Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Kalvil červený podzimní

Jabloň Kalvil červený podzimní

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Kalvil červený podzimní

Zrání
 
Doba sklizně: konec září až začátek října (ponechat co nejdéle na stromech)
Konzumní zralost: září až říjen
Skladovatelnost: do listopadu až prosince
Zařazení: raně zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  odolná mrazu
   
Hlavní nedostatky dužnina jablka od jádřince zahnívá a rychle moučnatí
  silně náchylná ke strupovitosti
   
Plod
 
Chuť dužniny: balzamická, jemně nasládle navinulá, libě kořenitá, připomínající maliny
Hodnocení chuti: dobrá
Vůně dužniny: po jahodách nebo malinách
Konzistence dužniny: jemná, měkká, kyprá
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bílá až zažloutle bílá, pod slupkou až po jaderník krásně růžově mramorovaná
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: jako sklo lesklý, hladký, velmi mastný, ojíněný
Barva slupky: velmi tmavá, nahnědle nachově červená, na slunečné straně až černavá, do stínu barva bledne, místem je až růžově červená
Velikost plodu: střední až velká, 130-150 g
Tvar plodu: mírně kuželovitý nebo kulovitý, žebernatý
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: otevřená místa, třeba i vysoko v podhoří položená, s vlhčím ovzduším
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: úrodná, hluboká, nepostrádající vláhy
Intenzita růstu: střední až bujný
Koruna: široká a vysoká, vysoce kulovitá, nebývá hustá
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar: vysoký
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu:  
Strupovitost: silně náchylná
Padlí: středně náchylná
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: poměrně brzká
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: tříletá střídavost - hojná, malá, žádná
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: 2.-3. den jabloňového květu
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum:  
Skladování:  
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Sušení:  
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Francie (asi)
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda
Regionalita:  
   
Další názvy Calleville Rouge ďAutomne, Jablko malinové, Jablko Malinové červené podzimní, Jahodové, Malinové, Kalvarůže, Kalvarůžové, Roter Herbst-Kalvill, Roter Herbstkalvill, Žebernáč červený podzimní, Calvilla autumnalis, Kalwila czerwona jesienna, Rdeči jesenski kalvil, Kalvil osenij krasnij, Autumn Calville, Autumn Red Calville, Braunroter Himbeer Apfel, Calville d’Automne, Calville Rouge, Calvill von Lindau, Edelkönig, Erd Beere, Framboise d’Automne, Französischer Herbst Calvill, Gelders Present, Geldersch Present, Granat Apfel, Grellot, Grosser Roter Sommer oder Herbst Himbeer Apfel, Herfst Present, Himbeer Apfel, Immer Rötling, Kant, Klapper Apfel, Kroot Appel, Présent d’Automne, Présent de Gelder, Red Autumn Calville, Red Calville, Roi Très-Noble, Roode Rammelaar, Roode Wyn Appel, Rot Apfel, Roter Apfel, Roter Himbeer Apfel, Roter Paradies Apfel, Sonnette, Strawberry of Switzerland, Zehn Gebot Apfel, Viollette, Calleville Rouge d’Automne, Calville Rouge d'Automne
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Jan Říha - České ovoce, Díl 3: Jablka
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
   

 

 

Kalvil červený podzimní (Jablko malinové červené podzimní) v knize Moravské ovoce

Malinové podzimní

Původ a rozšíření
Pod názvem „jablko malinové“ se rozumí celá řada odrůd přináležející k tak zvaným „žebrnáčům“, každému jablku červenému a hranatému se říká u nás „malinové“, ať již voní malinami nebo ne. Dle vůně se mu říká též „jahodové“, naši pěstitelé však nejmenují jiné jablko, jako ku př. žebrnáče červeného zimního, jablkem jahodovým, nýbrž myslí se pod tímto pojmenováním vždy pravé malinové červené, podzimní. Všechny vlastnosti toho jablka svědčí, že jest to jablko z krajin jižnějších. Původem jest prý z Francie. Pro svou u jablek méně obvyklou barvu a krásný tvar plodu rychle se asi rozšiřovalo po všech krajích evropských, pokud tomu klimatické poměry dovolovaly. V našich krajích jest všude známo, což dokazuje, že se zde již velmi dlouho pěstuje. Svědčí tomu i okolnost, že jablko toto se dobře přizpůsobilo našim poměrům, neboť se daří i v drsnějších polohách.

Poloha
Polohu miluje chladnější s vlhčím ovzduším; v suchých, vinorodých krajích žádné stanoviště se mu nezamlouvá. Od III. až do VI. pásma našeho rozdělení pro normální výběr odrůd ovocných možno je s dobrým výsledkem pěstovati. V naznačených pásmech nutno pro ně voliti polohy proti přímým severním větrům chráněné. Na úpatí svahů, poblíž jehličnatých lesů, řek, rybníků a p. se daří nejlépe. Zdálo by se, že v těchto polohách odrůda původu jižnějšího ve dřevě dobře nevyzraje a v zimě lehce zmrzne, ale zatím sebeprudčím mrazům vzdoruje. O ostatních, nechť již červených nebo bílých žebrnáčích, kterých se pěstuje mnoho odrůd, a zejména o bílém zimním žebrnáči, „králi jablek“, nemůžeme podobnou chválu, pokud se týče nároků na polohu, vysloviti jako o našem jahodovém. Jsou to vesměs velmi choulostivé odrůdy.

Půda
Půdu žádá jako všichni „žebrnáči“ dobrou, úrodnou, hlubokou a vazkou, větší procento vápna utužuje strom, a pak nepodléhá tak plísním a jiným škůdcům. V suchých a lehkých půdách pomalu roste; rodí malé, plísní napadené plody, které v krátké době moučnatí.

Vzrůst
Strom roste přiměřeně; ve školce tvoří pěkné, silné kmeny, vysazen ze školky na určité místo ochabne ve vzrůstu a vyvinuje se do koruny poznenáhlu, leč koruna přec dosáhne značných rozměrů a vyvine se vysoce kulovitě a nebývá hustá. U mladých stromů by se měla koruna hned na počátku pravidelně seříznouti a proříznouti, pokud ještě strom tuto operaci dobře snese, aby v pozdějších letech, kde každé sebemenší poranění může vyvolati rakovinu, nemusely se odřezávati silné větve. Tento strom má totiž měkké, houbovité, nemocem lehce podléhající dřevo; to pozorovati velmi zhusta u mladých vysokokmenů, které velice trpí krytou rakovinou. Letorosty tvoří dlouhé, prostředně silné, barvy temně červené. List má jemný, světle zelený, řídce po letorostech umístěný. Škodlivý hmyz je se zálibou vyhledává, ani plíseň je nešetří; za vlhkých let bývají listy od plísně až černé.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, po případě i štěpnic otevřených; na veřejná místa, jako jsou pole, pastviny, louky, cesty a silnice, se nehodí, a to z té příčiny, že rodí ovoce velmi lákavé a konečně ani jako strom se pro jmenovaná místa nehodí, neboť jak již předem řečeno, jest proti poranění velmi choulostivý; sebe menší otlačení kmene může miti za ná sledek rakovinu a na veřejných místech těžko poškození zabrániti.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen, polokmen i jako zákrsek kteréhokoliv tvaru. Nejpřiměřenější tvar pro ně je polokmen, jehlanec a kordon vodorovný; poslední tvar zejména jest velmi úrodný a ozdobný. Jinak při každém tvaru jest vždy úrodný.

Květ
Kvete každoročně dosti bohatě, mnoho květů však nebývá oplodněno následkem poškození květopasem jabloňovým, ale oplodní se přec každoročně tak, že bývá úroda obstojná.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké až velké, tvaru mírně kuželovitého neb kulovitého. Od kalichu přes celý plod až k důlku stopečnému se táhne několik nápadných žeber, pět těchto žeber bývá u některých plodů nápadně pěkně vyvinuto, následkem čehož jest plod pětihranný. Žebra činí jablka této třídy velmi ozdobnými.

Kalich
Kalich jest uzavřený a jest v široké, nerovné, poněkud vlnaté prohlubince. Obkališí jest nepravidelně žebernaté, mnohá žebírka jsou větší, jiná menší. Plody s hranatějším obkališím jsou hledanější.

Stopka
Stopka jest polodlouhá, tenká, dřevnatá a červená, drží pevně na stromě. Důlek stopečný jest hluboký, pravidelný a rezivý.

Slupka
Slupka jest tenká, jemná, mastná; není druhé odrůdy jablkové, jejíž slupka by byla tak mastná jako u jablka malinového; otřena leskne se nápadně. Barvy jest karmínové, na sluneční straně karmínová barva přechází v tmavě krvavě červenou. Ve stínu rostlé plody jsou barvy mdle červené.

Dužnina
Dužninu má kyprou, poněkud hrubozrnou, šťavnatou, chuti pikantně kyselé a význačně malinové. U dobře vybarvených plodů jest dužnina až k jádřinci červeně zbarvena; po úplném uzrání dužnina od jádřince zahnívá a rychle moučnatí.

Dozrání a česání
Uzrává začátkem října a musí býti rychle zužitkováno; později na jakosti značně ztrácí. V pravou dobu očesáno, dobře uloženo dá se držeti až do prosince; ovšem ke konci zrání nelze se o dobré jakosti zmiňovati. Nejchutnější se udržuje asi po 4 týdny. Česati se má, až když jest úplné vyvinuto a počíná zráti. Při česání není choulostivé, ale česati musí se přec jednotlivě, opatrně se stopkou. Po očesání se má slupka jemnou látkou otřít a teprve do ovocného sklepa uložit. Předčasně sklizeno brzy vadne. Na trhu není ani tak ceněno pro svoji dužninu jako pro svoji dekorativnost; jeho barva krásně červená vábí každého.

Zužitkování
V domácnostech se ho používá jako jablka stolního a pro svoji význačnou malinovou příchuť a příjemnou převládající kyselost jest u mnohých velice oblíbeno.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Kalvil červený podzimní v knize České ovoce

Kalvil červený podzimní

O původu tohoto všeobecně známého, velkého, tmavě červeného podzimního jablka není nic určitého známo, má se však za to, že pochází z francouzského kraje Auvergne, a první zmínku o něm činí Claude Saint-Étienne v roce 1670. Kdy asi k nám doneseno bylo, nelze zjistiti, stalo se tak asi již dávno. Děkan Rössler obdržel je od Dr. Diela již v roce 1799 a zapsal je ve svůj soupis pod čís. 6.

Rozšířilo se všeobecně tak, že není snad staršího sadu, kde by se aspoň nějaký strom nenalézal, místem, na př. na Jičínsku, jest ve starších sadech ve velkém množství zastoupeno. Na mnohých místech naleznou se ještě prastaří velikáni při svěžím vzrůstu. Doba jeho však přešla, začaly se na něm, jako na mnoha jiných, objevovati různé nemoci a plísně, které nejen listy ničí, nýbrž i plody znešvařují, takže ideálně krásné plody, jaké dal Thomayer zobraziti, patří k zvláštnostem. Naopak většina plodů bývá plísní tak pokryta, že jsou úplně neúhledné a rychlé zkáze podléhají. Okolnost tato jest příčinou, že se od dalšího vysazování víc a více upouští a sází se jen pro udržení jindy tak všeobecně oblíbené odrůdy.

S pojmenováním této odrůdy jest svízel. Původní jeho jméno jest Calleville Rouge ďAutomne, tedy Kalvil červený podzimní; z tohoto původního jména, které se vyslovuje „kalvil růž ďotom“ vzniklo as v lidu pojmenování „Kalvarůže = Kalvarůžové“, jehož se mnoho užívá, místem jmenují je „Jahodové“ nebo „Malinové“ pro jeho na jahody neb maliny upomínající chuť. Také i okolnost, že má povrch žebernatý, dala podnět k jinému jménu: Žebernáč červený podzimní; žádné však z těchto jmen nepřibližuje se původnímu, které ihned jménem „Kalvil“ naznačuje, že jest to jablko cenné, s balzamickou chutí.

Má-li se aspoň poněkud s prospěchem dařiti, musí se mu věnovali půda co možná úrodná, nepostrádající vláhy a místa zcela otevřená, třeba i vysoko v podhoří položená; v místech zavřených trpí nejvíce plísní.

Co se tvaru stromů týká, jsou nejvýhodnější stromy vysoké, pak volně rostoucí, na duzenách neb jánčatech šlechtěné krsky; k pěstovaní krsků pravidelně vedených není dosti cenné. Jinak zůstávají stromy až do vysokého stáří zcela svěží a rakovinou příliš netrpí. Ve školkách rostou bujně vzhůru, nezmrzají, později rozvětvují se mohutně v koruny veliké, zprvu pěkně do výše, později se spodní větve rozkládají, takže jest koruna široká a vysoká. Ploditi začínají dosti brzo a plodí hojně tak jednou ve třech letech, mezi tím méně a některý rok zcela odpočívají.

Letorosty narůstají dlouhé a štíhlé, poněkud se křiví a pod oky sotva zřetelně prohýbají; tmavě šedá plsť pokrývá je po větším díle, po otření této se dosti lesknou, mají barvu červenavě hnědou, ve stínu více do zelena, sem tam, zvláště na spodní části, pokrývá je mrámorovaně velice jemný, stříbřitý závoj, v němž se velmi jemné tečky ztrácejí. Oka na nich jsou zcela malá, širší než delší, polookrouhlá, přiléhají, šedá plsť je pokrývá a jsou na patkách as jako oka vysokých, krátce prohnutých, s třemi žebérky. Květní poupata mají krátká, baňatá a šedou plstí pokrytá. (Viz obraz.)

Listy jsou jasně zelené, na spodní straně chloupkované, největší z nich až 119 mm dlouhé, 74—80 mm široké, nalézají se u spodu letorostu, ostatní, zvláště na stromech starých, jsou menší, až malé, buď vejčité, opak vejčité, také i eliptické s krátkou špičkou, jedna strana bývá delší a na úkor druhé mohutněji vyvinuta; kraje mají ostře a dvojmo drobně pilovité, řapíky 30—40 mm dlouhé, dílem úzkými, delšími palisty opatřené. Na větévkách plodonosných jsou užší, na obě strany stejně zúženy a mají delší řapíky.

Stromy vykvétají 2.—3. den jabloňového květu a mdle růžová poupata dodávají jim v rozpuku krásně červenavého vzhledu. Jednotlivé květy jsou po rozložení as 55 mm široké, bílé, hojně, zvláště po krajích růžově stíněné a.ze lžičkovitých plátků tak sestaveny, že sotva vzájemně se dosahují. (Viz obraz.)

Přiložený barevný obraz zhotoven byl dle plodů s vysokého stromu v sadě zámku Holovouského rostoucího k účelu tomu věnovaných; znázorňuje plody v jich průměrné velikosti, tvar i barvu. Tvar různí se dosti nápadně; mnohé, zdánlivě vysoké, dole široké plody jsou k temeni pěkně, téměř kuželovité zúženy, jiné jsou k temeni širší a více zkulaceny, až i zploštělé; jedna strana jest vždy nižší. Poměr výšky k šířce jeví se as 80x85 mm, také i 70x80 mm a váží 130—150 g, většina plodů jest menších, dílem i větších.

Kalíšky mají zelenavé, řídce chloupkované a zavřené, sestavené z úštů širokých, které se dole k sobě tísní, proti sobě kloní a vztyčují; vězí v jamkách mělkých mezi nestejně silnými žebérky, která kraj jamky více neb méně hrbolí, přes celý plod až do stopečné jamky se táhnou a kulatost průřezu mírně, často nepravidelně hranatějí. Mnohé plody bývají nestejně stlačeny a zhrboleny.

Stopky mají dřevnaté, zelenavé a zarudlé, chloupkované, vězící v jamkách širokých, hlubokých, zhrbolených a porezavělých.

Slupku mají jako sklo lesklou, hladkou, velmi mastnou, barvy velmi tmavě, nahnědle nachově červené, na slunečné straně až černavé, do stínu barva ta bledne, místem jest až růžově červená, zřídka a to jen tam, kde list na slupku zplna přiléhá, proniká základní, zelenavě žlutavá barva; mnohé plody bývají i temněji žíhány. Jemné, bělavé neb červenavě žlutavé tečky rozptylují se řídce a v tmavě červené barvě se ztrácejí, na některých plodech objevují se i rezavé skvrny.

Dužninu, která po rozkrojení po jahodách neb malinách zavoní, mají jemnou, měkkou, kyprou a šťavnatou, v mezích jaderníka zažloutle bílou, pod slupkou až po jaderník krásně růžově mramorovanou, chuť jemně nasládle navinulou, libě kořenitou a na maliny upomínající.

Podkališní, kuželovitá, až i válcovitá rourka sahá až na špičku jaderníku a často se až do něho štěrbinou otevírá; od ní táhnou se zelenavě žlutavá neb červenavá, jaderník obklopující vlákna. Jaderník bývá široce otevřen, jednotlivě mívá širokou, dutou osu, do níž se prostranná, po stěnách natrhaná pouzdra širokou štěrbinou otvírají; jednotlivá pouzdra chovají po 1—4 dosti velikých, podlouhlých jádrech, která se v době zralosti v některých pouzdrech uvolňují a řehtají. (Viz obraz.)

Dozrává první dny října, často i poslední dny září a vydrží, dobře uloženo, často až do vánoc. Nutno je ponechati co možná dlouho na stromech, až do úplného dozrání, jinak předčasně-li se otrhá, zvadne a jest velice neúhledno. Jest to dobré stolní a oblíbené jablko na trhu a jest jen litovati, že čím dále, tím více plísní trpí, takže celé plody jsou černými skvrnami pokryty, od kterýchž také brzo hnijí. Málokterý rok vydaří se plody úplně čisté.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem Žebernáč červený podzimní čís. 121. Popisy nalézti lze: Thomayer: České Ovoce čís. 12 Jablko malinové, Moravské Ovoce čís. 10 Jablko Malinové červené podzimní, Handbuch der Obstkunde čís. 5, Eng. Deut. Apfelsorten čís. 44, Lucas Die wertvollsten Tafel- und Handelsäpfel čís. 17 Roter Herbst-Kalvill; Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 92 Calleville Rouge d’Automne.

Další vedlejší jména: Kalvarůže, Malinové, Jahodové, Calvilla autumnalis, Kalwila czerwona jesienna, Rdeči jesenski kalvil, Kalvil osenij krasnij. Autumn Calville, Autumn Red Calville, Braunroter Himbeer A., Calville d’Automne, C. Rouge, Calvill von Lindau, Edelkönig, Erd Beere, Framboise d’Automne, Französischer Herbst Calvill, Gelders Present, Geldersch Present, Granat Apfel, Grellot, Grosser Roter Sommer oder Herbst Himbeer Apfel, Herfst Present, Himbeer A., Immer Rötling, Kant, Klapper A., Kroot Appel, Présent d’Automne, Présent de Gelder, Red Autumn Calville, Red Calville, Roi Très-Noble, Roode Rammelaar, Roode Wyn Appel, Rot Apfel, Roter A., Roter Himbeer A., Roter Paradies A., Sonnette, Strawberry of Switzerland, Zehn Gebot A., Viollette.

 

České ovoce, Díl 3: Jablka, Jan Říha, Čs. pomolog. společnost Praha, 1919

t

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Kalvil červený podzimní osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist