Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Fraasovo letní

Jabloň Fraasovo letní

 

Svatební místa Snubní prsteny pro oba Svatební oznámení Snubní prsteny Zlaté šperky

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Fraasovo letní

Zrání
 
Doba sklizně: 2. polovina až konec srpna
Konzumní zralost: 2. polovina až konec srpna, přičemž slabě, ale příjemně voní
Skladovatelnost: polovina až konec října
Zařazení: letní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  jabloň velmi odolná mrazu
   
Hlavní nedostatky  
   
Plod
 
Chuť dužniny: ušlechtilá, sladce navinulá, s libou, balsamickou příchutí
Hodnocení chuti:  
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: velice jemná, měkká, tak že se i částečně rozplývá
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: bílá, pod slupkou i zelenavě bílá
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: lesklá, hladká až kluzká
Barva slupky: světle, až i červenavě nadechlá, s velmi jemnými, šedými, bělavě až zelenavě vroubenými tečkami
Velikost plodu: 110-160 g
Tvar plodu: různý, některé plody jsou stlačeně kulovité, jiné zdánlivě vysoké
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná i vyšší, i větrná
Vhodná nadmořská výška:  
Půda: libovolná (čím lepší půda i poloha se mu může dát, tím větší a chutnější plody poskytuje)
Intenzita růstu: bujná, zdravá
Koruna: veliká a vysoko kulovitá, později se spodní větve více rozkládají
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: velmi odolná
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost:  
Padlí: odolná
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: 3. až 6.-8. rok po vysazení, dle podnože
Výše sklizně:  
Pravidelnost sklizně: ob rok velmi hojně
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 5.-7. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano, výborné
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Německo
Šlechtitel: děkan Fraas jej vypěstoval z jádra ve farní zahradě v Balingen ve Württembersku a staral se o jeho rozšíření
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Žebernáč Fraasův, Fraas’ Sommer-Kalvill, Caleville d’Eté de Fraas, Kalwila letnia Fraasa, Fraas’ Weisser Sommer Calvill, Calville Fraas, Calville Fraas ďEté
   
Podrobný popis Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
   
   

 

Fraasovo letní v Říhově knize České ovoce

Fraasovo letní

Dle Handbuch der Obstkunde nacházel se neb snad ještě se nalézá původní strom ve farní zahradě v Balingen ve Württembersku, kdež jej tamější děkan Fraas z jádra vypěstoval a o jeho rozšíření se staral. Jest to výborné letní jablko, které nejlépe chutná, hned jak bylo se stromu utrženo, v čemž se mu žádné druhé, současně zrající, nevyrovná. Mimo to zamlouvá se každému, kdož měl příležitost v pravé době zralosti ho okusiti, slušnou velikostí, jakož i sličným zevnějškem.

Daří se dobře všude, kde jiné jabloně prospívají a že strom jest velice otužilý, daří se mu velmi dobře ještě i na místech vysoko a i drsně položených. Také i polohou spokojí se každou a že plody na stromě pevně drží, netrpí ani na místech větrům vystavených. Arciť čím lepší půda i poloha se mu může dáti, tím větších a chutnějších plodů poskytuje. Pěstovati lze je dle místních okolností na stromech vysokých v zahradách a polních sadech, aneb v domácích zahrádkách na stromech nízkých, volnému vzrůstu ponechaných. K pěstování stromů uměle vedených nelze ho zvláště na malé tvary doporučiti, roste i na duzenu velice bujně a trvá to dlouho, než roditi začne, tak že jest nutno k pěstování, třeba i volně rostoucích krsků, jen na jánčatech šlechtěné stromky voliti.

Stromky ve školce rostou velmi bujně, zcela zdravě, kolmo do výše, později na místo vysazeny rozvětvují se mohutně v koruny veliké a vysoko kulovité, později se spodní větve více rozkládají. Roditi začínají, až když poněkud odrostou, 6.—8. rok po vysázení, ale pak plodí ob rok velmi hojně. Šlechtěny-li na duzenách, plodí taktéž 6.—8. rokem, kdežto na jánčatech již třetím rokem roditi začínají. Zůstávají až do stáří při svěžím vzrůstu a úplně zdravé, nikdy nezmrzají, také i v době květu zřídka kdy mrazy trpí a plísně se na nich posud neobjevily.

Letorosty narůstají dlouhé a silné, později krátké, ke konci se mírně křiví, pod oky se zřetelně prohýbají, tmavě šedá plsť je z většího dílu pokrývá, barvu mají fialově nahnědlou, ve stínu zelenavě nahnědlou a velký díl jich pokrývá mramorovaná jemná, stříbřitá blána; žlutavé, zcela málo vyvstalé tečky rozptylují se dosti četně, ač nenápadně. Velká, pěkně vyvinutá, blízko sebe umístěná, delší plstí pokrytá oka přiléhají a jsou na patkách jak oka vysokých, širokých, nejprve krátce maličko prohnutých, pak klínovitých, s třemi krátkými žebérky.

Květní poupata jsou poměrně velká, dlouze vejčitá, zašpičatělá a cele bělavou plstí pokryta.

Listy mají tmavě zelené, ve spod vlnité; největší jsou až 110 mm dlouhé a 65 mm široké, nalézají se u spodu letorostů a mají tvar široce eliptický s kratší neb delší špičkou, ostatní bývají menší, stejného tvaru, jen některé mají mnohem delší špičky, jedna strana bývá na úkor druhé mohutněji vyvinuta; kraje mají nestejně, drobně, pilovitě vroubkované, řapíky 26—28 mm dlouhé, zarudlé a většinou malými palisty opatřené. Na plodonosných větévkách bývají listy delší a užší s delšími řapíky.

Stromy vykvétají 5.—7. den jabloňového květu a kvetou vždy hojně, bledě karmínová poupata dodávají jim v rozpuku krásného růžového vzhledu. Jednotlivé, as 40 mm, po rozložení až 47 mm široké, narůžovělé a temněji žíhané květy jsou z plátků široce vejčitých a lžičkovitých tak sestaveny, že se tyto navzájem nedostihují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz, dle plodu s vysokého, v okresní školce v Chlumci n. Cidl. rostoucího stromu zhotovený, znázorňuje velikost, tvar i barvu plodu dokonale. Plody ty vážily jednotlivě 110—130 g a poměr výšky k šířce jevil se as 66 x77 mm. Se stromů nízkých bývají poměrně větší, až 160 g těžké. Tvar se poněkud různí, některé plody jsou stlačeně kulovité, jiné zdánlivě vysoké, však přece nižší než širší, ke kalichu více kuželovitě zúžené, končíce temenem užším, jehož jedna strana bývá o něco nižší.

Kalíšky mají zavřené, zelené, řídce chloupkované, sestavené z úštů dosti širokých a dlouhých, které se dole tísní, vztyčují, proti sobě kloní a zaschlé špičky na ven se kloní a vězí v jamkách hlubších, užších, pěkně, ač mírně žebérkatých; vznikající zde žebra kraj jamky hrbolí, přes celý plod se táhnou a kulatost nestejně hranatějí.

Největší plody mívají někdy stopky krátké a zdužnělé, ostatní dřevnaté, dosti silné, chloupkované a tak dlouhé, že u plodů velkých sotva úrovně jamky dosahují, u plodů menších o 5—10 mm ji přesahují a vězí v jamkách užších, hlubokých, zcela mírně zhrbolených, často i některým hrbolem zúžených, zelených, také i jemně porezavělých.

Plody mají slupku lesklou, hladkou až kluzkou, světle, až i červenavě nadechlou a velmi jemnými, šedými, bělavě neb zelenavě vroubenými tečkami hojně, ač nenápadně posetou; ke kalichu mění se tečky v jemné bělavé pihy; většině plodů však růžové líčko chybí.

Dužninu mají bílou, pod slupkou i zelenavě bílou, velice jemnou, měkkou, tak že se i částečně rozplývá, hojně šťavnatou, chuť ušlechtilou, sladce navinulou, s libou, balsamickou příchutí.

Podkališní rourka jest kuželovitá, od ní se táhnou žlutavě zelenavá, jaderník obkličující vlákna; jaderník mívají velké plody otevřený, menší mají osu dutou, prostrannou a do této se po stěnách natrhaná pouzdra štěrbinou otvírají. Jednotlivá pouzdra bývají bez jader, jiná chovají po 1—3 polovelkých, světle hnědých jádrech. (Viz obraz.)

Některý rok uzrávají první plody již kolem 20. srpna, většinou poslední dny srpna, při čemž slabě, ale libě voní; vydrží při dobré chuti as do polou, ano až i do konce října. Jest to výborné stolní jablko, které chutná nejlépe přímo se stromu; na trhu a v obchodě jest neznámo.

V zahradách zemského pomologického ústavu chovají je pod jménem Žebernáč Fraasův čís. 616.

Popisy lze nalézti: Handbuch der Obstkunde čís. 4., Deutschlands Apfelsorten čís. 10, Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 8, všude pod jménem Fraas’ Sommer-Kalvill, Thomas str. 122, Caleville d’Eté de Fraas.

Z vedlejších jmen jsou známa: Kalwila letnia Fraasa, Fraas’ Weisser Sommer Calvill, Calville Fraas, Calville Fraas ďEté.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Fraasovo letní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají technické cookies. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.