Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Kasselská reneta

Jabloň Kasselská reneta

 

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Kasselská reneta

Zrání
 
Doba sklizně: říjen, co nejpozději!
Konzumní zralost: únor až březen
Skladovatelnost: do dubna, května až srpna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  odolná mrazu
  dlouhá skladovatelnost
  nenáročná na půdu
  brzká a hojná plodnost
   
Hlavní nedostatky silně náchylná ke strupovitosti
   
Plod
 
Chuť dužniny: odporně kyselá, trpká, pak sladká, navinulá, příjemně okořenělá
Hodnocení chuti: průměrná až dobrá
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: zpočátku tvrdá a později křehká, pevná, pak měkká, jemná, kyprá
Šťavnatost dužniny: šťavnatá
Barva dužniny: zelenobílá, pak nažloutlá
Tloušťka a pevnost slupky:  
Povrch slupky: hladký, lesklý, někdy poněkud drsný, nemastný
Barva slupky: zelená až zelenožlutá, později zlatožlutá, karmínovou červenou překrytá, s pruhováním, tečky, drobná rzivost
Velikost plodu: středně velká až velká
Tvar plodu: kulovitý nebo částečně sploštile kulovitý, žebra nepatrná
   
Strom
 
Pěstitelská oblast: střední polohy, ale i drsné
Vhodná nadmořská výška: do 600 m. n. m.
Půda: libovolná, raději vazčí
Intenzita růstu: zpočátku bujná, později slabší
Koruna: středně velká až vysoce kulovitá, rozvětvená
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz: odolná
Mráz v době květu:  
Strupovitost: silně náchylná
Padlí: středně náchylná
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu: ano
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti: brzký
Výše sklizně: velmi hojná
Pravidelnost sklizně:  
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: pozdní
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování: ano
Kuchyňské zpracování:  
Konzervace:  
Víno: ano
Sušení: ano
Moštování: ano
Destilace:  
Stromořadí: ano
   
Původ
 
Země: Německo nebo Holandsko
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda ze začátku 19. století nebo starší
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Kasselská reneta velká, Reneta Kasselská, Reneta kasselská velká, Grosse Kasseler Renette, Doppelte Casseler Renette, holandská reneta, Reinette de Caux, Prasomila hollandica, Die holländische Goldreinette, Wahre holländische Renette, Grosse Casseler Renette, Grosse Casselerreinette, Grosse Casseler Reinette, Grosse Renette de Cassel, Double Renette de Cassel, Reinette dorée de Hollande, Große Kasseler Renette, Reinette Parmaine, Reinette piquée, Dutch Mignonne, Deutsche Gold-Renette, Duitsch Mignonne, Golden Renette, Pomme de Laak, Pater noster Apfel, Paternoster Apfel, Christ’s Golden Reinette, Reinette d’Or, Reinette Parmaine rouge, Croft Angry, Rawle’s Reinette, Reinette Imperatrice, White Dutch Mignonne, Holländische Goldrenette, R. Herbstgold (chybné), R. Kron (chybné), Würtemberger (chybné), Muscat (chybné), piquirte (chybné), gestreifte (chybné), Prinzen (chybné), Dörrel’s (chybné), französische (chybné), gelbe (chybné), Casseler Reinette, Copmanthorp Crab, Holländischer Goldströmling (chybné), Gernsbacher (chybné), Winterhebeling (chybné), gestreifter Würzapfel (chybné), edler grosser Weina (chybné), Streifa (chybné), Holländer (chybné), grosser holländ (chybné), Peping (chybné), Dutch Minion (chybné), Edle Prinzessin (chybné), Grosse Reinette de Cassel, Grosse Kasseler Reinette, Holländische Gold-Reinette
   
Podrobný popis František Suchý - Moravské ovoce
  Antonín Dvořák, Jiří Vondráček - Malá pomologie 1, Jablka
  František J. Thomayer - České ovoce, Díl I.: Jablka
  Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie
   

 

 

Kasselská reneta (Reneta Kasselská) v knize Moravské ovoce

Kasselská reneta

Původ a rozšíření
Sbírky našich jablkových odrůd obsahují veliký počet renet; možno tvrditi, že několik set renet jest soustavně zařaděno a popsáno. Porovnají-li se mezi sebou, tu se pozná ohromný rozdíl mezi nimi a není tedy případno, když se, jak zvykem bývá, mluví o renetách jako velmi přibližných plodech. Vždyť mezi renetou kasselskou velkou a renetou kasselskou malou jest velký rozdíl a podivno, že se nazývají obě renetami kasselskými. U nadepsané renety se jedná o renetu kasselskou velkou, která patří mezi nejlepší renety, kdežto malá reneta kasselská jest pro naše poměry odrůdou bezcennou. Uvedená slova mají býti výstrahou pro ony pěstitele, kteří hodlají pěstovati renetu kasselskou, aby nevolili při objednávkách renetu kasselskou malou. Dle pojmenování se dá souditi, že má reneta kasselská svůj původ v Německu; dále i ta okolnost tomu nasvědčuje, že tato odrůda ze všech zemí evropských nejvíce jest rozšířena v Německu. Jinak se pěstuje i v jiných zemích v dosti značných rozměrech.

Na Moravě ku vlastní škodě není ještě mnoho známa; teprve v poslední době začíná se jeviti větší zájem pro tuto odrůdu. Až budou lépe seznány její dobré vlastnosti, není pochybnosti, že se stane oblíbenější. Mezi jinými dobrými vlastnostmi tohoto jablka jest také ta, že je možno na všechna veřejná, pro jabloně způsobilá místa vysazovati, aniž by se bylo co obávati poškozování ovoce; ono jest totiž až do zimy tak kyselé, že mu každý dá pokoj.

Poloha
Strom se daří ve všech polohách dobře, vyjímaje snad nejvyšší a nejdrsnější, nejnižší a nejsušší. Volí-li se však i v nejdrsnější poloze proň jen poněkud proti prudkým severním neb východním větrům chráněné stanoviště, daří se dobře.

Půda
Na půdu nečiní žádných zvláštních nároků, roste dobře v každé jen poněkud pro jabloně způsobilé půdě. Přec však v půdě vazčí sobě více libuje než v půdě lehčí.

Vzrůst
Z mládí roste bujně, později značně ochabne a tvoří jen o něco více jak prostředně velkou kulovitou korunu. Ani kmen ani kostra koruny nejsou silné, zůstanou vždy slabší, leč nikdy na úkor zdraví a houževnatosti stromu, neboť složení dřeva jest tak hutné, že vzdoruje jak náleží bouřlivým i mrazivým větrům. Letorosty vyvinuje prostředně dlouhé a silné, trochu zkřivené, barvy světlohnedé a mnoho světle tečkované, dle čehož lze snadno tuto odrůdu poznati. List má velký, slabý a světle zelený. Ve školce roste velmi bujně a často byl proto zařaďován do mezišlechtěnců. Stáří dosahuje při plném zdraví vysokého.

Stanoviště
Jest způsobilý pro vysazování do zahrad domácích, štěpnic neoplotěných, na pastviny a podél cest a silnic. Porovnají-li se jeho vlastnosti, pozná se, že jest to nejlepší odrůda pro osazování silnic, cest a vůbec veřejných míst.

Tvar stromu
Pěstovati jej možno jako vysokokmen, polokmen a zákrsek kteréhokoliv tvaru. Na zákrscích dosahují plody značné velikosti, namnoze až k nepoznání a těžko je porovnati k plodům se stromu vysokokmenného neb polokmenného. Pro pozdní spotřebu jablek na trhu by se toto doporučovalo pěstovati ve tvaru keřovitém, neboť bez pravidelného řezu jest tento tvar stromu vždy a mnoho úrodný.

Květ
Kvete každoročně, pozdě na jaře, tím uniká pozdním chladným větrům a mrazíkům a jest pak každoročně velmi úrodný.

Ovoce
Ovoce mívá prostředně velké a velké, tvaru kulovitého neb částečně sploštile kulovitého. Všecky plody jsou vždy tvaru pravidelného a úhledného.

Kalich
Kalich má uzavřený, malý, jemnolistý a jest v široké a dosti hluboké prohlubince, jejíž obkališí jest žebírkované neb mírně hrbolaté. Vyskytují se ovšem též plody, jichž obkališí jest úplně hladké.

Stopka
Stopka jest dlouhá až velmi dlouhá, u plodů malých bývá velmi dlouhá, u větších kratší. Jest v úzkém a hlubokém rezivém důlku stopečném.

Barva
Barva plodu jest až do jara zelená a zbarví se zlatožlutě. Základní barva bývá, zejména u plodů ke slunci obrácených, více neb méně tmavou neb světlou červení zakrytá. Červeň ta vyskytuje se v krátkých neb delších žíhách nebo jest též rozmytá. Ve stínu rostlé plody bývají pouze základobarvé neb jen nepatrným nádechem červeným opatřené.

Povrch základobarvého neb i červeně zbarveného plodu jest mdlý, rozprostírá se po něm mnoho větších neb menších rezavých skvrn a mnoho znatelných světlých teček. Vyskytují se plody, které jsou tak rezivé, že se podobají koženým jablkům a mnozí je řadí mezi jablka kožená. Pokud toto jablko neuzraje, jest neúhledné, nepatrné, neláká nikoho a to jest jedna z nejpřednějších vlastností jeho.

Dužnina
Dužnina jest až do vánoc tvrdá, odporně kyselá, trpká a zelenobílá. V únoru a březnu počne dužnina měknout a stává se jemnou, kyprou, šťavnatou a nažloutlou. Chuti nabývá sladké, navinulé, příjemně okořenělé. Dobré chuti nepozbývá dlouho do léta.

Dozrání a česání
Uzrává dle toho, v jaké místnosti jest uložena, v měsíci únoru neb březnu, a udrží se pozdě do léta. Česati se musí pozdě, před 1. říjnem by se tak nikdy nemělo díiti. Ztráty plodů není se co báti, jelikož drží dobře na stromě, nepadají а k jídlu jsou velice odporné. Není potřeba s česáním spěchati. Dříve otrháno nedosáhne při dozrání nikdy náležité cukernatosti a kořennosti. Česati se musí, ač má tvrdou dužninu, opatrně, aby nepovstaly nárazy neb otlačeniny, které bývají na jaře jablku velice na úkor ceny.Po očesání se plody dobře roztřídí, obyčejně na 2 až 3 jakosti; nejlépe se zpeněží jako ovoce stolní a ostatní jako hospodářské pro výrobu různých ovocnářských výrobků.

Zužitkování
V komorách ovocných se ukládá ve větších vrstvách na odlehlejší místo. Jest to dopravní jablko prvého řádu, každou sebe větší vzdálenost snese bez zvláštního pečlivého balení. Obyčejně se dopravuje v sudech a na menší vzdálenost v koších. Není snad lepší tržní renety než jest kasselská, ona ovládá trh od jara do léta, v době, kde o pěkná jablka jest nouze. Ceny dosahuje vysoké a prodává se jednotlivě a nikoliv na váhu.

V domácnostech se zužitkuje jako ovoce stolní, může se z ní vyráběti víno a suší se.

Renety kasselské se v poslední době vysazuje mnoho stromů a bude se vysazovat ještě více, poněvadž ve školkách se mnoho rozmnožuje.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Kasselská reneta v Thomayerově knize České ovoce

Kasselská reneta

Reneta Kasselská velká

Diel IV. 4., Luc. XII. 2. b., Hogg III, 1. B. **† únor — jaro.
______________

Původ. Mnohý by se domníval, soudě podle názvu, že pochází toto jablko z Kasselska; avšak není tomu tak. Hessenský jeden hrabě, jehož jméno se neudává, jsa veliký ctitel Pomony, dal nasázeti na svých pozemcích velké množství těchto stromů a tím, že v Kasselsku druh ten zdomácněl, čímž se naň upozornilo a ku rozšíření mu dopomohlo (viz Dittrich I. č. 425 r. 1839), dáno mu ono jméno. Udání Dielovo potvrzuje totéž, neboť praví se o něm (Diel IV. str. 140), že je obdržel z Haagu od p. Hagena, který udal, že pochází ze zahrady dědičného místodržitele tamního a připomíná, že již Knoop v tom smyslu o něm se zmiňuje. Ku jménu ,kasselská‘ podotýká, že byl jistý hessenský hrabě poručníkem Hagenovým (patrně týž hrabě, o němž píše Dittrich) a to že postačí, aby každý domysliti se mohl o původu tohoto jména.

Dnes jest název Kasselská velká r. zvšeobecnělý. Diel sám často si spletl toto jablko s jinými a přiznává se, že mu rozeznání tohoto od jiných dělalo veliké obtíže. Avšak veliká úrodnost stromu přesvědčila ho pravidelně o pravosti druhu. (Diel popisoval R. k. v. pod různými názvy v Dochnahlových synonymech; uvádíme tu některé ty omyly.)

Nestává dnes více pochybnosti o pravosti velké kasselské renety, jejíž dobré vlastnosti razily jí cestu celou Evropou, tedy i do naší vlasti a řadíme ji u nás mezi nejlepší jablka, ku povšechnému pěstování se hodící. Jak dlouho se u nás pěstuje, nelze pověděti, ale tolik jest jisto, že k nám přišlo o něco později, než do jiných zemí. Tomu nasvědčuje ta okolnost’, že jest u nás neznámý původní název „holandská reneta“.

Přišlo tedy k nám již s pozdějším jménem jako reneta kasselská velká (na rozdíl od r. kasselské malé); Francouzové jmenují je Reinette de Caux.

Literatura a synonyma. Lat.: Prasomila hollandica. Česky: R. kasselská velká, prostě R. kaselská. Přídavné jméno přidává se více „malé kasselské renetě“. Jinde užívaný název R. holandská není u nás obvyklým. Diel IV. str. 140: Die grosse oder doppelte Casseler R. Christ č. 71 jmenuje ji podobně jako Diel. Dittrich 1839 I. č. 425 : Die grosse oder doppelte Casseler R. a Die holländische Goldreinette; Liegel 1842 č. 18: Grosse Kasseler R. a Wahre holländische R.; Luc. I. č. 66: Grosse Casseler R. Oberdieck 1852: Grosse Casselerreinette. Lauche I. 33: Grosse Casseler R. Léroy č. 206 : Grosse R. de Cassel a uvádí mimo to: Double R. de Cassel (překlad z Diela), R. dorée de Hollande (z Dittricha), R. Parmaine (z Biedenfelda) a R. piquée, Durand str. 142: R. de Caux, Lindley č. 44: Dutch Mignonne, Bivort IV. 33 : R. de Caux. Downing str. 137: Dutch Mignonne, Engelbrecht č. 521: Gr. Casseler R., Thomas str. 120: Gr. Casseler R. a synonyma Deutsche Gold-R., Duitsch Mignonne, Golden R. Christ Meyer: Pomme de Laak, Pater noster A., Mathieu str. 55 nalezl ještě Christ’s Golden R., R. d’Or, R. Parmaine rouge, Contor (Barron 242), Copmanshorpe Russet, Croft Angry, Rawle’s R., R. Imperatrice, White Dutch Mignonne, Dochnahl str. 210, č. 864: Holländische Goldrenette a uvádí pochybená jména z Diela: R. Herbstgold, R. Kron, Würtemberger, Muscat, piquirte, gestreifte, Prinzen, Dörrel’s, französische a gelbe. Holländischer Goldströmling, Gernsbacher, Winterhebeling, gestreifter Würzapfel, edler grosser Weina., Streifa., Holländer, grosser holländ. Peping, Dutch Minion a Edle Prinzessin.

Originály k malování zaslali nám pp. Bláha z pomologického úst. v Troji, Bouzek z Měčína, Šiman z Libějic a Říha z Chlumce n. C.

Tvar. Jablko jest průměrně 70 millimetrů široké a 65 millimetrů vysoké, ale také bývají plody až 80 millimetrů vysoké a 70 millimetrů široké. Jest to tedy veliké jablko, kulaté a sploštělé, nejširší místo nalézá se uprostřed plodu, ke kalichu se zužuje a ploše zakončuje.

Kalich jest uzavřený. Lístky jsou zelené, krátké a špičaté.

Prohlubenina kalichu jest mělká a zvonkovitá. Na obrubě lze pozorovati nepatrná žebra.

Stopka jest dlouhá, nepříliš tlustá, dřevnatá a hnědá. Prohlubina stopky jest hluboká, nálevkovitá a rzí pokryta.

Slupka jest hladká a lesklá. U sčesaného ovoce jest zelenavá a na uzrálých plodech zelenavě zlatožlutá, na sluneční straně karmínově zbarvená a bohatě pruhovaná a žíhaná. Tečky jsou četné a mnohdy trojhranné. Tomuto jablku vlastní jsou rzivé tečky a pruhy, které jsou tak hojné, že jablko vypadá jako mramorované.

Dužnina jest bílá, nažloutlá, zrnitá, tvrdá, šťavnatá, dobré, cukernaté a návinné chuti. (Parméně zl. zimní se však nevyrovná.)

Jaderník jest bezosý. Pouzdra jsou uzavřená aneb jen málo otevřená, poněkud trhlinami opatřená. Jádra jsou poměrně malá, špičatá a hnědá.

Rourka kalíšková jest dlouhá, uprostřed zúžená, tvoříc tím dva vejčité prostory.

Uzrává březnu. V únoru bývají plody ještě tvrdé, později pak změknou a udrží se do nových jablek.

Strom roste velmi dobře a daří se v každé ku pěstování ovocných stromů schopné půdě.

P. J. Říha sdělil, že jsou vysazeny v Chlumecku velmi četné stromy, které dosahují již vysokého stáří, ale netvoří objemné koruny.

Koruna jest kulatá a vzdoruje větrům. Jest to tedy strom, který se k vysazování do stromořadí velmi dobře hodí a prospívá pak i v drsných krajinách.

Listy jsou vejčité, ostře špičaté a tmavozelené. Letorosty jsou světlohnědé a žlutavě tečkované. Dřevné pupeny jsou špičaté a odstávají od dřeva. Kvete poněkud později a tvoří prostředně veliké a bílé květy.

Strom jest velmi úrodný.

 

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

t

 

 

Kasselská reneta v knize Deutsche Pomologie

Kasselská reneta

Grosse Casseler Reinette

Diel IV. 4; Luc. XII. 2. b. Hogg III 1. B.
**†† Zima.

Původ a výskyt: je pravděpodobně německého původu, ale nic bližšího se o ní neví; podle André Leroye pochází z malého města Cassel ve francouzském Nizozemsku. Velmi rozšířená je v oblasti Met, ve Württembersku a také v severním Německu. První setkání německých pomologů v Naumburgu v roce 1853 ji doporučilo k obecné výsadbě a v Postupimi v roce 1877 byla zařazena mezi odrůdy vhodné pro pyramidový tvar.

Literatura a synonyma:
1. Grosse Casseler Reinette (Diel, Kernobstsorten, 1801, IV. S. 140.)
2. Holländische Gold-Reinette (Dittrich, Systematisches Handbuch der Obstkunde, 1839. I. No. 425.)
3. Grosse Kasseler Reinette (Illustrirtes Handbuch der obstkunde, No. 66).
4. Grosse Reinette de Cassel (André Leroy, ictionnaire de Pomologie, No. 206).
5. Dutch Mignonne (Lindley, uide to the orchard, 1831, 44.)
6. Reinette de Caux (Bivort, lbum de Pomologie IV. S. 33.)
7. Dutch Mignonne (Downing, he fruits and the fruit trees of America, 1860 p. 137).

Plod: poměrně velký, asi 75 mm široký, 70 mm vysoký; Poněkud kulovité a nerovnoměrně zakřivené jablko; břicho sedí uprostřed, ovoce se nahoře a dole poměrně rovnoměrně zplošťuje.

Kalich: uzavřený; Letáky zelené, dlouhé a špičaté, vlnité; Kalich neširoký, hluboký, s menšími i většími záhyby, které jdou přes okraj a naplocho přebíhají přes plod.

Stopka: tenká, dlouhá, dřevnatá, zelenohnědá, odstávající; Prohlubeň stonku hluboká, sálavě rzivá.

Slupka: hladká, často poněkud drsná, nemastná, zelenožlutá od stromu, ve zralosti zlatožlutá, hnědočerveně pruhovaná a na slunečné straně mramorovaná; Kališní tečky nahloučené, často obklopené zelení; velmi jemné skvrny rzi jsou často roztroušeny po celém plodu a někdy se najdou jen malé skvrny rzi.

Dužnina: žlutavě bílá, jemnobuněčná, před zralostí velmi tvrdá, později křehká, šťavnatá, se zvláštní, vínově nakyslou, kořeněnou cukrovou chutí.

Jaderník: dutá osa; Pouzdra uzavřená, zřídka mírně otevřená, obsahující oválná, dlouze špičatá, velmi krásně tvarovaná semena; část dužniny ohraničená nažloutlými cévními svazky je cibulovitá, směrem ke stopce široce zaoblená, ke kalichu se zužuje plošně; Kališní trubice hluboká, kuželovitá, tyčinky stoupají poměrně vysoko.

Zralost a použití: vynikající stolní a obchodní jablko, ze kterého se vyrábí i dobrý mošt; zralost začíná až v zimě; ovoce vydrží až do srpna.

Vlastnosti stromu: roste velmi bujně, tvoří vysoké, kulovité koruny s rozvětvenými větvemi, je mimořádně úrodná, stále se jí daří v drsných polohách a dobře roste v každé půdě. Důrazně se doporučuje pro výsadbu na cestách a polních cestách.

Letorosty jsou silné, červenohnědé, silně proražené, nahoře vlnité; ovocné pupeny tupě kuželovité, vlnité; dřevní pupeny špičaté, poněkud vlněné, vyčnívající; Listy okrouhle oválné, s odstávající špičkou nebo vejčitě kopinaté, tmavě zelené, na povrchu lesklé, na spodní straně šedozelené, vlnité, silně dvojitě zubaté; řapíky silné, s červeným nádechem; Palisty dlouhé, lineární. Kvetení je poněkud pozdní.

 

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Deutsche Pomologie

 

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Kasselská reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.