Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Využití ovoce

Využití ovoce

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Využití letní sklizně jablek

Letní jablka, především průsvitné letní, se využívají především k okamžité konzumaci, protože se jedná o vítané osvěžující zpestření letního jídelníčku. Je to první letní jádrové šťavnaté ovoce, do kterého se s chutí zakousnete. Vhodná jsou také pro přípravu jablkového štrůdlu, jablkovo pudingového řezu, hrnkové buchty nebo třeba žemlovky. Jak ale řešit větší nadbytek jablek?

 

Zavařování

Jablka Průsvitné letní zavařuji i se slupkou. Zůstanou nám k užitku některé látky, kterých je v dužnině oproti slupce méně. Průsvitné letní můžeme do sklenic míchat s letními citronkami pro svěžejší chuť, pokud dozrají současně. Zavařenina, pokud není příliš přeslazená, je v zimě osvěžující a připomene vám teplé léto. Výborná je také do rýžového nákypu v době, když už nejsou k mání uskladněná jablka.

Již při sklizni je dobré jablka třídit na ty lepší a nepřezrálá, která jsou vhodná ke konzumaci a k zavařování a na ty horší a moučnatá pro výrobu marmelády i ostatních výrobků.

Jablka umyjeme, odstraníme poškozené části, nakrájíme na měsíčky a jádřince, pokud jsou zdravé, odložíme na výrobu jablečného octa. Nakrájené kousky dáváme ihned do vody, aby na vzduchu nehnědly. Poté je naskládáme nebo nasypeme do dobře umytých sklenic a utřepeme. Používám 370 ml velké zavařovací sklenice se závitem, na které mám přizpůsobené regály ve spíži. Používám pouze šroubovací víčka, aby bylo možné otevřenou zavařeninu spotřebovat na několikrát a také proto, že obyčejná víčka se mi občas nechytily, kdežto se šroubovacíma mám takřka 100% úspěšnost.

Do každé sklenice přidáme kousek skořice a 1 hřebíček, přidáme velmi mírně navršenou polévkovou lžíci krystalového cukru a zalijeme studenou vodou. Voda musí být asi 2 cm od vrchu sklenice, jinak by se víčka nechytaly. Pokud máte rádi sladší, dejte cukru víc, ale zdravé to nejspíš není.

Sklenice zašroubujeme a rozestavíme na hluboký plech do trouby tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Na plech nalijeme asi 2-3 cm vody. Troubu zapneme na maximum s horním i dolním ohřevem. Po 25 minutách vypneme horní ohřev a necháme jen dolní. Po dalších 5 až 10 minutách (dle velikosti sklenic) vypneme i dolní ohřev a sklenice necháme dalších 15 minut v troubě. Troubu po celou dobu neotevíráme!

Poté sklenice vyndáme na linku na rozložené utěrky a přikryjeme dalšími třemi utěrkami. Zavařeniny necháme ležet klidně i do dalšího dne, aby pomalu vychladly. Pak už zbývá sklenice jen popsat a odnést do spižírny. Skvělé jsou k tomu natištěné samolepky.

Takto zavařená letní jablka vydrží dle mé zkušeností klidně i 10 let a jsou stále chutná. Víc nemám vyzkoušeno, staré zásoby došly. Je potřeba poklepem vyzkoušet, zda se víčka dobře chytly. Pokud nevíte, jak má znít špatně držící víčko, zašroubujte si jednu prázdnou chladnou sklenici pro porovnání zvuku.

 

Marmeláda a džem

Jablka umyjeme, odstraníme všechny hnilobou i jinak napadené části a okrájíme ze slupek. Zdravé slupky použijeme spolu s jádřinci na výrobu jablečného octa. Jablka poté kromě jádřinců nakrájíme na malé kousky, vložíme do většího hrnce a přidáme želírovací cukr. Přestože recepty běžně uvádějí čtyřnásobné množství, používám na 3 kg očištěných nakrájených jablek 250 gramů želírovacího cukru.

Dáme na plotnu rozvařit, teplotu nejdřív na maximum, poté na 2/3 a občas promícháváme. Až hmota mírně sklovatí, tyčovým mixerem jablka rozmixuji. Když zůstanou nějaké kousky vcelku, nic se neděje, jen budeme marmeládě říkat džem. Poté ještě 5-10 minut povařím, podle intenzity probublávání.

Hrnec odstavím na vedlejší plotnu a plním za horka do malých sklenic. Ideální jsou uvnitř zcela rovné sklenice, protože dobývání zbytků marmelády pak nečiní žádné obtíže. Nezapomeňte nahoře ve sklenici nechat asi 2 cm nenaplněné, aby víčko dobře drželo. Sklenice po naplnění ihned zašroubuji víčkem a obrátím vzhůru dnem. Dále s nimi manipuluji až po vychladnutí.

3 kg jablek se čtvrt kilem želírovacího cukru vejde do 9 sklenic o objemu 370 ml, takže pokud víc přisladíte, budete sklenic potřebovat úměrně víc.

Marmeláda je o dost více svěží, pokud přimícháte některá současně zrající jablka z odrůd citronek. Běžně se jablka přidávají do marmelád k méně želírujícímu ovoci, jako jahodám, malinám či borůvkám.

Čím rychleji provedete celý postup, tím bude marmeláda světlejší, protože většina odrůd jablek na řezu vcelku rychle hnědne. Rozhodně si proto nakrájená jablka nenechávejte ležet do druhého dne.

Marmelády jsou skvělé na chlebu s máslem, na palačinkách, lívenečkách, koblihách, frgálech, buchtách, ale i třeba v šátečcích, pěrách, pudingu, jogurtech nebo ovesné kaši a samozřejmě do vánočního cukroví, např. lineckého cukroví, perníčků, atd.

 

Jablečný ocet

Na výrobu jablečného octa můžeme využít odpad vzniklý při výrobě zavařenin, marmelády, povidel nebo přesnídávek, případně odpad z odšťavňování jablek. Samozřejmě bez jakýchkoli nahnilých nebo plesnivých částí.

Do čisté velké sklenice, používám sklenice o objemu 3680 ml, nasypeme 1 kg jablečných slupek, jádřinců a kousků jablek, zalijeme vodou, aby byly kousky ponořené, přidáme 2 zarovnané polévkové lžíce krystalového cukru, hrdlo zakryjeme čistou prodyšnou látkou, upevníme provázkem, mašlí či gumičkou a necháme při pokojové teplotě kvasit. Cukr pouze zkrátí dobu výroby asi o dva týdny. Urychluje alkoholové kvašení a v podstatě jej ani nemusíte dávat, případně ho dejte méně. Zakrytí látkou brání proniknutí sporů plísně a hmyzu, především mušek octomilek, dovnitř. Zakrytí musí být prodyšné, aby měl přístup kyslík. Kvalita výsledného jablečného octu je hodně závislá na čistotě, proto je vhodné sklenicím pro kvašení věnovat náležitou péči a vymýt je například horkou vodou s rozpuštěnou jedlou sodou.

Občas je potřeba obsah sklenice promíchat, abychom zabránili tvorbě plísní. Sklenicí můžete také jen lehce zatřást. Pokud se na povrchu tvoří bílý křís, opatrně jej posbírejte pomocí plastové lžíce a vyhoďte. Teprve pak promíchejte.

Až se začne ve sklenici tvořit pěna, je to z důvodu alkoholového kvašení. Kontrolujeme občas čichem, zda se už vůně mění na jemně octovou. Ta časem zesílí a ovoce klesne na dno sklenice.

Tekutou složku přefiltrujte přes plátno a nalejte do čisté nádoby. Opět hrdlo přikryjte plátnem, zavažte a nechejte po dobu 4-6 týdnů kvasit, dokud se dělají bublinky. Poté hotový jablečný ocet přefiltrujte přes plátno a naplňte do láhví.

 

Dětské přesnídávky

Z jablek jsou nejchutnější přesnídávky. Jablka se zbaví jádřinců, rozvaří se a propasírují se přes síto. Lze použít také jen rozkrojená jablka a po uvaření ještě před pasírováním rozmixovat tyčovým mixerem. Podle potřeby se mírně přisladí, ale u zralých jablek není nutné, můžeme přidat trochu hřebíčku, skořice nebo badyánu či vanilkového cukru. Plní se do malých skleniček a steriluje se.

 

Sušení

Sušením si ovoce zachová nejvíce enzymů a vitamínů, pokud ovšem sušíte zastudena (RAW). Nejvíce jich je ve slupce, takže jablka určitě neloupejte. Teplým sušením např. v troubě se těchto zdraví prospěšných látek ve velké míře zbavujete. Někdo sušené plody plní do sklenic a za sucha steriluje. To sice určitě zvýší trvanlivost, ale opět dojde ke ztrátě cenných látek, z nichž některé mají protirakovinné účinky.

 

Povidla

Dlouhým vařením se ovocná hmota postupně zahušťuje a sládne. Ovocná povidla jsou skvělým a neškodným sladidlem a přestože se vařením zbavíme všech enzymů i některých vitamínů, zůstávájí v nich nadále minerální látky.

Starý recept na povidla:

Dalším způsobem konservování ovoce jest výroba povidel a marmelád. Povidla jsou zahuštěná ovocná dřeň, neslazená nebo přislazená nejvýše 5—10% cukru, který je přidáván jen za účelem zlepšení chuti. Povidla jsou konservována tím, že jsou zbavena vody na maximální množství 15 % vody. Proto z určitého dílu dřeně dostaneme sedminu až šestinu hotového výrobku. Povidla jsou hotova, jestliže rýha v nich učiněná se nezaceluje. U nás vyrábějí se hlavně ze švestek, ačkoliv i z jablek dají se vyrobiti chutné a trvanlivé produkty. Zvláště se hodí k tomu účelu i jablka padaná a nakažená, která se takto levně a výhodně zužitkují.

Povidla se vyrábějí ze švestek. Povidla se liší od marmelád tím, že se vůbec nesladí, nebo jen velmi málo, 10—15 dkg na 1 kg dřeně. Vyrábí se zcela jednoduše: Oprané, pecek zbavené švestky se rozvaří, prosíťují a zahušťují. Zahušťování trvá déle než u marmelád, ježto povidla jsou teprve tehdy dostatečně hustá, když míchačka v nich zůstává stát, nebo když rýha v nich se nezaceluje. Povidla se plní za horka do skleněných nebo dřevěných nádob, v tom případě vyložených pergamenovým papírem. Čím jsou švestky zralejší, zavadlé a scvrklé, tím je kvalita povidel lepší. V továrnách se někdy vyrábějí i ze sušených švestek. Odborník je dobře pozná podle osobité příchuti po žitném chlebě.

 

Ovocný rosol

Starý recept na ovocné rosoly:

Ovocné rosoly (gelée) vyrábějí se z čisté jablečné šťávy, získané rozvařením jablek a procezením šťávy plátěnými pytlíky. Tato šťáva se zahušťuje za přídavku asi 50% cukru a jsouc vlita do lahví, po vychladnutí snadno rosoluje, takže se dá krájeti. K výrobě hodí se padaná jablka polozralá, která obsahují hojné množství rosolujících látek pektinových. Také v tomto případě je cukr konservujícím materiálem.

 

Jablečné víno a burčák

Zde je dobrým krokem přečíst si následující online knihy. Doporučujeme nejprve prostudovat krátkou publikaci Výroba ovocných vín a octů v domácnosti, po ní pak obsáhlejší knížku Výroba ovocných vín.Obě uvedené online knihy jsou velmi podstatně praktičtější než publikace třetí, Jabčák čili víno jablečné, v níž je lépe přečíst si až jednotlivé kapitoly dle momentální potřeby doplnění vědomostí. Některé detaily výroby jablečného vína nejsou totiž v předchozích publikacích vůbec popsány, takže i přes přílišnou vědeckost se ji také vážným zájemcům o výrobu ovocných vín vyplatí prostudovat.

Stručný recept na jablečné víno z jedné další staré knihy:

Víno jablečné čili jabčák je zkvašená přírodní šťáva jablečná, kterou též nazýváme moštem. Před kvašením nemusí se ředit ani sladit, ježto obsahuje dosti cukru (8—12 %) a přiměřené množství kyselin (0,4—1 %).

Postup pracovní: K výrobě jabčáku se hodí jablka méně kvalitní a padaná. Při tom však jablka musí býti dokonale zralá. Proto nejsou-li dobře vyzrálá, doporučuje se nechati je ve hromadě týden, za kteroužto dobu v podzimních měsících jablka dozrají. Poté se jablka rozemelou, v domácnosti stačí malý mlýnek na ovoce, nebo i na maso. Rozmačkaná jablka ponecháme několik hodin, čímž se částečně uvolní šťáva. Poté lisujeme v řídkých, pevných plátěných pytlících. Po vylisování drť načechráme a na 10 kg váhy přilijeme 1 litr vlažné vody a vylisujeme znova. Mošt se pak vlije do sudu anebo do lahví, přidá se po případě zákvasu a uzavře se kvasnou zátkou. Pak se nechá krátkou dobu bouřlivě kvasit v teplé místnosti, načež se dá do chladného sklepa, aby se víno zčistilo. Po zčištění se stáčí do lahví a pevně se uzavře korkovou zátkou. Čerstvé jablečné víno výborně chutná, ježto v něm pohlcený kysličník uhličitý uděluje mu ostrou chuť, podobnou říznosti piva.

Jablečné víno musí býti brzy zkonsumováno, ježto jako slabě alkoholické snadno podléhá zkáze octovým zkvašením. Chceme-li je další dobu udržet, musíme je v lahvi sterilisovat zahřátím na 70° C po deset minut ve vodní lázni.

Jablka na víno můžeme míchat po případě i s hruškami nebo sladkými jablky asi do jedné třetiny celkového množství. Hrušky samy mají málo kyselin, takže nikdy neposkytnou kvalitní víno.

 

Jablečný mošt

 

Jablečná dřeň

 

Kvašená jablka

 

Jablečný sirup

 

Calvados

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist