Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Špinka

Hrušeň Špinka

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Špinka

 

Špinka (Hruška šedá letní) v knize Moravské ovoce

Špinka

Původ a rozšíření
Hrušce této říkají v našich krajích ponejvíce „šedinka“, ale také „šedivkou“ a „škaredkou“ ji nazývají. Kdy a odkud se k nám dostala, není ovšem známo, ale původu bude asi francouzského a nebude dalekou „šedé podzimní máslovce“, která jistě z Francie pochází. Pěstuje se od dávných dob v celé střední Evropě, kde sobě získala mnoho příznivců přes to, že jest to hruška letní, která přichází na trh v době zaplavené nejvíce ovocem různého druhu.

Na Moravě jest značně rozšířena a velice oblíbena, rozšířena jest hlavně v zahradách domácích a tu a tam se objevuje též ve stromořadích.

Poloha
Strom šedivky náleží k těm, které se daří i v drsných vysokých polohách našich; netřeba být úzkostlivým ve výběru stálého proň stanoviště, když půda jest mu příznivou. Jest to velmi dobrá horská a pohorská odrůda, kterých jen poskrovnu máme. Jiné odrůdy v horských krajích kamínkovatí (granulují), tato však zůstane vždy máslovitou. Daří se též v krajích teplých, vinorodých znamenitě.

Půda
Půdu miluje hlubokou a vazčí než jiné odrůdy hrušňové; náležitá vlhkost nesmí ovšem též půdě chyběti.

Vzrůst
Roste silně, možno říci i bujně ve svém mládí i stáří; korunu tvoří velkou, široce jehlancovitou, se silnou, ne příliš hustou kostrou; kmen mívá zdravý a silný a dlouho hladký, dřevo má houževnaté, hutností svojí se částečně planým hrušním rovnající. Letorosty jsou silné, dlouhé, rovné, barvy červenohnědé a ve stínu nazelenalé; pupeny na nich jsou nápadně silné a špičaté. List jest tvaru vejčitě zašpičatělého, hladký, velmi lesklý a tmavozelený. Dle listu na první pohled se pozná tato odrůda. Vzrůst ve školce má též velmi bujný a v krátkém čase docílí se silné, pěkné vysokokmeny. Úrodnost této odrůdy jest velmi dobrá; při největší úrodnosti strom ve svém vývinu neochabne a rok od roku jest při tom úrodnější.

Stanoviště
Pěstuje se v zahradách domácích po případě i v otevřených štěpnicích. Do polí se vzhledem ku časnému česání vysazovali nemůže. K silnicím, vedoucím osadami, by se mohla též vysazovat, ale k silnicím od obytných stavení vzdáleným se nehodí, a sice proto, že jest ranná a třeba šedá, přece jenom lákavá. Pro osazování pastvin a p. se nedoporučuje.

Tvar stromu
Na určitá místa vysazuje se jen ve tvaru vysokokmenném. Pro polokmeny neb zákrsky není způsobilá.

Ovoce
Ovoce rodí malé, až prostředně velké, tvaru různého, některé plody mají tvar pravidelný, hruškovitý, těchto jest většina, jiné jsou tvaru kuželovitého, více neb méně ke kalichu zašpičatělého. Připojené vyobrazení věrně znázorňuje různé tři typy plodů. V době podzimní by lehce mohla býti zaměněna za šedou podzimní. Rodí podobně jako kozačka štuttgartská a zelinka a jiné letní hrušky, ráda v chumáčích, což není na úkor vývinu plodů.

Kalich
Kalich má rohovitý, otevřený, velký, trochu plstnatý a sedí ponejvíce na povrchu plodu a jen u plodů větších jest v mělké, někdy hrbolovité prohlubince.

Stopka
Stopka jest polodlouhá neb krátká, silná, dřevnatá, hnědá a jest velmi zhusta svalem dužnatým k jedné straně stlačena, u jiných plodů sedí na povrchu pravidelně anebo trčí v docela malém důlečku.

Barva
Základní barva plodu jest živě zelená, při uzrání nažloutlá. Zelená barva neproniká obyčejně, poněvadž jest zakryta rzí po celém plodu. U plodů dobře vyvinutých více základní barva proniká, než u plodů menších, v nuzných poměrech neb vyšších polohách pěstovaných; tyto bývají úplně skořicové barvy. Nádech nahnědlé červeně se tu a tam vyskytuje u plodů plnému slunci vystavených, jinak červeň chybí. Tečky neb šedý nádech zhusta se objevují. Slupka jest silná, kožnatá, vzdoruje pukání a jinému poranění dobře.

Dužnina
Dužnina jest máslovitá, šťavnatá, jen kolem jádřince mírně zrnitá, barvy bílé a chuti velmi delikátní, sladké a příjemně nakyslé; svoji pikantnost zdědila od šedé zimní máslovky (Isembartky), která podobnou chutí se vyznamenává. Dužnina se dlouho udrží, aniž by hniličila. V hornatějších krajinách obzvlášť nehniličí, zavadne a svoji výtečnou chuť podrží.

Dozrání a česání
Uzrává v prvé polovici měsíce září a drží se asi 2 až 3 týdny. Pro vývoz, jako všechny letní hrušky, se češe, když jest úplně vyrostlá, ale ještě úplně tvrdá. Dopravu snáší velmi dobře, balí se do košů a zasílá se i do nejvzdálenějších končin a dojdouc na místo jest velmi dobrou pochoutkou obyvatelstva. Na našich trzích se opětně málo vyskytuje, poněvadž cizozemští obchodníci ji vyhledávají a dobře platí na místě samém.

Zužitkování
V domácnostech jest všestranně zužitkována, jako ovoce tabulové jest výborná, dá se sušiti dobře, zavařuje se, vyrábí se z ní víno, povidla a pod.

Ví-li se, že tato odrůda jest pro naše hospodářské ovocnářství tak cenná, pak by se měla mnohem více pěstovati než doposud. Uváží-li se, že v hornatých krajích se pěstuje nesčetný počet hrušek planých, takřka bezcenných, pak by se zajisté doporučovalo tyto planičky touto odrůdou postupně nahrazovati.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Špinka v knize České ovoce

Špinka

Původ nedá se určitě zjistiti. Staří pomologové francouzští domnívali se, že v ní poznávají již starým Římanům známou hrušku „Pirum Falernum“, kteroužto domněnku nepodařilo se však odůvodniti. Ve Francii znají ji přes 400 let, neboť le Lectier v Orleánsu znal ji již roku 1600 pod třemi jmény: Poire de Forest, de Baulme a d’A my dou (de la mi-aoút). Zdá se dle prvního jména, že nalezena byla v lese, jako více jiných dobrých odrůd. Jména Grise Bonne dostalo se jí dle její barvy a chuti později a nalézáme je poprvé v Merletově spise „Stručný soupis chutného ovoce“ (L’Abrégeé de bons fruits), as v roce 1665—1675 vydaném. Taktéž i naše zobecnělá jména Špinka, Smolinka, Cikánka, odvozena jsou od barvy její. Jak ke jménu „Krásná Gabriela“ přišla, pod kterým ji Pixa na str. 173 uvádí, jest hádankou; bezpochyby pouhý to překlad z německého „Schöne Gabriele“. Název Máslovka šedá letní mezi lidem špatně se uchycuje a k její charakteristice užitý název „Špinka“ úplně stačí.

U nás sází se již od pradávna a stala se velmi oblíbenou, čemuž nasvědčují mohutné, leckde celému okolí vévodící stromy. K jejímu rozšíření přispěla asi okolnost, že roste téměř všude; daří se i v drsné, chladnější poloze, v mírnější dužnina její jest plynnější a chutnější, v teplé stává se však blátivou a nechutnou. Obyčejné naše polní a zahradní půdy s hlinitým neb jílovitým podkladem svědčí jí nejlépe, roste sice i v hubeném písku, ano i ve vysýchavém, krutém jílu, zůstává však příliš drobná a v tomto plody praskají.

Vzrůst jest zdravý a bujný, ve školce rychle odrůstá a tvoří pěkné rovné kmeny, ven pak vysazena, vzrůstá v krátkosti ve statné stromy s mohutnou, pěkně široce jehlancovitou korunou a dosahuje vysokého stáří. Sázeti se má výhradně jen jako vysokokmen a hodí se všude, jak podél silnic a cest, tak i do polních a domácích sadů. Na gdouli roste dobře, ale pro drobnost plodů nehodí se k pěstování na krscích již z toho důvodu, že s ní současně uzrávají druhy mnohem větší a cennější.

Velkou vadou jest vlastnost stromu, že počíná pozdě roditi, a uplyne často 12 až 15 let, než se jakés úrody dočkáme; ale pak rodí stále, jednou hodně, podruhé méně, zřídka kdy úhoří úplné. Pozoruhodno jest, že nejvíce plodů a nejlepší nalézáme v samém vršku koruny.

Otužilost stromů jest veliká a není pamětníka, že by mrazy poškozeny byly; naproti tomu stačí v čas květu 2—3 deštivé dny, aby úroda byla zúplna zkažena. Plísním jest doposud úplně nepřístupný. Letorosty v plném vývoji ochmýřené vzrůstají dle bujnosti stromu, bývají povždy štíhlé, pod oky zprobýbané, zelenavě, na slunci až červenavě hnědé a nápadnými, vyvstalými šedými tečkami dosti hustě poseté, ukončeny pak jsou ochmýřenou špičkou. Poměrně malá oka bývají krátká, kuželovitě zabrocená, některá málo, jiná více na tupě rýhovaných, plochých patkách odstálá.

Z krátkých, baňatých, šedě šupinatých poupat vyvíjejí se nádherné, veliké květy ve větších chomáčích, sestavené z plátků širokých, okrouhlých a čistě bílých. Současně raší mladé, jasně zelené, při tom lehce nahnědlé, jemně ochmýřené listy, které v úplném vývoji bývají 65—70 mm dlouhé, 35—45 mm široké, vejčité neb vejčitě srdčité, dlouze špičatě a člunkovitě prohnuté, jako kožovitě tuhé, tmavě zelené a lesklé. Po kraji jsou sotva patrně ochmýřené a pěkně drobně pilovité, na řapících 15—20 mm dlouhých s niťovitými a brzo usýchajícími palisty. Spodní listy jsou o něco větší, příplodní pak delší, jemněji a ostřeji pilovité.

Plody dospívají pravé velikosti, jak znázorněno v obraze, začátkem září, při plné úrodě jsou o něco menší, z mladých, statných, v žírné půdě rostoucích stromů větší, as jak připojený průřez ukazuje; k oběma obrazům použito bylo plodů ze starého, ale zdravého vysokokmenu při silnici stojícího. Veškery plody jsou téměř stejného tvaru, jen výjimkou některé bývají o něco kratší a baňatější, neb štíhlejší a s temenem širším.

Rázovitě veliký a široce otevřený kalich sestaven jest z listenů u spodu souvislých, rohovitých, hnědých, širokých, nejprve vztýčených a pak zpět rozložených v zcela malé, hrbolaté jamce neb úplně ploše na temeni plodu.

Zelená a rzivá, dřevnatá stopka bývá do šikmé špičky plodu v malé jamce vtlačena, někdy přechází též kuželovitě v plod.

Velmi význačná jest barva tvrdé a hrubé slupky; se stromu vzata bývá úplně zelená, jen na slunci poněkud hnědě zarudlá, v několika dnech začne zvláště na sluneční straně maličko žlutavě prokvétati. Hrubší, souvislá neb roztrhaná rezavina pokrývá téměř celý plod tak, že uvedená barva jen sem tam vyniká, a bývá hrubými, šedými tečkami hustě poseta.

Hojně šťavnatá dužnina jest buď žlutavě neb zelenavě bělavá, pod slupkou obyčejně zelenavá, jemná, máslovitá, někdy špekovitá, kolem jaderníku drobně zrnitá; velmi dobrá její chut dá se těžko popsati, jest vonná a libě navinule sladká.

Jemnou zrninou obklopený jaderník bývá úzce dutoosý a chová v úzkých pouzdrech zřídka jádra vyvinutá.

Na pražském trhu objevují se „Smolnice“ již v druhé polovici srpna, často i v polou srpna; v ten čas nebývají však ještě ani úplně vyvinuty a příliš předčasně trhané nemají pravé, dobré chuti. Nesmějí se arciť na stromě nechati dozráti, avšak příliš časné česání škodí, počkati se má, až plody úplně dorostou, tedy as tak koncem srpna, načež v několika dnech měknou a udrží se as 14 dní. Ve studenějších krajinách dospívá teprv v druhé polovici září, ale udrží se pak mnohem déle. Nejvýhodně ji zužitkuje se čerstvým prodejem ať již na trhu pro spotřebu domácí, či zasíláním na trhy vzdálenější, k čemuž se svou hrubou slupkou dobře hodí. K sušení hodí se již méně, a to jen tam, kde je dosti pokdy a hojnost paliva, naproti tomu k zavaření jest výborná.

Jak již s počátku uvedeno, známo jest mnoho jmen, z nichž Špinka se nejvíce ujalo. Moravské ovoce čís. 48. přijalo název Hruška šedá letní; trojský seznam čís. 132. Máslovka šedá letní, Pixa str. 173. Krásná Gabriela; mimo ně známa jsou ještě: Cikánka, Koženka, Václavka, Škaredka, Šedivka, Šedinka a na pražském trhu Smolnice.

Resslerův seznam ě. 410. Böhmische Graue Sommerhutterbirne; Handbuch der Obstkunde čís. 18. Gute Graue; Diel III. str. 63. Graue Sommerbutterbirn; Dochnahl 570. Gute graue; v. Aehrenthal str. 149. Gute graue; všude s poznámkou OOX! Leroy čís. 555. Poire Grise Bonne přiřkl jí II. jakost; Thomas str. 70. Beurré gris d’Été a vřadil ji do třetího výběru. Mimo to známa jsou ještě tato synonyma: Erzherzog Carl Sommerťrucht, Holländische Sommer Dechautsbirne, Schöne Gabriele, Wahre Schöne Gabriele, Sommer Ambrabirne, Sommer Beurré Gris, Poire de Forèt d’éte, d’A my don, dè Bauime, de Baume, de Pourmi, de Fourmi musquée, Odorante, Odorante musqnée, Verge d’or, Brute Bonne d’Été, Brulle Bonne, Sucrée Grise, Beurré gris d’Été de Hollande, Fondante de Batave, Incomparable, Ambrette d’été, Jutte, Jut Peer, Jutte Peer, Jutje’s Birne, Jat, Yut, Yutte.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist