Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Strýmka

Jabloň Strýmka

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Strýmka

Zrání
 
Doba sklizně: říjen 2. polovina
Konzumní zralost: leden až březen
Skladovatelnost: do května až srpna
Zařazení: pozdně zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  nenáročné, dlouhověké jabloně
  odolná proti chorobám i škůdcům
  jabloň snáší dobře i vyšší, drsné a větrné polohy
  ovoce nevadne a nehnije, snese i ledabylé zacházení při dopravě
  jablka lze krechtovat
  jablka se udrží bez zvláštních zařízení až do nové sklizně
  plody větrem nepadají
  mrazy mu neškodí v zimě, ani v době květu
   
Hlavní nedostatky chuť jablek
  jabloň je špatný opylovač
   
Plod
 
Chuť dužniny: do února kyselá a velmi trpká, po dozrání sesládne a kyselost zmizí, ale hořkost částečně zůstává
Hodnocení chuti: podprůměrná až průměrná
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: vláknitá, hrubozrnná, tuhá, měkne až pozdě na jaře
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bílá neb nazelenalá, pak do žlutava se měnící, na vzduchu skoro nehnědne
Tloušťka a pevnost slupky: silná
Povrch slupky: hladký, málo lesklý, suchý
Barva slupky: světle zelená, později světle zelenožlutá, krycí nahnědlá červená do poloviny nebo dvou třetin plodu, žíhání, rzivé lenticely
Velikost plodu: vyrovnaná, střední, 90-140 g
Tvar plodu: vejčitý, homolovitý, soudkovitý, válcovitý nebo kulovitý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: nejvyšší a nejdrsnější místa, raději vlhčí ovzduší, naproti tomu je uváděno, že ve vysokých polohách poskytuje jen drobné tvrdé plody
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: i horší, ale raději hluboké, těžké s dostatečnou vláhou, nesnáší zamokřenou ani suchou písčitou půdu
Intenzita růstu: bujná
Koruna: široce jehlancovitá, později kulovitá
Plodonosný obrost:  
Řez: delší, průklest
Pěstitelský tvar: volný, vyšší
   
Odolnost
 
Zimní mráz: velmi odolná
Mráz v době květu: velmi odolná
Strupovitost: postihuje jen listy, ne plody
Padlí: poměrně odolná
Rakovina: v půdě příliš suché, hubené nebo mokré podléhá rakovině
Vadnutí: odolná
Hnití: odolná
Otlačování plodů: odolná
Vhodnost k transportu: výborná i bez balení
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: pozdní
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: polostřídavá až střídavá, ob rok velice hojně a mezi tím měně, vždy však něco
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná, 5.-6. den jabloňového květu
Klíčivost pylu: je špatný opylovač
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Ananasová reneta, Baumannova reneta, Bernské růžové, Coxova reneta, Malinové holovouské, Malinové hornokrajské, Ontario, Parména zlatá, Průsvitné letní
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Víno: ano, než úplně dozraje
Povidla: ano
Sušení: ano
Moštování: ano
Destilace:  
   
Původ
 
Země: možná Porýní
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: velmi stará odrůda
Regionalita:  
   
Další názvy Bobovoje, Bohnapfel, Grochówka, Strymka, Gros Bohn, Grosser Rheinischer Bohnapfel, Kyseláč, Valník, Vejlímek, Weylimek weliký, Grosser Bohnapfel, Grosser Bohn-apfel, Gros-Bohn, Grochówka wielka, Štrýma, Veliki bonovec, Vittaria pieta, Bohnapfel, Weisser Bohnapfel
   
   
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Strýmka (Strymka) v knize Moravské ovoce

Strýmka

Původ a rozšírení
Je to odrůda jablková zvláštních vlastností, kterými se žádná jiná honositi nemůže. Leč nejsou to vlastnosti, které by se každému pěstiteli neb spotřebovateli stejně zamlouvaly, neboť připomene-li se, že odrůda tato do domácí zahrady nepatří a ovoce její jako čerstvé skorem k jídlu není, nelze se diviti, že se najde mnoho těch, kteří s odrůdou tou nechtějí ničeho míti. A přes to jest to jablko pro poměry některých našich krajů velmi cenné.

Původ její znám není, což nasvědčuje tomu, že se pěstuje od dávných let. Rozšířena jest ve všech ovocnářských státech a zemích, a že doposud se pěstuje a dále ku hojnějšímu pěstování doporučuje, dokazuje oblíbenost její.

Jako v jiných zemích tak stejně se pěstuje i u nás, dosud však není náležitě oceněna a to z té příčiny, že zužitkování ovoce průmyslovým způsobem jest dosud v plénkách. Kde se objeví, tam je znají pod jménem „kyseláče“ neb „valníky“ (vejlímek); druhý název není případný, jelikož přináleží odrůdě jiné.

Poloha
Strom jest jeden z nejotužilejších všech jabloňových odrůd, pokud se týče podnebí a polohy. Snáší dobře nejvyšší a nejdrsnější naše místa; vítr, tuhé neb pozdní mrazy mu neškodí. Přec však nejlépe se mu daří poblíž velkých rybníků, řek, vůbec v polohách s vlhčím ovzduším.

Půda
S požadavkem tohoto stromu na jakost půdy jest to jiné než u podnebí a polohy. Žádá půdu hlubokou, vazkou, ne suchou ani mokrou; půdu lepší žádá, poněvadž ku svému mohutnému vývinu potřebuje dostatečné množství živných látek. V půdě přílišně suché, hubené neb vlhké podléhá rakovině.

Vzrůst
Vyvinuje se v mohutný, košatý strom, jehož koruna jest vysokého, široce jehlancovitého tvaru a kmen silný, zdravý a větve husté a též silné. Letorosty má krátké, silné, hnědočervené, na špičce vlnaté. List jeho jest velký, pevný, lesklý, spodem vlnatý. Ve školce roste velmi dobře, zaceluje dobře řezy a tvoří přímé, silné kmeny.

Stanoviště
Vysazuje se na veřejná místa, jako k silnicím, cestám, do polí a na pastviny. Na všech těchto místech má klid, poněvadž ovoce jeho jest do pozdního podzimku kyselé a trpké a málo jest těch, kteří by je hned se stromu požívati mohli. Není lepší odrůdy pro osazování silnic a cest, kde jest poškozováno ovoce.

Tvar stromu
Pěstuje se výhradně jako strom vysokokmenný.

Květ
V době květu není choulostivý a proto často úrodný.

Ovoce
Ovoce rodí prostřední velikosti, tvaru vejčitého, homolovitého, soudkovitého, neb i poněkud válcovitého; mnohé plody jsou také k jedné straně stlačeny, čímž jest pravidelnost jejich značně porušena. Rozdíl mezi velikostí a tvarem jednotlivých plodů jest při této odrůdě dosti nápadný a zavdává často podnět k výkladu o jiné odrůdě. Na př. zařaďuje se zhusta mezi ovčí hubičky (řehtáč soudkovitý).

Kalich
Kalich jest otevřený neb polootevřený, malý; prohlubinka kalichová jest široká a mělká, někdy mírně hranatá.

Stopka
Stopka jest krátká neb polodlouhá, dřevnatá neb dužnatá, a silná neb slabá; důlek stopečný jest hluboký, úzký, hladký neb mírně rezivý.

Barva
Barva plodu jest do pozdní zimní doby světle zelená, k jaru a později světle zelenožlutá. Základní toto zbarvení jest kryto nahnědlou červení buď do poloviny neb i dvou třetin plodu; mezi žíhami, skvrnami a tečkami proráží barva základní více neb méně. Světlé tečky po celém plodu jsou četné.

Dužnina
Dužnina jest bílá neb nazelenalá, vláknitá, hrubozrnná, chuti až do února kyselé a velmi trpké; při úplném uzrání na jaře nápadně sesládne a kyselost zmizí, ale drsnost zůstává. Soulad chuti, jako u jiných jablek vyvinutý jest, úplně chybí a proto nelze tuto odrůdu jako tabulovou považovati.

Dozrání a česání
Doba zrání nastává až na jaře, buď v měsíci březnu neb i později a udrží se pozdě do léta; jsou případy, že celý rok při úplné svěžesti vydrží. Klidí se co možná pozdě na podzim opatrně setřásáno aneb se jednotlivě otrhává. Do sklepa neb komor se ukládá v hromadách. Když by nebylo sklepa neb komor, tak může toto jablko též přezimovati v základech pod šírým nebem, podobně asi jako se ukládají některé kořenovité a hlízovité hospodářské plodiny pro jarní potřebu. V základu nehnije, nevadne a na jaře bývá dozrálé, čerstvé a šťavnaté, a vyhlíží pak jako zrovna se stromu očesané. Jest to jediná odrůda ovocná, která také takovým způsobem přezimuje.

Zužitkování
Patří mezi dobrá obchodní jablka, jelikož bez zvláštního balení se dá dopravovat do největších vzdáleností. V malém prodeji jde na odbyt až pozdě na jaře, když již jiné odrůdy jablek jsou buď neúhledné a přezrálé, anebo když jich vůbec na trhu není. Potom se kupuje také jako jablko stolní.

V domácnostech se zužitkuje dobře, uzrálé se požívá přec též čerstvé a dále se hodí velmi dobře na sušení, vaření, úpravu vína a povidel. Při výrobě vína se mu při úplné zralosti má přidat nějaká část jablek kyselých anebo se musí s výrobou vína dříve počít nežli úplně dozrálo.

V každé příčině jest to odrůda pro naše poměry znamenitá a bylo by si přáti, aby v těch krajích, pro které se hodí, byla ve větší míře vysazována.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Strýmka v knize České ovoce

Strýmka

O původu Strýmky neví se nic určitého. Nejstarší němečtí autoři píší, že pochází z Porýnska, mladší pak již jen zkrátka, že jest to odrůda německá. V nejnovějším díle Deutschlands Obstsorten dočítáme se, že povstalo prý v sopečné pánvi Neuwiedské v Porýní, kdež od pradávna se ve velké míře pěstuje. Však ani zde se nepraví, zdali tam povstalo. Nelze tedy tvrditi, jakého jest původu. U nás jest velmi hojně rozšířeno, také se však neví, od kdy se u nás pěstuje a zda odněkud k nám přineseno bylo. Děkan Rössler činí o něm zmínku, že obdržel je z Německa již v roce 1799, což však nevylučuje možnost, že již před tím u nás pěstováno, jemu však neznámo bylo. Ale jest rozšířeno všeobecně a není na venkově zahrady, zvláště u dvorů velkostatků, kde by nebylo několik prastarých Strýmek, jichž stáří nelze určiti. Z toho vidno, že bylo dříve u nás více oblíbeno a jen novějším zavedeným odrůdám ustoupiti musilo, ač má mnoho dobrých vlastností, z nichž velmi vzácna jest ta, že se plody udrží bez zvláštních zařízení až do nové sklizně a i déle. Na podzim a v zimě nejsou plody arciť požívání schopny, když však nadejde květen, červen, červenec, kdy jiných jablek naprosto není, pak teprve se uplatňuje a prodává se často dráže než lepší odrůdy v zimě se prodávaly. Také i výborná vlastnost, že lze jablka tato jako brambory ve stozích přezimovati, dodává jim vyšší ceny.

Na jakost půdy nemusí se při sázení bráti zřetel, roste všude, kde jabloň vůbec růsti může. Nejlépe prospívá v půdě těžké s dostatečnou vláhou, však propustné, zvláště když obsahuje hojně vápna. Daří se však i v sušší, lehké půdě, ale plody zůstanou drobné, což asi zavdalo příčinu k tomu, že mnozí autoři rozlišují Strýmku velkou a malou, ač ve skutečnosti nelze jich od sebe rozeznati a aspoň u nás v Čechách Strýmky malé nikdo nezná, za to však Strýmku velkou, která na suchých místech přináší plody jako vlašské ořechy veliké, které ani prodejné nejsou a na jablčák zpracovati se musí. Místo také jest každé dobré, i největším větrům vystavené, byť bylo sebevýše v pohoří položeno; v příčině té není druhé odrůdy, která by tak všeobecně vyhovovala. Tak veliké plody (85x85), které se zároveň sličně vybarvují, jak Leroy ve svém spise Dictionnaire de Pomologie obrysem znázorňuje, skýtají stromy arciť jen v půdě teplé a nejlepší, u nás se nikdy tak velké nevyvinou. Hodí se jen k pěstování stromů vysokých, které se mají sázeti v polních sadech, pastvinách, na pustých stráních, podél silnic, vůbec všude, kde jabloň zasaditi lze. Do domácích malých zahrádek nelze jich doporučovati, k účelu tomu jest dostatek odrůd cennějších.

Stromky ve školkách rostou velice bujně a zdravě, vyvinují stkvostné, kuželovité, silné kmeny, které k mezišlechtění jiných, slabě rostoucích odrůd výborně se hodí. Později rozvětvují se mohutně v koruny veliké, zprvu úzké a vysoké, teprve během let se větve do výše trčící ohýbají a na stranu kladou, však letorosty opět do výše trčí, čímž nabývají tvaru široce kulovitého. Rostou až do pozdního stáří zdravě, jen v těžkých, nepropustných jílech, také i v půdách písčitých a suchých trpívají rakovinou. Některý rok bývají listy napadeny plísní, plody však zůstávají zcela čisty. Roditi začínají sice pozdě, až když stromy odrostou, pak plodí však ob rok velice hojně a mezi tím měně, vždy však něco, často tolik, že plody drobné zůstanou.

Letorosty narůstají dlouhé a štíhlé, ke konci slábnou, pod oky se zcela mírně prohýbají a tmavě šedá plsť je hojně pokrývá; po otření se lesknou, mají barvu tmavěhnědou, ve stínu zelenavěhnědou a velmi jemný, stříbřitý závoj je po větším díle pokrývá. Žlutavé, čárkovité tečky rozptylují se zcela řídce.

Dlouhá, úzká, velká oka přiléhají a jsou na patkách stejně jako oka vysokých, náhle však mělce prohnutých, pak klínovitě mizejících, s třemi zcela krátkými žebérky. Květních poupat vyvinuje se mnoho, zůstávají malá a jsou štíhlá, červenavá a šedá plsť je lehce pokrývá.

Listy na stromech jen se lesknou, kypí tmavou zelenou barvou, jsou pevné a silné, na spodní straně vlnaté, as 85 mm dlouhé, 57 mm široké, vejčité, mají špičky krátké, jako nastavené, kraje mělce, však ostře, obyčejně dvojmo pilovitě zoubkované a as 20 mm dlouhé řapíky. Na větvích plodonosných jsou však mnohem větší, až 120 mm dlouhé, 70 mm široké, eliptické, jedna strana bývá delší a mohutněji vyvinuta, kraje mají o něco hruběji zoubkované a až 35 mm dlouhé řapíky.

Stromy vykvétají pátý—šestý den jabloňového květu, kvetou vždy velmi hojně, zřídka květy pomrznou, čímž hojná plodnost jest podmíněna. V rozpuku dodávají jim bledě červenavá poupata jen bělavého, málo načervenalého vzhledu. Jednotlivé, as 50 mm široké, bílé a jemně růžově stíněné květy sestaveny jsou z plátků vzájemně se dosahujících. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz, dle plodů se stromů v okolí Chlumce n. Cidl. rostoucích, znázorňuje velikost a tvar plodů s vysokokmenů za velké úrody ve váze as 100 g. Za menší úrody bývají plody o něco větší, аž 140 g těžké, mnoho jich jest však ještě menších. Tvar málo se mění; jsou vesměs zdánlivě vysoké, ve skutečnosti jak vysoké tak široké, v poměru asi 60x60. Mají tvar vejčitý, k temeni se zúžují o něco více než ke stopce, kdež se pěkně zaokrouhlují; některé zužují se na obě strany stejně, takže mají tvar více válcovitý, najdou se však i úplně kulovité plody.

Kalíšky mají napolo otevřené, zelené a šedě ochmýřené, sestavené z úštů užších a dlouhých, které se dole vzájemně sotva dotýkají, proti sobě se kloní, pak se vztyčují a vězí v jamkách mělkých, užších, v nichž vznikají zcela plochá žebérka, která témě zcela mírně hrbolí, as přes polovinu plodu se táhnou a kulatost jeho sotva zřetelně hranatí.

Mnohé plody mají stopky zcela kratinké a zdužnělé, jiné polozdužnělé až dřevnaté, zelené a porezavělé a as tak dlouhé, že z jamek 5—8 mm vyčnívají; plody maličké je mívají ještě delší. Jamky bývají úzké, hlubší i mělké, často v ně zabíhající hrbol je zúžuje a jsou jemně paprskovitě porezavělé.

Slupku mají hladkou a málo lesklou, zprvu jako tráva zelenou a zahnědle pruhovanou, teprve k jaru poněkud, však málo sežloutnou a slunečná strana bývá jako natečkovaně zarudlá a nenápadně pruhovaná; pruhy rozptylují se jednotlivě až na stranu zastíněnou. Jemné, zelenavé, v červeném žlutavé tečky rozptylují se řídce, bývají ke stopce silnější, často žlutavě neb červenavě vroubené a mění se ke kalíšku v bělavé pihy. Na některých plodech vyskytují se sem tam rezavé skvrny.

Bělavě zelenavá, později do žlutava se měnící šťavnatá dužnina jest hrubší, zprvu řepovitá, měkne až pozdě na jaře a má chuť prostě, nejdříve ostře, později lahodněji nakyslou se zahořklou příchutí.

Od mělkého, kuželovitého podkališí táhnou se zelenavá, jaderník obkličující vlákna; ten má osu úzce dutou, do níž se dlouhá, úzká, po stěnách jen řídce natrhaná pouzdra zcela úzkou štěrbinou otvírají. Každé pouzdro chová obyčejné dvě dosti velká, dlouze zašpičatělá, mnohdy i nevyvinutá jádra.

Plody se mají dlouho ponechati na stromech, lépe se vybarvují. K potřebě dospívají až v březnu a podržují šťávu až do pozdního léta a i déle. K snědku jest poněkud kruté, za to v kuchyni, když již jiných není, dá se dobře upotřebiti; mimo to jest zcela dobré k výrobě jablčáku. Pro obchod není tvrdšího jablka, snáší dopravu beze všeho balení zcela dobře. Také i přezimování nepůsobí starostí a z nouze vydrží jako brambory ve stohu, dobře proti mrazům chráněném.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chovají je pod jménem Strýmka čís. 47.

Popisy lze nalézti: Thomayer České Ovoce čís. 48 Strýmka, Moravské Ovoce čís. 41 Strýmka, Pixa popisuje je ve svém Klíči štěpařském pod nepravým jménem Weylimek weliký, Handbuch der Obstkunde čís. 164 Grosser Bohnapfel, Engelbrecht Deut. Apfelsorten čís. 611, Der Obstzüchter 1913 str. 273, Pomol. Monatshefte 1899 str. 237 též tak, Deutschlands Obstsorten, Deut. Obstcabinet Grosser rheinischer Bohnapfel, Dr. Diel popisuje v prvém svazku na str. 220 pod jménem Grosser Rheinischer Bohnapfel patrně zcela jinou odrůdu, poněvadž píše: má dužninu chruplavou, čistě bílou, jemné kořenné, sladké chuti, beze vší kyseliny! Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 195 Gros-Bohn, Jankowski Sad i ogród owocowy str. 353 Grochówka wielka.

Z vedlejších jmen jsou známa: Štrýma, Strýmka, na Moravě Kyseláče, Valníky, na Slovinsku Veliki bonovec, dále Vittaria pieta, Bohnapfel, Weisser Bohnapfel.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Strýmka osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist