Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Virginské růžové

Jabloň Virginské růžové

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Virginské růžové

Zrání
 
Doba sklizně: začátek až 1. polovina srpna, jak začnou plody padat a jemně voní
Konzumní zralost: ihned po sklizni
Skladovatelnost: do konce srpna, někdy až do konce září
Zařazení: letní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
  pro všechny pěstitelské oblasti
  nenáročná na půdu
   
Hlavní nedostatky nedrží dobře na stromě, opadává, lépe česat týden před dozráním
  citlivé na otlačení ve zralém stavu
   
Plod
 
Chuť dužniny: navinulá s jemnou růžovou až kořenitou příchutí, lehce nasládlá
Hodnocení chuti:  
Vůně dužniny: příjemně růžová
Konzistence dužniny: kyprá, měkká, jemná
Šťavnatost dužniny: mírně šťavnatá
Barva dužniny: bílá, lehounce zažloutlá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná
Povrch slupky: hladká, mírně lesklá, částečně bělavě ojíněná
Barva slupky: slámově bílá, později lehce zežloutne, osluněná strana bývá růžově až červeně nastříkaná a řídce živě pruhovaná, ve stínu najdou se i jen čistě slámově žluté plody
Velikost plodu: střední, 120-150 g, u mladých zákrsků až 180 g
Tvar plodu: kulovité, velké plody sploštěle kulovité, k temeni lehce zúžené, menší k temeni více, často až i kuželovité zúžené
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: všechny oblasti, raději závětří
Vhodná nadmořská výška: do 600 m.n.m.
Půda: nenáročná odrůda, pro všechny typy půdy kromě jílovitých, v dobrých a úrodných půdách stromy velmi bujně rostou a velmi pozdě rodí, v půdách sušších a chudších plodí dříve, ale plody jsou drobnější, takže raději vlhčí, kypřejší, hluboké, výživné
Intenzita růstu: velmi bujná, zdravá
Koruna: zprvu vysoká, ve stáří rozložitá, vysoko široce kulovitá
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar: vysokokmen a polokmen, jehlanec
Podnož:

 

   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu:  
Strupovitost: odolná
Padlí: odolná
Rakovina: odolná
Vadnutí:  
Hnití:  
Červivost: odolná
Otlačování plodů: po sklizni odolné, vyžaduje velmi šetrné zacházení
Vhodnost k transportu: ano, po sklizni
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: pozdní až velmi pozdní dle půdy
Výše sklizně: nízká až bohatá dle půdy
Pravidelnost sklizně: střídavá
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: velmi raná, 1.-2. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Sušení: ano
Jablečné víno: ne
Povidla: ano
Marmeláda: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: asi Rusko
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Milerosa virginiana, Polskie panieńskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling, Žňové, Růžové viržinské, Virginischer Rosenapfel

 

 

Virginské růžové (Viržínské růžové) v knize Moravské ovoce

Virginské růžové

Původ a rozšíření
Ještě nedozrálé plody astrachánu bílého a této odrůdy se velmi lehce zaměňují. Důkazem toho jest, že u našich majitelů sadů jest jablkem „žňovým“ tak dobře astrachán bílý jako viržínské růžové.

Rozšířeno u nás toto jablko ještě není, ačkoliv by toho v největší míře zasluhovalo, neboť se u nás daří tak jako astrachán bílý. Majitelé školek ho v poslední době značně množí a tak se o jeho rozšíření dobře starají, jenom že ho kupujícím v mnoha případech dodávají za astrachán bílý. Není to velká chyba, ale jest obava, aby časem nevytlačila tato odrůda naši naprosto osvědčenou „hrachůvku“. Původu bude asi zase ruského, nasvědčují tomu všechny okolnosti v úvahu vzaté.

Poloha
Daří se u nás ve všech polohách pro pěstování jabloní způsobilých, netrpí ani v polohách vinorodých ani vysoko položených, vždy jest zdravý, pěkného vzrůstu a netrpí ani hmyzem, ani plísněmi. V teplých vinorodých krajích se zvlášť dobře daří, věnuje-li se mu přiměřeně vlhká půda. V těchto krajích by se mu měla zvlášť větší pozornost věnovati, neboť jest zde neobyčejně krásné a velmi ranné, dvě to vlastnosti u jablka, které při tržbě velice padají na váhu.

Půda
Půdu miluje vlhčí, kypřejší, leč i v půdě sušší se dosti dobře vyvinuje. V každém případu musí to býti půda dostatečně výživná, jelikož jako mladý strom neobyčejně roste a přirozeno jest, že pak vyžaduje mnoho výživy. Těžké, příliš uzavřené půdy se mu nezamlouvají.

