Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Kasselská reneta

Jabloň Kasselská reneta

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Kasselská reneta

 

Kasselská reneta (Reneta Kasselská) v knize Moravské ovoce

Kasselská reneta

Původ a rozšíření
Sbírky našich jablkových odrůd obsahují veliký počet renet; možno tvrditi, že několik set renet jest soustavně zařáděno a popsáno. Porovnají-li se mezi sebou, tu se pozná ohromný rozdíl mezi nimi a není tedy případno, když se, jak zvykem bývá, mluví o renetách jako velmi přibližných plodech. Vždyť mezi renetou kasselskou velkou a renetou kasselskou malou jest velký rozdíl a podivno, že se nazývají obě renetami kasselskými. U nadepsané renety se jedná o renetu kasselskou velkou, která patří mezi nejlepší renety, kdežto malá reneta kasselská jest pro naše poměry odrůdou bezcennou. Uvedená slova mají býti výstrahou pro ony pěstitele, kteří hodlají pěstovati renetu kasselskou, aby nevolili při objednávkách renetu kasselskou malou. Dle pojmenování se dá souditi, že má reneta kasselská svůj původ v Německu; dále i ta okolnost tomu nasvědčuje, že tato odrůda ze všech zemí evropských nejvíce jest rozšířena v Německu. Jinak se pěstuje i v jiných zemích v dosti značných rozměrech.

Na Moravě ku vlastní škodě není ještě mnoho známa; teprve v poslední době začíná se jeviti větší zájem pro tuto odrůdu. Až budou lépe seznány její dobré vlastnosti, není pochybnosti, že se stane oblíbenější. Mezi jinými dobrými vlastnostmi tohoto jablka jest také ta, že je možno na všechna veřejná, pro jabloně způsobilá místa vysazovati, aniž by se bylo co obávati poškozování ovoce; ono jest totiž až do zimy tak kyselé, že mu každý dá pokoj.

Poloha
Strom se daří ve všech polohách dobře, vyjímaje snad nejvyšší a nejdrsnější, nejnižší a nejsušší. Volí-li se však i v nejdrsnější poloze proň jen poněkud proti prudkým severním neb východním větrům chráněné stanoviště, daří se dobře.

Půda
Na půdu nečiní žádných zvláštních nároků, roste dobře v každé jen poněkud pro jabloně způsobilé půdě. Přec však v půdě vazčí sobě více libuje než v půdě lehčí.

Vzrůst
Z mládí roste bujně, později značně ochabne a tvoří jen o něco více jak prostředně velkou kulovitou korunu. Ani kmen ani kostra koruny nejsou silné, zůstanou vždy slabší, leč nikdy na úkor zdraví a houževnatosti stromu, neboť složení dřeva jest tak hutné, že vzdoruje jak náleží bouřlivým i mrazivým větrům. Letorosty vyvinuje prostředně dlouhé a silné, trochu zkřivené, barvy světlohnedé a mnoho světle tečkované, dle čehož lze snadno tuto odrůdu poznati. List má velký, slabý a světle zelený. Ve školce roste velmi bujně a často byl proto zařaďován do mezišlechtěnců. Stáří dosahuje při plném zdraví vysokého.

Stanoviště
Jest způsobilý pro vysazování do zahrad domácích, štěpnic neoplotěných, na pastviny a podél cest a silnic. Porovnají-li se jeho vlastnosti, pozná se, že jest to nejlepší odrůda pro osazování silnic, cest a vůbec veřejných míst.

Tvar stromu
Pěstovati jej možno jako vysokokmen, polokmen a zákrsek kteréhokoliv tvaru. Na zákrscích dosahují plody značné velikosti, namnoze až k nepoznání a těžko je porovnati k plodům se stromu vysokokmenného neb polokmenného. Pro pozdní spotřebu jablek na trhu by se toto doporučovalo pěstovati ve tvaru keřovitém, neboť bez pravidelného řezu jest tento tvar stromu vždy a mnoho úrodný.

Květ
Kvete každoročně, pozdě na jaře, tím uniká pozdním chladným větrům a mrazíkům a jest pak každoročně velmi úrodný.

Ovoce
Ovoce mívá prostředně velké a velké, tvaru kulovitého neb částečně sploštile kulovitého. Všecky plody jsou vždy tvaru pravidelného a úhledného.

Kalich
Kalich má uzavřený, malý, jemnolistý a jest v široké a dosti hluboké prohlubince, jejíž obkališí jest žebírkované neb mírně hrbolaté. Vyskytují se ovšem též plody, jichž obkališí jest úplně hladké.

Stopka
Stopka jest dlouhá až velmi dlouhá, u plodů malých bývá velmi dlouhá, u větších kratší. Jest v úzkém a hlubokém rezivém důlku stopečném.

Barva
Barva plodu jest až do jara zelená a zbarví se zlatožlutě. Základní barva bývá, zejména u plodů ke slunci obrácených, více neb méně tmavou neb světlou červení zakrytá. Červeň ta vyskytuje se v krátkých neb delších žíhách nebo jest též rozmytá. Ve stínu rostlé plody bývají pouze základobarvé neb jen nepatrným nádechem červeným opatřené.

Povrch základobarvého neb i červeně zbarveného plodu jest mdlý, rozprostírá se po něm mnoho větších neb menších rezavých skvrn a mnoho znatelných světlých teček. Vyskytují se plody, které jsou tak rezivé, že se podobají koženým jablkům a mnozí je řadí mezi jablka kožená. Pokud toto jablko neuzraje, jest neúhledné, nepatrné, neláká nikoho a to jest jedna z nejpřednějších vlastností jeho.

Dužnina
Dužnina jest až do vánoc tvrdá, odporně kyselá, trpká a zelenobílá. V únoru a březnu počne dužnina měknout a stává se jemnou, kyprou, šťavnatou a nažloutlou. Chuti nabývá sladké, navinulé, příjemně okořenělé. Dobré chuti nepozbývá dlouho do léta.

Dozrání a česání
Uzrává dle toho, v jaké místnosti jest uložena, v měsíci únoru neb březnu, a udrží se pozdě do léta. Česati se musí pozdě, před 1. říjnem by se tak nikdy nemělo díiti. Ztráty plodů není se co báti, jelikož drží dobře na stromě, nepadají а k jídlu jsou velice odporné. Není potřeba s česáním spěchati. Dříve otrháno nedosáhne při dozrání nikdy náležité cukernatosti a kořennosti. Česati se musí, ač má tvrdou dužninu, opatrně, aby nepovstaly nárazy neb otlačeniny, které bývají na jaře jablku velice na úkor ceny.Po očesání se plody dobře roztřídí, obyčejně na 2 až 3 jakosti; nejlépe se zpeněží jako ovoce stolní a ostatní jako hospodářské pro výrobu různých ovocnářských výrobků.

Zužitkování
V komorách ovocných se ukládá ve větších vrstvách na odlehlejší místo. Jest to dopravní jablko prvého řádu, každou sebe větší vzdálenost snese bez zvláštního pečlivého balení. Obyčejně se dopravuje v sudech a na menší vzdálenost v koších. Není snad lepší tržní renety než jest kasselská, ona ovládá trh od jara do léta, v době, kde o pěkná jablka jest nouze. Ceny dosahuje vysoké a prodává se jednotlivě a nikoliv na váhu.

V domácnostech se zužitkuje jako ovoce stolní, může se z ní vyráběti víno a suší se.

Renety kasselské se v poslední době vysazuje mnoho stromů a bude se vysazovat ještě více, poněvadž ve školkách se mnoho rozmnožuje.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist