Benedikt lékařský

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Popis

Benedikt lékařský, Centaurea benedicta je jednoletá nebo dvouletá bylina.

[3] Kardobenedykt je jednoletá, zřídka dvouletá rostlina z čeledi složnokvětých (Compositae). Je domácí v Asii a jižní Evropě, tu a tam se pěstuje u nás v zahradách a někdy zplaňuje.

Stonek: Načervenalý hustě pavučinatě chlupatý.
Výška: Do 60 cm.
Listy: Sytě tmavozelené podlouhlé kopinaté zubaté bodlinaté chlupaté.
Květy: Žluté s bodlinatým zákrovem.
Doba květu: VI - VII
Plody: Rýhované nažky s chmýřím na vrcholu.
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky: Sušená droga bez pachu, chuť pronikavě hořká.
Podobné druhy:
Zajímavosti:

Výskyt

Stanoviště:
Nároky: Sušší půda, slunná místa.
Výskyt:
Rozšíření: Původ ze Středomoří, Blízký Východ. V ČR pěstovaný.
Význam: Léčivá rostlina, likérnictví, kulinářství.

Obsahové látky

Silice, hořčiny, třísloviny, sliz.

Užívané části, sběr a zpracování

Nať

Nať se seřezává v rukavicích před úplným rozkvetením za suchého počasí. Suší se ve stínu do až 60°C. Vlhne a plesniví.

Plod

Sbírá se na podzim.

[3] Sbírá se buď pouze listí (folia Cardui benedicti) nebo celá nať (herba Cardui benedicti). Zboží jen z listů je daleko cennější.

Kdo pěstuje benedykt ve větším měřítku a chce získali jen zboží z listí, nesmí vysíti semena najednou, nýbrž asi ve 4 partiích, každý týden jednu. Listí se pak sklízí postupně; když se skončí poslední, je už prvá partie opět zralá k ořezávání.

Začíná se, když listové růžice dorostly značné velikosti a dříve, než vyženou květní stvoly. Listy suší se na lískách, snesou však také sušení v sušárnách (50—60°C); podržují pak obzvlášť dobře původní barvu. Uřezané růžice dorůstají rychle, v příznivém roce možno sklízeti 4-5krát. Některé firmy kupují vedle listí i stonky, a to s květy nebo i s plody. Vedle toho kupuje se ve velkém množství i semeno. Stonky je třeba sušiti vždy v sušárnách, neboť jsou příliš dužnaté. Roztrháme-li je předem, uspíšíme sušení.

Semeno se sklízí před plnou zralostí. Hlávky se utrhávají a rozkládají buď na slunci nebo na vzdušném místě k dozrání. Zralá semena sama z hlávek vylézají. Prší-li mnoho v poslední vegetační periodě, zraje semeno špatně a shnije nebo klíčí už v hlávkách. Vlhko škodí kultuře, hlavně přistoupí-li k tomu ještě chladné počasí. Rostliny zežloutnou a většinou zajdou velmi rychle.

Výnos z 1 aru odpovídá 1 kg drogy. 1 kg čerstvých rostlin dává asi 0,20 kg drogy. Za posledních deset let platili drogisté asi 2,50-3,50 Kč za 1 kg.

Benedikt lékařský - léčivé účinky

Podporuje a tonizuje zažívání - stomachikum. [2]
V malé dávce podporuje tvorbu trávících šťáv - amarum. [2]
Proti nadýmání - karminativum. [2]
Podporuje tvorbu žluče - choleretikum, cholagogum. [2]
Při nemocech jater. [2]
Při nemocech žlučníku. [2]
Dna.
Revmatismus.
Protibakteriální působení.
Protinádorové působení - cytostatikum.
Pro hojení ran a vředů - plody v obkladech [2]
Hojení ekzémů.
Zlepšení činnosti nervové soustavy.
Celkové posílení organismu. [2]
Při slabosti. [2]
Proti nespavosti. [2]
Antibiotické účinky proti mikroorganismům. [2]
Užíval se proti brucelóze. [2]
Virová onemocnění. [2]
Pásový opar. [2]
Dávidlo - pro vyvolání zvracení - větší dávky. [2]

Léčebné užití a dávkování

Užívá se v malých dávkách, které pomáhají, na rozdíl od dávek větších, z kterých nám bude zle.
Nálev z 1 čajová lžička se zaleje 0,5 l vroucí vody a nechá louhovat. Popíjí se před jídlem.

Varování

Vyšší dávky způsobují žaludeční nevolnost až zvracení.

Další využití

Bylinné likéry - Benediktinka.
Sušený žlutý květ pro přibarvování jídel.

[3] Jako droga nachází odbyt hlavně v Americe, kde prý se ho používá vedle jiného i za náhražku chmele. Benedykt je oblíbený lidový prostředek pro svou hořkost a je také součástí mnohých specialit.

Pěstování

[3] Pěstovati benedykt je výhodné. Pěkné zboží kupují drogisté rádi.

Rostlina vyžaduje mírně vlhkou ornou půdu, za hnojení se dobře odvděčí. Pole má se již na podzim hluboko zorati, dobře zpracovali a pohnojiti kravským hnojem nebo močůvkou. Na jaře musí býti ještě jednou obděláno.

Osévá se, kdy už není nebezpečí mrazů (koncem dubna nebo v prvých dnech květnových), buď ručně nebo secím strojem, a to ve vzdálenosti 30-40 cm. Při vysévání strojem je nutno předem odrhnouti štětinatý obal plodní, nebo se plody ve stroji vzpříčí. Nesmí se síti příliš hluboko a semeno se lehce zaválcuje.

Klíčí rychle a někdy vylézají rostlinky už za 14 dní. Setba se protrhává, aby jednotlivé rostliny byly asi 30 cm od sebe. Když vyrostou, okopávají se řádky a kultura se pleje; roste rychle, vytváří velké, husté růžice a nedovolí později rozrůsti se žádné pleveli.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 7, strana 461.
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 92
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 67

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Asterales - hvězdnicotvaré
čeleď Asteraceae - hvězdnicovité
rod Centaurea - chrpa

Benedikt lékařský latinsky

Centaurea benedicta, Cirsium pugnax, Cnicus benedictus

Národní názvy

  Benedikt lékařský, kardobenedykt, čubet benedikt, čubet lékařský, hořký bodlák, krasovlásek, ostropes

  Benedikt lekársky

  Blessed Thistle, Cnicus

  Cnuku

  قنطريون مبارك

 

 

  Korbendikt

  Kniko, kardo benita

 

  Karvaskaunokki

  Chardon béni

  Cnicus

  Blaženi čkalj

 

  Cardo santo

 

 

 

  Benedekfű

  Benediktenkraut

 

  Knikus benedyktyński, drapacz lekarski

  Cnicus

 

  Schinel

  Кникус

 

  Блажени чкаљ

  Cardo santo, Cnicus benedictus, Cardo bendito

  Cnicus

  Şevketibostan

  Кнік бенедиктинський

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.