Jabloň Vejlímek červený

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Vejlímek červený

Vejlímek červený (Vejlímek) v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
U našich majitelů zahrad jest jméno „vejlímek“ velmi známé a dá se z toho souditi, že jest to jablko velmi starého původu.

Jako u všech nejstarších odrůd ovocných není známo, odkud původ mají, tak také i o této odrůdě není známo, kde jest její domovina. Rozšířeno jest hlavně v chladnějších zemích střední Evropy, teplých krajů nemiluje, jinak by již bylo i v těchto více rozšířeno.

Na Moravě jest jablko velmi známo, jenom že jméno „vejlímek“ se často vyslovuje „valník“ a „velínek“. Název „vejlímek“ se používá velmi často pro jablka žlutá a to asi z toho důvodu, že se zde pěstoval a doposud pěstuje také „vejlímek žlutý“. U odborníků se nevede pod správným názvem, ti je nazývají „jablko štětínské“.

Poloha
Strom prospívá lépe v krajích hornatých, jako v nížinách a rovinách, v chladnějších polohách jest zdravější, nepodléhá tolika nemocím, jako v teplejších polohách.

Půda
Půdu žádá velmi úrodnou, hlubokou a přiměřeně vlhkou, a to z té příčiny, poněvadž vzrůstá v mohutný vysokokmen; v půdách se mu nezamlouvajících trpí velice rakovinou.

Vzrůst
Vzrůst jeho není pěkný; zpočátku roste slabě, nestejně, přes to vyvine velkou, vysokou, sploštěle kulovitou korunu, jejíž větve se schylují k zemi. Kmen tvoří též silný a korunovou kostru ne hustou. Letorosty má dlouhé, slabé, ojínělé a tmavohnědé barvy. List má velký, silný, tmavozelený, v přiměřené houšťce na letorostech nasazený.

Ve školce neroste dobře; řídící výhon jeho jest slabší a postranních větviček vyvinuje mnoho, které vyžadují častého zaštipování a odřezávání a kmenu přes pečlivé ošetřování na výšce ani síle pravidelně nepřibývá.

Stanoviště
Pěstuje se s nejlepším prospěchem v zahradách domácích, ve štěpnicích a na pastvinách. Pro silnice se pro svoji plochou a svislou korunu nehodí. Jestliže se doporučuje též pro osazování pastvin, pak se to děje z toho důvodu, poněvadž vzrůstá ve velký vysoký strom, který dosahuje vysokého stáří, a ovoce jeho před uzráním jest odporné; také jeho řídká široká koruna činí jej velmi způsobilým pro tato místa.

Tvar stromu
Vysazuje se ve tvaru vysokokmenném; pro zákrsky kteréhokoliv tvaru se nehodí.

Květ
Po vysazení na stálé stanoviště delší dobu to trvá, nežli náležitě nasadí plodonosné pupeny. Až po uplynutí 10 až 15 roků počne snad každoročně kvésti a čím více stárne, tím jest úrodnější. K jeho pravidelné úrodnosti v jistém stáří přispívá též jeho pozdní květenství a menší choulostivost květů proti chladnům.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké a velké, stejnoměrné, takže různost ve velikosti není tak nápadna jako u jiných odrůd; ani stáří stromu nemá vliv na velikost a různost plodu, neboť staré stromy, pokud jsou zdravé, přinášejí tak pěkně vyvinuté plody jako stromy mladší. Tvaru jest sploštile kulovitého neb sploštilého; čtyři i více tupých širokých hran činí často plod nepravidelným, leč nepravidelnost tato není na úkor úhlednosti jeho, naopak stává se jí charakterističtějším.

Kalich
Kalich mívá obyčejně uzavřený, dlouholistý, zelený, poněkud vlnatý, a sedí v mělké, přiměřeně široké, jemně hranaté prohlubince. Obkališí bývá dle toho, jak jest plod hranatý, více neb méně nerovné.

Stopka
Stopka jest velmi krátká, dužnatá, zelená a vězí v hlubokém, úzkém dolíčku stopečném. Na stromě drží dobře, takže i nejbouřlivější vítr ji nepoškozuje.

Barva
Základní barva plodu jest světle zelená a při dozrání žlutozelená, jest však kryta z větší části krásnou, charakteristickou karmínovou červení; na sluneční straně přechází červeň karmínová až v krvavou. Po celém plodu vyskytují se četné tečky hnědé a bělavé. U mnoha plodů viděti velké černé skvrny od plísně černé pocházející. Slupka jest jemná, hladká a při uzrání plodů mastná.

Dužnina
Dužnina jest tvrdá, jemná, velmi šťavnatá, nazelenalá, chuti navinule sladké.

Dozrání a česání
Uzrává v prosinci a při nezměněné jakosti se udrží až do května i déle. Češe se koncem září a ukládá do sklepů neb komor ovocných ve větších vrtsvách; přes zimu nevadne a zůstává šťavnaté až do konce. Patří k nejlepším vývozním jablkům, dá se dobře bez většího nákladu baliti a též na větší vzdálenosti zasílati. Na trhu jest hledáno; obchodníci ovocem je dobře znají již od dávných dob a dobrá jeho pověst do nynějška se udržela. V jarní době na trzích svojí nápadnou karmínovou barvou nápadně poutá kupující a jest ozdobou trhu.

Zužitkování
Jest to výtečné jablko tabulové, obzvláště pro toho, kdo má rád chuť dužniny pikantně kyselou. K hospodářským účelům se hodí též velmi dobře; dá se sušiti, velmi dobré víno z něho vyráběti, povidla vařiti. V kuchyni ku přípravě příkrmů se může používati od podzimku až do léta.

Tam, kde jest vhodná půda pro vejlímka, by se měla jeho kultura obnoviti a rozšířiti, ale zdá se, že, místo aby stromů této odrůdy přibývalo, jich ubývá a to asi proto, že se chybuje ve volbě jeho stanoviště.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Vejlímek červený v Thomayerově knize České ovoce

ůvod. V památkách historických ze šestnáctého století, které jsme vyhledali v archivu pražském, nalezli jsme pouze dvě jablka jmenovaná. Jest to Míšeň česká a Velímek. Jsou to tedy prastará jablka, o kterých můžeme s určitostí tvrditi, že zrodila se v naší vlasti, v zemi to, která ode dávných dob slyne jako země na jablka bohatá. Název Vejlímek zachoval nám venkovský lid, neboť bezmála veškeří pěstitelé ovocného stromoví přehlédli tento původní název a jmenovali je: Jablko štětínské červené (překlad z německého Rother Stettiner A.) Nemůžeme to připisovali netečnosti, neboť v oné, pro náš národ osudné době zapomnělo se mnoho původních českých jmen, která, neudržela-li se mezi lidem některého zákoutí naší vlasti, teprve v novější době byla nebo budou v archivech vypátrána. Jména pak, která lid udržel, během století byla namnoze valně pozměněna. Tak i náš Vejlímek. V šestnáctém století znali jablka Velímek sladký a chocholatý. Dle toho Vejlímek chocholatý jest vůbec náš Vejlímek červený, jehož kalíšek tvoří pěknou pravidelnou chocholku a z té příčiny, aby se předešlo zmatku, používáme staršího názvu Vejlímek chocholatý. (Také Štětínské jablko známe jako žluté vlašské atd. Dnes užíváme názvu „Vejlímek“.)

Autoři němečtí starší i novější, kteří používají názvu Štětínské, domnívají se, že jest as Pomořansko jeho vlastí, podle stejnojmenného města. Léroy pátral v nejstarších knihách i v Bauhinovi, v kterém Štětínské uvedeno jest, nenalezl však nic, co by tuto domněnku Němců potvrdilo a končí tím, že vlast jeho jest neznáma. Ovšem Léroy, jakož i Meyer a jiní neznali knihy pražského archivu.

Vejlímek červený pěstuje se po celých Čechách a jest všude znám a vážen. Pěstuje se však také v ostatních zemích rakouských a v Německu. V jiných zemích jest jen podružně rozšířeno.

Originály zaslali nám: Bouzek ze Žinkova (Simova), J. Mazánek z Jičínska, Pehts z Doxan, J. Thomayer z Domažlicka, Říha z Chlumecka n. C. a Maruška ze Svijan Podol.

Literatura a synonyma.
1. Latinsky: Fucigena vulgaris.
2. Praž. arch. Památky Velímek chocholatý. Amerling Dr. Karel uvádí na stránce 34. Vejlímek = Vejlumek, pův. Rheinischer Bohnapfel, což jest omyl, o kterém se svrchu zmiňujeme a který se vztahuje na strýmku.
3. Burket, Jabloň, str. 78., J. štětínské červené. Lid jmenuje je též Vejlímek červený, Kalvarůže, J. mastné, J. koláčové.
4. Sieckler V., 223., Der rothe Stettiner.
5. Diel I., str. 243., Rother Stettiner a následující.
6. Zink tab. VII., č. 55., Rother Stettiner.
7. Mayer, tab. XVI., č. 25., Rother Herrnapfel.
8. Henné, č. 16., Rother Rostocker.
9. Hirschfeld č. 48., Rother Stettiner.
10. Meyer, Rostocker A.
11. Christ str. 467., Der rothe Stettiner.
12. Dittrich str. 476., Der rothe Stettiner.
13. Liegel str. 44., Der rothe Stettiner.
14. Liegel Anweisungen, str. 50., Rother Stettiner.
15. Dochnahl č. 1167., Rother Stettiner.
16. Lucas Handb. č. 261., Rother Stettiner.
17. Stoll, oester, ung. P., Rother Stettiner.
18. Engelbrecht Deutschl. As. č. 684., Rother Stettiner.
19. Thomas Guide str. 125., Rouge de Stettin.
20. Léroy Dict. pom. IV., č. 492., Pomme rouge de Stettin.
Léroy nalezl toto jablko ještě v následujících spisech.
21. Bauhin, Historie plant. 1613 — 1650, I., str. 11.
22. Claude St. Etienne. Nouvelle instruct. 1670, str. 217.
23. Mayer Pomona franconica 1776, III., str. 102., pod jménem Vineuse rouge d’hiver.
24. Lectier d’Orléans. Cat. d. arb. 1628, str. 24., de Seigneur.
25. Mayer viz shora P. d’Adam d’hiver.
26. D’Anaberg.
27. De Hardy.
28. De Jardy.
29. De paradis ďhiver.
30. De Rostock Stettin.
31. Henri Manger System pomolog. 1780, str. 70., Rother Kaiser.
32. Thompson Catal. of fruits. 1842, str. 6., Belle Hervy a str. 38., Rostrocker Stetting rouge.
33. R. Hoog, Th. Appl. 1859, str. 266., Berliner Glas o. Boedickheimer, Rother Herrn-Zwiebel A.
34. Ch. Downing the fruits str. 41., Mat.
— Další Synonyma u Lucase Matapfel, Rother Bretigheimer, Tragamoner, Roth-apfel, rother Zwiebel a, Maler a, Rothvogel, Eisen a, u Dochnahla Roth u. sauer Breitling, Sbohmer, Rothbädemer, rother Asbacher, Rothbolg, Rother Bamberger, Kaiserkrone, Winterwollenschläger, rother Wiener, Rothwiener, Rubiner, Rohwiener, Bluth u. rothe Renete, Winter Fleiner, Späther Bleichheimer, Krautländer, Rother u. später Calvill, Calviller, rother Back, Bolzen, Sauer, rother Kirsch a, Kohl a, Schwerrother-Markt a, Seiden, Rosenwasser, Garten, Braun, Butter, Kack, rother Hart, rother Rubin, Kischle, Pomme de fér, Ferrant, Kantjes, Zippel a.
Ze Stolla oest. ung. Pom. vyjímáme.
35. Aerenthal, Verzeichniss str. 5.
36. Aerenthal, D. Kernobsts. I., str. 183.
37. Biedenfeld Hanob. II., str. 200.
38. Calver Deutschl. Obst u. B. fr. str. 47.
39. Tintelmann Die Obstb. z. II., str. 47.
40. Fischer der Obstfr. st. 173.
41. Hinkert, Handb. d. P. I., str. 347.
42. Leibitzer Proct. Handb. st. 239.
43. Liepold Taschenb. str. 406.
44. Metzger Die Kernobsts. str. 138.
45. Rössler pommono bohemica str. 32.
46. Sandtner Handb. d. Obstb. tab. VIII.
47. Schmied berger Obstb. Z. III., str. 51.
48. Scott. Orchardist London, st. 102. jmenuje je Rostocker.
49. Mathieu Nomencl. str. 122.
Kromě uvedených Witlsboth, Guly Muly, Török, Bálint, Türkischer Weinling.

Tvar. Jablko jest za normálních poměrů as 80 mm. široké a as 70 mm. vysoké, jest ploché a tupě zakončené; nejširší místo bývá u středu plodu.

Kalich jest uzavřený, hnědozelený a drsný. Lístky kalichu se v rource kalíškové sebe dotýkají, ale pak se vodorovně rozkládají a jsou velmi dlouhé. To asi zavdalo podnět k tomu, že se druhdy již nazývalo V. chocholatý.

Prohlubina kalichu jest mělká a široká. Žebra v těchto místech jsou velmi znatelná, ale zmizí úplně a nedosahují ani k polovici plodu.

Sťopka jest krátká, tlustá a hluboko zapuštěná.

Prohlubina stopky jest široká, hluboká, tupě se zakončuje a bývá rzí pokrytá.

Slupka jest hladká, mastná a lesklá, jest zelenavě žlutá a bez mála po celém plodu karmínově červená, toliko ku kalichu na strmé straně objevuje se základní zelenavá barva. Tečky červené i bílé a hnědé jsou karakteristické pro poznání plodu.

Dužnina jest světlezelenavá, až bílá, jest jemná, pevná, štavnatá, bez kořenné chuti. Za to jest však sladce navinulá a má zvláštní svou dobře znatelnou příchuť.

Jaderník jest malý s osou nevyvinutou, tak že zdá se býti otevřený. Pouzdra jsou malá, ale prostorná, s jádry velmi často nevyvinutými. Vyvinutá jádra jsou veliká a hnědá.

Rourka kalíšková jest dobře oddělená, zvonkovitá a dosti hluboká. Svazky cévné nejsou příliš znatelny.

Uzrává v listopadu a udrží se velmi dlouho do jara.

Strom roste z mládí poněkud spoře, později pak velmi dobře a daří se mu skoro v každé způsobilé půdě, proto přece miluje půdu vlhkou a v takové půdě bývají stromy trvanlivější a dorůstají ve veliké stromy s korunou rozloženou.

Jest pravidelně úrodný a jablka lze doporučiti pro tabuli i trh, pro stromořadí i sady.

Letní výhony jsou temnohnědé a tečkované. Listy jsou vejčité a nepříliš veliké. Květy jsou veliké a bílé.

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Vejlímek červený osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.