Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Oranienské

Jabloň Oranienské

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Oranienské

Zrání
 
Doba sklizně: začátek až konec září, postupně - nesklízet pozdě, ztrácejí chuť!
Konzumní zralost: ihned po sběru
Skladovatelnost: do konce září
Zařazení: odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda
   
Hlavní nedostatky plod není lákavý vzhledem
   
Plod
 
Chuť dužniny: příjemně navinule sladká
Hodnocení chuti: velmi dobrá
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: velmi jemná, měkká
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bílá, pod slupkou do zelenava se měnící, po rozkrojení zůstává dužnina dlouho bílá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná
Povrch slupky: lesklý, hladký, až kluzký, něžně ojíněný
Barva slupky: zelenavě slámově bílá, která ve stínu zelenavě, často žíhaně prokvétá, kdežto strana osvícená sluncem bývá o něco žlutší, mnohé plody mají něžně růžově nadechlá líčka
Velikost plodu: 80-90 g , ze zákrsků až 120 g, při velké úrodě zůstanou menší
Tvar plodu: zploštělé, dole široké а k temeni se zužují
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha:  
Vhodná nadmořská výška: do 600 m.n.m.
Půda:  
Intenzita růstu: bujná
Koruna:  
Plodonosný obrost: obrůstají hojně
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
Podnož:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu: poměrně odolná
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzká
Výše sklizně: poměrně hojná
Pravidelnost sklizně: střídavá
Probírka plodů: doporučená, zvláště na menších tvarech
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 4.-5. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země:  
Šlechtitel: stará odrůda
Matečné odrůdy:  
Registrace od:  
Regionalita:  
   
Další názvy Oranieäple, Oranienapfel

 

 

Oranienské v knize České ovoce

Oranienské

Mezi velikým počtem jabloňových odrůd, ze zahrad p. Jar. Němce ve Vinici, nedaleko Kyjeva na Rusi, v roce 1894 osobně přivezených, nalézalo se i jablko Oranienské, které pan Němec zvláštní pozornosti doporučil. Rouby, našlechtěny na starší strom, daly v roce 1898 po prvé velmi hojně menších plodů, které však, co chuti se týká, nijak neuspokojovaly a v tehdejší poznámce stojí doslovně: ,,za mnoho nestojí“. Však proč?

V letech těch doporučoval i závod L. Spätuv v Berlíně mezi novinkami jablko „Oranieäple“ a psal o něm: „jest to vzácné jablko z Dánska a Švédska, které uzrává 'koncem září — listopadu.“ Dle tohoto pokynu ponechány byly první plody až do konce září na stromě, pak arciť nijak neuspokojily, byly přezrálé a nechutné. Stalo se tak jako s jablkem Signe Tillisch, o němž německé spisy píší, snad aby mu dodaly větší ceny, že zraje v listopadu — prosinci, a u nás zraje již v prvých dnech října! Zkušenost ta byla pokynem, že plody česati jest dříve, již v prvých dnech září, dle počasí ještě dříve, pak jsou, třeba i čerstvé se stromů, pravou pochoutkou a není v čas druhého, právě zrajícího jablka, které by se mu lahodnou chutí vyrovnalo. Jsem dalek všeho zvláštního doporučování jablka tohoto, jsem však také přesvědčen, že, kdyby i vrchovaté vozy na trh přišly, šlo by po prvém okušení, třebaže není příliš úhledné, za každou cenu na dračku.

Za jakých okolností nejlépe se dařiti bude, nelze ještě říci. Stromy odrůdou touto přešlechtěné rostou v praobyčejné, mělké ornici, pod níž nalézá se žlutá, štěrkem promíšená hlína do značné hloubky; mokro ani sucho nejeví v půdě té účinků; poloha jest zcela otevřena. Jsou zcela zdravé a není na nich ani stopy plísně, rozvětvily se as jako Astrachány, zprvu do výše, pak se rozložily a větve obrůstají hojně plodonosnými větévkami. Roditi začaty, jak již podotčeno, brzo a od té doby se snad nestalo, že by aspoň něčeho nedaly, jeden rok plodí hodně, po druhé méně, často tolik, že plody zůstanou příliš drobné, čemuž musí se tam, kde to jde, protrháním předejiti. Mladé stromky ve školce rostou bujně, kolmo do výše a rozvětvují se pěkně, a že brzo a hojně krátkými, plodonosnými větévkami obrůstají, jsou velice způsobilé k pěstování volně rostoucích krsků, které již třetím rokem roditi začínají.

Letorosty narůstají dlouhé, rovné, dosti silné, později kratší a slabší, konce mívají maličko baňatější, pod oky se sotva patrně prohýbají a velice jemná, špinavě šedá plsť je cele pokrývá. Po otření této se poněkud lesknou, mají barvu žlutavě nahnědlou, ve stínu o něco bledší, teček, poněvadž jsou velice jemné a mají barvu letorostu, není vůbec viděti, za to jsou téměř celé velice jemným, stříbřitě šedým závojem zastřeny; četná na nich se nalézající oka jsou zcela malá, světle šedě plstnatá, čímž se od tmavšího letorostu dosti nápadně liší, zcela přiléhají a jsou na patkách kratičkých, o něco výše ok vydutých, širokých, s třemi krátkými žebérky; květní poupata jsou okrouhlá, dosti velká, tupě zakončena, mají šupiny hnědé a zcela jemně plsťnaté, že barva šupin proniká.

Letorosty

Listy mají celkem malé a největší, as 95 mm dlouhé, 53 mm široké, bývají u spodu letorostů a mají tvar vejčitě eliptický a krátké špičky, ostatní jsou mnohem menší, na plodonosných větvích o něco delší a mají delší řapíky; vesměs jsou tmavě zelené, ze spod ochmýřené, málo se lesknou, mají kraje mělce pilovité, zoubky tupé, vždy jeden menší, druhý větší, řapíky 18—35 mm dlouhé, bezpalisté a chloupkované.

Stromy vykvétají čtvrtý—pátý den jabloňového květu, kvetou vždy velice hojně a málokdy zmrzají; karmínová poupata dávají jim v rozpuku něžně růžový vzhled. Jednotlivé, miskovité, as 40 mm široké květy se později rozkládají a jsou pak až 53 mm široké, bílé, něžně růžově stíněné a z užších, delších plátků dosti hustě sestaveny.

Květy

Vzorem k zhotovení barevného obrazu sloužily plody se staršího, přešlechtěného, v okresní školce Chlumecké rostoucího stromu. Obraz znázorňuje velikost průměrnou a plody ty byly 80—90 g těžké, najdou se však plody o hodně větší a s krsků vážily až 120 g. Při velké úrodě zůstanou menší a mezi nimi dosti jest pak drobotiny. Tvarem se velice málo od sebe liší, vesměs jsou zploštělé, dole široké а k temeni se více úží. Poměr výšky k šířce jeví se as 52 x73 mm a jedna strana bývá o něco málo nižší.

Mají velké, zavřené, zelené, chloupkované kalíšky poněkud nestejně sestavené, na plodech větších nechávají úšty mezi sebou úzké mezerky, kdežto na malých se u spodu tísní, jsou vesměs dlouhé a proti sobě se kloní, vězí v jamkách mělkých, chloupkovaných a stejnoměrně ploše žebérkatých, vznikající zde mírná žebérka témě lehce hrbolí a táhnou se zcela ploše, pravidelně, přes celý plod, činíce jej stejnoměrně, arciť mírně pětihranným.

Stopky mají dřevnaté, často kostrbaté, zelené, dílem porezavělé, chloupkované a tak dlouhé, že některé, hlavně plodů velkých, právě tak mírně zhrbolené úrovně jamek dosahují, plodů malých o 5—15 mm přečnívají; vězí v jamkách širokých, mělčích, zelených, jemně a jen dole, jednotlivě i hruběji a tak porezavělých, že rez se paprskovitě široce kolem rozptyluje.

Na stromech jsou plody něžně ojíněny, mají jemnou, lesklou, hladkou, až kluzkou slupku barvy zelenavě slámově bílé, která ve stínu zelenavě, často žíhaně prokvétá, kdežto strana sluncem ožehlá bývá o něco žlutší, mnohé plody mají něžně růžově nadechlá líčka; jemné, šedé, bělavě ovroubené tečky jsou na spodní polovici plodu řídce a nenápadně rotroušeny, k temeni mění se v bělavé pihy. Málokterý plod jest úplně rzi prost, rez bývá velmi jemná, zcela světlá, stočeně čárkovitá a nejvíce v okolí kalicha roztroušena, najde se však dosti plodů, které jsou, ne-li kolem, tedy aspoň na slunečné straně jemnou, mřížkovanou rzí nenápadně pokryty. Malé a ve stínu vyrostlé plody se tak pěkně nevybarvují a zůstávají prostě bělavě zelenavé.

Dužninu mají bílou, pod slupkou do zelenava se měnící, velmi jemnou, měkkou a šťavnatou, chuť velmi dobrou, libě navinule sladkou. Po rozkrojení zůstává dužnina bílá a teprve po delší době začne od slupky zahnědle prokvétati.

Jablko Plod

Podkališní rourka bývá jako u Astrachánu bílého široká, jednotlivě velice prostranná a hluboká, od ní se táhnou zelenavá, jaderník obkličující vlákna, ten má osu široce dutou a pouzdra po stěnách natrhaná otvírají se do ní širší neb užší štěrbinou, každé pouzdro chová jedno až tři větší, široká, hnědá jádra.

První plody uzrávají v prvých dnech září, při čemž slabě, však libě voní, zrají nenáhle a podržují libou, svěží chuť do konce září. Prospěšno jest, zvláště na krscích, dospělé plody probírati, zbylé lépe se pak vyvíjejí, dlouho na stromech ponechané ztrácejí chuť a nejsou dobré. K snědku jest výborné a v kuchyni dobře se upotřebí. Trh ho posud nezná, že se tu však více na velikost a krásu hledí, bude hledáno až po seznání jeho vnitřní hodnoty.

Jediný popis nalézá se v Ovocnických Rozhledech 1910 str. 145, Oranienské jablko. Zmínka o něm nalézá se v seznamu závodu L. Spätha v Berlíně pod jménem Oranienapfel—Oranieäple.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Oranienské osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist