
Fotografie
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy
Jírovec maďal (kaštan koňský), Aesculus hippocastanum, je mohutný opadavý listnatý strom z čeledi mýdelníkovitých, Sapindaceae (dříve jírovcovitých, Hippocastanaceae). V současnosti patří k nejoblíbenějším stromům v městských parcích a alejích.
[3] Tento mohutný strom s velkou, stinnou korunou je domácí v horách Balkánu (sev. Řecko, Thesalie, Bulharsko), odkud byl zaveden do kultury koncem šestnáctého století a zdomácněl ve střední Evropě v stromořadích a sadech. Patří do skupiny jírovcovitých (Hippocastanácae).
Kmen: Přímý a mohutný s tmavošedou až hnědošedou borkou, která se ve stáří odlupuje v nepravidelných šupinách. Koruna je hustá, široce kulovitá až vejčitá. Letorosty jsou tlusté, šedohnědé, s nápadnými velkými pupeny, které jsou silně lepkavé.
Výška: 20–30 m
Listy: Vstřícné, dlouze řapíkaté, dlanitě složené z 5–7 lístků. Jednotlivé lístky jsou obvejčité, na okraji pilovité, na vrcholu náhle zašpičatělé. Mohou dosahovat délky až 25 cm. Na podzim se barví do žlutooranžova až hněda.
Květy: Sestaveny ve vzpřímených, bohatých, až 30 cm dlouhých koncových latách (hroznech). Květy jsou souměrné, barvy bílé s žlutými skvrnami, které se po opylení mění na červené. Jsou silně nektarodárné.
Doba květu: V
Plody: Masitá, kulovitá, ostnitá zelená tobolka o průměru až 6 cm. Po dozrání puká třemi chlopněmi a uvolňuje 1–3 velká, lesklá, tmavohnědá semena s velkým šedobílým pupkem – kaštany.
Doba zrání plodů: IX–X
Kořenová část: Mohutný kůlový kořen s rozsáhlou sítí silných postranních kořenů, které stromu zajišťují velkou stabilitu i v dospělosti.
Jiné znaky: Semena mají hořkou, svíravou chuť a jsou pro člověka za syrova mírně toxická. Nyní jsou stromy často napadány invazním škůdcem klíněnkou jírovcovou, která způsobuje předčasné hnědnutí a opad listů během léta.
Podobné druhy:
Jírovec pleťový, Aesculus carnea, má květy růžové až červené a plody jsou téměř bez ostnů.
Kaštanovník jedlý, Castanea sativa, má listy jednoduché (ne složené) a jeho plody jsou jedlé ořechy v hustě ostnitých číškách.
Zajímavosti: Lidově se mu říká „kaštan“. Do Evropy byl přivezen v 16. století z Balkánu. Přívlastek „koňský“ vznikl podle toho, že Turci plody používali jako lék pro koně na dušnost. Dnes je nepostradatelnou surovinou ve farmacii pro výrobu gelů na křečové žíly.
Stanoviště: Parky, zahrady, aleje podél cest, návsi a městská zeleň. V lesích se vyskytuje jen výjimečně jako vysazený druh.
Nároky: Vyžaduje hluboké, humózní, čerstvě vlhké a živinami bohaté půdy. Daří se mu na slunci i v polostínu. Je citlivý na zasolení půdy u silnic.
Výskyt: Velmi hojně pěstovaný po celém území ČR, od nížin až do podhůří.
Rozšíření: Původem z hor Balkánského poloostrova (Řecko, Albánie, Bulharsko). Nyní rozšířen po celé Evropě a v Severní Americe.
Význam: Léčivá rostlina (semena, květy), okrasná dřevina, dřevo (truhlářství), potrava pro lesní zvěř.
Hlavní účinnou látkou je směs triterpenových saponinů zvaná aescin. Dále obsahuje flavonoidy (kvercetin, rutin), kumariny (eskulin, fraxin), třísloviny, škrob (v semenech až 50 %), tuky a minerální látky.
[3] Kůra obsahuje glykosid aeskulin a značně třísloviny. V květech je vedle třísloviny ještě cukr a sliz a zvláštní látka (cholin). Chutnají slabě nasládle. Plody mají značný obsah škrobu (až 18%) a saponinu. Chutná hořce a je, stejně jako kůra, téměř bez zápachu.
Sbírají se plně zralá semena (Semen hippocastani) po vypadnutí z tobolek v září a říjnu. Musí být lesklá, nečervivá a bez plísní. Dnes se z nich průmyslově vyrábějí extrakty pro léky na žilní nedostatečnost, hemoroidy a otoky.
Sbírají se jednotlivé květy bez stopek nebo celá květenství (Flos hippocastani) v květnu. Květ se sbírá za suchého počasí a suší ve stínu. V lidovém léčitelství se používají k výrobě tinktur pro zevní potírání při revmatismu a bolestech kloubů.
Méně často se sbírá mladá kůra (Cortex hippocastani) z hladkých větví na jaře nebo listy v létě. Mají svíravé účinky a dříve se užívaly při průjmech, nyní se využívají zřídka.
Semena se suší nejprve na vzduchu a poté se mohou dosušit umělým teplem do 60 °C; musí se často obracet, aby nezplesnivěla. Květy a listy se suší rychle ve stínu, aby si zachovaly barvu. Kůra se suší na slunci nebo v sušárně. Skladování vyžaduje suché a větrané prostory.
[3] Sbírají se opadávající květy (flores Hippocastani) v květnu a kůra (cortex Hippocastani) s 3-5 letých větví na jaře.
Jádra jírovcová některé drogistické firmy rády kupují. Suší se nejlépe v sušárně nebo v pecích. Kůra má se sušiti pokud možno rychle na slunci nebo v sušárně; při sušení zapáchá poněkud po čpavku. Leckdy jsou požadovány i listy (folia Hippocastani).
Proti hemoroidům.
Při bércových vředech.
Posiluje
arteriovenózní spojky (propojení žíly s tepnou).
Brání vzniku otoků.
Zvyšuje rychlost krevního oběhu.
Stimuluje funkci nadledvinek.
Usnadňuje odkašlávání, zlepšuje rozpouštění hlenů a také vykašlávání jako expektorans.
Při zánětech dýchacích cest.
Při městnání provázeném křečovými žilami.
Periferní poruchy prokrvení.
Posttrombotický syndrom.
Cévní mozkové poruchy.
Raynadova choroba.
Svíravý prostředek pro srážení bílkovin, odborně adstringentium.
Antirevmatikum proti revma.
Antikoagulans tj. prostředek proti srážení krve.
[3] Kůra sloužila dříve místo kůry chininové v lidovém lékařství jako lék proti úplavici, střídavce, katarrhům a zevně na vředy. Aeskulin nahrazoval dříve chinin. Výtažku užívá se v lékařství dosud.
2-3 čajové lžičky sušených květů se přelijí 250 ml vroucí vody a nechá se 15 minut louhovat. Před pitím scedíme.
[3] V Itálii upotřebuje se dosud kůry technicky k barvení. Ze škrobové mouky dá se péci chléb, když je předem zbavena zvláštním způsobem vodou, obsahující sodu, hořkosti. Plody (fructi Hippocastani) slouží za krmivo dobytku, obzvláště vepřům a ovcím. Dodávají masu dobré chuti. V některých krajinách dávají se rozemleté plody koním proti kašli.
[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 5, strana 161
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 190
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 8
říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Sapindales - mýdelníkotvaré
čeleď Sapindaceae - mýdelníkovité
rod Aesculus - jírovec
Aesculus hippocastanum, Aesculus asplenifolia, Aesculus castanea, Hippocastanum aesculus, Pawia hippocastanum
Jírovec maďal, kaštan koňský, kaštan, koňský kaštan, jírovec obecný
Pagaštan konský
Horse-chestnut, European Horse Chestnut, Common Horsechestnut, European Horsechestnut, Horse Chestnut, Conker tree
كستناء الحصان
Конски кестен
欧洲七叶树
Almindelig Hestekastanje, Heste Kastanie
Hipokastan, ĉevalkaŝtanarbo, ĉevalkaŝtanujo, Hipokaŝtano
Harilik hobukastan
Hevoskastanja, balkaninhevoskastanja
Marronnier commun, marronnier d'Inde, marronnier blanc, châtaignier de mer, marronnier faux-châtaignier, marronniers des chevaux, châtaignier des chevaux
Witte paardenkastanje
Divlji kesten
Hrossakastanía
Ippocastano, castagno d'India
セイヨウトチノキ
Paprastasis kaštonas
Parastā zirgkastaņa, zirgkastanis
Közönséges vadgesztenye, vadgesztenyefa
Gewöhnliche Roßkastanie, Gewöhnliche Rosskastanie, Gemeine Rosskastanie, Weiße Rosskastanie
Hestekastanje
Kasztanowiec zwyczajny, kasztanowiec biały
Castanheiro-da-índia, castanha-da-índia
Ιπποκαστανέα
Castan sălbatic, Castan porcesc
Конский каштан обыкновенный
Navadni divji kostanj
Дивљи кестен
Castaňo de Indias, falso castaño
Hästkastanj
At kestanesi
Гіркокашта́н звича́йний, Кінський каштан звичайний
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.
