Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Kozačka štuttgartská

Hrušeň Kozačka štuttgartská

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Kozačka štuttgartská

 

Kozačka štuttgartská v knize Moravské ovoce

Kozačka štuttgartská

Původ a rozšíření
Dobré této hospodářské hrušky domovem jest Virtembersko, kde jest nejvíce rozšířena. Tamější obyvatelé vypravují, že byla před mnoha lety nalezena jako pláně v porostech poblíž Štuttgartu jedním pastevcem koz. Uznána za hrušku velmi dobrou, rychle se šířila po celé zemi. Nyní jest rozšířena i v jiných zemích evropských. Na Moravě objevuje se porůznu v zahradách domácích a volných sadech ve tvaru vysokokmenném. Všichni majitelé této odrůdy velice ji chválí jako jednu z nejlepších letních hrušek. Chvály této zasluhuje nejen plod, nýbrž i strom sám.

Poloha
Strom roste dobře v polohách teplých i chladnějších. Ve výše položených krajích nutno proň vyhledávati jižní, chráněná úpatí svahů aneb i roviny proti severním větrům chráněné. Přímé severní větry mají za následek kaménkovatost ovoce, které tím velice na jakosti ztrácí. V chladných polohách zůstává ovoce malé, strom však při tom nijak netrpí.

Půda
Půdu má rád teplou, sušší a musí býti dosti hluboká; může býti třeba i poněkud štěrkovitá. Ve vlhkých a těžkých půdách není dosti úrodný.

Vzrůst
Vzrůstu jest prostředního, tvoří prostředně velkou, pravidelnou, jehlancovitou korunu. Není mnoho odrůd hrušňových s tak pěknou korunou, jako má tento strom. Kostra koruny jest slabší a velmi hustá. Kmen mívá prostředně silný, pěkně vzpřímený. Letorosty tvoří dlouhé, slabé se silnými pupeny; krátkých plodonosných větviček nasazuje mnoho a proto jest každoročně velmi úrodný. Úrodnost stromu jest dobrá, zdraví jeho znamenité, hmyz ho nenapadá a plísně mu neškodí. Ve školce roste též dobře, tvoří přiměřeně silné a rovné kmeny a třeba se nevyznamenával bujným vzrůstem, přec nevyžaduje pěstování vysokokmenů dlouhé doby.

Stanoviště
Vysazuje se do zahrad domácích neb štěpnic otevřených poblíž dědin, na jiná veřejná místa se nehodí, jelikož jest menší, poškozování přístupnější a pak pro rannost ovoce se nedoporučuje příliš pro veřejná místa.

Tvar stromu
Pěstuje se jako vysokokmen neb polokmen, mohl by se též pěstovati ve tvaru jehlancovitém; pro jiný tvar zákrskový se nehodí. Poblíž hlavních měst neb továren na zpracování ovoce by se dobře vyplácel založený sad s jehlanci šlechtěnými na obyčejném pláněti této odrůdy.

Ovoce
Dle toho, v jakém tvaru neb na kterém místě se pěstuje, rodí ovoce malé, až prostředně velké, tvaru pravidelně hruškovitého, menší plody bývají někdy také ke stopce plné, čímž ztrácejí tvar hruškovitý.

Odrůda tato rodí plody v chumáčích, a stává se, že každý plod v tomto chumáči má jiný tvar.

Kalich
Kalich jest otevřený, hvězdovitý, velký a jest v prohlubince docela mělké a široké.

Stopka
Stopku má podlouhlou neb krátkou, dosti silnou, dřevnatou, barvy světle hnědé neb nazelenalé. Málokdy jest stopka ve středu plodu, bývá obyčejně dužnatým svalem více k jedné straně stlačena. Stopka dobře vzdoruje větrům bouřlivým.

Barva
Barva plodu jest žlutozelená, při úplném uzrání žlutá, na straně slunečné hnědočerveně zbarvená. Základní i červené zbarvení jest mnoha zelenými a světlými tečkami kropeno. Po celém plodu, zejména na obkališí, rozprostírají se jemné skvrny šedé, plod takový vypadá jako kožený. Tato skořicová barva objevuje se více u plodů ve výše položených krajinách, než u plodů rostlých v teplejších krajinách. Slupka bývá velmi jemná, hladká, pokud není rzí zdrsnatělá.

Dužnina
Dužnina jest nažloutlá, šťavnatá, rozplývající, jemně zrnitá, přec však tak hutná, že hodí se velmi dobře k zavařování v domácnosti i v továrních podnicích. Chuť dužniny jest velmi jemná, sladká a skořicově okořenělá. Malý jádřinec a malá, nevyvinutá jádra činí tuto hrušku velmi způsobilou pro konservování.

Dozrání a česání
Uzrává koncem srpna a drží se jen velmi krátkou dobu a musí se proto aspoň 8 až 10 dní před uzráním očesati. Zejména pro zavařování neb sušení, jelikož se musí loupati, češe se, pokud jest ještě úplně tvrdá, aby se dala dobře oloupati. Předčasné toto očesání nemá škodlivého vlivu na chuť konservy; chuť zůstává vždy velmi jemná. Přezrálé plody zhniličí a ztrácejí úplně na ceně. Češe se jednotlivě anebo, ku př. pro sušení obyčejné, může se také setřásati.

Zužitkování
Na trhu jest oblíbena jako ovoce stolní i jako ovoce hospodářské. V domácnostech se může zužitkovati všestranně, nejlépe však se hodí pro zavařování; vedle Viliamovy čáslavky sotva je lepší hruška k tomuto účelu. Též sušená dá velejemný výrobek.

V celém Německu řadí tuto hrušku k nejlepším letním a cení ji asi právě tak, jako my své doby neb snad někde ještě dnes ceníme naši solnohradku, kterou tam ani skorem neznají.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Kozačka štuttgartská v knize České ovoce

Kozačka štuttgartská

Maličká, neúhledná, ale výborná! Těmito asi slovy nejlépe lze vystihnouti vlastnosti této srpnové hruštičky, která však přesto, že je malá a neúhledná, svádí každého, kdo ji jednou ochutnal, aby ji poznovu okusil.

O původu jejím koluje pověst, že nalezl ji nějaký pastýř v okolí Štutgartu samovzrostlým plánětem, od čehož odvozeno jméno Stuttgarter Geisbirne, které přeloženo bylo v „Pastevnici“. Jméno toto však nikde se neujalo a všude říká se jí prostě po venkovsku „Kozačka“. Ale Kozaček jest všelikých, malých i velkých, dobrých i nechutných; každá obec, každý sadař má svoji, které sobě váží, takže aby zmatkům se předešlo, vždy „Kozačka Štutgartská“ psáti se musí. Děkan Rössler obdržel ji v roce 1809 od Diela a zapsal ve svůj soupis pod číslem 183. Snad z Poděbrad rozšířila se na vše strany a nebylo sadu, zvláště panského, kde by se nenalézala. V poslední době, kdy každý jen veliké, krásně zbarvené plody vyhledává, třeba i bez chuti nebo jako řepy byly, pomalu mizí, zůstává popelkou; že neúhledná a maličká jen v ústraní zahrad domácích, zapomíná se na ni, přes to, že se hodí k zpracování v domácnosti, zvláště k zaváření, k čemuž je pro hutnou dužninu zvláště způsobilá a při vaření se nerozpadá. Také i k sušení jest velmi dobrá.

Stromy jsou velmi pevné, nezmrzají a jsou plísní úplně prosty. Nejchutnější plody poskytuje, vykáže-li se jí místo v teplé, lepší půdě, ať jest to v rovině nebo na stráni, v poli nebo v sadě, i na silnice i cesty hodí se velmi dobře a neúhlednými plody nikoho neláká. Jen na místech, kde velký průvan vládne se jí nedaří, roste sice zcela dobře, ale nikdy neplodí. Všude lze jí upotřebiti v tvaru polokmene neb vysokokmene, v zahradách i volně rostoucího krsku, naproti tomu nehodí se pro drobné a méně cenné plody k výchově krsků uměle vedených. Roste sice i na gdouli, avšak příliš slabě a brzo hyne. Ploditi začíná velmi brzo a plodí ob rok velice hojně, mezi tím aspoň něco.

Hned z mládí roste mírně ale zdravě, pěkně do výše a rozvětvuje se hustě v pěknou jehlancovitou, spíše malou než velkou korunu, větve pak tvoří mnoho krátkého plodonosného dřeva; krsky vzrůstají beze všeho přičinění v pěkné, stejnoměrné jehlance.

Letorosty narůstají v mládí dlouhé a štíhlé, později jen zcela krátké, mírně zakřivené, pod oky bývají lehce zprohýbány a končí se silnější, velice mírně zhranatělou špičkou; jsou hnědě fialové, se stříbřitým třpytem a šedě žlutými pihami řídce, až zcela nenápadně poseté.

Oka na nich bývají zcela malá, krátká, poněkud odstálá, hnědě a šedě šupinatá a jsou na patkách krátkých, mírně vydutých, s třemi tupými žebérky, která se dosti hluboko táhnou. Letorosty zcela krátce urostlé mívají oka větší, baňatější a končívají se květním poupětem. (Viz obraz.)

Raší lístky jasně zelenými, ze spod lehounce zchmýřenými, které dospěvše, bývají až 75 mm dlouhé, 58 mm široké, okrouhlé, s krátkou, tupou špičkou; jsou silné, tmavě zelené, zespod jako modravě sivé, sem tam po kraji ochmýřené, na dél téměř rovné, na šíř lehce člunkovitě prohnuté a mají kraj jednotlivě jakoby lehounce zkadeřený, řídce vroubkovaně pilovitý; jsou na řapících as 26 mm dlouhých; ke konci letorostu bývají menší, až zcela malé, stejného tvaru a taktéž bezpalisté; i příplodní bývají menší, s krajem téměř celistvým, dílem jen sotva patrně vroubkovaným, zato však jsou na tenkých, až 60mm dlouhých řapících.

Z maličkých, hnědě a šedě šupinatých květních poupat vykvétají velké, až 36 mm v průměru mající květy z okrouhlých, čistě bílých plátků dosti hustě sestavené a fialovými prášníky zdobené, ve větších chomáčcích.

Velikost a tvar plodu znázorňuje úplně přiložený barevný obraz, k jehož zhotovení použito bylo plodů s volně rostoucího krsku ve váze 47—50 g, a jest jen dodati, že vyskytují se jednotlivé plody, které jsou o něco delší, ke stopce štíhleji protažené, přibližně as tak jak na černém obraze průřezu vidno. Při veliké úrodě neb se stromů vysokých bývají ještě o málo menší, podržují však stejný tvar.

Na pěkně zakulaceném temeně plodu, zřídka v maličké jamce, vězí mezi několika zcela plochými hrbolky otevřený kalich, který sestaven jest z uštů u spodu souvislých, krátkých, buď vztyčených, dílem i převislých a jako plod zbarvených.

Nestejně dlouhá, někdy rovná, jindy zakřivená, zelenavá a rezavě žlutá stopka, bývá buď na drobně zhrbolenou špičku plodu často i se strany přimáčknuta nebo přechází hrbolkovitě v plod.

Jemná, hladká slupka málo se leskne, zprvu jest zcela zelená, v době dozrání sivě zelenavě žlutavá, strana sluncem ožehlá bývá mdle hnědě, červenavě žíhaná a mramorovaná, červeň ta rozptyluje se v podobě teček dále, jemné rzivé, v červeném tmavěji červeně vroubené pihy pokrývají hustě celý plod, v okolí kalicha i stopky vyskytuje se velmi často jemná, drobná rez. Některé zastíněné plody zůstávají jen zelené, jiné jsou červeně vroubenými pihami na slunečné straně zdobeny.

Žlutavá, jemná, máslovitá dužnina jest velmi šťavnatá, chuť její libě kořeněná, sladká a velmi dobrá.

Jemnou žlutavou zrninou obklopený jaderník mívá osu úzce dutou a chová v poměrně prostranných pouzdrech malá, na obě strany zašpičatělá hnědá jádra.

Sčesati se má, dle počasí, as tak kolem 15.—20. srpna, načež v několika dnech k jídlu dospívá, ale pak rychle hniličí a déle 10—14 dní netrvá.

Pro trh jest příliš malá a neúhledná, ale na stůl jest výborná a hodí se k zpracování, jak již zpředu podotčeno.

Pro sladkou chuť bývá hmyzem, zvláště vosami, velice vyhledávána a nedohlédne-li se v době zrání častěji, může se státi, že místo plodů sklidíme pouhé vyssáté slupky.

Bláha o ní napsal: Kdož by si nepochutnal na té malé hrušce, když v druhé polovici srpna dozraje. Něco jemně zrnitá dužnina jest silně okořeněná, sladká, plná občerstvující šťávy. Strom tvoří hustou jehlancovitou korunu a jest později úrodný. V zavřených zahradách potřebuje někdy stříkání proti plísni a pilného prořezání.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji chová se pod jménem „Pastevnice“ čís. 246. Popisy její lze nalézti: v Listech Pomologických v r. 1896 „Hruška Pastevnice“, Pixa Klíč štěpařský čís. 31 Kozačka. Handbuch der Obstkunde čís. 12 Stuttgarter Gaishirtel se značkou oo!x. Deroy Dictionnaire de Pomologie čís. 348 Poire des Chevriers de Stuttgart, Thomas str. 58 Rousselet de Stuttgart a řadí ji do prvého výběru. V Polsku jmenují ji Kožlarka stuttgardzka.

Dále známa jsou synonyma: Bellissime de Provence, Gaishirtle, Stuttgart (P de), Stuttgarter Russelet, Wahre Stuttgarter Gaishirtl, Rubella Stuttgardt'ensis.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist