Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy jabloní » Jabloň Karmelitská reneta

Jabloň Karmelitská reneta

 

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy jabloní a jablek Karmelitská reneta

Zrání
 
Doba sklizně: říjen, co nejpozději
Konzumní zralost: začátek prosince
Skladovatelnost: do dubna
Zařazení: zimní odrůdy jabloní
   
Hlavní přednosti stará odrůda jabloně
  odrůda zapsaná v Databázi odrůd ÚKZÚZ (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský)
  dobrá pravidelná plodnost
  nenáročná na půdu
  odolná chorobám
   
Hlavní nedostatky  
   
Plod
 
Chuť dužniny: sladká, mírně nakyslá, svérázně kořenná
Hodnocení chuti: velmi dobrá
Vůně dužniny:  
Konzistence dužniny: velmi jemná, drobnozrnná, hutná
Šťavnatost dužniny: hojně šťavnatá
Barva dužniny: světle bílá, pod slupkou nažloutlá
Tloušťka a pevnost slupky: jemná
Povrch slupky: lesklý, hladký, četnými skvrnami někdy poněkud drsný
Barva slupky: světle zelená, později zelenožlutá, na slunci hojně červeně tečkovaná i pruhovaná, v červeni četné veliké, světlé skvrny, v základní barvě zelené skvrny
Velikost plodu:  
Tvar plodu: kulovité až vysoce kulovité nebo kuželovité, u stopky širší
   
Strom
 
Pěstitelská oblast, poloha: poněkud chráněná poloha
Vhodná nadmořská výška: do 450 m. n. m.
Půda: libovolná
Intenzita růstu: dobrá, tvoří vysoké kmeny, mohutné stromy
Koruna: kulatá
Plodonosný obrost:  
Řez:  
Pěstitelský tvar:  
   
Odolnost
 
Zimní mráz:  
Mráz v době květu:  
Strupovitost:  
Padlí:  
Rakovina:  
Vadnutí:  
Hnití:  
Otlačování plodů:  
Vhodnost k transportu:  
Nároky na chemickou ochranu:  
   
Plodnost
 
Začátek plodnosti:  
Výše sklizně: dobrá
Pravidelnost sklizně: pravidelná
Probírka plodů:  
   
Kvetení
 
Doba kvetení: pozdní
Klíčivost pylu:  
Požadavky:  
Opylování:  
Vhodní opylovači:  
   
Vhodnost pro
 
Ekologické pěstování:  
Zahrádkáře:  
Velkovýrobu:  
   
Použití
 
Přímý konzum: ano
Skladování:  
Kuchyňské zpracování: ano
Konzervace:  
Sušení:  
Víno: ano
Povidla:  
Moštování:  
Destilace:  
Krmivo: ano
   
Původ
 
Země: Francie
Šlechtitel:  
Matečné odrůdy:  
Registrace od: stará odrůda, před rokem 1667
Regionalita:  
   
Synonyma a další názvy Carmeliter Reinette, Getüpfelte Reinette, Kropená reneta, Reneta kropená, Kropenatá reneta, Parmain d’Angleterre, Reinette de Carmes, Reinette des Carmes, Reinette Rousse, Reneta karmelitská, Reneta perlová, kotvice, pstruhová reneta, Prasomila carmelita. Mel. carmelitana, Reinette fruite, Glace rouge, Specled golden Reinette, Cassel Reinette, Barcelona Pearmain, Specled Pearmain, Polinia Pearmain, Die lange rothgestreifte Reinette, verte longue, Forellen-Reinette, Die lange rothgestreifte grüne Reinette, Die getüpfelte Reinette, Die Perl-Reinette, Reinette verte longue panaché, Reinette picotée, Carmeliterreinette, francouzská zlatá Reneta, französische Gold-Reinette, Gestreifte Reinette, Limonen-Reinette, Ludwigsburger Reinette, Holländer Reinette, französische Reinette, Grüne Band-Reinette, Parmain d’hiver, Haken-Reinette, kleine Casseler Reinette, Perl-Apfel, Reinette ďorée, Reinette panachée, Reinette rouge, Reinette de Bordeaux, Punktierte Reinette, Reinette perlée, Rothgelbe Reinette, Reinette couleuvrée, Reinette colorée, Reinette melangée, Reinette tulipée, Bunte Reinette, Tulipanen-Reinette, Reinette couleur?, Reinette verde longue caulevrée, Schäfer-Reinette, Black Norman, Ducks Bill, Drue Pearmain d’Angleterre, Great Pearmain, Grauwe Blanke, Pepping von der Laan, Old Pearmain, Pearmain d’hiver, Peare-Maine, Pepin Pearmain d’Angletere, Peremenes, Zeeuwsche Pepping, Germaine Platarchium, Pepping Pearmain d’Angleterre, Carmeliter-Reinette, Lange roth gestreifte grüne Reinette, Reinette truite
   
Podrobný popis František J. Thomayer - České ovoce, Díl I.: Jablka
  Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie
   

 

 

Karmelitská reneta v Thomayerově knize České ovoce

Karmelitská reneta

Reneta kropená

Diel IV. 2. Luc. X. 2. a Hogg. 2. B. **†† v zimě.
______________

Původ. Nejstarší jméno tohoto jablka jest Reinette rousse. Merlet (v L’Abrégé des bons fruits, str. 147., 1667) uvádí je pod jménem R. rousse, chválí jeho výborné vlastnosti a praví, že jest ve Francii hojně pěstováno. Dnes jmenují je ve Francii Reinette des Carmes. Jméno to obdrželo kolem roku 1770. V kartouzském klášteře u Paříže pěstovali tamní mnichové bohatou sbírku pomologickou a odtud rozšířilo se po Evropě mnoho druhů ovocných a také Reneta kropená. Léroy praví ve svém Dict. Pom. při čísle 312., že upomíná svým zbarvením na kutnu kartouzských mnichů. Diel I., str. 145., vyslovuje neodůvodněnou domněnku, že jest původu německého, kterouž domněnku však Lucas odmítnul (viz Ill. H. č. 65.) a připisuje jablku tomu původ francouzský. R. kropená byla v Německu rozšířena pod různými jmény a němečtí starší spisovatelé pomologičtí uvádějí ji pod různými názvy. Diel popsal ji několikráte a to pod jménem: Carmeliter R. I., 141. Die lange rothgestreifte grüne R. I., 145. atd., ale později doznal, že to vše jest jediná reneta kropená. V Čechách náleží k velmi rozšířeným jablkům a na pražském trhu není vzácná.

Literatura a synonyma. Česky: R. karmelitská, R. perlová, kotvice. Lat.: Prasomila carmelita. Mel. carmelitana. 1. Burket Jabloň II., str. 66., R. kropená. 2. Léroy Dict. Pom., č. 382., R. des Carmes, a) Merlet l’Abrége 1667, str. 147., R. rousse, b) V. Mons Catalogue, č. 24., R. fruite, c) Lindley Guide, 1831, str. 62., Glace rouge, d) Thompson Catal. 1842, str. 30., Specled golden R., e) Downing the fruits 1869, str. 87., Cassel R. 4. Hogg The fruit manual, str. 12., Barcelona Pearmain, Specled Pearmain, Polinia Pearmain. 5. Sieckler T. Obstg. XVIII., str. 258., Die Carmeliter R. jest falešná a IX., str. 92., tab. 5. Die grüne Band-R. jest našemu jablku podobná. 6. Za kropenou renetu jsou uznána Dielova jablka: Diel I., 141., Carmeliter R. I., 145., Die lange rothgestreifte R., verte longue, Forellen-R. 1832, str. 18. 7. Christ. Handb., č. 96., Carmeliter R. 8. Dittrich Syst. Handb., č. 356., Die lange rothgestreifte grüne R., Die getüpfelte R., Die Perl-R., R. verte longue panaché, R. picotée. 9. Liegel Anweisungen 1842, 79., getüpfelte R., Perl-R. 10. Oberdieck Anleit. 1852, str. 174., Carmeliterreinette. 11. Ill. Handb., č. 65., Carmeliter R. a synonyma z okolí Prahy: francouzská zlatá R., französische Gold-R. a další: Gestreifte R., Limonen-R., Ludwigsburger R., Holländer R., v Tyrolsku französische R., Grüne Band-R., v Berlíně Parmain d’hiver — Haken-R., kleine Casseler R. 12. Dochnahl Aepfels. 1855, Carmeliter R. a Perl-Apfel, R. ďorée, R. panachée, R. rouge, R. de Bordeaux, Punktierte R., R. perlée, Rothgelbe R., R. couleuvrée, R. colorée, R. melangée, R. tulipée, Bunte R., Tulipanen-R., R. couleur?, R. verde longue caulevrée. 13. Lauche D. P., č. 29., Carmeliter R. 14. Mathieu Nomencl., ještě následující syn. (str. 19.), Schäfer-R., Black Norman, Ducks Bill, Drue Pearmain d’Angleterre, Great Pearmain, Grauwe Blanke, Pepping von der Laan, Old Pearmain, Pearmain d’hiver, Peare-Maine, Pepin Pearmain d’Angletere, Peremenes, Zeeuwsche Pepping, Germaine Platarchium, Pepping Pearmain d’Angleterre.

Originály zaslali nám Pehts z Doxan, Říha z Chlumecka, Mašek z Fialky na Sichrově a z ovocné výstavy v Praze 1891.

Tvar. Jablko jest 65 mm. široké a 70 mm. vysoké. Nejširší místo jeho jest blíže stopky, tamtéž jest i stejnoměrně zaokrouhlené a ku kalichu tupě zúžené. Často bývá jedna polovice jeho vyvinutější než druhá.

Kalich jest polootevřený, s lístky širokými, na konci přehnutými a sedí v prostorné pánvovité, zelenavě ojínělé a řásnaté prohlubině.

Stopka jest prostředně dlouhá, tenká a sedí v hluboké nálevkovité prohlubině. Pozoruhodný jest na mnohých plodech sval, který v podobě zobáku se spojuje se stopkou.

Slupka jest jemná, lesklá, hladká a následkem četných skvrn bývá někdy poněkud drsná. Barva její jest na počátku světle zelená, později zelenožlutá. Zelenavá barva trvá nejdéle u kalichu. Obyčejně bývají skoro celé plody, zejména na výslunní straně hojně červeně tečkované i pruhované. V červeni jeví se četné veliké, světlé skvrny (odtud názvy kropená, perlová, pstruhová reneta) a v základní barvě zelené skvrny. Kromě toho jest celý plod černě tečkovaný, ba ani bradavice nescházívají. Jest tedy povrch plodu velmi pestrý. — Rez jest vzácná.

Dužnina jest velmi jemná, drobnozrnná a hutná, světle bílá, pod slupkou nažloutlá, hojně šťavnatá, chuti velmi příjemné, svérázné, kořenné, sladké a poněkud nakyslé.

Jaderník leží poblíže stopky, není příliš veliký a jest pootevřený. Pouzdra jsou poněkud nepravidelná a obsahují veliká, dobře vyvinutá jádra.

Rourka kalíšková jest nepatrná.

Uzrává počátkem prosince a udrží se do pozdního jara, zvláště když plody byly pozdě sčesány.

Jest to výborné jablko, které se dobře hodí pro tabuli, trh i pro účely hospodářské, a namnoze berou je k vyrábění ovocného vína.

Strom roste již v mládí velmi dobře, a tvoří ve školce pěkné, vysoké kmeny a vytvoří mohutné stromy s kulatými korunami; jest každoročně úrodný, není choulostivý, květe pozdě, ale svědčí mu poněkud chráněná poloha. Daří se mu skoro v každé půdě.

Letorosty jsou štíhlé, kolmé a temnohnědé. Plodonosné pupeny jsou kuželovité, hnědé, poněkud plstnaté; dřevné pupeny jsou malé, přilehlé a špičaté. Listy jsou malé, nanejvýš prostředně veliké, špičaté a dobře zubaté.

Květy jsou malé a bílé.

Hodí se do štěpnic a v mírnějších krajinách také do stromořadí.

 

České ovoce, Díl I.: Jablka: výběr pro Království české k pěstování nejvíce se hodících 50 druhů jablek, František J. Thomayer, vydavatel Fr. Thomayer, Praha, 1894

t

 

 

Karmelitská reneta v knize Deutsche Pomologie

Karmelitská reneta

Carmeliter-Reinette

Diel IV. 2; Luc. X. 2. a; Hogg. III. 2. B.
**†† Zima.

Původ a výskyt: bylo zmíněno již v roce 1667 Merletem jako velmi běžné jablko ve Francii a nic přesnějšího o jeho původu není známo. Své jméno prý dostala podle hnědočervené barvy, která připomíná barvu karmelitánského habitu. Zdá se, že přišla do Německa brzy, takže si Diel myslela, že je domácí. Toto velmi rozšířené a obecně ceněné ovoce bylo doporučeno k všeobecnému sázení na prvním setkání německých pomologů v Naumburgu v roce 1853 a k pěstování jako pyramida na osmém setkání v Postupimi v roce 1877.

Literatura a synonyma:
1. Reinette Rousse (Merlet, l'Arégé des bons fruits, 1667, S. 147).
2. Carmeliter Reinette (Diel, Kernobstsorten, 1799, I. S. 141).
3. Lange roth gestreifte grüne Reinette (Diel, I. S. 145).
4. Reinette truite (van Mons, Catalogue descriptif de partie des arbres fruitiers, 1798 No. 45).
5. Glace rouge (G. Lindley, Guide to the orchard and kitchen garden, 1831, No. 118).
6. Reinette des carmes (André Leroy, Dict. de pomologie, No. 382).
7. Carmeliter Reinette (Illustrirtes Handbuch der Obstkunde, No. 65).

Plod: středně velký, asi 70 mm široký, 60 mm vysoký, podlouhlý kulatý plod; břicho sedí mírně pod středem, zužuje se více nahoru než dolů; často je jedna strana rozvinutější než druhá.

Kalich: otevřený; Lístky zelené, vlnité, vzpřímené, se špičkami odraženými ven; Kališní prohlubeň široká, plochá, krásně mísovitého tvaru, obklopená slabými záhyby.

Stopka: krátká, dřevnatá, často odsunutá masitým ztluštěním; Prohlubeň stopky nehluboká, úzká, často zcela bez rzi.

Slupka: hladká, lesklá, světle zelená od stromu, ve zralosti zelenožlutá, s hnědočervenými pruhy na slunečné straně a vymytá. Často se vyskytují charakteristické jemné, šedé rezavé skvrny, na stinné straně jsou více nazelenalé, kolem kalichu se často vyskytují drobné rzivé povlaky.

Dužnina: žlutobílá, jemná, se zvláštní cukrovou chutí, kyselá a kořenitá.

Jaderník: uzavřený; Pouzdra malá, zřídka otevřená, obsahující dobře vyvinutá, podlouhle oválná, dlouze špičatá semena. Část dužniny ohraničená cévními svazky je vysoce cibulovitého tvaru, zužuje se rovnoměrně ke stopce i ke kalichu. Kališní trubice trychtýřovitá, na bázi vycházející tyčinky.

Zralost a použití: pro stůl a hospodářství první řady a stejně tak vynikající pro výrobu cideru. Ovoce musí zůstat na stromě co nejdéle, zralé je v listopadu a při správném skladování vydrží až do března bez vadnutí.

Charakteristika stromu: Tvoří krásný silný kmen a téměř kulovitou korunu a neobyčejně bohatě plodí rok od roku. Kvete pozdě, v květu není citlivý a daří se mu v každé půdě, pokud je výživná a poloha není příliš drsná. Výborně se mu daří ve zdejší lehké písčité půdě.

Letorosty jsou štíhlé, četné, vzpřímené, vlnité, tmavě červenohnědé, s roztroušenými hroty; Ovocné pupeny tupě kuželovité, hnědé, lehce vlnité; Dřevní pupeny malé, špičaté, lisované. Středně velké listy, podlouhlé, vejčité, s odstávající špičkou, silně zubaté, na povrchu matně zelené, na spodní straně vlnité; řapík dlouhý; palisty lineární.

Pro svou kulovitou korunu je vhodná pro výsadbu do ulic a cest v oblastech, které nejsou příliš drsné.

 

Wilhelm Lauche, Deutsche Pomologie, Aepfel, Verlag von Paul Parey, Berlin 1882-1883

Deutsche Pomologie

 

 

Pokud máte s pěstováním odrůdy jabloně Karmelitská reneta osobní zkušenosti, napište nám, případně zašlete fotografie plodů, květů i stromů. Rádi v našem přehledu chybějící údaje i fotografie doplníme a zveřejníme.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.