Imunita

Motto: „Pokud dáme tělu vše, co potřebuje, dokáže se vyléčit samo.“

Posílení imunity

Vitamíny na posílení imunity, další prvky, látky a možnosti

Nejlepším lékem na infekce nejsou vakcíny nebo léky, ale životospráva vedoucí k silné imunitě.

V následujícím přehledu jsou uvedeny základní prvky a možnosti pro posílení imunity u dětí i dospělých. Není rozhodující, zda hledám nejlepší vitamíny na posílení imunity při rakovině nebo se zajímám o prevenci proti covidu.

Oproti chemickým preparátům se mnohem lépe vstřebávají vitamíny a minerály v přírodní formě. Vitamíny a minerály nepůsobí v těle samostatně, ale potřebují součinnost s ostatními prvky a živinami, správné vstřebávání některých vitamínů a prvků je někdy podmíněno příjmem jiných vitamínů (viz vápník, vit. D3 a vit. K2).

Posílením imunity se ochráníte proti infekčním nemocem bez vedlejších účinků.

Odborný název pro léčiva na posílení imunity je Imunostimulancia.

Čerstvý vzduch

Pokles hladiny kyslíku (hypoxie) je spojen se snížením imunity a přispívá ke vzniku zánětů a rakoviny. Jeho nedostatek způsobuje snížení energie bílých krvinek. Čerstvý vzduch je jeden ze základů pro udržení silného imunitního systému. Proto časté a dlouhé používání roušek a respirátorů škodí imunitě.

Vitamín C

Nejdůležitější antioxidant, který neutralizuje škodlivé působení volných radikálů v buňkách, tkáních a orgánech i mimo ně. Většina viróz ohrožuje organismus volnými radikály, proti kterým fungují velké dávky vitamínu C. Přebírá volné radikály i od vitamínu E a tím způsobem jej vrací zpět do bojeschopného stavu. Udržuje aktivitu imunitního systému a může také chránit před vznikem nádorů. Vitamín C působí jako kofaktor tvorby kolagenu, který je základním proteinem nacházejícím se ve všech pojivových tkáních. Posílením pevnosti a celistvosti pojivové tkáně vitamín C zabraňuje rozšiřování infekcí v těle.

Vitamín C je bezpečné antihistaminikum, tedy prostředek proti alergickým reakcím a jeho vysoké dávky se používají jako protijed při otravách. Dávky vitamínu C od 3 gramů za den začínají detoxikovat a regenerovat játra.

Vitamín C ve formě askorbanu (askorbátu) sodného má neutrální pH a lze užívat vyšší dávky. V této formě má navíc větší vstřebatelnost. Askorban sodný vyrobíme tak, že do sklenice vody vsypeme jednu moka lžičku kyseliny askorbové a přidáme půl moka lžičky jedlé sody (hydrogenuhličitan sodný - je důležité použít sodu bez příměsi hliníku = farmaceutickou kvalitu), necháme vyšumět, zamícháme a nejen pro dochucení, ale především pro dodání enzymů přidáme čerstvou citronovou šťávu. Ještě lepší jsou askorban vápenatý, případně askorban draselný. Pijte po jídle k prodloužení účinku.

Vitamín C je rozpustný ve vodě. Lépe se vstřebává a účinkuje společně s rostlinnými enzymy z ovoce a zeleniny, takže jeho syntetickou formu je užitečné zajídat čerstvou zeleninou nebo ovocem, případně zapíjet čerstvou tepelně neupravenou ovocnou nebo zeleninovou šťávou nebo s ní smíchat. Vitamín C totiž organismus během asi dvou hodin vyloučí, pokud není vázán na bioflavonidy (přírodní barviva obsažená v ovoci a zelenině). Podle některých zdrojů jsou pro to nejvhodnější rajčata. S bioflavonoidy v těle vydrží až 12 hodin.

Na internetu si můžete najít také návod na přípravu lipozomálního vitamínu C s použitím lecitinu. V této formě je účinnost ještě vyšší, ale příprava je trochu náročnější a je nutné vzniklou směs přechovávat v chladničce. Jednotlivé částice vitamínu C jsou obaleny lecitinem (tuk), díky čemuž je mnohem lépe vstřebáván tkáněmi a účinnost je mnohem vyšší. Vitamín C projde krví v podobě lecitinové kuličky až do buňky a tam se teprve uvolní.

Nedostatek vitamínu C může způsobit kurděje, deprese a únavu, záněty, krvácivost a nadměrné rohovění kůže, problémy s kostmi a chrupavkami i nemoci srdce a cév v pokročilém věku.

Přírodními zdroji vitamínu C v pořadí obsahu jsou acerola, šípek, černý rybíz, růžičková kapusta, kiwi, brokolice, červený rybíz, pomeranč, křen, zelí, květák citron, mrkev aj. Vzhledem ke zkonzumovanému množství jsou na prvním místě brambory, přestože dojde ke značným ztrátám vyluhováním, pokud vodu z jejich vaření vylijeme. Proto jsou ideální pečené nebo v páře vařené brambory. Ztráty vitamínu C katalyzuje styk se železem a mědí.

Přebytek vitamínu C tělo vyloučí močí, větší přebytek průjmem.

Viz Vitamín C - kniha ke stažení.

Vitamín D3

Aktivuje T-lymfocyty a brání množení virů v buňkách. Současně tlumí cytokinovou bouři. Vitamín D přímo řídí slizniční a nitrobuněčnou imunitu. Má klíčovou roli v podpoře vrozené imunity proti virům a mikrobům.

Vitamín D3 (cholekalciferol) provádí regulaci vápníku a fosforu, zvyšuje absorpci vápníku ze střeva. Má protizánětlivé působení. Je rozpustný v tucích.

Nedostatek může způsobovat u dětí křivici a v dospělosti osteomalácii, úbytek anorganické složky kostní hmoty. Vysoké dávky při umělé formě příjmu mohou vyvolat poškození ledvin a dalších orgánů.

Nejlepším a nejjednodušším způsobem získávání vitamínu D3 je časté slunění bez opalovacích krémů. Bohatým zdrojem jsou jaterní tuky mořských ryb, méně již v rybách a rybích tucích. Také žloutky z vajec slepic z pastevního chovu, máslo z mléka krav z pastevního chovu, sádlo z venku chovaných prasat.

Relaxace

Je důležitý včasný odpočinek, nepřepracovat se a často si dopřát klid, aby mělo tělo dostatek času na odbourání odpadních látek, přeměnu enzymů a další procesy.

Spánek

Melatonin je hormon produkovaný epifýzou v mozku (šišinka). Vylučuje se ve spánku. Více se vylučuje při spánku v naprosté tmě a hlavně ve spánku před půlnocí. Je dobré chodit brzy spát.

Pomáhá regeneraci organismu, posiluje imunitní systém a zvyšuje schopnost boje organismu se záněty a rakovinou.

Nejen světelný smog, ale především působení elektromagnetických vln v domě a kolem něj narušují náš spánek a tak se produkce melatoninu snižuje až na polovinu. Světlo LED svítidel potlačuje produkci melatoninu na pětinu a způsobuje problémy se spaním a náladou.

Jeho nedostatek způsobuje rychlé stárnutí, zhoršení imunity a pomalé uzdravování v případě nemoci. Nedostatek melatoninu je zodpovědný také za neplodnost, krevní sraženiny způsobující trombózy, plicní embolie, infarkty a mrtvice, oxidační stres, poškozování hematoencefalické bariéry, čímž je mozek vystaven patogenům jako jsou viry, poruchy pozornosti především u dětí, hyperaktivitu, autismus, Alzheimerovu chorobu, různá poškození centrální nervové soustavy, poškození DNA, chronické záněty, oslabení imunity, alergie, deprese, rakovinu. Přijímat však melatonin jako lék nebo doplněk stravy vyvolává další komplikace.

Bylinkové čaje

Výluhy i odvary z bylin dodávají tělu minerální látky potřebné pro zdravou imunitu.

Odkyselení

Záněty a rakovina si libují v kyselém prostředí, což platí i pro řadu dalších nemocí. Navíc v kyselém prostředí dochází ke značným ztrátám minerálů. Odkyselením organismu získáváme imunitu proti dlouhé řadě civilizačních nemocí. Podívejme se, co dělat na stránku překyselení organismu.

3 hlavní zdroje překyselení:
- stres a strach
- živočišné bílkoviny ve stravě
- chemické toxiny v běžných potravinách, vodě, vzduchu i prostředí a chemické léky

Vitamín E

Bílé krvinky často využívají volné radikály k ničení patogenních organismů. Vitamín E, tento velmi důležitý antioxidant v těle chrání buňky před oxidačním stresem a účinky volných radikálů. Působí v buněčných membránách. I on udržuje aktivitu imunitního systému. Je přítomen ve vyšších koncentracích v imunitních buňkách než v ostatních buňkách.

Zlepšuje hojení ran a má preventivní účinky proti rakovině. Pomáhá zpomalovat stárnutí. Nedostatek vitamínu E může způsobit zhoršené reflexy, problémy s koordinací pohybu, poruchy hybnosti a zhoršit příznaky jaterních nemocí.

Vitamín E je rozpustný v tucích a je citlivý na světlo. V těle se ukládá do zásoby v tukové tkáni. Je doporučována hlavně přírodní forma d-α-tokoferol, která má nejvyšší vitamínovou účinnost nebo ještě lépe přírodní zdroje s obsahem. Vitamín E se ničí během kuchyňské úpravy a také zmrazením. Účinnost vstřebání výrazně klesá s rostoucí dávkou.

Přírodními zdroji, které jsou vhodnější a účinnější a navíc obsahují také beta, gama a delta tokoferoly, jsou především oleje z obilných klíčků, dále pak běžné panenské rostlinné oleje, obilné klíčky, slunečnicová semínka, mandle, máslo, obiloviny, ořechy, vejce, játra, ryby aj.

Vitamíny skupiny B (B-komplex)

Tyto ve vodě rozpustné vitamíny přispívají k tvorbě bílých krvinek.

Vitamíny skupiny B sou nezbytné pro správné fungování metabolismu.

B1 (thiamin)
Nedostatek může způsobovat poruchy srdeční činnosti, paměti, koordinace pohybu, vědomí.
Zdrojem je droždí, luštěniny, obilné klíčky, celozrnné obiloviny, zelí, špenát, rajčata, brambory, jablka. Vysoký obsah má vepřové maso, vepřová játra, kuřecí maso, vejce, ale vařením se ztrácí až 70 % vitamínu B1, smažením až 50 %. Použitím zásaditých kypřicích látek se ztrácí až 80 %.

B2 (riboflavin)
Nedostatek může způsobovat záněty sliznic a kůže.
Zdrojem je mléko, mléčné výrobky, zelenina, kvasnice, vejce, maso a vnitřnosti, játra ryb, jikry, pivo, obiloviny, luštěniny, houby. Fermentací se obsah zvyšuje, působením světla rychle snižuje.

B3 (niacin)
Nedostatek může způsobovat dermatitidy (záněty kůže), záněty jazyka, demenci, průjmy.
Zdrojem jsou játra, ledviny, maso, ryby, droždí, obilné klíčky, otruby, celozrnné obiloviny, káva, vejce, luštěniny, brambory.

B5 (kyselina pantothenová)
Nedostatek nevzniká.
Zdrojem jsou živočišné potraviny a droždí i další potraviny vyjma cukru a tuku.

B6 (pyridoxin)
Nedostatek může způsobovat vyrážky, záněty sliznic, únavu.
Zdrojem jsou droždí, ryby, luštěniny, maso, vnitřnosti, vaječný žloutek, celozrnné obilniny. Ztráty způsobuje vaření.

B7 (biotin)
Nedostatek může způsobovat nevolnost, vyrážky, padání vlasů, deprese.
Zdrojem jsou játra, ledviny, vaječný žloutek, droždí, mléko, ořechy.

B9 (folacin, kyselina listová)
Udržuje lymfatickou tkáň.
Nedostatek může způsobovat ubývání červených krvinek a zvyšovat riziko srdečních chorob.
Zdrojem je syrová listová zelenina jako ledový salát, čínské zelí, hlávkový salát, pak květák, brokolice, zelí, kapusta, špenát, růžičková kapusta, zelený hrášek, fazolové lusky, okurky, dýně, červená řepa, rajčata, obilní klíčky, celozrnné obilniny, pomeranče, banány, třešně, višně, jahody, maliny, angrešt, ořechy, droždí, vepřová játra aj. Ztráty vitamínu B9 vařením jsou u masa až 95 %, u zeleniny až 50 %.

B12 (kobalamin)
Nedostatek se projevuje až za několik let a může způsobovat autoimunitní onemocnění žaludku.
Zdrojem jsou játra, maso, vejce, kysané zelí a mikrobiální činnost v tlustém střevě. Tepelnou úpravou se zničí zhruba polovina obsahu.

Vitamín K2

Po stránce imunity má vitamín K2 (menachinon) ochrannou funkci, spolupracuje s vitamíny A a D. Navíc podporuje životaschopnost buněk a také usnadňuje bezpečné odklízení již uhynulých buněk.

Spolu s vitamínem D3 pomáhá K2 ke zvýšení hustoty kostního minerálu. Chrání nejen před osteoporózou, ale i bolestivou kalcifikací kloubů a ukládáním vápníku v cévách a tepnách, ledvinách nebo v mozku. Bez vitamínu K2 jsme ohroženi infarty, mrtvicí, cukrovkou i vznikem osteoporózy a ledvinových kamenů při větším přísunu vápníku a vitamínu D. Vitamín K2 má protizánětlivé působení. Kromě prevence může vitamin K2 zvrátit stávající hladinu kalcifikace a obnovit arteriální flexibilitu. Dokáže tedy rozpouštět již vzniklé usazeniny vápníku. Zabraňuje kalcifikaci měkkých tkání z vysokých dávek vitamínu D3 a směřuje vápník do kostí a zubů, tedy tam, kam patří. Snižuje riziko úmrtí na srdeční choroby a má silné protirakovinné účinky. Chrání proti kalcifikaci a zánětům cév. Zlepšuje schopnost učení se.

Některé zdroje uvádějí, že příjem vitamínu K2 lze nahradit vitamínem K1, z nějž se v těle vitamín K2 vytvoří. Další ale uvádějí, že příjem tímto způsobem je u člověka naprosto nedostatečný. Vitamín K2 se ničí fotochemickou degradací, je téměř termostabilní.

Jako podtyp MK-4 se nachází v živočišných potravinách, především v játrech, ideálně husích, pak ve vaječných žloutcích, husím mase a mléčném tuku savců (máslo), dále v orgánech a tuku zvířat. Je rozpustný v tucích, takže např. v nízkotučném mléce už jej mnoho není. Poločas rozpadu je 1,5 hodiny.

MK-7 vzniká jako produkt kvašení bakterií. Je také produkován střevními mikroorganismy. Jeho nejlepším zdrojem je nattō z fermentovaných sojových bobů a pak s velkým odstupem sýry, tvaroh a nepasterizovaná kvašená zelenina včetně kysaného zelí (podle některých zdrojů je obsah K2 v kysaném zelí mizivý) a jiné potraviny vzniklé mléčným kvašením včetně brynzy a kyšky. Vitamin K2 ve formě MK-7 transportuje více vápníku do kostí než MK-4. Poločas rozpadu je 72 hodin, což je 48x delší než u formy MK-4.

Zinek

Nutný pro množení a rychlý růst imunitních i dalších buněk a současně zastavuje v napadených buňkách množení virů a jejich přichycení na sliznicích.

Zdrojem zinku jsou játra, tmavé maso, mléko, vaječné žloutky, mořští živočichové, méně pak celozrnné obilniny, fazole, ořechy, dýňová semínka, sezamové semínka.

Příliš mnoho zinku způsobuje nerovnováhu metabolismu mědi.

Selen

Důležitý pro aktivaci prvků imunity.

Zdrojem jsou ořechy, především paraořechy, vnitřnosti, mořské ryby.

Vitamín A

Antioxidant vitamín A podporuje činnost bílých krvinek a brání pronikání virů do buněk. Zlepšuje tvorbu protilátek a podporuje dělení bílých krvinek. Pomáhá zachovat celistvost povrchů sliznic, které vytvářejí přirozenou překážku pro patogeny.

Nedostatek se projevuje vysycháním rohovky a spojivky, šeroslepostí, degenerativními změnami očních tkání, aterosklerózou (onemocnění cévní stěny).

Je rozpustný v tucích. Nadbytek vitamínu A je toxický. Bezpečná forma přísunu vitamínu A, při které nehrozí předávkování, jsou přírodní karoteny.

Zdrojem karotenů jsou zelenina - mrkev, červená řepa, listová zelenina, špenát, paprika, kapusta, petrželová nať, kedlubnová nať, meloun, zelí, brokolice, kukuřice, dýně, z ovoce meruňky a mango, dále obiloviny, luštěniny aj.

Přímým zdrojem vitamínu A jsou játra, máslo, vaječný žloutek, tuk z rybích jater aj.

Přirozené zdroje vitamínu A nehrozí předávkováním.

Glutathion

Vzniká v játrech, podporuje jejich činnost a je jedním z nejsilnějších antioxidantů a současně detoxikačních látek v našem těle. Neutralizuje volné radikály, čímž chrání buňky před oxidačním stresem. Pomáhá aktivovat další antioxidanty jako vitaníny E a A. Působí při syntéze a opravě DNA. Váže na sebe metylrtuť, což je nejjedovatější forma rtuti a neutralizuje také další toxiny včetně těžkých kovů a léků, snižuje následky elektromagnetického záření.

Podporuje imunitu, a to především protivirovou, podporuje regeneraci fyzickou i psychickou, pomáhá zvládat stres, je důležitý pro regeneraci jater, ledvin a kardiovaskulárního systému, zlepšuje činnost srdce, má protirakovinné účinky, zpomaluje stárnutí, zlepšuje prokrvení orgánů, snižuje riziko trombóz, srdečních, jaterních a ledvinových chorob, cukrovky, chorob plic a zažívacího ústrojí, demence, Parkinsonovy a Alzheimerovy choroby.

Nedostatek glutathionu se projevuje zrychleným stárnutím, pigmentovými skvrnami na pokožce, cukrovkou, aj. Nedostatek glutathionu se zvyšuje špatnou životosprávou, především nedostatkem pohybu a příjmem toxických látek z léků a průmyslově zpracovaných potravin, ale také vysokým příjmem cukrů.

Přírodním zdrojem glutathionu je brokolice, květák, česnek, zelí, kapusta, řeřicha, pivovarské kvasnice. Nachází se i v další zelenině a ovoci, luštěninách, mase, přičemž tepelnou úpravou se neničí. Jeho tvorbu v játrech podporuje česnek, cibule, brokolice, květák, zelí, kapusta, ostropestřec mariánský a tělesný pohyb. Příznivě pro jeho udržení v těle působí čočka, fazole, česnek, vejce a ryby.

Betaglukan

Stimuluje makrofágy, které jsou první obrannou linií imunity, a tím podporuje obranyschopnost organismu proti bakteriálním a parazitárním chorobám a má také imunomodulační schopnosti. Snižuje hladinu cholesterolu v krvi, snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění a dokáže léčit rakovinu i AIDS. Působí proti chronické únavě, astmatu, alergiích, nachlazení, chřipce, revmatoidní artritidě, ekzémech, dermatitidě, popáleninách. Zpomaluje stárnutí.

Přírodním zdrojem betaglukanu jsou obiloviny, především oves a ječmen, některé houby jako houževnatec jedlý, lesklokorka lesklá a outkovka, kvasinky a mořské řasy.

Jód

Jód je nezbytně důležitý prvek. Aktivizuje imunitní systém a antioxidační procesy v těle. Jód je také známý pro své silné desinfekční účinky.

Zdrojem jsou mořské ryby a plody, mořské řasy jako kelp, arame, wakame, méně obsahují slepičí vejce a mléčné výrobky.

Železo

Je součástí imunitního systému a potřebují ho všechny orgány. Jeho nedostatek způsobuje chudokrevnost a poruchy imunity.

Přírodním zdrojem jsou především vnitřnosti a obilné klíčky, dále pak celozrnná rýže a obilí, špenát, vejce, maso, luštěniny. Využitelnost je mnohem vyšší u živočišných zdrojů.

Omega-3 mastné kyseliny

Omega-3 nenasycené mastné kyseliny dlouhodobě podporují fungování imunitního systému, mozku i srdce a mohou prostřednictvím cytokinů snižovat zánětlivé procesy v těle. Jsou zdrojem pro vytváření řídících látek imunity. Naproti tomu omega-6 mastné kyseliny z rostlinných olejů slouží k produkci zánětlivých látek a agresivních tkáňových faktorů k hubení patogenů a neutralizaci cizorodých látek.

Přírodním zdrojem jsou především rybí oleje a tučné ryby.

Hořčík

Hořčík snižuje únavu a následky stresu, pomáhá při migréně, alergiích, otravách toxiny. Aktivuje enzymy nutné pro imunitu. Podílí se na výstavbě zubů a šlach, je nepostradatelný pro klouby.

Dlouhodobý nedostatek hořčíku v těle způsobuje pokles imunty.

Zdrojem je kakao, semínka dýně i další, z ovoce především avokádo, pak datle, banány, meruňky, maliny, ostružiny, kiwi, jahody, ananas, třešně, celozrnné máčené a naklíčené obiloviny, pohanka, zelenina jako špenát, artyčok, luštěniny čočka, hrách a fazole, ořechy, ryby a kuřecí maso.

Koenzym Q10

Funkce ochrany a obnovy buněk vyžadují zdroje energie. Koenzym Q10 je kritickým faktorem v mechanismech tvorby energie.

Enzymy

Enzymy (fytonutrienty) obsažené v ovoci a zelenině jsou potřebné pro dobré vstřebávání mnoha výše uvedených látek i pro jejich větší účinnost. Uvádí se, že biologická aktivita vitamínu C se zvýší až 25x, pokud jej užíváme společně s enzymy obsaženými v syrovém ovoci a zelenině. Proto společně s vitamíny vždy snězte alespoň jablko nebo rajče.

Nedostatek enzymů zapříčiňuje vznik nemocí. Čím toxičtější (chemicky zamořenější) je prostředí, ve kterém žijeme, jídlo, které jíme, vodu, kterou pijeme a vzduch, který dýcháme, čím více toxinů do sebe dostaneme z chemických léků a čím více jsme vystaveni radiaci (elektrosmog, ...), tím máme větší spotřebu enzymů.

Bílkoviny

Nutné pro tvorbu imunitních buněk. Ideální jsou rychle dostupné rostlinné bílkoviny, především luštěniny.

Prospěšné bakterie

Prospěšné bakterie na střevní stěně nedovolí usazení bakterí škodlivých a dokonce mnohé škodlivé bakterie ničí látkami, které vylučují nebo alespoň škodlivé bakterie připravují o zdroj potravy. Současně stimulují imunitní systém. Další bakterie jsou ve střevě schopné produkovat např. vitamín K2. Změnu skladby bakterií v trávicí soustavě lze dosáhnout pomocí probiotik a podpořit příjmem většího podílu vlákniny ve stravě, která jim slouží jako potrava. Skvělá je také konzumace syrové brokolice. Ze zdrojů probiotik jsou nejúčinnější nepasterizovaná bryndza, žinčica.

Detoxikace

Vyčištěním těla od toxických a odpadních produktů ulehčíme imunitě. Více na stránce Zdraví.

Pohyb

Pohyb pomáhá s čištěním organismu a zvyšuje množství protilátek na sliznicích. Pravidelný aerobní rekreační pohyb několikrát týdně, při němž se zadýcháte nebo zapotíte, výrazně pomáhá ke zvýšení imunity.

Voda

Dostatečný pitný režim pomáhá zvlhčovat sliznice dýchacích cest, které pak lépe zachycují bakterie a další patogeny. Čistá voda při koupeli odplavuje odpadní látky vylučované potem. Voda odnáší z našeho organismu odpadní látky.

Otužování

Prokazatelně zvyšuje imunitu např. studená sprcha na závěr po koupání nebo po saunování.

Půst

Občasný krátkodobý půst (1-3 dny) posiluje výkonnost imunitního systému svou očistnou funkcí.

Půst působí také proti zánětům a podporuje regeneraci organismu. Když nic nejíme, dochází k tzv. autofagii, která mobilizuje vlastní zdroje a v podstatě dochází k získávání energie a živin především z nechtěných součástí systému. Díky tomu dochází k vyčištění buněk.

Psychická pohoda

Pohoda, štěstí, radost a smích jsou opakem stresu a jsou velmi výrazným faktorem pro lepší imunitu a zdraví vůbec, přestože tento výčet zakončují. Proto je velmi důležité se často scházet s rodinou a přáteli. Pokud chcete prodloužit život svým starším příbuzným, neizolujte se od nich, ale naopak je často navštěvujte. Výborné je také omezit nebo zrušit sledování televize, které je většinou hodně stresující, především co se týká zpravodajství. Zprávy v TV jsou pro naše zdraví a imunitu přímo toxické.

Co oslabuje imunitu

1) Zamoření těla odpadními látkami a jedy z potravy, vody, léků, kosmetiky, kouření, alkoholu, ale také plastových láhví (bisfenol) vyčerpává náš imunitní systém a také způsobuje obezitu.

2) Překyselení organismu, a to především ze stresu, z nadbytku rafinovaného cukru a kyselinotvorných potravin, nedostatku čisté vody. Rafinované cukry snižují aktivitu bílých krvinek a jejich konzumace odbourává mnoho vitamínů a minerálů při likvidaci následků jejich požívání. Překyselení zpomaluje enzymy potřebné pro činnost bílých krvinek.

3) Stres, starosti, trápení, strach potlačují účinnost imunitního systému.

4) Nedostatek živin, antioxidantů, přirozených (nesyntetických) vitamínů, minerálů, stopových prvků, chlorofylu a dalších složek ze syrové rostlinné stravy (fytonutrientů), nutričně chudá strava. Moderní podvýživa vzniká tak, že jíme prázdné potraviny. Nejen jídlo z rychlého občerstvení a polotovary, ale i ovoce a zelenina jsou dnes pouze rychle a levně vyhnaná hmota bez potřebných výživových prvků. Umíráme hlady nad plným talířem jídla.

5) Přehnaná hygiena a izolace lidí navzájem - imunitní systém potřebuje neustálý tréning.

6) Zahlenění díky mléku, mléčným výrobkům a bílé mouce.

7) Špatná činnost trávicí soustavy a špatná skladba bakterií sídlících ve střevech, plísně ve střevech.

8) Užívání antibiotik vyhubí ve střevech prospěšné bakterie a umožní osídlení střeva těmi špatnými.

9) Pobyt v místech zamořených elektromagnetickým zářením, kteréovlivňuje okysličení krve a má oslabující účinky na imunitu. Veškeré elektrické a elektronické přístroje jsou zdrojem silných elektromagnetických polí, které mají nepříznivý vliv na naši imunitu a zdraví.

10) Nedostatek spánku.

11) Dehydratace.

12) Znečištěné ovzduší venkovní i uvnitř domů.

Přírodní prostředky a byliny na posílení imunity

Dále uvedené přírodní prostředky pomáhají buď přímo posilovat výkonnost imunitního systému nebo jej alespoň podporují svým antivirovým a antibakteriálním působením. Imunostimulátory imunitu podporují, imunomodulátory ji regulují a působí tak proti přehnaným reakcím imunity.

Aloe vera, aloe pravá, Aloe vera, Aloe vulgaris - významná bylina
Bazalka posvátná, Bazalka indická Tulsi, Ocimum tenuiflorum, Ocimum sanctum
Bedrník obecný, Pimpinella saxifraga - významná bylina
Bez černý, Sambucus nigra
Brokolice - umí aktivovat imunitní systém v trávicí soustavě a zvýšit celkovou imunitu - velmi významná
Brusnice borůvka, borůvka černá, Vaccinium myrtillus
Brusnice brusinka, brusinka obecná, Vaccinium vitis-idaea
Citricidal - výtažek z grepových jader
Čajovníkovec kapský, rooibos - významná bylina
Černucha setá, Nigella sativa
Červený grep (obsahem lykopenu)
Česnek kuchyňský - má širokospektrální antimikrobiální účinky
Česnek medvědí, Allium ursinum - významná bylina
Divizna velkokvětá, Verbascum densiflorum - významná bylina
Dobromysl obecná, oregano, Origanum vulgare
Eleuterokok ostnitý, Acanthopanax senticosus, Eleutherococcus senticosus, sibiřský ženšen
Eukalyptový olej - inhalačně nebo koupelí
Gynostema pětilistá, ženšen pětilistý, Gynostemma pentaphyllum - významná bylina
Chebule srdčitá, Tinospora cordifolia - velmi významná bylina
Chlorella
Jmelí bílé, Viscum album - větévky s listy
Juka vláknitá, Yucca filamentosa - velmi významná bylina
Karbinec evropský
Klanopraška čínská, Schisandra chinensis - plody - významná
Kopytník evropský - významná bylina
Koriandr setý, Coriandrum sativum
Kozinec blanitý, Astragalus membranaceus
Křemelina
Kurkumovník dlouhý, kurkuma, indický šafrán, Curcuma longa
Kustovnice čínská - významná rostlina
Lékořice lysá, sladké dřevo, Glycyrrhiza glabra
Leuzea saflorová, Rhaponticum carthamoides, parcha saflorová, maralí kořen
Lichořeřišnice větší, Tropaeolum majus
Lilek rajče, Solanum lycopersicum - významná jsou rajčata obsahem lykopenu
Lilek vejcoplodý, baklažán
Lípa srdčitá, Tilia cordata
Lípa velkolistá, Tilia platyphyllos
Lykopen
Lysin (aminokyselina)
Máta jablečná, Mentha rotundifolia
Měsíček lékařský, Calendula officinalis - významná bylina
Moringa olejodárná, Moringa oleiforma
Mrkev obecná
Oliva, Olea europaea - listy
Ostropestřec mariánský, Silybum marianum
Pekingská tráva, Murdania loliformis
Pelyněk pravý, Artemisia absinthium
Pivoňka čínská, Paeonia lactiflora
Podkovka chocholatá, Hippocrepis comosa - významná bylina
Právenka latnatá, Andrographis paniculata
Prha arnika,arnika horská, prha horská, prha chlumní, Arnica montana
Propolis - včelí produkt
Pryšec mandloňovitý, Euphorbia amygdaloides - významná bylina
Pupalka dvouletá, pupalka obecná, Oenothera biennis
Rakytník řešetlákový - velmi významná rostlina vysokým obsahem vitamínu C
Rozchodnice růžová, Rhodiola rosea - velmi významná bylina
Růže šípková - šípky obsahem lykopenu
Ředkev bílá
Řemdihák plstnatý, unkárie plstnatá, vilkakora, vilcacora, kočičí dráp, Uncaria tomentosa - amazonská liána
Řeřicha peruánská, maka peruánská, maca, peruánský ženšen, Lepidium Meyenii - významná
Sadec konopáč, Eupatorium cannabinum
Sadec prorostlý, Eupatorium perfoliatum
Sangre de Drago, dračí krev - pryskyřice z jihoamerického stromu Croton lechleri
Skořice - jeden z nejsilnějších antioxidantů
Smrk ztepilý, Picea abies
Srstka angrešt, meruzalka srstka, Ribes uva-crispa
Šalvěj lékařská, Salvia officinalis
Tea-tree olej - z listů kajeputu střídavolistého, Melaleuca Alternifolia
Temnoplodec černoplodý, arónie černá, černý jeřáb, Aronia arbutifolia
Touleň srdčitá, touleň srdcolistá, Houttuynia cordata - nať
Třapatkovka nachová, třapatka nachová, Echinacea purpurea, Rudbeckia purpurea - super
Třapatkovka úzkolistá, Echinacea angustifolia - super bylina
Třešeň - významná
Višeň - významná
Vitánie snodárná, indický ženšen, Withania somnifera - významná bylina
Vlaštovičník větší, Chelidonium majus - významná bylina
Vodní meloun (obsahem lykopenu)
Vratič obecný, Tanacetum vulgare - významná bylina
Všedobr horský, Imperatoria ostruthium - významná bylina
Zázvorovník lékařský, zázvor pravý, zázvor lékařský, zázvor obecný, Zingiber officinale - je protizánětlivý, pomáhá vyplavovat toxiny, čistí lymfatický systém
Zlatobýl obecný, celík zlatobýl, Solidago virgaurea
Ženšen pravý, všehoj léčivý, Panax ginseng - velmi významná bylina
Ženšen severoamerický, ženšen americký, Panax quinquefolius, Aralia quinquefolia

Houby pro posílení imunity

Hlíva miskovitá, Pleurotus cornucopiae
Hlíva plicní, Pleurotus pulmonarius
Hlíva ústřičná, Pleurotus ostreatus - imunostimulátor i imunomodulátor
Housenice červená, Cordyceps militaris - imunomodulátor
Housenice čínská, Ophiocordyceps sinensis, cordyceps - imunostimulátor i imunomodulátor
Houževnatec jedlý, Lentinula edodes, šii-take, šitake - významná léčivá houba s velmi výraznými imunostimulačními účinky (nepoužívejte vietnamské houby kvůli obsahu defoliantů)
Choroš oříš, Polyporus umbellatus
Klouzek zrnitý, Suillus granulatus
Korálovec ježatý, Hericium erinaceus
Kotrč kadeřavý, Sparassis crispa
Kukmák sklepní, Volvariella volvacea - imunomodulátor
Lesklokorka lesklá, reiši, Ganoderma lucidum - léčivá houba, povzbuzuje, ale také moduluje imunitu a tak pomáhá při autoimunitních onemocněních
Lesklokorka ploská, Ganoderma applanatum - imunostimulátor i imunomodulátor
Líha nahloučená, Lyophyllum decastes
Outkovka pestrá, Trametes versicolor - imunostimulátor i imunomodulátor
Pařezník pozdní, Sarcomyxa serotina, hlíva pozdní - imunomodulátor
Pečárka dvouvýtrusná, Agaricus bisporus, žampion dvouvýtrusný
Pečárka lesní, Agaricus sylvaticus, žampión krvavý, žampión lesní
Pečárka mandlová, Agaricus blazei, žampion mandlový - imunostimulátor i imunomodulátor
Penízovka sametonohá, Flammulina velutipes, penízovka zimní, plaménečka sametonohá - imunostimulátor i imunomodulátor
Polnička topolová, Cyclocybe cylindracea, šupinovka válcovitá
Pórnatka kokosová, Wolfiporia extensa - tradiční čínská léčivá houba, imunostimulátor i imunomodulátor
Rezavec šikmý, Inonotus obliquus, čaga
Rosolovka azalkovitá, Trancila fudformis
Rosolovka mozkovitá, Tremella mesenterica - imunostimulátor i imunomodulátor
Ryzec syrovinka, Lactarius volemus
Sírovec žlutooranžový, Laetiporus sulphureus, choroš sírový
Smrž obecný, Morchella esculenta, smrž zahradní
Šupinovka kostrbatá, Pholiota squarrosa - imunomodulátor
Šupinovka nameko, Pholiota nameko - imunomodulátor
Šupinovka slizká, Pholiota adiposa - imunomodulátor
Troudnatec kopytovitý, Fomes fomentarius, choroš troudový, choroš zápalný, leskloporka troudová, troudnatec troudový
Troudnatec pásovaný, Fomitopsis pinicola
Trsnatec lupenitý, Grifola frondosa
Ucho Jidášovo, Auricularia auricula-judae, bezovka ucho Jidášovo, boltcovitka bezová, boltcovitka ucho Jidášovo
Václavka obecná, Armillaria mellea - imunostimulátor i imunomodulátor

Léky na posílení imunity

Isoprinosin - lék pro posílení imunity, který lze volně z Polska (abcapteka.pl) přes internet objednat pod názvem Groprinosin. Jedná se o imunostimulancium.

Literatura

Knihy o posilování imunity

Jak nezemřít na pandemii (Tomáš Kašpar, Akademie úspěchu, 2020)
Tvoje imunita je tvůj nejlepší lékař (David Frej, Eminent, 2020)
Jak se dělá imunita (Blanka Říhová, Marek Šťastný, CPress , 2021)
Odolnost vůči nemocem (MUDr. Josef Jonáš, Remat, 1997)
Jak posílit svůj imunitní systém (Dr. Paul Clayton, 2020)
Trénink imunity (Hermann Geesing, Ottovo nakladatelství, 2008)
Doba jedová 6 - Špína, hygiena, imunita, alergie (B. Brett Finlay, Marie-Claire Arrieta, Triton, 2017)
O imunitě (Jaromír Bystroň, Mirago, 2000)
Skrytá moc imunity (Karel Nouza, Mladá fronta, 1981)
Posilování imunitního systému (Ingeborg Cernaj, Knižní klub, 1998)
Detoxikace, odkyselení, pročištění celého těla (Weise Otfried D., Fontána 2002)
Detoxikace a posilování imunity v praxi (Marianne E. Meyer, Fontána, 2006)
Velká neznámá, aneb, Jde o život (Vilém Palisa, Eminent, 1996)
Kuchařka pro zdravé střevo (David Frej, Kateřina Weinerová, Eminent, 2020)
Svět přírodních antibiotik (Josef Jonáš, Jiří Kuchař, Eminent, 2014)
Jde o vaše střevo (Jean-Claude Alix, Dialog, 2015)
Obnovení imunity podle učení Strom života (Arkadij Petrov, Libuše Bělousov, 2018)
Bakteriální výživa (Shinya Hiromi, Omega 2016)
Neuroimunita (Michal Schwartzová, BizBooks, 2016) Zdravé střevo (David Frej, Jiří Kuchař, Eminent, 2016)
Zdravý člověk v nezdravém světě (Boris Bolotov, Zvonící cedry, 2012)
Léčivé já (Deepak Chopra, Rudolph E. Tanzi, Anag, 2020)
Vitaminy a stopové prvky pro zdraví (Andreas Jopp, Eminent, 2015)
Superimunita (Joel Fuhrman, Práh, 2014)
100 nej potravin pro imunitu (Charlotte Haigh, Slovart, 2007)
Pryč s kyselostí (Kurt Tepperwein, Noxi 2011)
Jak vyléčit 200 nejčastějších nemocí (Gennadij Malachov, Eugenika 2007)
Sám sobě doktorem (Jiří Cingroš, EUROMEDIA GROUP a.s., 2003)
Vše o adrenální únavě (Maggie Luther, ANAG, 2021)
The Enzyme Factor (Hiromi Shinya)

Knihy o rostlinách na posílení imunity

Světem bylin s Romanem Pavelou, Imunita (Roman Pavela, Lirego 2021)
Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981)
Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930)
Zdravý život s babiččinými bylinkami (Dionýz Dugas, Banská Bystrica 2004)
Zelená lékárna (V. G. Rubcov, K. Beneš, Lidové nakladatelství Praha 1984)
Léčivé rostliny I, Pěstování... (Š. Neubauer, K. Klimeš, L. Černá, Svépomoc 1984)
Léčivé rostliny II, Sbírané... (Š. Neubauer, K. Klimeš, L. Černá, Svépomoc 1986)
Léčivé rostliny III, Lidový receptář... (M. Mičánková, J. Lejnar, Svépomoc 1990)
Zelená lékárna (James A. Duke, nakl. PWP Praha 2006)
Byliny z Boží zahrady (Maria Treben, Eminent 2009)
Moje léčivé rostliny (Maria Treben, Eminent)
Zdraví z boží lékárny (Maria Treben, Dona)
Herbář léčivých rostlin, 1. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 1994)
Herbář léčivých rostlin, 2. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 1995)
Herbář léčivých rostlin, 3. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 2002)
Herbář léčivých rostlin, 4. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 1996)
Herbář léčivých rostlin, 5. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 1996)
Herbář léčivých rostlin, 6. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 1996)
Herbář léčivých rostlin, 7. díl (Jiří Janča, Josef A. Zentrich, Eminent 1999)
Léčivé rostliny (Ottovo nakladatelství, 2009)
Mocné bylinky, Osvědčené rady pro zdraví a půvab s pomocí přírody (D. Garciová; J. Kukrál; P. Polcar, RF Hobby 2020)
Bylinky pro ženy (Heide Fischer, Ottovo nakladatelství 2016)
Květena České republiky (Academia 1990-2010)
Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, Olomouc 1900)

Knihy o houbách k posílení imunity

Léčivé houby dříve a nyní (Marta Semerdžieva, Academia 1986)
Houby z Boží lékárny, Léčivé houby v terapii a kuchyni (Radomír Socha; Aleš Vít, Eminent 2020)
Léčivé houby podle bylináře Pavla (Pavel Váňa, Eminent 2003)
Jedlé a léčivé houby (Ivan Jablonský; Václav Šašek, Brázda 2006)
Encyklopedie léčivých hub (Radomír Socha; Alexandr Jegorov, Academia 2014)
Houby jako lék (V. Antonín, I. Jablonský, V. Šašek, Ottovo nakladatelství 2013)
Houby a jejich léčivé účinky (Pavel Valíček, Start 2011)
Jedlé a léčivé houby a jak je pěstovat (Ivan Jablonský, Profi Press 2019)
Léčivé a zrádné síly hub (Jiří Baier, Aventinum 2014)
Ottův velký atlas Houby (V. Antonín, L. Hagara, J. Baier, Ottovo nakladatelství 2019)
Houby (M. Svrček, B. Vančura, Artia 1987)

Imunita a dr. Weston A. Price

Doktor Weston Andrew Valleau Price, který se narodil 6. září 1870 a zemřel 23. ledna 1948, byl kanadský zubař známý především svými teoriemi o vztahu mezi výživou, zubním zdravím a fyzickým zdravím. Price popisoval stravu různých kultur. Dospěl k závěru, že aspekty moderní západní stravy (zejména mouka, cukr a moderní zpracované rostlinné tuky) způsobují nutriční nedostatky, které jsou příčinou mnoha zubních a zdravotních problémů. Zubní problémy, které pozoroval, zahrnují kromě zubního kazu také správný vývoj struktury obličeje.

Zjistil, že u primitivních kultur lidí se nevyskytovaly onemocnění jako tuberkulóza, rakovina, zubní kaz, artritida. Tyto kultury spojovaly společné znaky, jako konzumace neupravené stravy a fyzická aktivita. Po jejich přestěhování do naší civilizace, kde se požívá upravená strava a rafinované potraviny, došlo k výskytu infekčních a degenerativních onemocnění. Závěr jeho práce je, že zdravá výživa je základním kamenem silného imunitního systému.

Tradiční strava podle dr. Pricea se opírá se o „zdraví“. Západní medicína je postavena na studiu nemoci, nikoliv na studiu zdraví. Price nestudoval nemocné lidi ani jídlo, které jedí nemocní lidé, ale našel zdravé lidi a pak zjišťoval, co je zdravými udělalo. Hledal společné prvky ve stravě domorodých národů, žijících po staletí ve stabilním systému.

U nás je možné zakoupit v angličtině jeho knihu „Nutrition and Physical Degeneration“ (Výživa a fyzická degenerace) nebo knihu „Vyživující tradice“ na stejnojmenných českých stránkách od Sally Fallonové, která navazuje na závěry dr. Priceho.

Varování

Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.