Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Kožená reneta zimní

Jabloň Kožená reneta zimní

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Kožená reneta zimní

Zrání
 
Doba sklizně: 1. polovina října, co nejpozději
Konzumní zralost: prosinec
Skladovatelnost: do března až srpna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  dlouhá konzumní doba
  nenáročnost na stanoviště
  odolná proti mrazu
   
Hlavní nedostatky předčasně sklizená jablka vadnou
  je špatný opylovač
   
Plod
 
Chuť dužniny: jemná, okořenělá, sladkonavinulá a přitrpklá
Hodnocení chuti: dobrá až výborná
Vůně dužniny: krátce zavoní
Konzistence dužniny: kyprá, jemnozrnná, hustá, dost měkká
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bíle zelená, po úplném dozrání zeleno žlutá až bělavě žlutá, rychle hnědne
Tloušťka a pevnost slupky: silná
Povrch slupky: nelesklá, rzí zdrsnělá, místy hladká, kožovitá
Barva slupky: sivě zelená, sluneční strana hnědočervené líčko
Velikost plodu: střední, 140-160 g
Tvar plodu: kulovité až sploštile kulovitý, pravidelný, větší plody někdy mírně hranaté
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: libovolná, slunná a před větrem chráněná, kromě nejvyšších
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: úrodná, vazká, hluboká, vlhčí než sušší
Intenzita růstu: střední až bujná
Koruna: mohutná, vysoká, široká a kulovitá
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná, ale málo odolná v příliš vlhkých půdách
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost: málo náchylná
Padlí: středně náchylná až náchylná
Rakovina: v příliš vlhkých a nepropustných půdách
Vadnutí: pouze plody brzo česané, vyžadují uskladnění při vysoké vlhkosti
Hnití:  
Otlačování plodů: nehrozí
Vhodnost k transportu: bezproblémová
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký vs. pozdnější, 5.-6.-8. rok
Výše sklizně: každý 2.-3. rok velmi hojně, mezi tím odpočívají
Pravidelnost sklizně: každý 2.-3. rok velmi hojně, mezi tím odpočívají
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: polopozdní, 5.-6. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je špatný opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Baumannova reneta, Coxova reneta, Croncelské, Průsvitné letní, Zuccalmagliova reneta
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum:  
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Víno: ano
Moštování: ano
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Francie (pravděpodobně)
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda
Regionalita:  
   
Další názvy Graue Französische Reinette, Graue französische Renette, Reinette Franche de Grandville, Reinette Grise d’Hiver, Reinette Grise Française, Reneta kožená zimní, Reneta šedá francouzská, Kožené francouzské, Renetka koženná, Reinette Grise, Kožené jablko, Koženky, Kožoušky, Reneta szara francuska, Francoski kosmač, Prasomila vera, Rec-de-Lièvre, Relle-Fille, Pomme de Cuir, Echte Graue Französische Reinette, Gast Apfel, Graue Reinette, Grauer Raban, Grauwe Fransche Renett, Grosse Graue Leder-Reinette, Haute-Bonté, Leder-Apfel, Leder-Reinette, Pomme de Maroquin, Pomme de Peau, Prager, Rauhgast, Rauhlederliug, Reinette de Darnetal, Reinette Franche de Grandville, Reinette Grise Ancienne, Reinette Grise de Darnetal, Reinette Grise Double, Reinette Grise Extra, Reinette Grise Française, Reinette Grise de Grandville, Reinette Grise Haute-Bonté, Reinette Grise d’Hiver, Reinette Toute Grise, Vraie Reinette Grise Française, Winter Gray Reinette, Reinette griese d’hiver
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Kožená reneta zimní (Reneta kožená zimní)
v knize Moravské ovoce

Kožená reneta zimní

Původ a rozšíření
Kdo by neznal „kožoušky“, jež jsou dle náhledu pěstitelů i spotřebovatelů nejlepší jablka zimní. Jenom že se každému jen poněkud šedému jablku říká „kožené“, a zatím těch šedých odrůd jest celá řada. Nyní, které šedé jablko jest asi to pravé naše kožené, které od nepamětných dob v našich krajích se pěstuje? Dle našeho normálního výběru odrůd ovocných pojaty 3 odrůdy kožených jablek, z kterýchž toto jest pravé kožené zimní.

Rozšířena jest tato reneta u nás značně, leč nacházíme jen staré stromy aneb docela mladé, v nové době vysázené. V mezidobí starých a mladých stromů byla u nás rozšiřována reneta kožená podzimní a také některé jiné kožené odrůdy. Žádná ze všech těch ostatních rozšířených odrůd není tak cenná jako tato. Odborníci ji nazývají reneta šedá francouzská, a dle toho se soudí, že jest původu francouzského, není to však nijak zaručeno. Pěstuje se v celé Evropě, pokud jest známo, již několik set roků a těžko proto zjistiti její původ.

Na Moravě jest rozšířena značně a to ve všech krajích, což nejlépe pozorovati na výstavách ovoce, kam přichází ze všech šesti obvodů, leč po řídku odevšad. Jest nejvýše na čase, aby se této pravé renetě kožené zimní věnovala největší pozornost a rozšiřovala se co nejvíce, aby snad nevymřela; žádné jiné kožené jablko by ji nenahradilo. Plody našeho vyobrazení pocházejí se stromu vysokokmenného, který měl mnoho nasazeno, jsou tedy menší; také dlouho panující sucho zavinilo to, že jsou malé, za to vybarvení jest charakteristické, přirozené.

Poloha
Strom se daří ve všech našich krajích dosti dobře, nezařaděn však do obvodu vyšších poloh a to hlavně proto, poněvadž v letech vlhkých a chladnějších plody se dobře nevyvinou a třeba v pozdní době očesány vždy vadnou. Ve IV. a V. obvodu by se náležitě vyvinovaly a v zimě snad nevadly, kdyby se strom vysazoval do úplně chráněných, proti severním větrům krytých míst, jako jsou kotliny, nížiny, úpatí proti jihu obrácených svahů a p. Jako náhrada za koženou zimní renetu doporučena jest pro vyšší polohy reneta kožená podzimní, která jest pro tyto polohy velmi cennou odrůdou. V obvodě I., II. a III. nutno pro ni voliti místa proti západu a severozápadu obrácená, tedy chladnější a vlažnější. Poblíž lesů větších se jí daří snad nejlépe.

Půda
Půdu žádá úrodnou, vazkou, hlubokou, vlhčí jak sušší; pro sušší půdy se nehodí; strom by rostl dosti dobře i v těchto půdách, avšak ovoce by rodil velice drobné. V přílišně vlhkých půdách bývá napaden rakovinou a trpí nachlazením.

Vzrůst
Strom roste bujně od svého mládí až asi do prostředního stáří, po tomto čase poněkud ve vzrůstu ochabne, přece však jako vysokokmen vytvoří mohutnou, vysokou, širokou a kulovitou korunu, zdravý kmen a silné, nepříliš husté větve. Letorosty vyvinuje silné a kožnaté. Ve školce roste taktéž bujně a tvoří silné zdravé kmeny.

Stanoviště
Hodí se k osázení všech možných míst, hodí se dobře do zahrad domácích, štěpnic otevřených i do polí, podél cest a silnic, leč vzhledem k tomu, že musí býti ovoce ponecháno ze všech odrůd jablkových nejdéle na stromě a v době podzimní by na stromech znepokojováno bylo, nedoporučuje se pro osazování veřejných míst, ačkoliv se hodí i pro tato místa výborně. Na lukách, trávnících, níže položených pastvinách se daří zvláště dobře.

Tvar stromu
Pěstuje se ponejvíce jako vysokokmen, méně jako polokmen a jako zákrsek. Který pěstitel však by hodlal pěstovati ve své menší zahradě dobrou koženou renetu, pak jako jehlanec neb zákrsek keřovitý jest tato odrůda též velmi úrodná a dá se bez namáhavého řezu dobře pěstovati.

Květ
Kvete na jaře později a rychle, a proto se dobře oplodňuje; často rodí až přes rok, za to pak bohatě.

Ovoce
Ovoce rodí prostřední velikosti, tvaru sploštile kulovitého, pravidelného, ku stopce bývají plody velké širší a u obkališí tupě zúžené; větší plody někdy mírně hranaté, menší neb prostředně veliké jsou vždy pravidelně kulaté.

Kalich
Kalich bývá zpravidla uzavřený, má malé lístky špičaté, a dlouho po očesání se udržují zelené; nachází se v mělké, prostorné, jen někdy žebírkované prohlubince.

Stopka
Stopka jest krátká, až polodlouhá, dřevnatá, trčí v dosti hlubokém úzkém důlku stopečném a drží dobře na stromě; v suchých neb opačně v přílišně vlhkých letech neb půdách stopka předčasně v kloubku u plodonoše se uvolňuje a ovoce opadává.

Barva
Základní barva slupky jest sivě zelená a podrží tuto barvu až do pozdního jara, pak teprve poněkud sežloutne. U plodů slunci vystavených jest sluneční strana hnědočervená, i ve stínu rostlé plody mívají červený nádech, leč jak základní tak i červená barva bývají úplně kryté rzí a jen slabě prorážejí. Ve stínu rostlé plody nejsou zplna rezivé, nýbrž jsou nepravidelně rezivě skvrnité a síťované, a barva základní i červená mezi skvrnami a síťováním přichází k platnosti. Rez jest u tohoto jablka nápadně drsná a nevypadá lákavě a říkají mu proto také někde škaredka. Plody na naší reprodukci jsou až mnoho červené, byly však tak zbarveny následkem sucha, toho roku panujícího; v jiných vlhčích letech nebývají tak pěkné.

Dužnina
Dužnina bývá na počátku bíle zelená, při úplném uzrání zeleno žlutá, kyprá, jemnozrnná, přiměřeně šťavnatá, chuti velejemné, okořenělé (fenyklové), sladkonavinulé a přitrpklé. Jakost dužniny zůstává i tenkráte dobrou, když jablka zavadla. Mnozí se domnívají, že toto jablko vůbec musí zavadnouti, má-li bytí dobré, a též odvozují od zvadlosti po jmenování jeho, jest prý měkké jako kůže.

Dozrání a česání
Uzrává v prosinci a v chladném sklepě neb komoře uloženo vydrží až do příštího roku do měsíce srpna. V teplejším sklepě v létě moučnatí, ale nehnije.

Na stromě musí býti ponecháno co nejdéle, aby se úplně vyvinulo: před 10. říjnem by se česati nikdy nemělo. Zejména v krajích výše položených by se mělo pozdě očesati. Proto, že jest to odrůda s tuhou dužninou a nátlaku vzdorující slupkou, nevyžaduje při česání takové opatrnosti jako odrůdy choulostivější. Češe se ovšem též jednotlivě, zejména jedná-li se o plody stolní, třídí se náležitě a ukládá ve větších vrstvách na lísky ve sklepě neb komoře.

Zužitkování
Na trhu místním i světovém jest tato odrůda velmi dobře placena a to jako ovoce tabulové. Přes to, že víno z ní vyrobené předčí v chuti mnohá jiná, přece nikdo ji nezpracuje na mošt, každý uchová sebe menší plody pro jarní a letní spotřebu jako jablko stolní. Pro vývoz jest to jablko neocenitelné, při balení bečkovém (sudovém) docela jednoduchém snese nejdelší dopravu. Na místní trh se dopravuje v košících, proloženo jednoduchými papíry. Jednotlivě do papíru se balí jen při zvláštních příležitostech.

Pravá reneta kožená zimní, jak již naznačeno, poznenáhlu se vytlačuje jinými koženými odrůdami a jest hlavně u odborníků méně známou, nasvědčuje tomu tento zajímavý případ: Před několika roky byl jsem požádán jedním majitelem velkých a vzorných zahrad ovocných v měsíci srpnu o pojmenování jedné dobře zachovalé odrůdy jablkové. Na první pohled jsem poznal naše staré jablko kožené zimní a s krátkým popisem jsem jablka opětně majiteli vrátil. Za krátkou dobu se mne uvedený majitel tázal, jak jest to možné, že pět jiných odborníků každý jináč a žádný správně odrůdu tu pojmenovali, kterým současně k určení zaslána byla. Po náležitém vysvětlení uvěřil, že jest to možné. Záleží tedy na našich pěstitelích, aby když strom sobě zaopatřují, žádali vždy pravou koženou zimní renetu, která vydrží až do nových jablek.

Rychlé rozšíření této odrůdy závisí hlavně od školkářských závodů, ty nechť vyhledávají a množí pravou českou koženou renetu zimní.

 

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Kožená reneta zimní v knize České ovoce

Kožená reneta zimní

Kožené jablko, jak lid zkrátka Koženou renetu nazývá, známo jest již od pradávna. O původu neví se však nic a má se jen za to, že pochází z Francie, kdež byla již kolem roku 1650 a snad již dříve oblíbena. Také i k nám byla asi dávno již zavedena, čehož důkazem jsou prastaré, po celých Čechách, nejvíce ve starých sadech velkostatků se nalézající veliké stromy. Poznámku zasluhuje okolnost, že děkan Rössler odrůdu tuto přehlédl a choval ve své obsáhlé sbírce Koženou renetu podzimní (čís. 397), která jest této sice velmi podobna, rodí však plody o něco větší, které nejsou nikdy na slunečné straně zarudlé, mnohem dříve uzrávají a zřídka vadnou, pak Koženou renetu z Damasonu (čís. 448), která se pravou Koženou velmi lehko zaměniti dá, má stranu slunečnou taktéž zarudlou, však málokdy vadne a nemá nikdy zvláštní, výborné chuti jako pravá Kožená, má dužninu hrubší a kyselejší, tak že jen chutí se od sebe rozeznávají. Staré stromy, které se u nás všude hojně najdou, náleží vesměs pravé Kožené renetě, v mladších sadech však najde se více odrůd, které ničím nevynikajíce, k jinému nejsou, než jen aby zmatek plodily. V přítomné době nevěnuje se Kožené renetě již pozornosti, jaké jindy se těšila: vadne velice, byť se i později otrhala, ba i tolik, že často úplně se scvrkne a nedá se pak spotřebovati. Každý sází raději nyní jablko Boskoopské, které není sice tak chutné, zato však o hodně větší a nevadne.

Má-li se dobře dařiti, musí se jí poskytnouti půda živná, výhřevná a hluboká, s dostatkem vláhy; na místech suchých se nedaří, v půdě mokré a nepropustné stromy rakovatějí. Místo jest jí každé vhod, teplé i chladné, byť i vysoko položené a zvláště místa s vlhkým ovzduším jí velice svědčí. Nejlépe se daří stromy vysoké v polních a domácích sadech, kde se půda vzdělává a hnojí. Na silnice nelze ji doporučovati, tam, aby se ztrátám předešlo, češe se s jinými odrůdami velice brzo, načež příliš zvadne. Mimo vysokokmeny lze v domácích zahradách pěstovati stromy nízké, buď volnému vzrůstu ponechané aneb ve tvaru palmet, na nichž se plody nejdokonaleji vyvinují, stromy ty musí býti na jánčatech neb duzenech šlechtěny. K výchově stromků uměle vedených hodí se sice taktéž, máme však k účelu takovému daleko vděčnější odrůdy.

Ve školkách rostou stromky zdravě, dosti bujně a vzrůstají v slušné kmeny; později, na místa vysázeny, rozvětvují se mohutně v koruny veliké, husté, zprvu vysoké, později řídnou, postranní větve se rozkládají, a až i sklánějí, střední větve však do výše trčí a obrůstají hojně plodonosnými větévkami. Roditi začínají v pátém až šestém roce po vysázení, plodí pak každý druhý—třetí rok velmi hojně, mezi tím odpočívajíce. Nemocemi a plísněmi netrpí, patří mezi nejzdravější a jen v nepřiměřených půdách trpí rakovinou.

Letorosty narůstají dlouhé a štíhlé, ke konci slábnou, pod oky se zcela mírně prohýbají a černavá plsť je jemně pokrývá, po otření se málo lesknou, mají barvu fialově hnědou, ve stínu bledší a stříbřitý jemný závoj je na slunečné straně velmi lehce kryje; žlutavé, nápadnější, podlouhlé tečky rozptylují se dosti četně.

Dosti velká, černavá oka přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách jak oka vysokých, zcela kratičkých, s třemi ostřejšími žebérky, která se hluboko táhnou a letorosty, zvláště ke koncům, zcela mírně hranatějí. Na krátce vzrostlých letorostech bývají oka větší.

Květní poupata, jichž se množství vyvinuje, jsou dosti velká, vejčitá, tupě zakončená a šedá plsť je pokrývá. (Viz obraz.)

Dosti velké, kožnaté, tmavě zelené, na spodní straně lehce vlnaté listy bývají as 90 mm dlouhé, 60 mm široké, mají tvar vejčitý a do špiček se dosti dlouze zúžují, kraje mají ostře, dosti hluboko pilovitě zoubkované a řapíky as 25 mm dlouhé s kopinatými palisty. Na větévkách plodonosných bývají větší, delší a mají delší řapíky.

Stromy vykvétají pátý až šestý den jabloňového květu, kvetou vždy velmi hojně a karmínová poupata dodávají jim v rozpuku sličného červenavého vzhledu. Jednotlivé květy jsou malé, as 42 mm široké, bílé, něžně růžově stíněné a z vejčitých plátků tak sestaveny, že vzájemně se sotva dostihují. V době té jsou velmi otužilé a málokdy zmrzají. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů ze sadů Holovouských a znázorňuje pěkně vyvinuté plody se starých, vysokých stromů ve váze 140—160 g. Najdou se plody větší, těch bývá však málo, více bývá menších a mezi nimi ještě mnoho drobotiny. Tvarem liší se jen tolik od sebe, že mnohé plody bývají spíše kulovité, k temeni poněkud zúženy, jiné více sploštělé. Průměrný poměr výšky k šířce jeví se as jako 64x78; jedna strana bývá nižší.

Zelené, plstnaté a zavřené kalíšky sestaveny jsou z úštů širokých, které se u spodu k sobě tísní, proti sobě se kloní, vztyčují, zcela kratičké, suché špičky ven převislé mají a vězí v jamkách malých, dosti hlubokých a drobně, žebérkatých; vzniklá zde žebérka činí kraj jamky nerovným, načež táhnou se přes celý plod tak ploše, že jeho pěknou, stejnoměrnou kulatost sotva ruší.

Dřevnaté, silnější stopky bývají as tak dlouhé, že právě úrovně jamek dosahují a vězí v jamkách širokých, dosti hlubokých, porezavělých; rez bývá kruhovitě tmavěji šupinatá.

Silná slupka se neleskne, místem bývá hladká, většinou však rzí zdrsnělá, má barvu zelenou, která později jen málo zbledne a na slunečné straně nepatrně do zelenavě zlatova nažloutne, ve stínu zůstává zelená, mnohé plody mají stranu sluncem ožehlou nahnědle začervenalou, pruhovanou neb mramorovanou; většina plodů zůstává zelených. Mnohé plody pokrývá zcela šedě nahnědlá, zelená, jemná i hrubší rez, jiné jsou jen sem tam roztříštěnou, i souvislejší, tmavěji, však drobně šupinatou, až i drsnou rzí pokryty. Hrubší, dílem i jako hvězdovité tečky se dosti četně rozptylují, ve rzi se však ztrácejí.

Celé plody nevoní, až po rozkrojení zavoní lehce libě, vůně však hned prchá, nakrojená dužnina rychle hnědne, má barvu bělavě žlutavou, větším dílem zelenavě žlutavou, jest velice jemná, hustá, dosti však měkká, jen dostatečně šťavnatá a má chuť velmi dobrou, libě navinule cukrnatou se zvláštní, jen této renetě vlastní, vzácnou příchutí.

Podkališní rourka bývá krátce kuželovitá, od ní se táhnou zelenavá, jaderník obkličující vlákna. Jaderník má úzce dutou osu, do které se po stěnách velmi jemně natrhaná pouzdra úzkými štěrbinami pootvírají. Každé pouzdro chová obyčejně dvě dlouhá, úzká, hnědá jádra, z nichž jen jedno obyčejně bývá vyvinuto.

Česati se má aspoň tam, kde poměry dovolují, co možná pozdě. Vadne dosti i po pozdním očesání, však přece ne tolik, jako plody brzo sčesané. Staří ovocnáři radili ukládati je do sušeného květu černého bezu, že prý tak udrží svoji jemnou chuť. Spolehlivější prostředek proti přílišnému zvadnutí jest baliti plody do papíru, složiti je pak do bedny a uchovati ve sklepě uzavřeném, ne příliš suchém; ještě lépe se drží, proložíme-li zabalené plody rašelinnou drtí. Také i v dostatečně vlhkém sklepě udrží se zcela dobře. K jídlu dospívá v polou neb koncem prosince a udrží svoji výbornou chuť až pozdě do léta.

Jest to výborné jablko na stůl, v obchodě váží sobě jen plodů nezavadlých, jakmile zvadne, nikdo ho nekupuje. Musí se tudíž veškera snaha obraceti, aby co možná zabráněno bylo vadnutí.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Kožené francouzské čís. 364.

Popisy lze nalézti: Thomayer České Ovoce čís. 40 Reneta kožená zimní, Morav. Ovoce čís. 32 též tak, Zahrada domácí a školní roč. VI., Pixa Klíč štěpařský str. 163 Renetka koženná, Handbuch der Obstkuude čís. 429 Graue Französische Reinette, Engel brecht Deut. Apfelsorten čís. 566, Pomol. Monatshefte 1905 str. 195 též tak, Lucas Die wertvollsten Tafel und Handelsäpfel čís. 77, Deutschlands Obstsorten Graue französische Renette, Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 407 Reinette Grise.

Z vedlejších jmen jsou známa: Kožené jablko, Koženky (Thomayer), Kožoušky (Mor. Ovoce), Reneta szara francuska, Francoski kosmač, Prasomila vera, Rec-de-Lièvre, Relle-Fille, Cuir(P. de), Echte Graue Französische R., Gast Apfel, Graue R., Grauer Raban, Grauwe Fransche Renett, Grosse Graue Leder-R., Haute-Bonté, Leder-Apfel, Leder-R., Maroquin (P. de), Peau (P. de), Prager, Rauhgast, Rauhlederliug, Reinette de Darnetal, R. Franche de Grandville, R. Grise Ancienne, R. Grise de Darnetal, R. Grise Double, R. Grise Extra, R. Grise Française, R. Grise de Grandville, R. Grise Haute-Bonté, R. Grise d’Hiver, R. Toute Grise, Vraie Reinette Grise Française, Winter Gray R. Mimo uvedená jest ještě celá řada podřízených německých jmen.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Kožená reneta zimní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist