Fotodoma

Fotodoma » Rostliny » Druhy rostlin » Andělika lékařská

Andělika lékařská

Andělika lékařská

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky anděliky lékařské
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Popis

Andělika lékařská, Angelica archangelica je dvouletá až víceletá vytrvalá mohutná bylina z čeledi miříkovitých, Apiaceae.

Stonek: Přímý, okrouhlý, dutý, jemně rýhovaný, na bázi až 5-10 cm silný, rozvětvený nahoře. Zelený nebo jen slabě nachový nebo nafialovělý.
Výška: 50-250 cm
Listy: Obrovské, až 90 cm velké. Silně napuchle pochvaté, v obrysu trojboké, trojené, 2-3x zpeřené. V prvním roce růžice přízemních listů. Pochvy listů nafouklé.
Květy: Oboupohlavné, zelenavě bělavé až žlutozelené květy ve velkých bohatých polokulovitých koncových okolících s 14-40 pýřitými paprsky 8-19 cm velké. Kvete ve druhém až čtvrtém roce.
Doba květu: VI-VIII
Plody: Nažloutlé podlouhle vejčité zploštělé dvojnažky, až 0,9 cm velké. Připomínají andělská křídla. Krajní žebra nažek jsou úzce křídlatá. Od všech plodů okoličnatých se liší tím, že semeno je volné, nesrostlé s plodní slupkou.
Doba zrání plodů: VIII-IX
Kořenová část: Hnědý řepovitý ztloustlý oddenek s hnědými až černými kořeny. Kořeny 30-40 cm dlouhé, až 1,5 cm silné, dolů směřující. Oddenek 5-30 cm dlouhý, kořenně chutnající, s bělavou nebo žlutavou mlékovitou šťávou.
Jiné znaky: Rostlinu v přírodě poznáme podle příjemné silně aromatické vůně. Během květenství je rostlina pomoučená. Sušená droga má silnou kořenitou vůni a kořenitou nahořklou chuť.
Podobné druhy: Děhel lesní, Angelica sylvestris je menší, má hranaté stonky, bílé květy, lehce páchne.
Bolehlav plamatý, Conium maculatum na rozdíl od anděliky nepříjemně páchne.
Zajímavosti: Slabě jedovatá rostlina. Jméno prý dostala po archanděli Rafaelovi, který prozradil při zjevení mnichovi, že může léčit mor.
Užívala se k magickým účelům. Kořeny se nosily jako náhrdelník proti uhranutí a pro získání náklonnosti.

 

Výskyt

Stanoviště: Vyšší polohy u potoků, v rákosinách, v prameništích, na vlhkých loukách a na lesních pasekách. Břehy řek. Podmáčené louky.
Nároky: Vlhké hluboké humózní půdy, s oblibou na dusíkatých bahnitých půdách. Polosvětlomilná až světlomilná. Citlivá na déletrvající sucho, ale nesvědčí jí ani přílišné zamokření. Odolná vůči mrazům.
Výskyt: Vzácně. Místy hojně. Pěstovaná rostlina.
Rozšíření: Evropa, planě hojnější na severu a Sibiři, Severní Asie. V ČR se pěstuje, někde je však planě rostoucí hojná kolem řek. Vyskytuje se v Krkonoších, Jizerských horách, Krušných horách a na Šumavě
Význam: Léčivá rostlina, koření, potravinářství, kosmetika.

 

Obsahové látky

Především příjemně vonící éterické oleje, hořčiny, silice, kumariny, terpeny, felandren, pinen, cymol, hořčina angelicin, furokumariny, třísloviny, organické kyseliny, cukry, aj.

 

Užívané části, sběr a zpracování

Kořen a oddenek

Sbírá se z rostlin v prvním nebo ve druhém roce v září a říjnu, ze starších rostlin lze sklízet i časně zjara v březnu nebo dubnu, ale již hrozí, že kořen bude dřevnatý. Před sklizní se odřezává nať nízko nad zemí. Sklízí se rycími vidlemi nebo rýčem, ve velkém se vyorává. Po očištění a rychlém omytí ve studené vodě se suší ve stínu na vzdušném místě při teplotě do 35°C rozložené na lískách nebo zavěšené pod střechou. Silnější části se podélně rozříznou na poloviny nebo čtvrtiny, vhodnější je však sušení vcelku. Seschne se na čtvrtinu původního objemu. Kořenová droga je velmi hygroskopická a náročná na skladování v suchu, protože po zvlhnutí bývá napadána hmyzem. Dobře utěsněná vydrží až tři roky.

Je potřeba být opatrný při manipulaci s čerstvou drogou a použít rukavice. Vyvolává přecitlivělost na sluneční záření vlivem furokumarinů a potřísněná kůže po ozáření sluncem zarudává, otéká, mohou se vytvořit vyrážky až puchýře.

Plody

Semena se sbírají v červenci až září, jakmile zráním žloutnou až zhnědnou a vyschnou. Řežou se zralé části okolíků, svazují do otýpek a zavěsí k sušení. Suší se při teplotě do 35°C. Po dosušení se semena vydrolí a vyčistí.

Listy

Sběr se provádí před nasazením květů. Suší se nebo používají čerstvé. Listy se pro usušení věší na teplé, suché a dobře větrané místo.

Sušení

Sklizené rostliny musí být co nejdříve rozloženy na lísky. Jsou velmi náchylné k plesnivění. Je lépe sušit umělým teplem s cirkulací vzduchu, avšak teplota nesmí přesáhnou 40°C.

 

Léčebné účinky anděliky lékařské

Trávení

Podporuje trávení (stomachikum) a zlepšuje chuť k jídlu. [2]
Tlumí různé trávící obtíže.
Zmírňuje nadýmání, plynatost, koliku trávicího traktu a žaludeční nevolnost (karminativum). [2]
Potlačuje nadýmání a plynatost při kvasné i hnilobné dyspepsii.
Odstraňuje křeče vnitřních dutých orgánů trávícího - biliární kolika
Potlačuje žaludeční neurózu.
Povzbuzení sekrece žaludečních šťáv [2] a žluči. [2]
Podporuje sekreční činnost střev.
Zklidnění zvýšené střevní peristaltiky. [2]
Upravuje látkovou výměnu.
Uvolňuje křeče.
Při střevních kolikách, gastritidách a průjmech.

Dýchání

Podporuje uvolnění a odstranění hlenu z dýchací soustavy, rozpouští hleny, podporuje vykašlávání (expektorans)
Podporuje odkašlávání. [2]
Ochraňuje sliznice dýchacích cest.

Srdce a cévy

Zvyšuje pevnost cévních stěn.
Stimuluje práci srdce.
Proti angině pectoris.
Pro úpravu srdeční činnosti (antiarytmikum).

Nervy

Potlačuje projevy migrény včetně závratí.
Prevence proti vlivům stresu.
Zmírnění fyzické i psychické vyčerpanosti.
Uklidňující prostředek (sedativum) v koupelích.
Při nervovém vyčerpání, lehce zvýšené nervové vzrušivosti, hysterii, nespavosti - do koupele.
Dodává chuť do života.
Osvěžuje.
Zlepšuje vlastní vůli.

Imunita

Mírně zlepšuje schopnost překonat zátěž a posiluje organismus (adaptogen).
Posilující a tonizující účinek.
Celkový elixír života v době vnitřního nebo vnějšího oslabení.
Proti opakujícím se infekcím.

Močové cesty

Slabý močopudný účinek.
Odstraňuje křeče urogenitálního ústrojí - ledvinová kolika (spasmolytikum).
Zlepšuje funkční schopnost ledvin.

Záněty

Protizánětlivé účinky (antirevmatikum) v koupelích.
Léčba zánětů dutiny ústní - jako kloktadlo. [2]

Ženské obtíže

Tlumí menstruační bolesti.
Podporuje menstruaci.
Tonizuje dělohu.
Posiluje ženský organismus.

Další


Působí hřejivě při nachlazení nebo pocitu chladu.
Slabý potopudný účinek.
Desinfekční účinky.
Proti myalgiím - bolestem svalů bez abnormální kontrakce. [2]
Proti bolestem kloubů.
Účinek proti bakteriím při zevním použití (antiseptikum).
Proti nevolnosti při cestování.
Údajně i protinádorové působení.
Ve středověku se používala i proti moru a jako antitoxikum k odstraňování jedu z těla.
Posiluje 4. srdeční čakru a 1. čakru.

 

Léčebné užití a dávkování

Hlavní použití je v malém množství do čajových směsí podporujících zažívání nebo jako tonikum při nachlazení či proti nadýmání. Lze pít i samostatně jako výluh čerstvých nebo sušených listů.

Používá se při nemocech trávicí trubice jako nechutenství, nedostatečná tvorba žaludečních šťáv, ke zvýšení vylučování žluči. Dávkuje se 1-2x denně půl čajové lžičky řezaného kořene na 200 ml vody pokojové teploty, nechá se macerovat alespoň hodinu, k požití před hlavním jídlem. Je možné také pozvolna přivést k varu a nechat vyluhovat jen 5 minut.

Při nadýmání 2x denně na špičku kulatého nože prášové drogy.

Lihový roztok jako prostředek podporující odkašlávání a kloktadlo při zánětech dutiny ústní.

Při myalgiích - bolestech svalu bez abnormální kontrakce, křeče - obklad z odvaru.

Používá se do celkově posilujících a osvěžujících koupelí (do vany 200 g drogy předem vyluhované v teplé vodě) s antirevmatickým a sedativním účinkem. Andělika se louhuje samotná nebo spolu s tymiánem, mátou a mladým jehličím.

Jinou, příjemnější formou léčebného použití jsou likéry.

Jako tonikum (působí regeneračně, výživně a posiluje celý organismus) se používá andělikové víno v dávkování jednou, ale maximálně 3x denně půl deci.

Andělikové víno se připravuje louhováním nadrobno řezaného kořene v bílém víně. Na litr vína se dávkuje 50 g drogy a případně se kombinuje s anýzem. Po dvoudenním louhování se víno scedí.

Podle jiné receptury se 5 lžic nasekaného kořene louhuje při pokojové teplotě v 1 litru červeného vína po dobu 2-3 týdnů za občasného protřepání. Poté opatrně slijeme, aby bylo bez zákalu.

Mladé čerstvě nařezané listy lze podávat jako salát ve směsi s mátou a majonézou.

Proti nevolnosti při cestování lze použít rozdrcené listy pro osvěžení vzduchu v autě.

 

Likér s andělikou

Andělika lékařská, Angelica archangelica – kořen
Čekanka obecná, Cichorium intybus – kořen
Puškvorec obecný, Acorus calamus – kořen
Koprník štětinolistý – kořen
Pomerančovník hořký (Citrus aurantium) – kůra
Smícháme stejným dílem do 100 gramů a s přídavkem 1/2 kg cukrkandlu (kandysový cukr) louhujeme čtrnáct dní doplněné na 1 litr 40% alkoholem. Poté přecedíme a uschováme v temnu. Užíváme štamprli po těžkém jídle.
Obdobou je pouze jednodruhový likér z anděliky lékařské připravený stejným způsobem.

 

Varování

Ve větších dávkách ochromuje ústřední nervovou soustavu! [2]
Předávkování vyvolává podráždění ledvin, bolesti hlavy, nespavost, svědění, světloplachost.
Mírně dráždivý účinek na kůži. Po ozáření sluncem vznik vyrážky. [2]

Zvyšuje při vyšších dávkách nebo dlouhodobém užívání přecitlivělost organismu na sluneční záření. Může docházet k zánětům kůže.

Neužívat při vředové chorobě žaludku, dvanáctníku, střev.

Neužívat při zánětu ledvin.

Neužívat příliš při cukrovce.

Neužívat v těhotenství.

Vyšší dávky zesilují menstruační krvácení.

 

Další využití

V minulosti se u nás využívala k přípravě pokrmů. Mladé stonky a listové řapíky se používaly jako zelenina a k náplním do moučníků. Jako koření se přidává do polévek, omáček a salátů. Chuť je kořenná, hořkosladká.

U rebarborového závinu přidáním anděliky můžeme snížit množství použitého cukru i kyselost.

Ve Skandinávii se dodnes jí vařená ve vodě nebo v páře jako zeleninový pokrm.

Dosud se silice z anděliky lékařské používá při výrobě hořkých žaludečních likérů (Benediktynka, Chartreuse ) a v kosmetice.

Používají se také kandované stonky a listy. Mladé stonky, nakrájené na kolečka a nasáklé horkým cukrovým sirupem, jsou oblíbenou ozdobou dortů.

Sušené listy a okolíky se sušené používají k dekorativním účelům i k provonění interiérů.

 

Pěstování

Je lépe sázet do polostínu do hluboce zpracované, vlhké humózní půdy. Dobře se jí daří po okopaninách hnojených chlévskou mrvou. Přímé hnojení andělice nesvědčí.

Semena se sadí začátkem podzimu ihned po jejich sklizni, protože rychle ztrácejí klíčivost. Již po třech měsících začíný rychlý úbytek klíčivosti. Po půl roce klesne klíčivost o asi 50 %, po roce je již neklíčivé. Proto buďte opatrní při nákupu semen. Sázejte na vzdálenost 0,6-1 metr vzhledem k velikosti rostliny a to do jamky nebo rýhy o hloubce pouze 1-3 cm. Lépe klíčí na světle, proto vůbec nezakrývejjte zeminou a udržujte vlhkost. Pro zahájení klíčení musí osivo promrznout, jinak neklíčí. Klíčení započne pozvolna na jaře.

Případně lze na vzdálenost 1 metru rozesadit až semenáčky příští rok, a to dříve, než se vyvine hlavní kůlový kořen, tedy při velikosti semenáčků asi 10 cm. Semenáčky pěstujeme buď ve volné půdě v řádcích 30-50 cm od sebe nebo v květináčcích.

Pro urychlení klíčení je možné semena stratifikovat. Promícháme je s vlhkým pískem, vsypeme do sáčku a na měsíc až dva vložíme do chladničky k zelenině.

Rostlina vyžaduje zalévání. Porost se udržuje okopáváním nebo plečkováním v čistotě. Po dozrátí plodů odumírá. Dobu života lze prodloužit ulomením květní lodyhy, jakmile začne vyrůstat. Květní lodyhy se odřezávají i u rostlin pěstovaných na kořen.

Výnosnost je 16-25 kg suché kořenové drogy z jednoho aru (10x10 m).

Pro získání semene se část rostlin nechá na pozemku nebo se vysadí část sklizených kořenů.

 

Choroby a škůdci

Rostoucí andělika není na rozdíl od sušené drogy náročná z hlediska škůdců. Přesto ji napadají např. sviluška chmelová (světle zelené skvrnky na listech přecházející ve žluté skvrny), ploštice klopušky a některé mšice (mšice maková).

 

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 399
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 78
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 19
[4] Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 2, Olomouc 1900), str. 644
[5] Zdravý život s babiččinými bylinkami (Dionýz Dugas, Banská Bystrica 2004), strana 40
[30] Bylinky pro ženy (Heide Fischer, Ottovo nakladatelství 2016), strana 23
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 9
[32] Léčivé rostliny v kultuře (Dr. Mag. Zdeněk František Klán, nakladatelství A. Reinwart, Praha 1923) strana 36

 

Léčivé rostliny, Emanuel Senft

Andělika lékařská v knize Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 19

Andělika lékařská

Andělika větší neboli děhel lékařský je dvouletá, velmi statná bylina z čeledi okoličnatých (Umbelliferae); roste tu a tam na březích řek a potoků a na vlhkých lukách v horách střední Evropy. Děhel lékařský se často pěstuje. Dosahuje značné výše, i 2,5 m. Všechny části, hlavně však kořen a semena, obsahují příjemně vonící etherický olej, jehož se užívá ve voňavkářství a při výrobě likérů. Jako drogy užívá se oddenku (radix Angelicae) a plodů (fructus Angelicae).

Na podzim druhého roku (v září) vyhrabávají se oddenky a lze k tomu užíti nástroje podobného noži na mrkev. Lodyhy se ořežou, oddenky omyjí a suší, avšak jen za mírného tepla, neboť jinak pozbývají mnoho ze svého aroma. Je-li možno, třeba dáti přednost přirozenému sušení: kořeny se vyvěsí na vzdušném místě, nejlépe pod střechu. Samozřejmě tohoto způsobu sušení možno užíti jen za suchého počasí. Oddenky se uchovávají v suchu a chrání před hmyzem.

Ke žni semen ořezávají se okolíky uprostřed července, když začínají žloutnouti. Poněvadž zrají nestejnoměrně, je třeba sbírati okolíky nedozrálé a nechati je dozráti na plachtách nebo lískách. Zralá semena sama snadno opadávají.

Čerstvých řapíků listových užívají cukráři ke kandirování jako odenku puškvorce nebo pomerančové kůry.

Pěstování: semena se ještě téhož podzimu (po dozrání) vysejí na připravené, hluboce zryté záhonky. Vzrostlé sazenice se vysazují na pole do řádků, vzdálených 40-50 cm na vzdálenosti 30-40 cm. Je třeba častěji plíti a nejméně jednou je okopati.

 

Názorná květena zemí koruny české

Andělika lékařská v knize Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 2, Olomouc 1900), strana 644

Andělika lékařská

Anjelika větší neboli lékařská, jinak janoklika (Archangelica *1) officinalis Hoffm., Angelica archangelica L., Engelwurz) mívá lodyhu též dutou, oblou, jemně rýhovanou, až přes 2 m vysokou. Listy jsou podobné listům anjeliky menší, majíce značně napuchlé, blanité pochvy. Okolíky, velice bohaté, tvaru kulovatého, mají pýřité paprsky, nitkovité, lysé, nazpět ohrnuté obalíčky, ale obal jim chybí. Květy - dílem obojaké, prvoprašné, dílem prašníkové - mají plátky kor. elliptické, nazelenale bílé a rozkvétají v červnu a červenci.

Plody jsou podobny plodům anjeliky menší, jen že krajní žebra nažek jsou úzce křídlatá a kromě toho liší se ode všech plodů okoličnatých tím, že semeno v nich jest volné, se slupkou plodní nesrostlé. Oproti mnoholeté anjelice menší jest bylinou dvouletou.

Roste v hornatějších lesních polohách, zejména v Krkonoších, Jizerských horách, Krušných horách a Šumavě; v Jeseníku vyskytuje se často zplanělá, neboť ji tam obyvatelé rádi u svých obydlí pěstují. Máť řepovitě ztloustlý, libovonný, kořenně chutnající, mléčnatý kořen, jehož odvaru užívá se zvláště v nemocích žaludečních. Také se z něho připravuje posilující kořalka.

*1) Z lat. archangelicus = archandělský; měla ve starých dobách vynikající pověst jako bylina léčivá. Zvláště proslaveny byly kořeny této byliny pěstované v klášteře ve Freiburku v Br. a zachovaly svoji dobrou pověst až do předešlého století.

 

Léčivé rostliny, Karel Domin

Andělika lékařská v knize Léčivé rostliny (Dr. Karel Domin, nákl. vlastním, Praha 1923), strana 11

Tato velice statná dvouletá bylina okoličnatá roste u nás divoce v horách, nejhojněji v Tatrách, kde provází horské bystřiny a rokle. Místy též zdivočuje, kdežto jinde ji pěstují.

Sbírá se kořen dvouleté rostliny buď z jara nebo na podzim. Očistí se a opatrně (při malém teplu) usuší, neboť jinak ztrácí aroma. Mimo kořene (radix Angelicae) upotřebuje se někdy i plodů (fructus Angelicae).

Vedle andělíky větší dochází v lidovém lékařství upotřebení i andělíka menší čili děhel obecný (Angelica silvestris L.), u nás obecná rostlina na vlhkých lukách, u potoků a podobných místech.

 

Léčivé rostliny, Jaroslav Vřeskovický

Andělika lékařská v knize Léčivé rostliny (Jaroslav Vřeskovický, vydal Milotický hospodář, Milotice nad Bečvou 1922), strana 56

Andělika lékařská

Andělíka (Angelica Archangelica, děhel, kořen evandělikový, koření svatodušní, kořen andělský) je dvouletá rostlina, která se pěstuje pro kořen a pro stonky. Roste také na bařinách i ve vlhkých lesích. Rostlina bývá až 1 m vysoká a z lodyhy duté dělají si chlapci píšťaly. Na podzim dobývá se suší se a požívá na utlučený jako prostředek mírně počišfovací a zažívání povzbuzující.

Odvar semen čistí krev jako kořínky. Nálev z listů je dobrým prostředkem proti hryzení ve střevách a v žaludku, proti pálení žáhy, větrům. Působí zejména na vzpružení nervů. Do vody na thé přidejme polovici bílého vína. Kořen angelikový slouží k přípravě aromatického octa (Acetum Aromaticum), jehož se v lidovém lékařství používá na obklady při bolestech hlavy.

 

Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení

Andělika lékařská v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 9

Andělika jest rostlinou dvouletou. Kořen její jest tlustý, obsahuje v sobě žlutavou šťávu, zavání velmi silně a příjemně; lodyha vyrůstá na 1—1,5 metru vysoko a jest jemně rýhovaná, listy jsou jednou až třikrát zpeřené, dolení velmi veliké, nejhořejší malé; květ jest nazelenalý, plod barvy slámožluté. Kvete v červenci a srpnu.

Půdu libuje si hlubokou, vlhkou, která však nesmí stojatou vodou spodní trpěti.

Půda pod ni připravuje se takto: Na podzim se hluboko zorá, podrývákem podryje a nechá se přes zimu v hrubé brázdě ležeti. Na jaře se pole záhy směškou oseje, po zkrmení této se zorá a toho samého roku na podzim osází se kořenáčky andělíky tak, že každá sazenice obdrží prostor 1/3 m2 veliký.

Andělíku možno také semenem rozmnožovati (zraje v měsíci srpnu) následovně: Semeno vyseje se řídce do řádků na záhonech bud hned po sklizni tohoto, nebo až příštího jara; po vyklíčení zbavují se rostlinky plevelů a vysazují se buď na podzim nebo zjara na určené jim místo do řad.

V čas vegetace se půda kypří a plevel odstraňuje.

Nechceme-li rostliny nechati uzráti na semeno, tu poupata, která se v měsíci květnu příštího roku vyvinou, se odstraní — což nejlépe se nožem provésti dá, — čímž se vyvinují nové výhonky rostlinné na kořenu, kterých ku rozmnožení — vysazování — upotřebiti možno.

Objeví-li se květné stonky již v prvém roku, tu nutno je od straniti.

Kořen, který velmi příjemně voní a chutná a jehož se nejen v lékařství, ale i k výrobě likérů upotřebí, sbírá se a suší na podzim druhého roku. Zralých semen se též upotřebuje. Lodyhy, kterých se v cukrářství upotřebí, uřezávají se v měsíci květnu.

Cena: klgr. 75 kr.

Ve zvěroléčení upotřebí se u koní při tyfu, moru chankrovém, zastaralé prašivině; kořene andělíky při otoku břišném.

 

Léčivé rostliny v kultuře

Andělika lékařská v knize Léčivé rostliny v kultuře (Dr. Mag. Zdeněk František Klán, nakladatelství A. Reinwart, Praha 1923) strana 36

Andělika lékařská

V lékárnách používá se kořene, semen a éterického oleje.

Lat. Archangelica officinalis L., fr. Angélique, angl., šp., it. Angelica, ném. Engelwurz. Náleží do čeledi okoličnatých — Umbelliferae. —

Andělíka je rostlinou vytrvalou, domácí v horách střední a severní Evropy, kde roste na místech vlhkých, podél horských řek a potoků. Andělíka může býti velice snadno zaměněna s příbuznými rody pro jejich vzhled. Jsou to děhel (Angelica silvestris L., bolševník (Hera- cleum), sevlák (Sium), berla (Berula) a j.

Lodyha andělíky dosahuje výše 1.50—2 m, je lysá, světle zelená, ojíněná a na dolejší části často barvy fialové, je tlustá, cylindrická, dutá, po délce rýhovaná, pochvami listů zčásti objata.

Listy jsou veliké, střídavé, barvy krásně zelené, dvakráte zpeřené s lístky vejčitými a aromatické.

Naduté pochvy listové na basi řapíku jsou značně veliké, barvy růžově fialové. Listy na podzim vadnou a upadají, jakmile objeví se první mrazy, a na jaře příštího roku jsou nahrazeny listy novými. Andělíka kvete obyčejně rokem třetím od července do září. Květy sestaveny jsou do složitých okolíků, jsou malé, četné a žlutavě zelené. Plody jsou dvojnažky složené ze dvou spolu nesrostlých semen, které mají po třech silně znatelných podélně se táhnoucích žebrech.

Andělíka nachází velkého upotřebení ku přípravě éterického oleje, který se získává destilací různých částí rostliny, hlavně však semen. Tento éterieký olej je značně hledán pro výrobu likérů. Jako obchodní druh stojí na prvním místě olej český. Sto kilogramů čerstvé rostliny dává 130—150 gramů oleje. Semena dávají až 700—800 gramů oleje.

Všechny části andělíky mají charakteristickou aromatickou vůni, chuti hořké. Užívá se jí proto velice mnoho jako léku při poruchách žaludečních.

Listy sušením pozbývají značné části svých aromatických látek a nehodí se proto pro účely lékařské. Používá se jen kořene a semen.

Prášku připraveného ze semen používá se též jako prášku proti hmyzu. — Sušené listy obsahují žluté barvivo sloužící ku barvení plátna.

Andělíka je včelami velice hledána pro značný obsah nektaru ve květech, který udílí medu příjemnou balsamickou vůni.

Andělíka je pěstována téměř ve všech státech světa. Někde intensivněji, někde méně intensivně. Buď jako léčivo, nebo jako přísada do likérů nebo jako koření pro účely kuchyňské.

Pro pěstění hodí se nejlépe půda vytvořená sopečnými erupcemi, avšak daří se též velmi dobře i v půdách jiných, dobře zavlažovaných, čerstvých a s poledním sluncem. V půdách těžkých, studených, může býti přivedena do květu již rokem prvním, jestliže jí bylo popřáno dosti času k vývinu lodyhy.

Z hnojiv působí nejlépe dobře uleželá mrva chlévní. Vedle této dává též uhličitan draselný velice dobré výsledky.

Seje se na podzim v září neb na počátku října, neboť semena čerstvě sesbíraná lépe klíčí. Přes to však doba klíčení trvá průměrně čtrnácte dní neb i déle. Častokráte klíčí až příštím jarem. Semena sejí se do pařeníků, do řádek asi 15 cm od sebe vzdálených, pomocí malé pincety. Mladé rostliny přesadí se do volného pole v měsíci březnu. Je možno též síti již v červenci a vysazovati v říjnu.

V některých krajinách sejí andělíku tím způsobem, že do volného pole zapíchají kvetoucí., okolíky a nechají semena výsemeniti větrem.

Ve Francii v okolí Deux Sevres sejí se semena do pařeníků v březnu nebo v září, jakmile semena uzrála. Do volného pole přesadí se, když rostliny dosáhly asi velikosti prstu a to do vzdálenosti 50 cm až 1 m od sebe.

V krajině Clérmont-Ferrand seje se do školek umístěných v rozích pole v měsíci prosinci nebo v únoru—březnu a pikírují se. Do volného pole přesazují se rostliny v říjnu, kdy sklízí se cibule, zelí a brambory. Klade se až 80.000 kg mrvy chlévní v měsíci srpnu a kromě toho ještě jednou příštím dubnem.

K přesazování volí se počasí vlhké neb poněkud deštivé. Přesazuje-li se za suchého počasí, třeba často zalévati, aby se rostliny dobře uchytily.

Pletí je důležitou podmínkou zdárného vzrůstu. Dostatečné zalévání je vždy prospěšné. Někteří pěstitelé tvrdí, že andělika může dobře prospívat s kořeny pod vodou a lodyhou na slunci. Za přílišného sucha rostliny kvetou již.

Na podzim se půda kypří okopáváním rokem prvním.

Kultura trvá obvykle tři léta. Avšak jestliže třetím rokem se odřezávají vrcholky založené na květ, je možno rostliny zachovati pět až šest let.

Pro účely farmaceutické a lékařské sklízí se kořen a semena, avšak též velkou důležitost mají lodyhy, které se hlavně ve Francii spotřebují v cukrářství. Stonky mohou se uřezávati prvním rokem od června do srpna, avšak sklizeň tato je poměrně malá. Hlavní sklizeň stonků přichází až rokem druhým, kdy tyto jsou mnohem silnější a pro účely cukrářské hledanější. Stonky uřezávají se zrána při rose, a to tak, že hlavní stonek nechává se pokud možno nedotknutý, aby příštím rokem mohla nastati sklizeň třetí. Listy ze stonků se odřezávají a upotřebí se jich též ku přípravě cukrovinek. Odpadky slouží ku krmení dojných krav. Z jednoho hektaru sklidí se 8000—12.500 stonků upravených k prodeji, t. j. stonků zbavených listů a tenkých větviček.

Listy sklízí se před dobou květu a suší se rychle ve stínu, neboť za přístupu slunce žloutnou. Spotřeba listů je velmi malá.

Rostliny určené ku sklizni semen, neměly by býti zbavovány listů. Zpozdí-li se pěstitel ve sklizni, nastává nebezpečí, že semena sama z okollíků na zemi odpadají. Po usušení květenství, které se děje ve stínu za častého obracení, lehce se mlátí cepem, načež se semena vyčisti a ještě dodatečně dosušují. Z jednoho hektaru je možno obdržeti 1200 kilogramů semene. Jeden hektolitr semen váží 14—16 kilogramů.

Stonky, ze kterých byla odřezávána květenství, upotřebení nenacházejí.

Kořeny sklízí se v době zimní. Drogy nejlepší jakosti dávají rostliny prvního roku, z nichž ani listy ani stonky ani semena nebyla sklízena. Kořeny po vykopání očistí se z hlíny vodou, po délce rozříznou na čtyři neb i více částí a suší se na slunci. Sto kilogramů čerstvého kořene dává 25—30 kilogramů drogy. Z jednoho hektaru sklidí se 2000 kg sušeného kořene. Droga přechovává se v bednách a co možno nejdříve je třeba ji prodati ku zpracování, neboť kořen velice rychle pozbývá svých vlastností.

Kořen andělíky je velice aromatický. Obsahuje totiž velice mnoho paprskovitě seřaděných nádrží, které vyplněny jsou éterickým olejem a pryskyřicí. Během doby éterický olej prchá, zanechávaje jen hnědou zrnitou pryskyřici.

 

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Apiales - miříkotvaré
čeleď Apiaceae - miříkovité
rod Angelica - děhel
druh Angelica archangelica - Andělika lékařská

poddruhy:
Angelica archangelica subsp. archangelica - Andělika lékařská pravá
Angelica archangelica subsp. litoralis - Andělika lékařská pobřežní

 

Andělika lékařská latinsky

Angelica archangelica, Archangelica officinalis

 

Národní názvy

Česky - Czech   Andělika lékařská, andělika větší, děhel lékařský, děhyl, andělský kořen, svatý kořen, tráva andělů, anjelička, litvor, anjelika větší, evandělika, janoklika, svatodušní koření

Slovensky - Slovak   Archangelika lekárska

Anglicky - English   Garden Angelica, Angelica, Archangel, European Angelica, Norwegian angelica

Arabsky - Arabic  

Brazilsky (portugalsky) - Brazilian (Portuguese)   Angélica

Bulharsky - Bulgarian   Ангелика

Čínsky - Chinese   欧白芷 , 歐白芷 , 古当归属 , 圆当归 , chien-tu

Dánsky - Danish   Kvan, Fjeld-kvan

Esperanto   Ĝardenangeliko, Angeliko granda, Ĉefanĝela radiko

Estonsky - Estonian   Harilik kikkaputk

Faersky - Faroe   Hvonn, Heima hvonn, Bjargahvon, Heimahvon, Bjarga hvonn

Finsky - Finnish   Väinönputki, Boska, Väinönputket

Francouzsky - French   Angélique officinale, Angélique vraie, Angélique, Angelique cultivee, Archangelique officinale

Grónsky - Greenland   Kuanneq, Issulik, Kuanneq imalt., Quaralik

Holandsky - Dutch   Grote engelwortel, Engelwortel soort

Chorvatsky - Croatian   Ljekovita anđelika, europska anđelika

Islandsky - Iceland   Ætihvönn

Italsky - Italian   Angelica archangelica

Japonsky - Japanese   アンジェリカ , セイヨウトウキ

Litevsky - Lietuvių   Vaistinė šventagaršvė

Lotyšsky - Latvian  

Maďarsky - Hungarian   Orvosi angyalgyökér, Angelikagyökér, Angelikagyökérfajok, Angyalgyökérfajok

Německy - German   Arznei-Engelwurz, Echte Engelwurz, Angelika, Brustwurz, Garten-angelika, Theriakwurzel, Dreifaltigkeitswurzel, Brustwurzel

Norsky - Norwegian   Kvann, Fjellkvann, Erkeengelurt, Jol, Kvanne, Kvannegras, Kvannjol

Polsky - Polish   Dzięgiel litwor, Arcydzięgiel litwor, Angelica, Litwor

Portugalsky - Portuguese   Angélica

Řecky - Greek   Αγγελική αρχαγγελική

Rumunsky - Romanian   Angelică

Rusky - Russian   Дягиль лекарственный, Дя́гиль, Дудник, Дудник вид., Дудник лекарственный

Slovinsky - Slovenian   Zdravilni gozdni koren

Srbsky - Serbian   Anđelika, Angelika, Анђелика

Španělsky - Spanish   Angélica, Angelica archangelica, Hierba de los ángeles, Hierba del espíritu santo

Švédsky - Swedish   Kvanne, Angelika, Fjällkvanne, Änglaört

Turecky - Turkish   Melek otu

Ukrajinsky - Ukrainian   Дягель лікарський, Ду́дник ліка́рський, Дя́гиль ліка́рський, Дягіль лікарський

Vietnamsky - Vietnamese  

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.