, Never Fail, Raule’s Jennet, Reinette Douce et Jaune, Reinette Douce de France, R. Douce Musquée, Reinette d’Hiver Sucrée, Reinette Musquée, Renet Muscus, Small Ribston, Sucrée d’Hiver
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
   
   

 

 

Muškátová reneta v knize České ovoce

Muškátová reneta

Původ Muškátové renety není zcela objasněn a byly o něm vysloveny jen domněnky. Dr. Diel, který jí jméno od chuti dal, má za to, že pochází z Hollandska, Dr. Lucas zase, že jest z Anglie, Leroy pak píše, že vznikla v Normandii ve Francii, kdež byla již v roce 1670 snad i dříve, známa (Olivier de Serres zmiňuje se o ní již v roce 1608 P. Musqué), načež byla prý přenesena do Anglie a Ameriky, kdež se pod jménem Margil šířila. Z Anglie dostala se do Hollandska, odkudž teprve šířila se po celém, zvláště severním Německu, až i k nám. Ze zápisů děkana Rösslera, jemuž jablko to Christ v roce 1799 a Diel r. 1800 poslal a jenž je v svém soupise pod čís. 61 uvedl, lze míti za to, že snad on byl prvním, který je zde rozšířil. Jiných záznamů není.

U nás bývalo as hojně rozšířeno, na mnohých místech přestalo se však s jeho pěstováním, nehodí se všude a každému. Má-li se dobře dařiti, musí se sázeti do půdy hluboké, na živiny bohaté, na složení nezáleží, jen když má dosti vláhy a jest propustná. Do suché, chudé půdy se naprosto nehodí, stromy jen krní, přestanou růsti, i špičky usýchají, vyvinují se jen samá květní poupata, která sice vykvétají, málokdy však plody nasadí a když zůstanou, jsou plody tak drobné, že nestojí za sklizeň. Stromy v podobné půdě, pak těžké a nepropustné, rakovatějí. Na poloze ji nezáleží, jen když není uzavřena, raději chladná, zvláště tam, kde jest vlhké ovzduší, v podhořích i na místech vysoko položených, kde nejpěknější a nejchutnější plody se rodí. Thomayer se zmiňuje o tom, že pod Čerchovem se výborně daří. Pro takové polohy jest výborná a měla by se všude, kde dobře se daří a větší plody přináší, pěstovati v míře hojnější, kdežto v polohách teplejších, kde daří se odrůdám pro obchod cennějším, doporučuje se jen tomu, kdo nehledě k malým plodům, nechce ji pro výbornou chuť její postrádati.

Hodí se do zahrad polních a domácích, kde se půda pod stromy vzdělává a hnojí, v místech travou porostlých má se široce obrývati a hnojiti. Na silnice se pro rozloženou korunu nehodí. V domácích zahradách jest lépe pěstovati stromy nízké na duzenech šlechtěné a volnému vzrůstu ponechané. Také i k výchově stromků uměle vedených velmi dobře se hodí a přizpůsobí se každému, i nejmenšímu tvaru. Obrůstá velmi hojně krátkými, plodonosnými větévkami, takže řez, který se jen na bujnější letorosty obmezuje, obtíží nečiní. Ve školkách roste slabě a jest lépe, šlechtiti je v libovolné výšce na zdravé pláňky neb jiné, bujně rostoucí odrůdy. Později rozvětuje se drobně, šlahounovitě a jest potřeba v prvých letech po vysázení koruny seřezávati, by silnější kostru založily. Větve směřují zprvu do výše, pak se rozkládají, obrůstají velmi hojně krátkými, plodonosnými větévkami, tak že se občas důkladně pročistiti musí, by se udržovala koruna vzdušnou, jinak nasazuje příliš mnoho plodů, které zůstanou drobné. Také ani stromů nízkých nesmíme nechati zahoustnouti, nutno je pilně prořezávati a občas i hlubokým řezem zcela zmladiti. Roditi začínají velice brzo, plodí pak obyčejně ob rok velmi hojně, často tolik, že jest prospěšno aspoň tam, kde se to dá, část plodů probrati; mezitím plodí málo, také i zcela odpočívají. Jak již uvedeno, trpí stromy v nepropustných, těžkých a suchých půdách rakovinou, jinak zůstávají zdravé, plísně jim dosud neuškodily a i květy jsou v době pozdních mrazů zcela otužilé a nezmrzají.

Letorosty narůstají slabé, velmi mírně se křiví, pod oky sotva znatelně se prohýbají a šedě černá plsť je řídce pokrývá. Po otření se lesknou, mají barvu fialově nahnědlou, ve stínu bledší a spodní část pokrývá z velké části zcela jemný, stříbřitý závoj. Žlutavé, zřetelné tečky rozptylují se velice řídce; oka jdou hustě za sebou, jsou nápadně velká, dlouhá, přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách jak oka vysokých, s třemi málo zřetelnými, krátkými žebérky. Mnohá oka mění se v květní poupata, jichž vyvinuje se na krátkých i delších špičkách veliké množství, jsou nápadně veliká, baňatá, mají červenavé šupiny, které však šedá plsť pokrývá. (Viz obraz.)

Velmi úzké, spíše vrbovým než jabloňovým podobné, člunkovitě prohnuté listy mají barvu šedě zelenou, spodní stranu lehce vlnatou, bývají as 65 mm dlouhé, 35 mm široké, kopinaté, do špiček klínovitě zúženy, mají kraje drobně pilovitě vroubkované, řapíky 23—26 mm dlouhé, s maličkými palisty, také i bez nich; na větévkách plodonosných bývají o málo delší, stejné šířky, mají však delší a slabší řapíky.

Stromy vykvétají druhý neb třetí den jabloňového květu, kvetou neobyčejně bohatě a bledě červenavá poupata dodávají jim v rozpuku pěkného, bledě růžového vzhledu; jednotlivé, as 50 mm široké, rozložené, bílé a něžně růžově stíněné květy, sestaveny jsou řídce z vejčitých plátků. (Viz obraz.)

Připojený barevný obraz zhotoven byl dle plodů p. Fr. Slavíkem z Úřetic k účelu tomu věnovaných a znázorňuje velikost a tvar plodů v jich nejkrásnějším vývoji se zákrsků v průměrné váze 120 g. Od p. Mazánka ze Soudné vážily plody až 130 g. Se stromů vysokých bývají menší. 80 g vážící plody se považují za dobře vyvinuté. Tvarem neliší se od sebe, jsou zdánlivě vysoké, ve skutečnosti vždy o něco širší než vyšší a poměr výšky k šířce jeví se as jako 55x65; ke kalichu zužují se vždy o něco více než ke stopce. Jedna strana bývá vždy o něco nižší a zřídka plody nabývají tvaru přibližně kulovitého a na obě strany stejnoměrně zúženého.

Malé, zavřené, u spodu zelené, ke špičkám přischlé, chloupkované kalíšky sestaveny jsou z úštů, které se u spodu téměř k sobě tísní, vztýčené proti sobě se kloní a jen některé špičky ven poněkud převislé mají, vězí v jamkách malých, dosti hlubokých, také i mělkých a drobně žebérkatých. Vznikající zde žebérka okraje jamek jemně hrbolejí, přes celý plod se táhnou a kulatost jeho zcela jemně hranatějí.

Stopky mají vesměs slabé, dřevnaté, žluté, zelenavé a hnědé, as tak dlouhé, že úrovně jamek o 2—3 mm přesahují, plody menší mají stopky o 10—15 mm delší, vězí v jamkách hlubokých, úzkých, někdy jen málo, většinou hojně hrubě porezavělých, rez pak rozptyluje se paprskovitě, často mřížkované daleko kolem.

Hladká, zřídka kluzká, místem jemuž zdrsnělá slupka málo se leskne, má barvu se stromu zelenou a zarudlou, později až zlatě žlutou, velká část jest zahnědle, také i živěji tmavě zarudlá, ztraceně nezřetelně pruhována, do stínu rozptyluje se červeň ta tečkovitě a mramorovaně. Ojedinělé rzivé tečky se řídce rozptylují a většinou se ztrácejí. Některé plody bývají rzi prosty, mnohé jsou však jen někdy málo, jindy více mřížkovanou, skořicovou rzí, zvláště na spodní polovici, pokryty, mnohdy bývá celý spodek jemně porezavělý.

Dužnina po rozkrojení libě voní, jest zcela jemná, hustá, tuhá, polochruplavá, dosti šťavnatá, má barvu žlutavě bělavou, chuť výbornou, cukrnatou, jen jemně navinulou a muškátově kořeněnou.

Podkališní, kuželovité nálevkovitá rourka sahá dosti hluboko. Od ní se táhnou temně žlutavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník má osu dutou a pouzdra po stěnách hladká, jen někdy jemně natrhaná, se do ní buď zcela úzkou neb širší štěrbinou otvírají. Každé pouzdro chová jedno nebo dvě, pěkně vyvinutá, dosti velká, hnědá jádra.

S česáním se má vždy čekati až na stromech úplně dozraje a lehce utrhnouti se dá, tedy as v polou října. Brzo otrhané, zvláště malé plody, na loži zvadnou. K jídlu dospívá v prvé polovici prosince, dle panujícího počasí i dříve a udrží se při své výborné chuti, aniž šťávu tratí, až do konce dubna. Pro stůl je výborné a je litovati jen toho, že není větší, by došlo v obchodě povšimnutí, ač jinak snáší sebedelší dopravu i při nedokonalém balení velmi dobře. Drobné, neprodejné plody tam, kde jich hojnost, nejlépe jest spotřebovati k výrobě jablčáku; nápoj z nich vyrobený má znamenitou chuť a nelze se tudíž diviti, že v Normandii bylo jen k účelu tomu pěstováno.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Troji chová se pod jménem Reneta muškátová čís. 393.

Popisy jeho lze nalézti: Thomayer České Ovoce čís. 41 Reneta muškátová, Pixa Klíč štěpařský str. 163 Renetka Muškátová; Handbuch der Obstkunde čís. 57, Engelbrecht Deut. Apfelsorten čís. 448 Muskat-Reinette, Lucas Die wertvollsten Tafel-und Handelsäpfel čís. 34, Deut. Obstsorten Muskat-Renette. Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 425 Reinette Musquée.

Z vedlejších jmen jsou známa: Převoňka, Voněnkа, Reneta muszkatelowa, Prasomila muscata, Fail-Me-Never, Gezuckerte Bisam-Reinette, Jenette, Kleine Granat-Reinette, Margil, Margile, Margill, Monymusk, Munche's Pippin, Muscate, Muskateller Reinette, Muskaten Reinette, Musquée, Neue Muskat Reinette, Never Fail, Raule’s Jennet, Reinette Douce et Jaune, Reinette Douce de France, R. Douce Musquée, Reinette d’Hiver Sucrée, Reinette Musquée, Renet Muscus, Small Ribston, Sucrée d’Hiver.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Muškátová reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist