Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Rederova reneta

Jabloň Rederova reneta

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Rederova reneta

Zrání
 
Doba sklizně: 2. polovina září (po vybarvení)
Konzumní zralost: začátek října
Skladovatelnost: do konce října, výjimečně do prosince některé plody
Zařazení: odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
   
Hlavní nedostatky  
   
Plod
 
Chuť dužniny: zasládle navinulá, bezkořennou
Hodnocení chuti: dobrá
Vůně dužniny: příjemná
Konzistence dužniny: jemná, měkká
Šťavnatost dužniny: dosti šťavnatá
Barva dužniny: bílá, lehce se měnící do žluta
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: lesklý, hladký, až kluzký
Barva slupky: zažloutle bělavá
Velikost plodu: 180-280 g
Tvar plodu: pravidelný
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha:  
Vhodná nadmořská výška: 250 až 600 m.n.m.
Půda:  
Intenzita růstu: bujná, zdravá
Koruna: mohutná, vysoká, kulovitá
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu:  
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně: stálá, mírně střídavá co do množství
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 4.-5. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum:  
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení: skvělá - nehnědne po rozkrájení a zůstane velmi dlouho úplně bílé
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Německo - Bavorsko
Šlechtitel: J. Reder v Mellrichstadtu, z jader v roce 1869
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Rederova zlatá reneta, Reder’s Goldreinette, Reder's Goldrenette

 

 

Rederova reneta v knize České ovoce

Rederova reneta

Domovem krásného tohoto jablka jest Bavorsko, kdež podařilo se majetníku školek, J. Rederovi, v Mellrichstadtu z jader v roce 1869 zasetých je vypěstovati. Mateční strom dal první plody roku 1882. V širší známost uvedeno bylo na říšské, v roce 1888 ve Vídni pořádané ovocnické výstavě, kdež velikostí a krásou vzbudilo všeobecnou pozornost. Tehdejší doporučení, že jest to zimní, prvotřídní jablko na stůl a že předčí Zlatou parménu velikostí a krásou, přispělo nemálo k jeho rozšíření. Škoda, že doporučení ono se zcela správným neosvědčilo, jest sice překrásné, velikou ozdobou každého ovocného sadu, není však tak chutné, nemá vůbec chuti renetové a pak vydrží jen do konce října. Jest toho jen litovati při té kráse plodů a plodnosti stromů; byla by to odrůda, kterou by bylo pěstovati největší měrou.

Na Chlumecku pěstuje se již více než 20 let a stromy z prvních let velmi již zmohutněly. Rostou v půdě, kde jest ornice velice mělká, pod ní do značné hloubky žlutá, štěrkem promíšená hlína, která v suchém letě ztvrdne na kámen a v poloze úplně otevřené. Stromy rostou velice zdravě a předrůstají jiné, aniž trpí nějakou plísní, listy a plody jsou úplně čisty. Stromy vysokokmenné hodí se do každého polního sadu, alejí, svým vzrůstem hodily by se též i na silnice, ale tam překrásné plody svádějí k mlsání. K pěstování krsků nutno užívati stromků na jánčatech šlechtěných, na pláňkách a duzenách nelze jich v patřičných mezích udržeti.

Jejich vzrůst jest již ve školce velmi bujný a nápadný, rostou kolmo vzhůru, zimou naprosto netrpí a velikými, tmavě zelenými listy liší se od ostatních. Také i kůra kmene a větví vyznačuje se nápadnou, zdravou zelení. Později, když na místo byly vysázeny, nemírní se jich vzrůst a rozvětvují se rychle v mohutné, vysoké, kulovité koruny, jichž vedlejší větve se později rozkládají. Roditi začínají velice brzo, již i stromky ve školce, přes bujný vzrůst rodí krásné plody. Plodnost jest ob rok Velmi hojná, stálá a málo kdy se stane, by aspoň částečně plodů nedaly.

Letorosty narůstají dlouhé a silné, později kratší a slabší, mírně se křiví, pod oky lehce se prohýbají a černavě šedá plsť je sem tam, zvláště ke špičkám pokrývá; po setření této se málo lesknou, barvu mají zelenou, na slunečné straně více nahnědlou, dolejší část bývá stříbřitě mramorována a žlutavé tečky rozptylují se nenápadně a jen jednotlivě sem tam. Malá, krátká, tupě trojhranná oka přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách mírně vydutých, širokých, s třemi žebérky, z nichž střední bývá pod okem malinkým hrotem ukončeno. (Viz obraz.)

Největší, hrubé, tvrdé, tmavě zelené, ze spod ochmýřené, na dél i šíř prohnuté listy nalézají se u spodu letorostu a jsou až 120 mm dlouhé, 90 mm široké, vejčité a mají krátkou špičku, bývají nepravidelné, po jedné straně mohutněji vyvinuté, kraje mají velmi hrubě, dvojmo pilovitě zubaté a řapíky, které rudnou, chloupkované, as 30 mm dlouhé a kopinatými palisty opatřené, dále ke konci letorostu jsou menší, až malé, poměrně kratší a přiokrouhlé. Na větvičkách plodonosných jsou však větší, až 145 mm dlouhé, 90 mm široké, kraje mají o něco drobněji nestejně zubaté, řapíky delší a bezpalisté.

Stromy vykvétají 4.—5. den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně a zcela mdle zarůžovělá poupata dodávají jim v rozpuku bělavého, mdle narůžovělého vzhledu. Jednotlivé, miskovité, as 56 mm, po rozložení až 66 mm široké květy mají barvu bílou a zcela nepatrně bledě růžově stíněnou, sestaveny jsou z plátků širokých, dlouhých a lžičkovitých tak, že vzájemně se dosahují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů s vysokého, v okresní školce v Chlumci n. Cidl. rostoucího, as 20tiletého stromu. Poměr výšky k šířce jeví se as 66 x 80 mm při váze 180—200 g. Jsou to plody průměrné velikosti, najdou se však mezi nimi až 90 mm v průměru mající, při váze 250—280 g. Při velké úrodě zůstávají o něco menší, as takové, jak nejmenší plod barevného obrazu znázorňuje. Pěkný, pravidelný tvar málo se mění, jen málokteré plody bývají více kulovité. Jedna strana plodu bývá o něco nižší.

Široce, jako u Blenheimské renety otevřené, zelené a u spodu chloupkované kalíšky, sestavené z úštů dlouze špičatých a širokých, které u spodu k sobě nepřiléhají, vztyčují se a přischlé špičky mají ven převislé, vězí v jamkách širokých a mělkých, mnohdy jako vykroužených, také i velice mírně žebérkatých: vznikající zde plochá žebérka buď se ihned na okraji jamky ztrácejí, tak že jest kulatost průřezu zcela pravidelná, aneb táhnou se zcela ploše přes celý plod, zcela mírně jej hranatíce; největší plody bývají často nerovné a i stlačené.

Největší plody mívají jen krátké stopky, kdežto plody průměrně velké a menší mají je dřevnaté, rezavě žlutavé, uprostřed slabší a as tak dlouhé, že úroveň jamky o 5—12 mm přečnívají, vězí v jamkách širokých, hlubokých a dole paprskovitě porezavělých. Kraj jamek bývá pravidelný, mnohdy i nerovný.

Plody na stromech jen září, mají slupku něžnou, lesklou, hladkou, až kluzkou, jako sláma zažloutle bělavou a velká část, zvláště na slunci se skvěle, jako mramorovaně karmínové červená a jest tmavěji, jakoby natečkovaně pruhována; pruhy rozptylují se tečkovitě i na stranu zastíněnou. Velmi jemné, šedé, však bílé vroubené, v červeni nápadné tečky rozptylují se hojně po celém plodu, v žluté barvě se ztrácejí a ke kalichu se mění v jemné, bělavé pihy; mnohdy vyskytne se sem tam rzivá bradavice neb větší, rzivá skvrna. Plody zcela neb z větší části zastíněné zůstávají jen více žlutavé. Při bedlivém pozorování seznáme, že slupka blíže stopky bílé prokvétá.

Po rozkrojení libě zavoní. Dužninu mají bílou, zcela málo žlutavě se měnící, přímo pod červeně zbarvenou slupkou růžově nadechlou, jemnou, měkkou, dosti šťavnatou, chuť zasládle navinulou, dobrou, však bezkořennou, jíž schází renetová příchuť.

Podkališní rourka bývá široce a krátce kuželovitá, také i krátce nálevkovitá. Od ní se táhnou žlutavá, jaderník obklopující vlákna; ten má malou, dutou osu, těsná, hladká, i na přič jemně natrhaná pouzdra, v nichž bývá po jednom až dvou nápadně velkých hnědých jádrech. (Viz obraz.)

Češe se, když se na stromech skvěle vybarví, obyčejně tedy as v druhé polovici září, načež začátkem října k jídlu dospívá. Musí se pak as ve třech nedělích spotřebovati, ztrácí potom lesk, barva ztmaví, dužnina moučnatí a plody napříč praskají. Jen jednotlivé plody vydrží výjimkou do Vánoc. K zasílání češe se před úplným dozráním, a aniž vadlo, snáší výborně dopravu. Za stolní jablko má cenu nevalnou, což nutno přičítati také okolnosti, že právě v čas ten nejlepší hrušky zrají a po těch jablka nechutnají; jest však stolu velikou ozdobou. Za to v kuchyni а k sušení loupaného zboží bude jednou velice hledáno, nehnědne po rozkrájení a zůstane velmi dlouho úplně bílé.

Popisy lze nalézti: Časopis Českých Zahradníků 1887 str. 258, Rederova zlatá reneta, Ovocnické Rozhledy 1911 str. 237, Rederova reneta; Pom. Monatshefte 1885 str. 225, Reder’s Goldreinette.

Vedlejších jmen nemá.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Rederova reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist