Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Clappova

Hrušeň Clappova

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Clappova

 

Clappova (Hruška Klapova americká) v knize Moravské ovoce

Clappova

Původ a rozšíření
Z novějších hrušek se doporučují mnohé jako velmi dobré odrůdy, zavedou-li se u nás, ukáže se, že valný počet z nich se pro naše poměry nehodí; obyčejně jsou to odrůdy původu francouzského, belgického neb anglického, velice z tamějšího příznivého podnebí schoulostivělé, a vysazeny u nás, podnebí přec jen drsnější dobře nesnesou. Při zavádění novinek jest proto velké opatrnosti třeba. K novějším hruškám patří též tato odrůda, nesmí však býti zařaďována mezi ty, které se u nás nedaří, neboť jest velmi četnými případy dokázáno, že jest pro naše poměry velmi způsobilá. Původu jest amerického; byla vypěstována majitelem ovocných kultur Clappem z jádra máslovky lesní (dřevobarvé). V Americe se šířila velmi rychle a čilou a rychlou dopravou mezi Evropou a Amerikou záhy se dostala do Evropy, kde nyní se šíří po všech státech a zemích. Na Moravě se také již pěstuje v různých zahradách a dobře se všude osvědčila, jest tedy záhodno, věnovati jí plnou pozornost.

Poloha
Strom není tak choulostivý, jak se na počátku myslilo, daří se ještě dobře ve vyšších našich polohách, jestliže má místo proti severním větrům chráněné; že se daří též v teplých, nízkých polohách, jest přirozeno.

Půda
Půdu žádá hlubokou, dobrou a ne kyprou; v hluboké hlinité půdě se mu daří nejlépe. Vlhkou půdu nesnese. Živin vyžaduje proto mnoho, poněvadž jest velice úrodný a strom velmi bujně roste.

Vzrůst
Vzrůstu jest v mládí velmi silného, leč velká úrodnost jej ve vzrůstu zdržuje a vyvinuje proto korunu jen polovelkou; tvar mívá koruna jehlancovitý, vysoký, není hustá, kmen i větve má silné a zdravé a houževnaté, poněvadž jako u letní hrušky dřevo její každoročně dobře vyzrává. Letorosty tvoří velmi silné, dlouhé, barvy hnědočervené a jsou zbarveny podobně jako u máslovky lesní. Pupeny jsou malé a hustě seřaděné. List jest velký, tuhý, hladký, lesklý, tmavozelený, okrasný a dodává stromu pěkného pohledu. Ve školce roste velmi bujně, kmeny tvoří rovné, silné a zdravé.

Stanoviště
Jelikož rodí velmi pěkné plody a jest ranná, možno tento strom vysazovati jen do zahrad domácích, nanejvýše snad ještě do štěpnic nacházejících se poblíž obytných stavení; pro veřejná místa jiná se rozhodně nehodí.

Tvar stromu
Pěstovati se může jako vysokokmen, polokmen, jehlanec, zákrsek keřovitý, palmeta kteréhokoliv tvaru a kordon kolmý i vodorovný; není letní hrušky nad tuto, která by se tak dobře hodila pro pěstování zákrsků. Každý tvar se ve školce hravě provede, vývin plodonosných větviček jest nanejvýš bohatý bez použití silného řezu a každý rok jest u všech tvarů úrodnost veliká.

Ovoce
Plody rodí velké, tvaru pěkně hruškovitého, poněkud plného, vysokého, některé plody jsou částečně mírně hrbolaté.

Kalich
Kalich jest otevřený, rohovitý, velkolistý; prohlubinka kalichová jest docela mělká, široká a hrbolovitá a vybíhají z ní široké, mírné hrany až asi do poloviny se táhnoucí.

Stopka
Stopku má silnou, polodlouhou, dřevnatou neb i dužnatou a sedí obyčejně na povrchu anebo jest též dužnatým svalem ke straně stlačena; na stromě drží pevně.

Barva
Barva plodu jest světle zelená, při dozrání zlatožlutá, na straně sluneční rumělkově až karmínově červená; červeň tato jest rozmyta anebo v širokých krátkých pruzích znatelná. U plodů ve stínu rostlých červeně nebývá a když přece se objeví, jest světle stříknuta. Hnědé tečky jsou četné a také rezivost se často u kalichu a stopky vyskytuje. Slupka jest hladká, lesklá a jemná.

Dužnina
Dužnina jest velmi jemná, úplně máslovitá, šfávnatá, nikdy nekamínkovatí, barvu má nažloutlou a chuť sladkou, jemně nakyslou, poněkud okořenělou; pikantnost dužniny činí tuto odrůdu tabulovou prvého řádu.

Dozrání a česání
Uzrává v prvé polovici srpna a v chladném sklepě se dá udržet asi 3 týdny. Češe se také asi 10 až 12 dní před uzráním a nechá se uzráti v chladné místnosti, kde dozrává pomalu a může se dobře postupně zužitkovati. Při česání se musí s ní zacházeti opatrně, neboť její dužnina i slupka jsou velmi jemné, lehce se poškodí a pak hnijí. Úplně vyrostlá, avšak ještě docela tvrdá, hodí se, dobře balena jednotlivě do papíru, i pro vývoz. Na trzích dělá všem letním hruškám velkou konkurenci, jest velmi úhledná, velká a též dobrá, proto jest se zálibou kupována.

Zužitkování
V domácnostech se zužitkuje jen jako ovoce stolní, pro výrobu záchůvek jich ještě není dosti, leč kdyby přece byl nadbytek, pak se může zavařovati, sušiti a také povidla z ní vyráběti.

Jsme o tom přesvědčeni, že hruška Klapova americká za nedlouho se stane u našich ovocnářů tak oblíbenou, jak u vypěstitele samého, který ji nazval Klapův miláček (Clapps Favorite). Záleží na majitelích školek ovocných a pěstitelích, aby hrušku tu v rozšiřování a pěstování podporovali.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Clappova (Máslovka Klappova) v knize České ovoce

Clappova

Pochází z Ameriky, kdež byla as v letech šedesátých minulého století z jader známé „Hájenky“ v zahradě Th. Clappa v Dortchestru ve státě Masachusetts vypěstována. O tom, kdo ji do Evropy přinesl a dále šířil, nelze nic přesného říci. Pěstitel její nazval ji „Miláčkem“ a věru vhodnějšího jména jí dáti nemohl, poněvadž stává se miláčkem každého, kdo ji jednou poznal a okusil. Tyrolané postřehli záhy vzácné její vlastnosti a pěstují ji u veliké míře, královnou raných hrušek ji nazývajíce. V tamějších teplých údolích uzrává již kolem 20. července.

Jak samozřejmo, daří se každá hruška vždy nejlépe v dobré půdě, a záleží vždy spíše na tom, zdali se daří s prospěchem i v půdách chudších. A tu lze uvésti, že Klappova máslovka daří se velmi dobře i v půdé, kde ornice sotva 20 cm mocná jest a pod ní žlutá hlína často s oblázkem smíšená se nalézá, i jílovitá a vlhká, písčitá půda jí svědčí, jen příliš suchá neb vysýchavá jílovitá nejde jí k duhu; v půdě takové krní a plody předčasně opadávají.

Myslilo se dříve, že se hodí k pěstování na krscích jen v nejlepších a před větry chráněných místech. Ale všední zkušenosti poučují nás jinak. Byla všeobecně množena a stromy prodávaly se každému, a nelze se diviti dnes, že najdeme ji místy i ve vyšších polohách, polních sadech a i na silnicích, kam z neznalosti druhu se dostala. A daří se jí všude dohře, ani na silnicích, kde se hlídá, nepřekáží nikomu, ač doporučovati ji tam nelze. Jinak jako vysokokmen i polokmen lze ji doporučiti všude tam, kde hruška růsti vůbec může, ať to již sad polní neb zahrádka domácí. Nesmí se arciť čekati, že v takových místech přinese krásné a veliké plody, ale přece větší a daleko lepší, než některý domácí, vymírající druh.

Na gdouli roste sice, má však vadu, že s podložkou obyčejně velice špatně srůstá a ráda se odlamuje; použije-li se jí s mezišlechtěním, daří se jí v lepší půdě zcela dobře, v hubenější jen krní a lépe proto ji vzíti na plaňce.

Pro malé tvary méně se hodí, neb aby rodila, nutno řez jen na nejnutnější obmeziti; za to však jehlance, větší palmety přinášejí nejkrásnější plody. Ve školce již vyznačuje se zdravým, bujným, rovným vzrůstem, vytváří pěknou, pravidelnou, ač nikdy velikou, široce jeblancovitou korunu; větve se však obyčejně pod tíhou plodů sklánějí a tím přirozený pěkný vzhled ruší.

Plodnost počíná o něco později než u druhů jiných; při vysokokmenech a vůbec při všech tvarech na plaňce teprve v sedmém až osmém roce, ale jest pak stálá, ač nikdy příliš velká. Ostatně rozchází se mínění o její plodnosti velice — s jedné" strany haní malou, s druhé chválí její velkou plodnost; vše záleží na okolnostech. Na gdouli počíná roditi třetím až čtvrtým rokem.

Zajímavo jest, že máslovka Klappova a Čáslavka Williamova vzájemně se opylují, čímž máslovka Klappova na plodnosti velice získává. Další zkušenosti učí, že novější hruška Idaho, máslovkou Klappovou opylena, daleko chutnější plody přináší, než po- nechá-li se sama sobě. Jest tedy záhodno sázeti jmenované druhy střídavě blíže sebe. Podobný úkaz nebyl doposud u jiných druhů zjištěn.

Plíseň nebyla posud na ní pozorována.

Mladičké rašící lístky bývají červenavě zelené, ze spod lehce ochmýřené, s řapíky bledě červenými. Vyvinuté letorosty (viz obraz) jsou pod oky prohýbané, zahnědle zelenavě, na slunci až fialově hnědé a nenápadně bělavými, podlouhlými tečkami řídce poseté.

Oka jsou úzká, dlouhá, špičatá, poloodstálá na patkách pravidelně vyvinutých, rýhovaných; střední z těchto rýh končívá někdy pod okem nepatrným hrotem.

Listy 65—75 mm dlouhé, 42—45 mm široké, ploché, po okraji pilovité, silné, tmavě zelené a lesklé, vejčité, někdy až široce vejčité na 25—30 mm dlouhých, šidlovitými palisty opatřených řapících; spodní bývají daleko větší. Příplodní listy jsou as naznačené velikosti, někdy i menší na dlouhých řapících.

Krásné, veliké květy ve velkých chocholících složeny jsou z plátků širokých, okrouhlých, takže druh druha se dotýká; ze spodu bývají slabě zarůžovělé.

Velikost plodu závisí na jakosti půdy, tvaru stromu a péči jemu věnované. Průměrně bývají velké plody z vysokokmenu as 85 mm vysoké a 65 mm široké, v přibližné váze 180—200 g, ze zákrsků mají as 110 mm výšky, 85 mm šířky, váhy 270—300 g, často však jsou ještě větší, a jsou příklady, že při náležitém ošetřování podařilo se vypěstovati plody až 500 g těžké.

Tvar jeví jen malé odchylky, a to tím, že některé plody jsou uprostřed baňaté a jak ke stopce, tak i ke kalichu zúžené, končíce temenem tak zúženým, že na něm plod ani státi nemůže; jiné jsou ke kalichu více zaokrouhleny, majíce témě tak široké, že na něm pěkně stojí, ke stopce bývají více protaženy a i prohnuty. Větší plody bývají ploše zhrbolené a ke kalichu zhranatělé.

V malé, po okraji hrbolaté jamce aneb na samém temeni mezi drobnými hrbolky umístěný pootevřený kalich sestaven jest z rohovitých, úzkých, žlábkovitých, od spodu zdužnělých, vztyčených a proti sobě nakloněných úštů barvy plodu.

Dřevnatá, někdy k plodu kroužkovitě zdužnělá, silná, 25—50 mm dlouhá, zelená a rezivá stopka bývá k plodu jen jako přitištěna, jindy do malé jamky vtlačena, často i hrbolem na stranu přimáčknuta.

Slupka bývá hladká a málo lesklá, barva její se stromu světle zelená a na slunci zarudlá, později pěkně světle žlutá a na slunci krásně karmínová; zastíněné plody bývají jen pěkně žluté, některé na sluneční straně jen červeně tečkované aneb mdle karmínovou červení jako mramorově žíhané. Jemné, světle rzivé, v červeném zabarvení žluté a i červené tečky jsou po celém povrchu dosti hustě roztroušeny. Kolem kalicha, též blíže stopky, vůbec sem tam, bývá nastříkána drobná rez, mimo ní jsou i na některém plodu rezavé větší skvrny.

Bělavá, vonná, velmi jemná dužina šťávou překypuje, jest zcela plynná a chutná výborně, sladce, při tom jest zcela jemně navinule aromatická.

Plnoosý jaderník, obklopený nejjemnější zrninou, chová v poměrně velkých pouzdrech tmavohnědá jádra.

Doba pravé zralosti kolísá dle počasí, mezi 20. srpnem a 10. zářím, vždy však před máslovkou Guyotovou a Čáslavkou Williamovou. Trhati, neb dorostlé plody protrhati se mají 10—14 dní před úplným uzráním, tedy mezi 10.—25. srpnem; ponechána dlouho na stromě měkne, moučnatí a ztrácí chuť. Je-li potřeba, snese beze škody ještě časnější česání. Za zelena trhána, snáší i dlouhou dopravu zcela výborně, naproti tomu v plné zralosti pro jemnost slupky a dužiny velice ztěžka se dá zasílati.

Souhrn veškerých jejích výborných vlastností činí z ní trhovou a obchodní hrušku prvního řádu, a přijde v brzku čas, kdy vytlačí současně zrající odrůdy z trhu.

U nás šířila se pod jménem Klappova americká, což však nijak hodnoty její nevystihuje, a z důvodu, že jest to máslovka z nejjemnějších, lépe nazývati ji máslovkou Klappovou. Ze Soběic u Ostroměře zaslána mně byla jako „Královna“.

Bláha o ní napsal: Strom roste bujně, tvoří široce pyramidální korunu, letorosty silné. Polo- neb vysokokmeny přinášejí ovoce v době pozdní ve stáří 10—12 let, pyramidy na pláněti též pozdě, na gdouli šlechtěné nesou záhy veliké krásné ovoce, které dozrává, v první polovici září, netrvá dlouho, nýbrž počne as v desíti dnech po sčesání od jaderníka hniličeti; jakost výborná. Plísní dosud netrpí a plody jsou vždy čisté.

Strom vyžaduje polohu chráněnou; půda střední jakosti postačí; mrazům vzdoruje.

Moravské ovoce čís. 44. Hruška Klappova americká. Trója čís. 234. Klappova americká. V Handbuch der Obstkunde popsána pod čís. 673. Clapps Lieblingsbirne; Simon Louis řadí ji pode jménem Favorite de Clapp (Clapp’s Favorite) do prvého výběru.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist