Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Parkerovo

Jabloň Parkerovo

 

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Parkerovo

Zrání
 
Doba sklizně: od poloviny října, raději později, jinak vadne
Konzumní zralost: prosinec
Skladovatelnost: do března až června
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  je dobrý opylovač
  brzká, velmi vysoká a pravidelná úrodnost
  odolná strupovitosti
  vhodná k přepravě
   
Hlavní nedostatky jablko tlaku nevzdoruje a podléhá lehce pohmožděninám
  v suché půdě drobná jablka
  jablka lehce podléhají hnilobě, mají sklony k vadnutí
  náročná na půdu a hnojení, jinak malé plody
  vzhled plodů se rzivou slupkou
   
Plod
 
Chuť dužniny: velmi jemná, cukernatá, navinulá, okořenělá, renetovitá
Hodnocení chuti: dobrá
Vůně dužniny: nevoní
Konzistence dužniny: velmi jemná, zpočátku tuhá, křehká, chruplavá, později měkká
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: nazelenalá, pak světle žlutá, na vzduchu dost hnědne
Tloušťka a pevnost slupky: jemná, slabá
Povrch slupky: drsný, jindy hladký, matný
Barva slupky: pro jemný rezivý povlak je barvy světle skořicové, při úplném uzrání nabude plod šedozlatožluté barvy, podklad světle zelený, později žlutý, řídce a jemně tečkovaná
Velikost plodu: malý až střední, 100-150 g
Tvar plodu: kulovitý nebo lehce ploše kulovitý, ke kalichu částečně zúženého tvaru, pravidelný
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: vlhčí a chladnější, chráněná před drsnými větry
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: raději vazčí, hlubokou, úrodnou, hnojenou a vlhčí - pak dává větší plody
Intenzita růstu: silná vs. střední, později slabá
Koruna: vysoká, kulovitá nebo rozložitá, ne přílišně hustá
Plodonosný obrost: , po 2 plodech v chomáčích
Řez: časté zmlazení
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: málo až středně odolná
Mráz v době květu: odolná
Strupovitost: odolná
Padlí: středně odolná
Rakovina:  
Vadnutí: náchylná, pokud nejsou při sklizni vyzrálá
Hnití: náchylná
Otlačování plodů: náchylná
Vhodnost k transportu: pouze před uzráním velmi dobrá
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně: velká
Pravidelnost sklizně: pravidelná
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: polopozdní
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač např. pro Ontario
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači: Gdánský hranáč
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
Stromořadí: ano
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano, vyžaduje vlhký sklep
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Víno: ano
Sušení: ano
Moštování:  
Destilace:  
   
Původ
 
Země: Anglie
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda před r. 1800
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Jadernáč Parkerův, Jádrnáč Parkerův, Parker's Pippin, Pepin Gris de Parker, Parker's Pepping, Parkers Pepping, Parker's Sämling, Prasomila Parkeriana, Parker’s grauer Pepping, Parker’s Peppin, Parkerův jaderník?, Parker pepinge, Mela salvatica du Parker, Pomme Parker, Peppin gris de Parker, Pepin de Parker, Brokers Pippin, Pippin gris de Parker, Spencers Pippin, Sanct Nicolas Reinette, Reinette grise de Pfaffenhofen, Parkers grauer Pepping
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Karel Kamenický, Karel Kohout - Atlas tržních odrůd ovoce
  Karel Kamenický - České ovoce, Díl VI, Jablka
  Otto Boček - Pomologie
  Josef Vaněk - Lidová pomologie, I. díl, 100 jablek
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
  František J. Thomayer - České ovoce, Díl I.: Jablka
  Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie
   

 

 

Parkerovo (Jadrnáč Parkerův) v knize Moravské ovoce

Parkerovo

Původ a rozšíření
Jablka „koženáči“ jsou nadmíru oblíbena u každého pěstitele, zejména však u spotřebovatele, a to ovšem vším právem, neboť každá šedá odrůda má skutečně nejlepší vlastnosti. U nás se daří veškeré kožené odrůdy dobře a proto zařaděny tři nejlepší do normálního výběru našich odrůd ovocných.

Dle pojmenování bude to snad odrůda původu anglického, odkud se poznenáhla šířila po Evropě a Americe. Nyní se pěstuje ve všech končinách států, kde pěstování ovocných stromů poměry dovolují. Na Moravě se pěstuje též v zahradách i v stromořadích jednotlivě a považuje se všude pravidelně za jinou koženou renetu; správné pojmenování málokdo zná. Osvědčil se u nás dobře; ať pěstován ve tvaru kterémkoli, vždycky jest to strom zdravý a úrodný.

Poloha
Strom daří se nejlépe v krajinách vlhčích a chladnějších, v teplých a suchých polohách rodí ovoce malé a mnoho opadává. Leč ve vysokých krajích pěstován nesnese přímých drsných severních neb východních větrů; sebe výše nad hladinou mořskou pěstován netrpí tolik, jako když jest drsným větrům vystaven.

Půda
Půdu má rád vazčí, úrodnou a vlhčí, v suché a kypré půdě tak asi jako v suché poloze mívá ovoce malé.

Vzrůst
Vzrůstu jest prostředně silného, korunu tvoří vysokou, kulovitou, ne přílišně hustou, kmen slabší, však zdravý. Letorosty mívá dlouhé a tenké, temně hnědočervené barvy. List má velký, nápadně úzký, slabý, silně ozubený a na spodní straně částečně vlnatý. Plísním vzdoruje dobře a housenky jej tak nepoškozují jako odrůdy jiné. Ve školce roste přiměřeně v každém tvaru.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic, polí, k cestám a silnicím; pro vysoký vzrůst a neúhledné ovoce a pro svou houževnatost zvlášť způsobilým jest pro osazování posledních míst.

Tvar stromu
Lze ho pěstovati jako vysokokmen, polokmen, jehlanec, zákrsek keřovitý a každý jiný tvar zákrskový, při všech tvarech jest vděčný, rodí každoročně pěkně vyvinuté a úhledné plody.

Květ
V době květu není choulostivý, dobře se oplodňuje i za počasí nepříznivého.

Ovoce
Ovoce rodí prostřední velikosti, kulovitého, ke kalichu částečně zúženého tvaru; povrch má hladký, nikdy ne hranatý neb větší neb menší velikosti té neb oné poloviny znetvořený. Svým tvarem upomíná na koženou renetu podzimní a jelikož i rezivostí jsou sobě tyto odrůdy podobny, jest mnohdy těžko je od sebe rozeznati. V půdě nepříznivé zůstávají plody malé, které jest pak vůbec těžko poznati.

Kalich
Plod má kalich polootevřený neb uzavřený, dlouholistý, zelený, vlnatý; prohlubinka kalichová jest široká, mělká, hladká; neb jemně hranatá.

Stopka
Stopku mívá krátkou neb podlouhlou, tenkou, hnědou, dřevnatou a částečně vlnatou; důlek stopečný hluboký, úzký a nazelenalý. Stopka jest na stromě proti větrům svojí krátkostí a pevností dobře chráněna.

Barva
Celý plod pro jemný rezivý povlak jest barvy světle skořicové. Základní barva jest světle zelená a při úplném dozrání žlutá, leč neproniká rezivý povlak a jen málo kdy se stane, že na stinné straně prokmitne poněkud více. Při úplném uzrání nabude plod šedo-zlato-žluté barvy a liší se touto nápadně od jiných odrůd kožených.

Slupku má jemnou, slabou, která tlaku nevzdoruje a podléhá lehce pohmožděninám.

Dužnina
Dužnina jest velmi jemná, šťavnatá, na počátku tuhá a chruplavá, později měkká, barvy nazelenalé, pak světle žluté, chuti velmi jemné, cukernaté, navinulé, okořenělé. Složením svým upomíná dužnina na některé zlaté renety, jako jest ku př. jadrnáč ribstonský a j. v., a celou řadu jich svojí výbornou jakostí předčí.

Dozrání a česání
Doba zrání nastává až v prosinci a nežli počne uzrávati, jest velmi tvrdé. Po uzrání se dá držeti až do jara, jestliže bylo v pravý čas očesáno a dobře uloženo. Jako kožená jablka vůbec, tak i jadrnáč Parkerův se nemá před 10. říjnem česati, předčasně očesán propadá témuž osudu, jako všichni koženáči, totiž při nejlepším uchování zvadne, nenabude náležité chuti a ztrácí na ceně. Česati se má opatrně, jednotlivě a pozorně se donáší a ukládá do chladných sklepů na lísky ve dvou, nejvýše třech vrstvách. V zimě nutno plody častěji prohlédnouti a sebe méně otlačené neb nahnilé hned odstraniti; opatření toto jest nutné, poněvadž lehce tato odrůda podléhá hnilobě. Před uzráním se dá toto jablko dopravovati bez zvláštního obalu i na vzdálenější trhy; obyčejně se balí zplna do sudů.

Na trhu se těší téže oblibě jako všechny kožené odrůdy, ano ještě více jest ceněno pro svůj zlatožlutý nádech, jehož při úplném dozrání nabude.

Zužitkování
Zužitkovati je možno všestrannshn způsobem: jest velmi dobré jako jablko tabulové, dá se dobře sušiti, dá se z něho víno a jiné záchůvky upravovati.

Kožených jablek každoročně na trzích se nedostává; obchodníci ovocem by vysoké ceny platili za ně a proto jest nejvýš na čase, aby se jich dostatek pěstovalo. Podmínky pro pěstování všech odrůd jablek kožených, obsažených v normálním výběru, jsou v našich krajích velmi příznivé. Zejména jadrnáči Parkerovu se daří ještě dobře tam, t. j. ve vysokých polohách našich, kde již se nedaří reneta kožená podzimní, proto by se měl nejvíce rozmnožovati a rozšiřovati.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Parkerovo v Thomayerově knize České ovoce

Parkerovo

Jadrnáč Parkerův

Diel IV. 3. Luc. XI. 1. b. Hogg. III. 1. D. **†† prosinec až do května.
______________

Původ. Nejstarší zprávu, které jsme se dopátrali, podává Diel 1809, X., str. 149. a praví, že je obdržel z Anglie, kdežto Lauche, D. P. č. 24. praví, že pochází ze zahrady Londýnské společnosti, kde je na počátku tohoto století vypěstovali, a dali mu jméno kapitána Parkera. Pokud se srovnává udání toto s pravdou, lze nejlépe poznati z toho, že je Diel pěstoval dávno před rokem 1800 (viz Dielovu poznámku pod čarou). Také autorové francouzští a jiní neodporují tomu, že snad pochází z Anglie a odůvodňují to tím, že se v Anglii pěstovalo a odtud do jiných zemí rozesláno bylo. Dnes jest to rozšířené jablko a setkáváme se s ním v Belgii, ve Francii, v Německu a jinde. Kdy k nám do Čech se dostalo, nelze zjistiti, ale tolik jest o něm známo, že u nás nalezlo druhou svou vlast.

Literatura a synonyma.
Lat.: Prasomila Parkeriana.
Česky: Jad. Parkerův; jiných názvů jsme nenalezli.
1. Diel 1809, I., str. 149. Parker’s grauer Pepping a Parker’s Peppin.
2. Dittrich Syst. Handb. 1839, č. 412. Parker’s grauer Pepping.
3. Liegel Anw. 1842, č. 342. Parker’s grauer Pepping.
4. Dochnahl Obstk. 1855, č. 799. P. grauer Pepping.
5. Luc. Handb. d. Obst. I., č. 154. Parker’s Pepping.
6. Lauche D. p., č. 24. Parker’s Pepping.
7. Stoll O. u. p. Parker’s pepping, Parkerův jaderník? Parker pepinge, Mela salvatica du Parker.
8. Engelbrecht D. Apf., č. 562. P. pepping.
9. Léroy Dict. p. IV., Č. 315. Pomme Parker, Peppin gris de Parker.
10. Thomas Guide str. 120. Pepin de Parker, Brokers Pippin, Pippin gris de Parker, Spencers Pippin.
11. Mathieu uvádí: z Illustr. Handb. Zusätze č. 69.: Sanct Nicolas Reinette a z Monath. f. Pom. 1864, str. 50. Reinette grise de Pfaffenhofen.

Originály k malování zaslali nám J. Říha z Chlumce n. C. a J. Bláha z Troje.

Tvar. Jablko toto jest okrouhlé a pravidelné, nejširší místo nalézá se as uprostřed plodu, obě poloviny jsou stejně zakulacené. Jest 64—68 mm. široké a 52—55 mm. vysoké.

Kalich jest polootevřený nebo uzavřený, jest malý, zelený, zahnědlý a plstnatý, lístky kalichové jsou dlouhé, úzké, jemně špičaté. Prohlubina jest veliká a široká, pravidelná a někdy zcela plochými žebry opatřená. Příčný průřez plodu jest pravidelně kulatý.

Stopka jest tenká a dřevnatá, hnědá a skoro lysá. Prohlubina jest nálevkovitá, hluboká, široká, narezatělá.

Slupka bývá někdy hladká, jindy zase drsnatá a světle zelená, uzrálá jest zelenavě žlutá nebo žlutá, na sluneční straně jest více zlatěžlutá, zřídka lehce narudlá, největší část plodu bývá pěkně skořicově, drobounce šupinatě porezatělá. Jest řídce a jemně tečkovaná. Nevoní.

Dužnina jest zažloutlá nebo zelenavě zažloutle bílá, jest jemná, šťavnatá, renetově kořeněné, hojně navinulé, cukernaté chuti.

Jaderník jest zavřený a jen u velkých plodů bývá pootevřený, nepatrně bezosý; pouzdra jsou dosti prostranná, málo natrhaná. Jádra jsou dobře vyvinutá, prostředně veliká, podlouhle vejčitá a špičatá, tmavohnědá.

Rourka kalíšková jest nálevkovitá.

Uzrává ku konci prosince a udrží se dobře až do dubna i do května. Doporučuje se vřele pro domácí potřebu, pro trh i jako hospodářský druh. Plody nutno velmi pozdě česati, protože nedozralé plody rády vadnou.

Strom roste silně a zdravě, tvoří pěknou vysokou korunu a jest časně a velmi úrodný. Daří se mu všude a v každé poloze, v rovinách i v hornatých krajinách. V dobrých, živných půdách bývají však plody mnohem větší.

Létorosty jsou tenké a štíhlé, temně červeně hnědé, lehce plstnaté, bělavě tečkované, dřevné pupeny jsou malé a těsně přilehlé, listy jsou úzké a dlouhé, na spodu lehce plstnaté, ostře pilovité.

 

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

t

 

 

Parkerovo v knize Deutsche Pomologie

Parkerovo

Parker's Pepping

Diel IV. 3; Luc. XI. l. b; Hogg III. l. D.
**†† Prosinec, duben.

Původ a výskyt: říká se, že se vynořilo ze zahrady London Horticultural Society na začátku tohoto století (pozn.: 19.) a dostalo své jméno po kapitánu Parkerovi. Diel ho dostal z Anglie; jeho distribuce v Německu je stále velmi malá. K obecné výsadbě ji doporučilo setkání německých pomologů v Trevíru.

Literatura a synonyma:
1. Parkers grauer Pepping (van Mons, Catalogue descriptif de partie des arbres fruitiers qui de 1798 à 1823 ont formé sa collection, p. 36. No. 496).
2. Parker's Pippin (Diel, Kernobstsorten, 1809, X. S. 149).
3. Pomme Parke (André Leroy, Dictionnaire de Pomologie, No. 315).
4. Parker's Pepping (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde, No. 154).

Plod: ploché jablko, asi 70 mm široké, 50 mm vysoké; břicho sedí skoro uprostřed; plod je kolem stopky zaoblený, směrem ke kalichu se mírně zužuje.

Kalich: téměř uzavřený; Letáky zelené, vlnité, široké, dlouze špičaté; Kališní prohlubeň hluboká, široká, někdy obklopená několika slabými záhyby, které u některých plodů zřetelně probíhají přes ovoce.

Stopka: krátká, dřevnatá, sotva vystupující, nahnědlá, poněkud vlnitá; Prohlubeň stopky hluboká, úzká, obvykle silně rzivá.

Slupka: jemná, drsná v důsledku šedohnědé rzi rozprostírající se po celém plodu; Základní barva světle zelená, později žlutá, téměř celá pokrytá rzí, vzácně načervenalá, často však se zelenkavými skvrnami; Tečky četné, velké, šedohnědé; Bradavice se vyskytují zřídka.

Dužnina: žlutavě bílá, jemná, křehká, šťavnatá, s vínovou, kořenitou chutí.

Jaderník: dutá osa; Pouzdra prostorná, poněkud otevřená, obsahující vejčitá, dlouze se zužující, dobře tvarovaná semena.

Cévními svazky ohraničená část dužiny je cibulovitá, srdčitě zaoblená směrem k stopce, zužující se ke kalichu; kališní dutina nálevkovitá, hluboko klesající; Vlákna vznikající na vrcholu.

Zralost a použití: doporučeno pro stůl i restaurace; nesmí se česat příliš brzy, jinak vadne. Plody uzrávají v prosinci a vydrží do března.

Charakteristika stromu: roste bujně, tvoří krásné koruny, velmi dobře plodí a daří se mu v každé půdě; není citlivý a lze jej proto doporučit i pro výsadbu na polních cestách v drsných polohách.

Letorosty štíhlé, hnědé, jemně stříbřité, tečkované; ovocné pupeny tupě kuželovité, vlnité; dřevní pupeny špičaté, těsně přiléhající; listy kopinaté eliptické, slabě zubaté; Palisty kopinaté.

 

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Deutsche Pomologie

 

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Parkerovo osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.