Jabloň Jadernička moravská

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Jadernička moravská

Jadernička moravská v knize Moravské ovoce

Původ a rozšíření
Celá řada odrůd ovocných povstala bez umělé pomoci nahodilým pěstováním. Před drahnou dobou, kdy ještě šlechtění ovocných stromů bylo méně známo, pěstováno mnoho stromů planých a mezi nimi se vyskytla často odrůda cenná, která dále semenem rozmnožována byla. Takovýmto způsobem asi povstala též tato odrůda. „Jadernice“, „jaderničky“ to znamená u našeho obyvatelstva na Valašsku vypěstovati strom z jádra; výrazu „semenáč“ tam neznají. Jablko toto jest bez odporu původu moravsko-valašského; v těch krajích jest velmi rozšířeno, dává se mu přednost před všemi jablkovými odrůdami, každý tamějších obyvatel je zná a obchodníci ovocem je v těch krajích zvlášť vyhledávají. Stromy tam jsou prastaré, při svém vysokém stáří zdravé a úrodné. Mimo Valašsko naše jest také značně rozšířeno v Lašsku a Kravařsku; a také v jiných krajích Moravy se s ním setkáváme. Jmenují je vedle svrchu uvedeného jména také „jablko vinné“, „vinary“ a „rozmarýnky“ (na jihu Moravy). Na Kravařsku má název správný „jaderničky“, leč německým tamějším pěstitelům toto původní pojmenování nedostačilo a nazvali je v poslední době „chroupě kravařské“ (Kuhländer Gulderling). Pod tímto názvem se uvádí v seznamech německých majitelů školek ovocných.

Poloha
Strom se daří ve všech krajích Moravy, vsadí-li se do vyhovující půdy, prospívá v krajích vinorodých i hornatých výše položených; v původním kraji Valašsku vysazen jest mnohdy na místě nepříznivým větrům vystaveném a přec se mu daří dobře; jeho tvrdé složení dřeva jest toho příčinou.

Půda
Půdu žádá především dostatečně vlhkou a vazkou; je-li zvlášť úrodná, tím ovšem mu lépe slouží, ale vezme zavděk i půdou méně úrodnou. V písčité, lehké, kypré a suché půdě se mu nedaří.

Vzrůst
Vzrůstu jest prostředního, korunu tvoří vysoce kulovitou, hustou; ve vyšším stáří nabývá koruna tvaru poněkud sploštilého, při tom však větve se přílišně nesklánějí. Kmen, jakož i větve jsou dostatečně silné, hutného složení, vzdorují tuhým zimám a nemocím. Koruna v mládí žádá do 4.—5. roku každoroční pravidelný řez a později častějšího proříznutí, aby přílišně nezhoustla; husté koruny rodí menší ovoce. Letorosty má dlouhé, slabší, rovné, tuhé a tmavohnědé barvy a poněkud ojínělé. Pupeny na letorostech jsou silné, vlnaté a vždy se dobře vyvinují. List jest prostředně velký, dlouhý, úzký, silný a lesklý; na výhonech není hustě nasazený. Ve školce roste přiměřeně, tvoří rovné, dosti silné, zdravé, hutné kmeny, avšak potřebuje střídavý řez.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích, štěpnic a polí; pro svoji přílišně košatou korunu a úhledné, lákavé ovoce se k silnicím, cestám neb na jiná veřejná místa nesází.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen a polokmen, do menších zahrad, kde by tyto dva tvary zaujaly mnoho místa, dobře se hodí též jako jehlanec neb zákrsek keřovitý. Pro jiné tvary, poněvadž rodí ovoce jen prostřední velikosti, se nedoporučuje.

Květ
Po vysazení při svém dosti dobrém vzrůstu nasazuje málo plodonosných pupenů; teprve asi v 12. roce začne kvést a rodit a pak rodí často, ale ne mnoho, což jest ve prospěch vývinu ovoce, které bývá stejnoměrně vyvinuto. V době květenství není choulostivý, květy i za méně příznivého počasí se dobře oplodňují.

Ovoce
Ovoce rodí prostřední velikosti, tvaru pravidelného, vejčitého neb i méně pravidelného, k jedné straně více sraženého; tvar tento povstává ze silnějšího vývinu jedné poloviny plodu. Od obkališí až k důlku stopečnému se táhnou tři neb i více dobře znatelných hrubých hran, které zakončují až v důlku stopečném. Tyto hrany přispívají velice k úhlednosti plodu a vyvracejí domněnku, že tato odrůda jest totožnou s jablkem rozmarýnovým tyrolským. U mnoha plodů táhne se také od kalíšku až k důlku stopečnému nápadný ostrý šev; také tuto vlastnost nemá žádná odrůda tomuto jablku podobná. Celkem jest jablko tvaru velmi krásného.

Kalich
Kalich uzavřený, hrubolistý a zelený jest v mělké, úzké, jemně neb hruběji hranaté a žebírkované prohlubince; obkališí jest nerovné pro hrany se po plodu táhnoucí. Prohlubinkou kalichovou a obkališím upomíná na jablka ovčí hubičky, a někteří obchodníci, zejména cizozemští, je tak nazývají.

Stopka
Stopku má krátkou, silnou, dřevnatou, hnědou; na stromě drží dobře a jest někdy ve velmi úzkém, jindy zas o něco širším hlubokém důlku stopečném.

Barva
Barva plodu jest bíle žlutá a jen u plodů plnému slunci vystavených vyskytuje se slabý rumělkový nádech, rozprostírající se více na spodní části k důlku stopečnému. Ostatní plody zůstanou úplně čisté, světlé barvy. Tečky, rezivost, bradavice a pod. se nikdy neobjevují. Slupku má velmi jemnou, lesklou, hebkou, zdánlivě mastnou a přec dosti pevnou, že lehce poškození nepodléhá. Přibližně jako tvar tak i barva a jemnost slupky dodává plodu velmi příjemného vzhledu. Vedle všech těchto dobrých vlastností slupky má jednu vlastnost špatnou a to jest, že podléhá lehce černé skvrnitosti. Pilný pěstitel však může tuto zameziti pilným postřikováním stromu směsí roztoku skalice modré a vápna.

Dužnina
Dužnina jest tuhá, velmi jemnozrnná, šťavnatá, barvy čistě bílé a chuti sladkonavinulé, příjemně okořenělé; při své jemnosti netrpí tlakem, lehce nehnědne ani nehnije.

Dozrání a česání
Uzrává v říjnu a udrží se do května. Češe se koncem září, opatrně, jednotlivě a ukládá do sklepů ve dvou, nejvýše třech vrstvách na lísky. Tříditi se dá lehce, jelikož různost velikosti plodu není velká; dostačí, když jest na tři neb čtyři velikosti roztříděno. Tříditi se má vždy, poněvadž za plody I. a II. jakosti možno utržiti slušné obnosy. V přibližně vlhkém sklepě přes zimu uložené nevadne a nemoučnatí, zůstává svěží a šťavnaté až do května.

Jest to vývozní jablko prvé třídy; každou sebe delší dopravu dobře snáší.

Zužitkování
Plody I. a II. jakosti balí se jednotlivě do papíru hedvábného, prokládají barevnými odstřižky jemného papíru a zasílají se v bedničkách neb úhledných košících. III. neb IV. jakost se může zasílati v sudech a koších. Na trhu jest velmi hledáno, ačkoliv jest zřídka zastoupeno, poněvadž obyčejně je obchodníci skoupí v zahradách a vyvezou. Plody na naší reprodukci jsou vyžádány od jednoho obchodníka, který dovolil je vzíti z hromady z rozsáhlé zahrady. Též pěstitelé ponechávají si pro vlastní potřebu větší část této odrůdy v domácnostech.

Zužitkovati se dá všestranně; jako ovoce tabulové jest neocenitelné, neboť při své nezměněné znamenité jakosti se může požívat od podzimku až do května; poněvadž jest velmi šťavnaté, cukernaté a navinulé, dá mnoho výborného vína; sušiti se může a povidla se z něho upravují.

Jadernička moravská, jako náš originál, má pro nás dalekosáhlý význam a jest jen litovati, že již dříve nebyly šířeji seznány znamenité vlastnosti jablka tohoto a nerozmnožovalo a nepěstovalo se v takovém množství, jak toho zasluhuje. Nejenom v původním jejím kraji, nýbrž po celé Moravě, kde tomu půda dovoluje, by se mělo pěstovati ne ve statisících, nýbrž v millionech, jako hlavní odrůda zemská.

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Jadernička moravská osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.