Jabloň Hagloe Crab

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Hagloe Crab

Hagloe Crab v Říhově knize České ovoce

Hagloe Crab, (Vyslov: Hagló Krab)
Pochází z Ameriky, odkudž bylo v roce 1891 zasláno s velkým doporučením p. Jar. Němcovi ve Vinici na Rusi; odtud mezi mnoha jinými zasláno bylo dále i do Chlumce n. Cidl. (Dle Obstgarten pochází z Anglického hrabství Glocester).

Odrůda tato jest jakýsi kříženec druhu Malus baccata s některou neznámou ušlechtilou odrůdou, od níž zdědila velikost a velmi dobrou chuť, mezi jinými vyniká velice zdravým, silným, bezvadným vzrůstem a červeně zbarvenými letorosty, čímž se od ostatních ve školce velice liší a jinou odrůdou zaměnili se nedá. Zvláštní při ní jest, že jest šlechtění roubem velmi nejisté, za to oka přirůstají, při pečlivé práci, zcela snadně. Kmeny se vyvinují nádherně, beze všeho zkracování, obrůstají drobnými, postranními větévkami, které po odstranění maličké jen jizvy zanechávají, jež se rychle zavalují. Vzrůst tento opravňoval k naději, že to bude vysněná odrůda k mezišlechtění, v příčině této však zklamala, jiné odrůdy na ní ztěžka přirůstají a když přirostou, jen krní. Samy rozvětvují se v pravidelné jehlancovité koruny, což činí je velice způsobilými k sázení na silnicích, že se jim ani Zlatá parména nevyrovná. Pro zjištění, zda i v drsných polohách dařiti se bude, zaslány byly před lety rouby p. Čadkovi, okresnímu pomologu v Pacově, který je tam našlechtil a jest i tam nadšen bezvadným vzrůstem a hojnou plodností. Dle dosavadních zkušeností lze odrůdu tuto sázeti s prospěchem ještě tam, kde jiné špatný výnos poskytují, neb vůbec dařiti se nechtí. Plody jsou sice drobné, ale velmi chutné, nasládlé a zrají již koncem srpna. Aby se zjistilo, zda se hodí k výrobě jablečného vína, zasláno bylo něco plodů v roce 1906 výzkumné stanici hospodářsko-fysiologické k rozboru; ten byl nad očekávání příznivý, neb obsahují 14.95% cukru (dextrosy), 0.29% sraženin alkoholových, 0.06% tanninu a 0.82% kyseliny, kteréžto složení staví je mezi nejcennější odrůdy k výrobě jablečného vína doporučené.

Co plodnosti se týče, nemá sobě rovného. Rouby na starší strom našlechtěné daly hned druhým rokem hojně plodů, však i stromky ve školce bývají při nejbujnějším vzrůstu plody obaleny a mladé, na místo vysázené stromky, plodí podobně již třetím rokem. Pak plodí vždy a tak jako jiné, jednou velmi hojně, po druhé méně. Rakoviny neb plísně jsou stromy úplně prosty.

Letorosty narůstají zprvu dlouhé, později po dostavivší se plodnosti jen krátké a slabší, mírně se křiví, pod oky se málo, však zřetelně prohýbají, končí se poněkud baňatější špičkou a špinavě šedé chmýří je řídce a jen sem tam pokrývá. Po otření se lesknou, mají barvu jasně zahnědle červenou, čímž od jiných velice nápadně se liší; zcela jemné, zažloutlé tečky se všude, ač nenápadně, rozptylují.

Bujně rostoucí letorosty mají oka menší a dále od sebe, slabší je mají o něco větší a hustěji za sebou, vesměs přiléhají a šedá plsť je pokrývá; jsou na patkách širokých, klínovitě, o něco výše než oka vydutých, s třemi mohutnějšími žebérky, z nichž zvláště prostřední často dlouze závitovitě od oka k oku se táhnou a letorosty, zvláště slabší, hranatí. Květní poupata mají poměrně velká, vejčitá, hnědě šupinatá a řídce šedou plstí pokrytá.

Listy vynikají skvělou, svěží, jasně zelenou barvou a poněkud se lesknou; největší jsou as 90 mm dlouhé, 70 mm široké, jsou u spodu letorostu, mají tvar okrouhle vejčitý a zcela krátké, úzké špičky, lesklé chmýří pokrývá jich rub, kraje mají pěkně stejnoměrně dvojmo ostře pilovitě zoubkované a řapíky rudé, chloupkované, as 22 mm dlouhé, s velkými, kopinatými palisty. Ostatní bývají o něco menší a na větévkách plodonosných o něco delší, až 110 mm, však užší, tvar mají eliptický, kraje drobněji zoubkované, řapíky však až 48 mm dlouhé a bezpalisté.

Stromy vykvétají obyčejně druhý, třetí den jabloňového květu a zřídka kdy zmrzají. Kvetou vždy velice hojně a bledě karmínová poupata dodávají jim v rozpuku vzhledu mdle narůžovělého; jednotlivé veliké květy jsou miskovité, as 55 mm, po rozložení až 62 mm široké a z dlouze vejčitých, bílých, jen zcela málo růžově stíněných plátků tak hustě sestaveny, že se tyto vzájemně krajem přesahují.

Vzorem k zhotovení barevného obrazu sloužily plody s vysokého, v okresní školce Chlumecké rostoucího stromu. Obraz znázorňuje velikost, tvar i barvu plodu dokonale. Váha plodu kolísá mezi 50—80 g, najdou se však, při menší úrodě až 100 g těžké plody. Tvarem podobají se velice jablku Panenskému.

Mají zavřené, zelené, chloupkované kalíšky, sestavené z úzkých, dlouhých úštů, které se dole tísní, vztyčují, proti sobě kloní, a dlouhé, přischlé špičky ven, na způsob kytice převislé mají. Vězí v jamkách malých, mělkých a žebérkatých, perlovitými hrbolky obklopeny; vznikající zde žebérka témě mírně hrbolí, přes celý plod se ploše táhnou a kulatost jeho nepatrně hranatí, úhlednost při tom nerušíce.

Stopky mají tenké, dřevnaté, zelenavě žluté i začervenalé, chloupkované, uprostřed slabší, tak dlouhé, že úroveň jamek as 10 mm přečnívají a vězí v jamkách úzkých, hlubokých a světlerzivě porezavělých, rez rozptyluje se paprskovitě, však jemně, až na mírně zhrbolené kraje jamek.

Na stromech jsou plody něžně ojíněny, slupku mají jemnou, lesklou a hladkou, barvy jako sláma žluté, větší díl pokrývá však krásná, zahnědle karmínová, tmavěji žíhaná červeň, do stínu se tečkovitě a pruhovitě rozptylujíc, tak že belavá barva jen sem tam ve stínu proniká; mnohé plody jsou bledší a obkališí bývá zelenavé. Bledě rzivé tečky roztroušeny jsou nenápadně sem tam a mění se k temeni v bělavé, jemné pihy, místem stříknuta bývá i drobná, čárkovitá rez.

Mají dužninu zažloutlou, mnohdy ke kalíšku zarůžovělou, jemnou a hojně šťavnatou, chuť velmi dobrou, libě navinule sladkou. Po rozkrojení zbarvuje se dužnina zcela světlehnědě.

Podkališní kuželovitá rourka nesahá příliš hluboko, od ní táhnou se žlutavě zelenavá vlákna obkličující jaderník, který má osu krátce dutou, do níž se malá, hladká, také i zcela maličko po stěnách natrhaná pouzdra, kratičkou štěrbinkou otvírají. Některá pouzdra jsou prázdna, jiná chovají po jednom malém, zcela bělavě hnědém jádru.

První plody začínají uzrávati v poslední dny srpna, neb prvé dny září, zrají najednou a v dobu tu příjemně voní, nevydrží však déle 10—12 dní. K snědku jsou velice dobré, na trh by byly příliš drobné, za to však hodí se výborně, jak svrchu podotčeno, k výrobě jablečného vína, které jest, aniž nutno je přislazovati, velice lahodné. K účelu tomuto měla by se odrůda tato tam, kde nic lepšího se už dařiti nechce, také i na silnicích, kdež provozu nevadí, co nejhojněji vysazovati.

Popis lze nalézti: Der Obstgarten 1893, čís. 10., 1896 str. 22.. Hagloe-Crab. Vedlejších jmen nemá.

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Hagloe Crab osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.