Vzrůst
Strom roste bujně, tvoří jak mladý, tak i starý, silné, rovné kmeny. Vlastnost tuto ke svému prospěchu využitkují majitelé školek velice pilně a proto, jak již uvedeno, pěstují ho raději ku prodeji nežli astrachán bílý, přes to, že též on velmi pěkné kmeny tvoří. Aby se docílilo rovných a silných kmenů ve školce, používá se této odrůdy pro tak zvané mezišlechtění. Korunu tvoří z mládí vysokou, nedosahuje však veliké rozlohy, zůstává asi prostředně velkou. Z mládí se vyvinuje koruna nápadně rychle a později ochabne v prudkém vzrůstu a vyvinuje se mírně. Letorosty tvoří prostředně silné, hutné, dlouhé a rovné, dosti těsně k větvím přiléhající. List tvoří nápadně velký, jemný, světle zelený. S určitostí možno říci, že toto jablko má mezi všemi odrůdami největší list, dle něhož lehce se pozná. Nápadné jest též u listu, že záhy k podzimku dozrává a opadává.

Stanoviště
Toto jablko jest nutno pěstovati v zahradách uzavřených; pro veřejná místa jest až příliš svůdné, mnoho nepovolaných by se dělilo o úrodu.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen a polokmen. Druhý tvar se zejména doporučuje, jelikož roste koruna do výšky a nepřekáží v obdělávání půdy. Bývají to stromy pěkné a velmi úrodné. Při pěstování zákrsků by se nejvíce mohla tato odrůda doporučiti pro jehlance šlechtěné na pravých svatojančatech francouzských. Pro menší tvary se rozhodně nehodí.

Květ
Květ jeho jest velký, bohatý, u mladých i starších stromů možno každoročně očekávati přiměřené květenství. Náležitě odkvetlý nasazuje rád plody i v trojčátkách.

Ovoce
Plody rodí prostřední velikosti, kulovité neb vysokokulovité, mírně zašpičatělé, u některých pozorovati též mírně široké vyvýšeniny táhnoucí se od kalichu až k důlku stopečnému.

Kalich
Kalich bývá uzavřený, dlouhý, vyčnívá často přes povrch plodu, nachází se v mělké, široké, nerovné prohlubince.

Stopka
Stopku má dlouhou, tenkou, dřevnatou a vyčnívá u některých plodů značně z důlku stopečného. Důlek stopečný jest hluboký, sem a tam rezivý.

Barva
Slupku má jemnou, částečně ojíněnou, žlutobílou, na straně sluneční růžově až červeně v přerušených úzkých proužcích žíhanou. V letech suchých, při mnoha slunečných dnech jest až nápadně červeně žíhaná. Plody ve stínu rostlé bývají bez jakéhokoliv žíhání jednobarvé, tedy úplně žluté, bíle jemně tečkované, kterážto okolnost při posuzování často v omyl uvede. Voní příjemně růžově a mnoho.

Dužnina
Dužninu mívá kyprou, poněkud hrubozrnou, mírně šťavnatou, příchuti růžové, navinulé. Kyprost dužniny činí plody lehkými a velice citlivými, sebemenší mačknutí jest znatelno, vyžaduje tedy velmi šetrného zacházení.

Dozrání a česání
Zraje u nás druhý týden po astrachánu bílém, v krajích vinorodých možno je současně i s tímto sklízeti. Ve vyšších polohách počíná zráti až asi kolem 10. srpna a udrží se náležitě umístěno do konce srpna. Též u tohoto jablka se doporučuje česání o 8 dní dříve; ponechá-li se déle na stromě, povstává značná škoda opadáváním; nedrží dobře na stromě a sebemenší vítr je sráží. Na trh se dopravuje v jemném obalu jako ovoce tabulové prvé jakosti. Opatrně česané, úpravně balené plody nalezly by na trhu četnější odběratele, nežli v značném množství z daleka k nám dopravovaný „bílý letní francouzský žebrnáč“.

Zužitkování
V domácnostech se ho používá jako ovoce tabulového neb i při úpravě pečiva. Sušiti se též může. Povidla a marmeláda jsou z něho velmi příjemné chuti. Pro výrobu vína se nehodí.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

Virginské růžové v knize České ovoce

Virginské růžové

O původu roztomilého tohoto jablka nelze se ničeho dopátrati, taktéž i odvození jeho jména jest neznámo. Sem tam vyslovené domněnce, že pochází z Virginie, odporuje skutečnost, že není ani vedlejšího jména, které by aspoň poněkud na původ ten poukazovalo, vždyť i francouzské spisy používají jména německého. (Thomas Guide Pratique de l'Amateur de Fruits). Známo jest však již zajisté odedávna, poněvadž Dr. Diel popsal je již v prvých letech 19. století. Cestu, kterou k nám se bralo, nelze už stopovati, stalo se tak asi taktéž již hodně dávno, čehož svědky jsou mohutné, ve starých štěpnicích sem tam rostoucí stromy. Zdá se také, že bylo dříve více oblíbeno, než v době přítomné, málo kde a to jen jednotlivě, se mladé stromy najdou. Příčinou toho jest asi okolnost, že stromy začnou roditi, až když se vybouří, což mnohému dlouho trvá, zvláště když jest na výběr odrůd, které se mu sličností i chutí rovnají a při tom brzo a hojně rodí.

Sebrané, o něm jednající zprávy vypravují souhlasně, že daří se mu nejlépe nejen v hlubokých, hlinitých půdách, nýbrž i v půdách špatnějších, jen když nejsou příliš suché, v těchto i dříve plodí, naproti tomu špatně roste a velmi málo plodí v těžkých, jílovitých ulehlinách. Také i poloha hodí se pro ně každá, ať v žírné, teplé rovině, či na stráních teplých i studených, třeba i vysoko v pohoří, jen když není příliš větrům vystavena.

Ne již tak souhlasí zprávy, co plodnosti se týče. Mnohé chválí, jiné haní, čehož příčinou jest asi, jak již výše podotčeno, půda. V dobrých a živných půdách stromy velice bujně rostou a velice dlouho to trvá, nehledě arciť na plody jednotlivě se vyskytující, kdežto v půdách sušších a hubenějších plodí dříve, však plody jsou drobnější. Jinak hodí se kamkoliv. Do polí a sadů a vzhledem k vysokým korunám i na silnice, tam, kde o dozor postaráno; taktéž i k pěstování krsků v domácích zahradách dobře se hodí, tyto musí však býti šlechtěny na pravých neb metských jánčatech, na duzenu v lepší půdě velice bujně roste, avšak plodů nelze se dočkati, zato hodí se na něm na místa sušší, s půdou špatnější; k výchově stromků uměle vedených se nehodí, jest dostatek odrůd vděčnějších.

Ve školkách rostou stromky velmi bujně, tvoříce pěkné, rovné kmeny, rozvětvují se později mohutně v koruny vysoké, s větvemi šlahounovitými, které řídce jen plodonosnými větévkami obrůstají a ve stáří se rozkládají, takže koruny jsou pak vysoko široce kulovité, ve stáří plodí nejhojněji, jeden rok více, druhý málo, nikdy příliš mnoho, následkem čehož podržují bujný, svěží, zdravý vzrůst až do pozdního stáří. Zdravé jsou úplně a kmeny vynikají mezi jinými čistou, hladkou korou až do stáří. Rakovinou, plísní neb hmyzem nijak netrpí.

Letorosty narůstají dlouhé, silné a ke konci slábnou, mírně se křiví, pod oky sotva zřetelně prohýbají a končí se silnější špičkou; lehká špinavá plsť je zcela pokrývá, po otření této se poněkud lesknou, mají barvu žlutavě, na slunečné straně zrnitě zahnědlou a stříbřitým závojem větším dílem zakrytou; jemné, nenápadné tečky roztroušeny jsou velmi řídce po celém povrchu. Na dolení části mají malá, ostatek větší, široká očka, která přiléhají a mají šupiny červenavě hnědé, šedě plstnaté a jsou na patkách zcela krátkých, do výše ok vydutých, s třemi ostřejšími žebérky, která, hluboko se táhnouce, letorosty jaksi hranatěji. Květní poupata mají většinou velká, dlouhá a vejčitá, jednotlivě slabší a delší, vesměs tupě zakončená a šedou plstí pokrytá.

Letorosty

Listy mají největší ze všech jabloní a najdou se až 200 mm dlouhé a 110 mm široké, ale stává se tak výjimkou. Za obyčejného vzrůstu bývají největší as 150 mm dlouhé, 80 mm široké, u spodu letorostu a na některých plodonosných větvích mají tvar eliptický, také i dlouze vejčitý, s krátkou špičkou, ostatní jsou až o polovičku menší a mají tvar vejčitý, obyčejně, ne však vždy, bývá jedna strana na úkor druhé mohutněji vyvinuta. Všechny jsou měkké, tmavě zelené, méně se lesknou, spodní strany a řapíky mají chloupkované, kraje tupě a nestejně pilovitě vroubkované a řapíky, které rudnou, 20—40 mm dlouhé.

Stromy vykvétají obyčejně v prvý neb druhý den jabloňového květu, kvetou vždy hojně a mdle zarůžovělá poupata dodávají jim v rozpuku bělavě mdle narůžovělý vzhled. Jednotlivé květy mají velmi krásné, veliké, miskovité, as 60 mm, po rozložení až 65 mm široké, bílé, velice málo něžně růžově stíněné a z plátků velikých, vejčitých hustě sestavené.

Květy

Vzorem k zhotovení barevného obrazu sloužily plody z vysokých, v okresní školce chlumecké rostoucích stromů vzaté; jest to velikost na vysokých stromech převládající, byly 120—150 g těžké a poměr výšky k šířce jeví se as 63 x70 mm, jsou tedy o něco širší než vyšší, ač zvláště malé plody zdají se vyššími, mnoho plodů jest menších až i malých, naproti tomu bývají s krsků o hodně větší a až 180 g těžké. Tvar také není stejný; velké plody bývají více sploštěle kulovité, k temeni zcela málo zúžené, kdežto menší bývají k temeni více, často až i kuželovité zúžené; vyskytují se i takové, že mají tvar dole více, nahoře méně uťatého vajíčka.

Mají velké, zavřené, zelené a šedě ochmýřené kalíšky, sestavené z úštů méně širokých, dlouhých a vztyčených, které se u spodu tísní, proti sobě kloní, dlouhé, zelené, dílem i zaschlé špičky ven, často k jedné straně převislé mají a vězí, často jsouce perlovitými hrbolky obklopeny, v mělkých, úzkých, mírně žebérkatých jamkách. Vznikající zde plochá žebérka témě mírně hrbolí a táhnou se zcela nenápadně a ploše přes plod, aniž pravidelnost rušily, kulatost jeho velice mírně hranatěji, sem tam vyskytnou se jednotlivé, o něco více a zcela pravidelně zhranatělé plody.

Stopky mají spíše silné, dřevnaté a tak dlouhé, že jamky o 10—12 mm převyšují, čím menší plody, tím je mají delší a tenké, vesměs jsou uprostřed slabší, zelené, dílem porezavělé a ochmýřené, vězí v jamkách širších, hlubších, zelených, hladkých, dílem i jemně porezavělých a kraj jich bývá zcela mírně zhrbolen.

Na stromech lehounce, bělavě ojíněné plody mají jemnou, hladkou, méně lesklou slupku, barvy slámově bílé, která později lehce sežloutne, slunečná strana bývá dílem více, dílem méně něžně červeně nastříkána a řídce živě pruhována, mnohdy rozptylují se natečkované pruhy až na stranu zastíněnou; jiné plody zůstávají bledší, mají jen sem tam nějakou prouhu a najdou se i jen čistě slámově žluté plody. Na spodní části roztroušeny jsou řídce velice jemné, zelenavě nebo bledě vroubené a tím teprve jaksi zřetelné tečky, výše k temeni jich bývá více, však jemnějších, načež se mění v jemné, bělavé pihy.

Dužninu mají bílou a lehounce zažloutlou, měkkou, jemnou a šťavnatou, chuť málo zasládlou, více jen navinulou s jemnou, kořenitou příchutí.

Podkališní kuželovitá rourka táhne se hluboko, od ní vznikají zelenavě žlutavé, jaderník obkličující vlákna; jaderník má úzkou dutou osu, do níž se pouzdra po stěnách zcela jemně natrhaná uzounkou štěrbinou otvírají, každé pouzdro chová jedno až tři menší, široce vejčitá, krátce zašpičatělá, hnědá, mnohdy i nedostatečně vyvinutá jádra.

Plod Jablko

První plody začínají zráti několik dnů po Astrachánech, v prvých dnech srpna, dle počasí o nějaký den dříve neb později a uchovají se v plné svěžesti do konce srpna, často až do konce září, což však žádné výhody neskýtá. V chladných, výše položených místech zrají o hodně později.

Česati se mají, jakmile začnou některé, nečervivé plody padati a jemně voní, dlouho na stromech nechané rády moučnatí. Jsou příjemné k snědku, občerstvují, v kuchyni se upotřebí jako jiné, na trhu lákají kupce. V nepřezrálém stavu snesou v dobrém obalu i delší dopravu, jakmile však dozrají, jest na nich každé otlačení znáti.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Růžové viržinské čís. 439 s doporučením k vysazování.

Popisy lze nalézti: Thomayer, České Ovoce čís. 19, Moravské Ovoce čís. 3, Růžové viržinské, Plandbuch der Obstkunde čís. 99, Eng. Deutschlands Apfelsorten čís. 168, Der Obstzüchter 1908, str. 149, Virginischer Rosenapfel, taktéž i Thomas na str. 147. Z vedlejších jmen jsou známa: Milerosa virginiana, Polskie panieńskie, Virginjski rožnik, Rozovka Virginskaja, Virginischer Glasapfel, Virginischer Sommerapfel, Virginischer Sommer Rosenapfel, Liefländer Liebling, Pomme Jéruzalem Doubelde Witte, Sommer Gulderling.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Virginské růžové osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist