Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Astrachán bílý

Jabloň Astrachán bílý

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Astrachán bílý

 

Astrachán bílý v knize Moravské ovoce

Astrachán bílý

Původ a rozšíření
Není oblíbenějšího a rozšířenějšího letního jablka ve všech krajích našich jako žitnatka, hrachůvka, jablko ječmínkové žňové, skleněné, průsvitné nebo jak je všude nazývají. Oblíbeným jest u našich majitelů zahrad proto, poněvadž jest prvním, které lze v létě klidit a které možno požívati již, když jest ještě úplně zelené, nedozralé, tou dobou právě bývá za prvních dnů žňových hledanou pochoutkou každého.

Astrachán bílý jest asi původu ruského; důkaz toho jest, že se tato odrůda v jižním Rusku ve veliké míře pěstuje, a též velká otužilost této odrůdy nasvědčuje, že původ její jest v kraji drsnějším.

Poloha
Poloha uzavřená i otevřená, teplá i chladná se astrachánu bílému zamlouvá, daří se stejně dobře na Hané jako na Valašsku a Českomoravské vysočině, také na Slovácku ve vinorodých krajích není jablkem neznámým. Ve všech krajích, ať v teplých neb chladných, zůstává strom astrachánu bílého vždy zdravý, netrpí rakovinou, ani jinými nemocemi. Ovoce přináší vždy stejnoměrně vyvinuté; ani v té, ani v oné poloze nebývá ve vývinu rozdílu. Jedině doba zrání jest poněkud různá.

Půda
Astrachán bílý nevyhledává příliš úrodné půdy, vezme zavděk půdou sušší i vlhčí, úrodnější i méně úrodnou, ovšem musí to býti přec jenom půda pro pěstování ovocného stromu způsobilá. V půdě vlhké někdy plody nahnívají, nemoučnatí však tak rychle při svém dozrávání jako v půdě suché.

Vzrůst
Vzrůstu jest zejména v mládí bujného, později značně v rychlém vzrůstu ochabne. Ve školce roste jako vysokokmen rovně, tvoří zdravé a silné kmeny, které netrpí nikdy mrazem. Vysazen ze školky na své stanoviště vyvinuje korunu široce kulovitou, lehkou, průhlednou, s větvemi jenom poněkud svislými. Pro řídkost větví nevyžaduje tak častého a silného prořezávání jako koruny jiných odrůd. List vyvinuje bohatý, dosti tuhý a zdravý, který nepodléhá plísním jako některé odrůdy jiné. Letorosty má rovné, silné, barvy světlejší, dobře do podzimu vyzrávající. Dřevo jeho není ani dosti houževnaté, přece však vzdoruje dostatečně všem možným hnilobám a rakovině.

Stanoviště
Vysazuje se s dobrým prospěchem jenom do zahrad uzavřených. Pro osazování veřejných míst, jako jsou silnice, cesty a p. se pro svou lákavost a ranné dozrávání nehodí. V čas žní, kdy jablko toto dozrává, bývá na veřejných místech největší ruch a tu jablko může způsobovati místo dobra jenom nepříjemnosti.

Tvar stromu
Tvar stromu se doporučuje vysokokmenný, po případě polokmenný, pro zákrsky jakéhokoliv tvaru se nehodí, vyjímaje snad tehdy, když by pěstován byl jako zákrsek keřovitý ve velkém počtu pro prodej nejrannějších jablek.

Květ
Kvete každoročně bohatě, květy nejsou proti vlhkosti choulostivy a proto se dostavuje u této odrůdy častá úrodnost.

Ovoce
Plody rodí strom astrachánu bílého prostředně veliké, tvaru více zploštělého, namnoze nepravidelného. Mezi velikostí plodů vysokokmenů a zákrsků krovitých nebývá rozdílu. Na obkališí jsou u mnohých plodů hrubší žebra, která se rozbíhají po celé výšce jablka, čímž povstává nepravidelnost.

Kalich
Kalich vyčnívá poněkud nad plod a jest špičatý a uzavřený a jest v důlku mělkém, částečně nestejnými žebírkami opatřeném.

Stopka
Stopka jest kratší, vyčnívá zřídka nad plod, dosti silná a silným kloubkem zakončená, vlastnost to cenná, jelikož plody dobře jsou upevněny na stromě a vzdorují i bouřlivým větrům. Důlek stopečný jest více méně rezivý a přiměřeně hluboký.

Barva
Barva slupky jest žlutobílá, na sluneční straně růžově až karmínové žíhaná neb i rozmytá. Plody ve stínu jsou bez jakékoliv červeně, což bývá podnětem k domněnce, že to není odrůda totožná. Slupka sama jest velmi jemná, jemným nádechem ojínělá a hojně bíle tečkovaná. Velice charakteristická vlastnost astrachánu bílého jest tak zvané cikadování čili ledovatění; jest to zjev, který bychom u známých našich odrůd jablečných marně hledali. Toto cikadování dává slupce zvláštního vzezření, a sice zdá se, jakoby byla namrzlá neb vodou podlitá. Někdy bývá slupka po celém plodu průhledná, jindy aneb u některých plodů cikadování se nedostaví. Barva slupky cikadovaných plodů nebývá žlutobílá, nýbrž zelenobílá.

Dužnina
Dužninu má čistě bílou, jemnou, šťavnatou, chuti příjemné, okořenělé a nakyslé. Tak jako pod slupkou bývá též i vnitřní dužnina u některých plodů na různých místech průhledná, sklovitá. Ano zhusta nacházíme plody, jichž dužnina jest úplně scikadována a drží-li se plod proti světlu, tu se zdá, jakoby byl průhledný. Cikadování dužniny jest pozorovati více na straně od slunce obrácené. Také jest zajímavo, že v polohách drsnějších dužnina astrachánu bílého více cikaduje nežli v polohách teplých. Plody, jež cikadují, jsou o něco trvanlivější, t. j. nemoučnatí tak rychle jako plody čisté.

Dozrání a česání
Dozrává v polovici července v krajích teplých, začátkem srpna v krajích chladnějších; mají-li miti jablka příjemnou vůni a chuť, nutno očesati je 10—12 dní před uzráním a dáti uležeti do komory ovocné. Plody na stromě dozrálé ztrácejí velmi rychle výbornou svoji jakost a moučnatí, kdežto dříve očesané a uložené v chladné komoře neb sklepě lze udržeti i několik týdnů při dobré jakosti.

Zužitkování
Astrachan bílý jest jablko vhodné pro pěstování ve větších rozměrech poblíž větších měst, kde ranná jablka bývají velice hledána a dobře placena. V hornatých, odlehlejších a drsnějších krajích jest však taktéž cenný a to hlavně pro domácí potřebu. Na trh musí býti dopravován pro svou jemnost v pečlivém obalu a nedozrálý, při nedostatečném obalu ztrácí velmi na ceně. V domácnostech se používá jako jablko tabulové. Pro úpravu záchúvek, jako sušení, na výrobu vína a p. jest astrachán bílý méně způsobilý.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

 

m

 

 

Astrachán bílý v knize České ovoce

Astrachán bílý

Není snad oblíbenějšího letního jablka, které by tak rozšířeno bylo, že není téměř sadu, kde by nestálo nějaké to „Ječniště“ neb „Ječné“, jak ve východních Čechách Astrachánu říkají, kdežto v Pošumaví, dle Thomayera „Žitnavkou“ jej zovou. Pravého jména zřídka se užívá, i sadaři a obchodníci znají je jen pod místními jmény.

Všeobecně se soudí, že přivezeno bylo z Ruska z okolí města Astrachanu. Stalo se tak asi již dávno, poněvadž francouzští pomologové znali je již v roce 1653, nazývajíce je Pomme Glacée ďEté; nenalezlo tam však valné obliby.

Nejvíce rozšířeno jest arciť ve své domovině, zvláště v krajinách pobaltických, ve Švédsku, Finsku, ano i v okolí Petrohradu, kdež na mezinárodní výstavě ovoce v roce 1894 pořádané, velice hojně krásně zbarvených plodů, ještě v říjnu vystaveno bylo. Tam váží si ho velice, zvláště pro jeho zvláštní vlastnost, že často „zledovatí“ (Thomayer užil názvu „cikaduje“), což se v tamějším podnebí velice hojně stává a plody zcela „zledovatělé“ se zvláště draze platí. I u nás stává se tak někdy, zledovatí však obyčejně jen malá místa, zřídka kdy plody celé. Тy, které i jen částečně zlednatěly, mívají jaderníky šťávou přeplněné.

Kdy k nám asi zavedeno bylo, neví se, stalo se tak asi již také dávno, čehož svědky jsou sem tam rostoucí již velmi staré stromy. Poděbradský děkan Rössler poznamenal ve svém soupise pod čís. 663, že obdržel je pod jménem Astrakanischer Sommerapfel v roce 1795 od Christa, že však neobdržel odrůdy pravé, vyžádal si je v roce 1828 od Dr. Liegla. Snad od té doby se u nás tak hojně rozšířilo, tak že zprávy o něm sešly se téměř ze všech obvodů a souhlasí v tom, že daří se dobře, kde jabloň vůbec dařiti se může, ať jest to v nížinách, neb v pohořích na místech vysoko položených, chráněných i větrům vystavených, všude zůstává zdravé a plodné.

Sázeti se může kdekoliv. Vysoké stromy do polí a sadů, nízké do zahrad domácích. Také i k výchově uměle vedených stromků ve tvaru jakémkoliv i nejmenším, velmi dobře se hodí, musí však býti šlechtěno na pravých, krskových podložkách; nelze však zamlčeti, že lépe jest použiti k účelu tomu odrůd cennějších.

Ve školce rostou stromky zcela zdravě, bujně, pěkně do výše, tvoří rovné kmeny, které nezmrzají ani za nejkrutějších mrazů; později rozvětvují se řídce v koruny široké, ploše kulovité a spodní větve kloní se pod tíhou plodů dolů. S dostavivší se plodností vzrůst se mírní tak, že větších rozměrů nenabudou. Ploditi začínají velice brzo a že květy zřídka kdy zmrzají, plodí ob rok velice hojně, mezitím méně, zřídka se stane, že by úplně odpočívaly. Rakovinou málo kdy trpí, za to plíseň napadá je častěji, tak že bývají plody černě skvrnitý, čemuž se však stříkáním bordeauxskou jíchou předejiti dá.

Letorosty

Letorosty narůstají rovné, poměrně silné, štíhlé a málo se lesknou; barvu mají zelenavě hnědou a na slunečné straně červenavě hnědou; vyvstalé, bělavě žlutavé tečky jsou všude nenápadně roztroušeny, spodní část bývá lehce stříbřitě mramorována, kdežto ostatní část ke koncům bývá šedou, velmi jemnou plstí pokryta.

Poměrně velká, přiokrouhlá oka jsou jak široká tak dlouhá, baňatá, červenavě hnědá, šedou plstí pokryta, zcela přiléhají a jsou na patkách zcela krátkých, do výše ok vydutých, s třemi mohutnějšími žebérky, z nichž střední hluboko se táhnou a letorosty mírně hranatěji. Velká květní poupata jsou téměř kulovitá a taktéž šedou plstí pokryta.

Největší, 80—95 mm dlouhé, as 55 mm široké listy bývají u spodu letorostu, čím dále ke konci, tím jsou menší, mají tvar dlouze vejčitý a krátkou špičku; jedna pol vička bývá většinou na úkor druhé o něco mohutněji vyvinuta, takže u řapíku jsou jaksi skoseny; dosti se lesknou, barvu mají světleji zelenou, jsou slabé, křehké zespod jemně chloupkované, mají kraje ostřeji pilovitě zoubkované, řapíky silné, as 25—35 mm dlouhé, chloupkované a obyčejně bezpalisté. Jak řapíky, tak i silnější nervy brzo na zimu rudnou. Příplodní listy bývají delší, užší a mají delší, slabší řapíky.

Stromy rozkvétají druhý neb třetí den jabloňového květu a mají v době rozpuku dle barvy poupat vzhled mdle růžový. Jednotlivé, bílé, něžné růžové stíněné miskovité květy jsou as 40 mm, po rozložení až 55 mm široké a z plátků velkých, širokých tak sestaveny, že se plátky vzájemně sotva dotýkají.

Květy

K zhotovení přiloženého barevného obrazu použito bylo plodů průměrně velikých a s vysokých, starých, na Chlumecku rostoucích stromů vzatých. Rokem bývají o něco větší, také i menší, tak že váha jich kolísá mezi 80—120 g, zřídka a to jen se stromů nízkých vyskytují se až 150 g těžké plody. Poměr výšky k šířce jest asi 60 x70 mm, jedna strana bývá převážně nižší, tak že témě bývá někdy více, jindy mírně skoseno. Tvar různí se as tak, že některé se k temeni více úží, zdají se vyšší, jiné se více kulatí.

Zelený, šedě plstnatý, zavřený kalich, z úštů širokých a dlouhých, které se u spodu vzájemně dotýkají, proti sobě kloní a přischlé špičky ven převislé mívají, sestavený vězí v jamce mělké, mezi mírnými žebérky, která okraj jamky nestejně zhrbolují, zcela ploše přes plod se táhnou, kulatost průřezu zcela mírně hranatěji a spodek plodu zase lehce zhrbolují.

Velké plody mívají stopky silné, na polou zdužnělé, dílem i kostrbaté, krátké, tak že sotva úroveň jamky dosahují; menší je mívají slabší, dřevnaté a tak dlouhé, že o 5 až 12 mm jamku přečnívají; všechny jsou zelené, dílem rezavé, jemně šedě plstnaté a vězí v jamkách mělkých, zelených a tak porezavělých, že rez se rozptyluje paprskovitě kol kolem.

Na stromech pěkně ojíněné plody mají slupku jemnou, hladkou, až kluzkou, která se leskne, má barvu slámově bílou, jež ve stínu zeleně prokvétá, slunečná strana bývá někdy měně, jindy hojněji, lehce, jako nastříkané začervenalá a pěkně živě, však něžně krátce i dlouze pruhována; průby rozptylují se mdle, často až na stranu zastíněnou. Velmi jemné, žlutošedé, zelenavě vroubené tečky jsou na spodní části plodu řídce, k temeni hustěji roztroušeny a mění se v bělavé, jemné pihy.

Měkká, jemná, bílá dužnina obsahuje hojně šťávy a má chuť málo nasládlou, více a ostřeji navinulou, s lehounkou kořenitou příchutí.

Podkališní, kuželovité válcovitá, široká rourka dosahuje až na špičku jaderníku, od ní táhnou se zelenavá vlákna, která jaderník obkličují. Ten má úzkou dutou osu, do níž se velká, na příč po stěnách natrhaná pouzdra užší neb širší štěrbinou otvírají; každé pouzdro chová jedno neb dvě prostředně velká, vejčitá, zcela bledě zahnědlá, často jen bělavá jádra.

Pecky Plod

První plody uzrávájí koncem července a šíří v dobu tu silnou libou vůni, zrají pak nenáhle as po tři neděle; ne smíme jich nechati na stromě přezráti, sic moučnatějí. Sčesané plody nedají se dlouho držeti, ztrácejí brzo lesk, svěží barvu a moučnatějí.

V chladnějších neb vysokopoložených místech uzrává mnohem později, často až kolem sv. Václava.

Pro svoji rannost jest na trhu oblíbeno, dobře se prodává a nenechá-li se přezráti, lze je v dobrém obalu beze škody zasílati.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají je pod jménem Astrakán bílý, čís. 17. Popisy nalézti lze: Thomayer České Ovoce čís. 1. Astrakàn bílý. Moravské Ovoce čís. 1. Astrachán bílý; Zahrada domácí i školní roč. VIII. Astrachán bílý; Pixa: Klíč štěpařský str. 145, Moskevské jablko; Handbuch der Obstkunde čís. 28, Deutschlands Apfelsorten čís. 139, Die wertvollsten Tafel- und Handeläpfel čís. 4 všude Weisser Astrakan; Dr. Liegei čís. 17, Der Zikadapfel; Der Obstzüchter 1908 str. 129 Weisser Astrakan; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 19. D’Astracan Blanche.

Z vedlejších jmen jsou známa: Hrachůvka, Jakoubče, Ječmínkové žluté, Ječně, Ječniště, Žitnavka, Beli Astrahanec, Oliwka biala, Astrachanskoje beloje, Milerosa astracanica. Astracan (P. ď), Astracan Bianche, Astracan d’Eté, Astrakanischer Som mer A., Beloborodowa, Bianche 'Gelée, Bianche Glacée d’Eté, Cicad Apfel, Eis Apfel, Fanarika, Gelée, Gelée d’Eté, Glace (P. de), Giace d’Eté (P. de), Glace Hä ti ve (P. de), Glace Transparente (P. de), Giace de Zélande, Glacée, Glacée d’Eté, Grüner Liefländer Sommer A., Konstantinopel A., Mela d’Astrakan, Moscovie (P. de), Moscovie d’Eté (P. de), Moscovité Transparent Apple, Moskowiter A., Nalivi-Jabloky, Pyrus Astraca nica, Russian Ice Apple, Russischer Eis A., Taffitai, Transparent Apple, Transparente d’Astracan, Transp. d’Eté, Transp. de Moscovie, Transp. de Zurich, Weisser Astrachan, White Astrachan, White Astrakan, Zebner Saurer Jakobs A.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

 

Souhrnný přehled vlastností odrůdy jabloní a jablek Astrachán bílý

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Astrachán bílý osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.

Zrání
 
Doba sklizně: polovina července až začátek srpna, nutno sklízet 10-12 dní před uzráním a dát uležet do sklepa, plody dozrálé na stromě velmi rychle moučnatí
Konzumní zralost: ihned nebo až 12 dní po sklizni
Skladovatelnost: srpen 1. polovina
Zařazení: letní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
  mrazuvzdorné
   
Hlavní nedostatky plody často ledovatí (slupka a dužnina vypadají namrzle, sklovitě)
  rychle moučnatí
   
Plod
 
Chuť dužniny: sladce navinulá, polosladká, lze jíst i nedozrálénakyslé
Hodnocení chuti: průměrná až dobrá
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: měkká, jemná
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: čistě bílá, u některých plodů na různých místech průhledná, sklovitá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná
Povrch slupky: hladký, lesklý, ojíněný
Barva slupky: žlutobílé až žlutozelené zbarvení překryté líčkem ve formě červeného žíhání, bíle tečkovaná
Velikost plodu: střední až velká
Tvar plodu: ploše kulovitý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: nenáročný, i vyšší polohy
Vhodná nadmořská výška: do 800 m.n.m.
Půda: skromná na živiny a hnojení, na bujné podnoži i mělčí a lehčí půdy
Intenzita růstu: v mládí bujný, později střední, roste do výšky 6 metrů
Koruna: široce kulovitá, lehká, průhledná, s větvemi jenom poněkud svislými, koruna do průměru 6 metrů
Plodonosný obrost:  
Řez: nenáročná
Pěstitelský tvar: pro nízké tvary pouze na slabých podnožích
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: silně odolná
Mráz v době květu: silně odolná
Strupovitost: velmi nízká
Padlí: nízká
Rakovina: odolná
Vadnutí:  
Hnití: pěstované ve vlhkých půdách mají sklon k hnití
Otlačování plodů: malá
Vhodnost k transportu: jen v obalech a nedozrálé
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: do 5 let po výsadbě
Výše sklizně: bohatá
Pravidelnost sklizně: střídavá, ale nevynechá zcela
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: raná
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ne
Kuchyňské zpracování: velmi vhodné
Konzervace: nepoužívá se
Sušení: nepoužívá se
Moštování: nepoužívá se
Jablečné víno: nepoužívá se
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Rusko
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Astrakanischer Sommerapfel
  Hrachůvka
  Ječmínkové žňové
  Ječné
  Ječniště
  Průsvitné
  Skleněné
  Weisser Astrachan
  White Astrachan
  Žitnatka
  Žitnavka
   
   

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy
Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist