Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Knížecí zelené

Jabloň Knížecí zelené

 

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Knížecí zelené

Zrání
 
Doba sklizně: konec září až polovina října
Konzumní zralost: koncem ledna až koncem března
Skladovatelnost: do května až srpna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  jablko nevadne a nehnije
  jedno z nejlepších jablek k uchování pro léto
  nenáročná na půdu
  hodně odolná vůči mrazu, větru i chorobám
  nepotřebuje postřiky
  je dobrý opylovač
   
Hlavní nedostatky jablko choulostivé na otlačení
  plody nepříliš vzhledné
   
Plod
 
Chuť dužniny: mírně kyselá až navinule sladká, osvěžující
Hodnocení chuti: podprůměrná až velmi dobrá
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: hutná, přece jemná, chruplavá, po úplném uzrání až rozplývavá
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: bílá se zeleným nádechem
Tloušťka a pevnost slupky: slabá, velmi jemná
Povrch slupky: lesklý a mastný
Barva slupky: zelená, později, po 2–3 měsících skladování, žlutozelená, na sluneční straně někdy světle červenohnědé líčko
Velikost plodu: střední až větší, 5-7 cm
Tvar plodu: kulovitý, mírně sploštilý nebo vyvýšený
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: libovolná, kromě nejdrsnějších, slunná poloha nebo částečný polostín
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: libovolná, i písčitá a suchá, průměrná i chudá, nejlépe slabě kyselá (ideální pH 6,2-6,7)
Intenzita růstu: bujná, později ochabne
Koruna: vysoce kulovitá až kulovitá, později sploštělá, široká
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: vysoce odolná
Mráz v době květu:  
Strupovitost: mírně odolná
Padlí: dost odolná
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Mšice: odolná
Otlačování plodů: náchylné
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu: žádné
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký vs. pozdní
Výše sklizně: hojná
Pravidelnost sklizně: poměrně pravidelná
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: poloraná
Klíčivost pylu: je dobrý opylovač
Požadavky: částečně samosprašná, potřebuje opylení hmyzem - včelami
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování: ano
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
Stromořadí: ano
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace: ano
Víno: ano
Sušení: ano
Moštování:  
Destilace:  
Hospodářské účely: ano
   
Původ
 
Země: Německo vs. Balkán
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: velmi stará odrůda, objevena koncem 18. století v zahradě paláce v německém Koblenzu
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Grüner Fürstenapfel, Grüner Fürsten-Apfel, Pomme de Prince verte, Zelené knížecí, Książęce Zielone, Kempes Pauliner (nesprávně), Pomme de Prince, Prince Verte, Pomme Prince Verte, žemlové, srčika slavonská, slavonská srčika, skelné zelené, srčík, srdčík, Fejedelmi zöld alma, Mela principesca verde, Glasapfel
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  František J. Thomayer - České ovoce, Díl I.: Jablka
  Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie
   

 

 

Knížecí zelené (Jablko zelené knížecí)
v knize Moravské ovoce

Knížecí zelené

Původ a rozšíření
Na mnohá naše místa veřejná, pro ovocnářství způsobilá, jest nutno voliti odrůdy méně úhledné a lákavé, nemají-li býti vystaveny přílišnému poškozování. Zařaděno tedy do normálního výběru odrůd ovocných pro české kraje na Moravě několik odrůd, které by měly výše uvedené vlastnosti а k těm patří také jablko zelené knížecí.

Jablko toto se pěstuje mnoho v pobalkánských zemích, z čehož se dá souditi, že asi tam má též svůj původ. Tuto domněnku utvrzuje ještě také okolnost, že v Chorvatsku, Slavonsku a vůbec v sousedství těchto zemí se pěstuje ve velkých rozměrech jablko velmi podobné zelenému knížecímu jablku pod názvem ,,srčíka“. Není tedy možnost vyloučena, že „srčíka“ má svůj původ od „knížecího“ neb naopak.

Na Moravě se pěstuje mnoho, zejména oblíbeným se stalo na Vyškovsku v okolí Pustiměře; jsou tam stromy velmi staré a od dávných dob považováno v tomto kraji za jablko nejlepší. Tím jest dokázáno, že jest to odrůda velmi starého, snad slovanského původu.

Poloha
Strom se daří ve všech u nás se vyskytujících polohách, vyjímaje nejdrsnější vysoko položená místa proti přímým severním větrům vystavená, kde již vůbec žádná jabloň se nedaří.

Půda
V půdě není vybíravým; daří se v půdě lehké, písčité a sušší i v půdě těžší a vazčí.

Vzrůst
Vzrůst stromu jest živý, zejména z mládí roste dobře, v pozdějším stáří pro svou přílišnou úrodnost ve vzrůstu ochabne, leč jest při tom vždy zdravý. Korunu tvoří kulovitou, která v pozdějších letech pod tíhou každoroční úrody poněkud klesne a nabývá tvaru sploštělého. Kmen, jakož i celá kostra koruny jsou houževnaté, vzdorují dobře mrazům a nemocem. Letorosty vyvinuje četné, dlouhé, silné, vlnaté a barvy světlé. List jeho jest přiměřeně velký, pevný a hustý. Ve školce roste bujně a tvoří rovné kmeny, na svou výši přiměřeně silné.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích a otevřených; zvlášf způsobilým jest pro vysazování podél cest a silnic a do polí; jeho lehká, z mládí vyšší koruna, zdravý vzrůst a neúhlednost ovoce jsou vlastnosti, které je činí pro tato místa způsobilým.

Tvar stromu
Pěstuje se, možno říci výhradně, jako vysokokmen, jelikož nemá vlastností, které od zákrsků požadovány bývají.

Květ
Kvete snad každoročně bohatě, květy má velmi otužilé proti vlhku i chladnu.

Ovoce
Ovoce rodí prostředně velké, tvaru kulovitého, sploštilého a v některých případech i vyvýšeného, bez jakýchkoliv hran.

Kalich
Kalich jest uzavřený, vlnatý, v mělké, poněkud žebírkovaté prohlubince.

Stopka
Stopka jest krátká neb polodlouhá, slabá neb silná, dřevnatá, a vězí v hlubokém, orezivělém důlku. Stopka drží dobře na stromě a proto lze tuto odrůdu i do větrných poloh vysazovati.

Barva
Slupku má slabou, velmi jemnou, při úplném uzrání lesklou a mastnou, barvy zelené, později žlutozelené. Na sluneční straně bývají některé plody světle zahnědlé barvy.

Dužnina
Dužnina jeho jest hutná, přec jemná, chruplavá, později, při úplném uzrání až rozplývavá. Chuť má příjemně sladkokyselou, jak náš lid říká „kyselkavou“. Kyselkavost ta není však nijak nepříjemná, naopak jest velice lahodná. Před uzráním, zejména pokud jsou plody na stromě, jest dužnina odporně kyselá, drsná, a to právě činí tuto odrůdu tak dobře vhodnou pro vysazování na veřejná místa.

Dozrání a česání
Přesně určiti dobu uzrání tohoto jablka jest dosti těžko, neboť uzrává buď dříve neb později na jaře, závisí to od povětrnosti předcházejícího léta. Jsou případy, že uzrává již koncem ledna neb počátkem února anebo až koncem března. Ovšem že při tomto rozdílu doby uzrání hraje též nemalou úlohu způsob přezimování. Nechť již doba uzrání se dostavuje v tu neb onu dobu, jest to vždy jablko velmi trvanlivé; přiměřeně uloženo dá se dobře držeti až do srpna, aniž by vadlo neb hnilo. Mnohé odrůdy jablkové, které též dlouho do léta vydrží, ztrácejí v poslední době značně na chuti a jemnosti, kdežto toto jablko až do konce svoji pikantnost podrží; proto možno je nazvati jedním z nejlepších jablek k uchování pro letní dobu.

Česati se musí opatrně, aby jemná slupka nárazem neb tlakem netrpěla; sebe menším tlakem povstanou hnědé skvrny a jablka se stávají velmi neúhlednými. V komoře ovocné se ukládá v několika vrstvách na zadnější lísky. Na trzích v jarní době se dobře platí a proto je obchodníci dobře znají a dlouho uchovávají, aby je dobře zpeněžili.

Zužitkování
Na trzích se kupuje jako jablko stolní, leč dá se i k jiným účelům použíti, na př. pro úpravu moučných příkrmů, výrobu vína, i pro sušení se hodí. Ať se ho používá jakýmkoliv způsobem, musí se tak díti až k jaru, když uzrává, neboť před uzráním jest velice kyselé.

Zelené knížecí jablko trpí v některém roce skvrnitostí, což však nesmí býti příčinou, aby se nepěstovalo ve větších rozměrech. Uváží-li se skromnost stromu, pak jakost ovoce, zajisté že jest oprávněno, když se ku všeobecnému pěstování doporučuje.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Knížecí zelené v Thomayerově knize České ovoce

Jablko knížecí zelené

Jablko knížecí zelené

Diel VII. 1. Luc. XV. 1. b. Hogg III. 1. A. v zimě — do léta
______________

Původ. Zprávy francouzské o původu tohoto jablka pocházejí z pramenů německých, a tyto neobsahují nic bezpečného o jeho původu. Na konci minulého a na počátku tohoto století pěstovali v Německu ještě jiné jablko, které též jmenovali „knížecím“, viz na př. Sieckler Teutsch. Obstg. IV. str. 25. a tak i o Dielovi bylo zjištěno Oberdieckem, že popisoval Kempes Pauliner, jehož popis hodí se na naše knížecí jablko. Jablko knížecí zelené, které se u nás pěstuje, liší se co do barvy i co do velikosti od oněch v dřívějších dobách popisovaných a srovnává se dobře s popisem pozdějších autorů knížecího zeleného = Pomme Prince verte = Grüner Fürsten-A. Naše jablko jest totéž, které uvádí Stoll. Oest.-ung. Pom. a jež česky jmenuje žemlové a srčika slavonská. Jménem slavonská srčika otvírá se nám nový směr, jímž pátrati lze po původu tohoto jablka. V tom podporuje nás poznámka starého českého pomologa Rangheriho, jakož i zpráva zaslaná nám panem T. Čermákem, který pojmenoval plod nám zaslaný synonymem srdčík (bulharské jablko). Dle Stolla pěstuje se v zemích slovanských (ve Štýrsku a jinde), a to vše utvrzuje nás v domněnce, že jest to jablko slovanského původu, které později do Německa, dle všeho i do Koblence zavezeno bylo, neboť odtud obdržel Diel své rouby. V Čechách pěstuje se rovněž, ne sice proto, že by to bylo jablko první jakosti, spíše proto, že se mu u nás dobře daří, že vydrží do doby, kdy jiných jablek již není a že jest úrodné. Na Balkáně jest hojně rozšířeno, a i to svědčí o jeho slovanském původu.

Literatura a synonyma. Lat.: Fucigena succosa. 1. Burket, Jabloň II., str. 55. knížecí zelené, skelné zelené, srčík, srdčík (názvy tyto nemají nic společného s jablkem serczika). 2. Stoll. Oester.-ung. Pom. Grüner Fürstenapfel, žemlové, srčika slovanská, Fejedelmi zöld alma, Mela principesca verde. 3. Sieckler T. Obstg IV., str. 25. Der Fürsten-Apfel, Pomme de prince jest zcela jiné jablko. 4. Dittrich, Syst. Handb. 1839, I., č. 494. Grüner Fürsten-A. 5. Diel I. (1799), str. 232. Grüner Fürsten-A. a Glasapfel. 6. Christ. Handb. d. Obstg. 1817, č. 157. Der Fürstenapfel. 7. Liegel. Anweis. 1842, č. 56. Grüner Fürsten A. 8. Josst. Obstk. str. 125. Grüner Fürsten-A. 9. Ill. Handb. č. 450. (sazeč omylem vysadil č. 456.) Grüner Fürsten-A. 10. Lauche D. P. č. 12. Grüner Fürsten-A. a opisuje s Oberdieckem Dielovo jablko Kempes Pauliner. 11. Léroy Dict. d. P. č. 352. Pomme de Prince verte. 12. Doehnahl Syst. Aepfel. 1855. Grüner Fürsten-A. 13. Mathieu Nomcl. str. 57. Grünner Fürsten-A. Z toho patrno, že má knížecí zelené toliko slovanská synonyma.

Originály naše zaslali nám Tom. Čermák z Budějovicka, K. Šiman ze Šumavy a z ovocné výstavy v Praze 1891.

Tvar. Jest to ploché, úhledné jablko, které mívá za našich normálních poměrů 70 mm. šířky a 60 mm. výšky. (Němečtí autorové kreslí mnohem větší plody.) Nejširší místo nalézá se uprostřed plodu, ke sťopce se pravidelně zaokrouhluje a ke kalichu kulatě súžuje.

Kalich jest uzavřený s lístky šedozelenými širokými a přehnutými. Prohlubina jeho není značná, jest žebrovaná, a žebra rozbíhají se po plodu v podobě vyvýšenin.

Sťopka jest krátká, tlustá a sedí v nepříliš široké, ale dosti hluboké, nálevkovité a rezaté prohlubině.

Slupka jest hladká, lesklá, z počátku bledozelená, a teprve v zimě, když zraje, stává se světle žlutou, ale pak prozírá zeleň velmi patrně. Na výslunní straně bývá poněkud načervenalá a po celém plodě hvězdovitě zelenými skvrnami tečkovaná.

Dužnina jest bílá a poněkud nazelenalá, jest pevná, jemná a velmi hutná (jest jedno z poměrně nejtěžších jablek), jest velmi šťavnatá, chuti nakyslé a slabě vonné, za to však občerstvující.

Jadérník leží uprostřed plodu, jest poměrně dosti malý a skoro uzavřený. Pouzdra jsou malá, sevřená, a stěny jejich tlačí se na hnědá jádra.

Rourka kalíšková jest dosti veliká, zvonkovitá a končí rourkou, která se zdá zabíhati až k jadérníku.

Uzrává teprve k vánocům, ale pak udrží se až do léta a dobře uschované po celý rok, aniž by vadlo.

Strom roste velmi bujně, není choulostivý a daří se mu v každé k pěstování ovocných stromů vhodné půdě; jest velmi úrodný i v drsných polohách. Tvoří vysokou kulatou korunu.

Létorosty jsou silné, hnědé, místy lesklé, místy plstnaté a hojně tečkované. Plodonosné pupeny jsou vejčité a tupé, dřevné pupeny jsou špičaté a přilehlé. Listy jsou veliké, špičaté, velikými a tupými zuby lemované.

Květy jsou malé a na zevní straně růžové.

Doporučuje se do stromořadí.

 

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

t

 

Knížecí zelené v knize Deutsche Pomologie

Knížecí zelené

Grüner Fürstenapfel

Diel VII. 1; Luc. XV. 1. b; Hogg. III. 1. A.
†† Leden - léto.

Původ a výskyt: bylo pěstováno již na konci minulého století ve volební zahradě v Coblenz. Na 7. setkání německých pomologů v Trevíru v roce 1874 bylo zařazeno mezi 50 jablek doporučených k obecnému pěstování.

Literatura a synonyma:
1. Grüner Fürstenapfel (Diel, Kernobstsorten, 1799, I. S. 232).
2. Kempes Pauliner (Diel A—B IV. S. 131).
3. Prince Verte (André Leroy, Dictionaire de pomologie No. 352).
4. Grüner Fürstenapfel (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde No. 456).

Plod: středně velké, asi 70 mm široké, 60 mm vysoké jablko s plochým vrcholem; břicho sedí uprostřed a ke kalichu se trochu více snižuje; jedna strana je někdy rozvinutější než druhá.

Kalich: uzavřený; Letáky dlouhé, špičaté, vlnité, vzpřímené a skloněné k sobě; Kališní prohlubeň široká, prostorná, obklopená slabými záhyby, které se nenápadně rozprostírají nad plodem.

Stopka: krátká, často delší, dřevnatá, hnědá, poněkud vlnitá; Prohlubeň stopky hluboká, úzká, jemná a s málo vyzařující rzí.

Slupka: jemná, lesklá, na loži vláčná, od stromu světle zelená, později žlutavě zelená, na slunečné straně velmi slunné plody s červenohnědým nádechem; Tečky jemné, rozptýlené, nazelenalé, nahnědlé v červené barvě; cítit slabou vůni.

Dužnina: zelenavě bílá, jemná, pevná, šťavnatá, s osvěžující, velmi jemně kyselou chutí.

Jaderník: dutá osa; Pouzdra velká, otevřená, rozpukaná, obsahující dobře vyvinutá, podlouhle vejčitá, dlouze špičatá, světle hnědá semena. Část dužniny ohraničená nazelenalými cévními svazky je vysoce cibulovitá, směrem ke stopce zaoblená, ke kalichu se jemně zužuje; Kališní trubice krátká, tyčinky vycházející uprostřed.

Zralost a využití: velmi cenné a trvanlivé jablko pro hospodářství; uzrává v lednu a trvá dlouho do léta.

Charakteristika stromu: roste velmi silně, je zdravý, není citlivý, stejně dobře prospívá v každé půdě, tvoří krásné kulovité koruny a je velmi úrodný. Důrazně se doporučuje pro drsná místa a severní oblasti pro výsadbu u silnic a venkovských cest.

Letorosty silné, vlnité, hnědé, stříbřité, početné a silně proražené; květní pupeny vejčité, tupé, vlnité; Listové pupeny špičaté, těsně přiléhající; Listy velké, široce vejčitě kopinaté, na bázi a špičce se zužující, hluboce a tupě zubaté, na povrchu tmavě zelené, na spodní straně slabě vlnitě šedé; Palisty lineární.

Jak Oberdieck správně poznamenal, ovoce se vyznačuje svou zvláštní těžkostí.

 

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Deutsche Pomologie

 

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Knížecí zelené osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.