Fotodoma

Fotodoma » Zahrada » Odrůdy hrušní » Hrušeň Hájenka

Hrušeň Hájenka

 

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Vlastnosti odrůdy hrušní a hrušek Hájenka

 

Hájenka (Máslovka lesní) v knize Moravské ovoce

Hájenka

Původ a rozšíření
Podle jména dalo by se souditi, že se jedná zde o nějaké neúhledné pláně hrušňové, a zatím jest jednou z nejozdobnějších našich hrušek podzimních, která za příznivých poměrů u nás neobyčejné krásy nabývá.. Původu prý jest belgického, kde byla vypěstována jistým pěstitelem ze semene. Pod svým původním jménem „Foundante des bois“, později „Beurre de Flandre“, byla rychle rozšiřována v různých zemích. Též u nás se pěstuje pod obojím francouzským pojmenováním doposud a jen málokterý pěstitel ji zná pod jménem „dřevobarvá máslovka“ neb oním v nadpisu uvedeným. Svojí krásou, velikostí i jakostí velice se zamlouvá každému pěstiteli i spotřebovateli a proto značně jest také u nás rozšířena.

Poloha
Strom žádá polohu teplou, chráněnou, proti jižní, jihozápadní neb jihovýchodní straně obrácenou. V poloze nepříznivé trpí nejenom strom, nýbrž i ovoce; toto bývá zakrnělé, skvrnité a jakosti nejšpatnější. Nejlépe se mu daří u nás ve vinorodých krajích.

Půda
Půdu miluje teplou, kyprou, úrodnou a hlubokou, v přiměřené půdě dosahují plody úžasné velikosti. Nevyhovuje-li tomuto stromu půda ani poloha, dá to znáti na sobě v prvé řadě onemocněním žloutenkou.

Vzrůst
Vzrůstu jest dosti bujného, přímého, korunu má pěknou jehlancovitou, ne příliš hustou a zalistnatělou. Ve vyšším stáří, když poněkud v bujném vzrůstu ochabnul, těžké plody zohýbají větve a koruna nabývá tvaru široce kulovitého. Kmen jakož i větve jsou zdravé, silné, houževnaté, netrpí nemocemi ani větry. Letorosty vyvinuje dlouhé, ne příliš silné, jichž pupeny jsou velké, na povrchu sedící; barva letorostu jest hnědočervená a zavdává podnět k domněnce, že od tohoto zbarvení obdržela také pojmenování dřevobarvá, což správné není, jelikož pěstitel při pojmenování nemyslel na zbarvení dřeva, nýbrž na zbarvení plodu. List má tvaru elipsovitého, barvy tmavozelené, hladký, mírně zašpičatělý a jemně ozubený. Ve školce roste dobře; kmeny tvoří přímé, hladké, dost silné a otužilé.

Stanoviště
Vysazuje se jen do zahrad domácích plotem neb hospodářskými staveními dobře proti větrům chráněných; ve větrných zahradách málo který pěstitel se dopěstuje větších plodů, protože mu je vítr oráží. Další důvod, že se nedoporučuje tato hrušeň pro vysazování do volných míst, jest ovšem také ten, že její plody jsou až přílišně lákavé.

Tvar stromu
Pěstuje se ve tvaru zákrskovém, též však vysoko- a polokmenném; v krajích jí příznivých daří se jako vysokokmen neb polokmen dobře, vysazuje-li se však do poloh vyšších, nutno ji omezití na jehlanec neb zákrsek keřovitý. Palmety, svislé kordony a jiné tvary pro osazování stěn a plotů jsou u této odrůdy velmi vděčné.

Ovoce
Plody rodí velké, až velmi velké, nejsou řídké případy, že váží plod i 600 gr; tvar mívá různý, vejčitý, hruškovitý neb i zkřivený, většina plodů však bývá tvaru vejčitého. Pěkný tvar a velikost dodávají této odrůdě jakéhosi exotického vzezření.

Kalich
Kalich má velký, otevřený, lístky jeho jsou rohovité, nacházejí se v docela mělké, široké, hladké prohlubince. Obkališí jest rovné, pravidelné.

Stopka
Stopku má polodlouhou, velmi slabou a křehkou, která se lehce přelomí; tato nepříznivá vlastnost způsobuje pěstitelům mnoho nepříjemností a má vliv na slabé rozšiřování této odrůdy.

Barva
Barva plodu jest žlutozelená, při uzrání světle žlutá, na straně sluneční tmavokarmínově zbarvená; červeň tato se jeví buď jako rozmytá neb i hrubě žíhaná, ve stínu rostlé plody zůstanou jen základobarvé. Základobarvé i červeně zbarvené plody bývají někdy nápadně zplna neb částečně rezivé; rezivost tato se jeví velmi různě: buď jsou plody rezivě skvrnité, tečkované, síťkované neb celé kožené. V teplých polohách a půdě jest rezivost slabší a krásná červeň a žluť se uplatňuje. Též je známo, že ve slabé půdě jsou plody rezivější než v půdě úrodné. Slupka jest jemná a slabá, není-li rezivá; rezivost ji dělá ovšem drsnou a silnou; podléhá velice černé plísni, je-li strom vysazen v méně příznivé poloze.

Dužnina
Dužnina jest máslovitá, šťavnatá, kyprá, velmi jemná, bílá, chuti velmi sladké, mírně okořenělé. Má-li dužnina míti při požívání všechny uvedené vlastnosti, pak se musí jísti právě v plném uzrání; před a obzvláště po uzrání jest chuť její až příliš jednotvárná.

Dozrání a česání
Doba zrání jest velmi různá a závisí od polohy, půdy, povětrnosti a tvaru stromu. V mnoha případech zraje již koncem září a jindy zas až koncem října. Též plody jednoho stromu zrají postupně a doba dozrávání se protáhne až 14 dní, což vlastně nutno přičísti k dobrým vlastnostem této odrůdy. Očesává se s největší opatrností a ukládá se na dozrání do komory. Ponechá-li se na stromě až žloutne, pak mnoho plodů setřese vítr, a také nedosahuje dužnina na stromě té jakosti jako na loži. Na trh se dopravuje jen pečlivě balena; dalekou dopravu nesnese.

Na trhu se kupuje hlavně pro úhlednost jako ovoce stolní a dekorativní.

Zužitkování
V domácnostech slouží jen k požívání za syrova, na úpravu zachůvek kteréhokoli druhu se nehodí.

Máslovka lesní jest velmi dobrá odrůda pro milovníky krásných plodů; jest to odrůda přímo sportovní, komu záleží na vypěstování plodů dekorativních, ten docílí toho intensivním pěstováním této odrůdy.

 

Moravské ovoce: Pojednání o ovocných odrůdách doporučených ku pěstování v českých krajích markrabství Moravského, František Suchý, Český odbor zemědělské rady pro markrabství Moravské, Brno, 1907

m

 

 

Hájenka v knize České ovoce

Hájenka

Ze starých dobrých hrušek, které nenáhle vymírají, zůstává nám dosud Hájenka, která velikostí a výbornou chutí velice vyniká a jest jen litovati, že i tato hruška rok od roku víc a více podléhá plísním, které nejen list ničí, nýbrž i plody kazí, takže není daleka doba, kdy nám ze sadů vymizí. Její původ není dostatečně objasněn, tvrdí se, že ji belgický pomolog Van Mons nalezl blíže místa De Deftigne kolem r. 1810; naproti tomu se uvádí, že Du Mortier ve spise »Pomone Tournaisienne« praví, že nalezena byla v lese blíže Alostu. Popříti se však nedá, že výhradně Van Mons rozšiřoval ji všemožně na vše strany pod jménem Bose Peer.

Pro nás získal ji a dále šířil děkan Rössler v Poděbradech, který ji brzo po jejím vzniku as r. 1817 od Diela obdržel a pod č. 319 v svém seznamu měl. Tehdy dařila se s Bílou a Šedou podzimní máslovkou výborně; kdežto však tyto dvě plísním již podlehly a z našich sadů na malé výjimky vymizely, najdou se statné stromy Hájenky přece ještě sem tam ve starých sadech nejen České nížiny a Polabí, nýbrž i na Jičínsku, Českolipsku, Berounsku, Plzeňsku, Pojizeří a i v Pošumaví.

V přítomné době málo se již sází, ana daří se k spokojenosti jen za nejlepších poměrů; nutno pro ni vybrati nejlepší, teplou, živnou půdu, v chráněné, třebas i výše ležící poloze a není vzácností, najdou-li se krásné, čisté plody právě v pohorských, chráněných zahradách.

V zahradách před větrem chráněných lze sázeti stromky vysokokmenné neb polokmeny, což na místech otevřených doporučiti nelze, an vítr plody velmi shazuje. Lépe sázeti stromky nízké, buď volně rostoucí, neb řezu podrobené, v tvaru jakémkoliv i nejmenším; vděčným tvarem jsou palmety, které přinášejí krásné, veliké plody v hojnosti, často až i 800 g těžké. Na kdouli špatně se jí daří, roste sice, ale krní a nedorůstá a hodí se tak jen na věncoví neb k pěstování v nádobách; na všechny ostatní tvary lépe bráti stromky na pláňce šlechtěné, vždyť ani ty nerostou příliš bujně a ponechány sámy sobě, vzrůstají v pěkné jehlance, které brzo roditi počínají. Plodnost ve všech tvarech jest stejná a stálá. Nezmrzá; proti plísním jest však nutno pilným stříkáním bordeauxskou směsí zakročiti.

Ve školce roste zdravě, ale slabě, pěkně do výše, vytváří zvolna vysokou korunu se slabšími větvemi, které se pod tíhou plodů rozklesávají.

Letorosty vyvíjí dlouhé, slabé, téměř rovné, pod oky velice mírně zprohýbané, fialově hnědé, ve stínu zelenavě hnědé, sem tam jakoby lehounce postříbřené a dlouhými, žlutavými tečkami dosti četně poseté.

Oka vyvinují se silně, jsou dlouhá, dlouze špičatá, špička jejich často buď k letorostu neb na stranu jako zobáček přihnutá, hnědě a dílem stříbřitě šupinatá a skoro přilehlá, jsou na patkách silněji vydutých, širokých, sotva znatelně žebérkatých, spíše oblých; slabé letorosty končí obyčejně květovým poupětem. (Viz obraz)

Mladinké, rašící lístky jsou zelené, zespod ochmýřené, s řapíkem začervenalým, později úplně vyvinuté, bývají as 75 mm dlouhé, sotva 40 mm široké, eliptické, s delší špičkou, lesklé, napříč i nadél málo prohnuté a mají kraj pilovitě, tupě vroubkovaný; jsou na řapících as 27 mm dlouhých; hořejší bývají o něco menší, s delší špičkou, s jedním neb dvěma šídlovitými palisty na řapících. Najdou se také některé kratší, k stopce přiokrouhlé, opak téměř vejčité; příplodní jsou as téže velikosti, jak nejprve uvedeno, mají však řapíky až 55 mm dlouhé.

Květových, hnědě šupinatých, malých poupat vyvíjí se množství, z těch vykvétají prostředně velké, 32—35 mm v průměru mající květy, z okrouhlých, zdánlivě zelenavých, sotva navzájem se dotýkajících plátků složené, v malých chomáčích. (Viz obraz)

Velikost dospělých plodů velice se různí; s vysokých stromů bývají malé, 120 až 200 g těžké, se zákrsků bývají as tak velké, jak barevným obrazem znázorněno, se špalírů ještě větší a až 800 g těžké.

Tvar nemění se mnoho, malé plody bývají ke stopce štíhlejší a končí špičkou úzkou, kdežto plody velké bývají u stopky široké a jako uťaté; povrch bývá vždy pěkně stejnoměrný.

Otevřený kalich sestaven jest z krátkých, polozdužnělých, vztyčených, u spodu se dotýkajících úštů a vězí na plodech velkých v jamce miskovité, mělké, na plodech malých prostě na úzkém, většinou poněkud šikmém temeni plodu, velice jemnými hrbolky jsa obklopen a jest barvy plodu.

Dřevnatá, lehce zahnutá stopka bývá barvy rzi, tečkována a vězí na plodech malých v jamce úzké a polohluboké, na plodech velkých v jamce široké a hluboké, vždy však pěkně pravidelné.

Hladká slupka méně se leskne; se stromu jest jasně zelená a na slunci zarudlá, později pěkně sežloutne, zůstává však zeleně prokvetalá; strana sluncem ožehlá bývá pěkně žáhovitě červená, ohnivěji však, než jak na obraze se jeví; hrubší, bledě rzivé, v červené půdě bělavě šedé tečky pokrývají hustě plod a jsou zvláště na červené půdě velice patrny; většina plodu bývá drobnou i hustou, zcela jemnou rzí pokryta, jež tvoří u kalicha hustý povlak — jen některé plody jsou rzi prosté. Vyskytují se též plody, které bývají úplně rzí, často i hrubou, pokryty, od čehož as jméno »Dřevobarvá« máslovka povstalo. Plody plísní napadené bývají ještě nad to černými skvrnami hojně posety a i rozpraskány.

Voní slabě.

Bílá, zdánlivě zrnitá, avšak úplně jemná dužnina jest plna šťávy, úplně se rozplývá, chuť její líbezná, sladká a výborně okořeněná.

Úzce dutoosý, jemnou zrninou obklopený jaderník chová v poměrně malých pouzdrech pěkně vyvinutá, zcela světle hnědá jádra v malém počtu.

Pravou dobu česání nutno dle počasí vystihnouti, neb plody nesmějí na stromě sežloutnouti; pak není hruška již tak chutná, jako když otrhá se ještě zelená, ale dospělá, což asi tak kolem sv. Václava se stává, uloží se, načež za několik dnů k jídlu dospívá, úzrává nenáhle, as tak po 14 dní. Některý rok dospívá již v první dny října, jindy teprve v polovici října.

Výborná tato stolní hruška bývá na trhu hledána, od znalců dohře placena. K zásilkám lze jí upotřebiti tak jako každé jiné jen ve stavu nedozrálém, tedy hned, jak jest sčesána.

Bláha o ní napsal: Roste polobujně, na kdouli se nedaří, vzrůstá v korunu široce jehlancovitou. Úrodnost počíná záhy, ale v posledních letech, třebaže i stromy stříkány byly, bývá ovoce, které vždy první jakosti bylo, celé plísní pokryto a téměř nepotřebno. Poloha pro velikost ovoce má být chráněná, půda hluboká a výživná.

V zahradách zemského pomologického ústavu v Tróji obsažena je pod č. 133 Hájenka. Dále říká se jí také Dřevobarvá máslovka, Lesní máslovka, Lesnička, Moravské Ovoce čís. 54 Máslovka lesní. Handbuch der Obstkunde čís. 33. Holzfarbige Butterbirne; P. Lucas: Die wertvollsten Tafelbirnen čís. 28 a Pom. Monatshefte 1888 též tak. Leroy Dictionnaire de Pomologie čís. 508 Fondante des Bois. — Polsky Flamandka, slovensky Lesnobarvena máslenka.

Další synonyma: Belle-Alliance, Belle de Flandre (Flandres), Belle des Bois, Beurré des Bois, В. de Bourgogne, B. Couleur-de-Bois, B. Deftinge (Deftinghem), B. Davy, В. Della Faille, В. d’Effingham, B. d’Elberg, B. d’Elburg, В. de Flandre, B. Foidard, В. Saint-Amour, В. Spence, Bergamotte de Flandre, Bosc-Per, Boss Peer, Bosch Pear, Box Pear, Boriche Nouvelle, Bosch Nouvelle, Brillante, Davy, Davis, Deftinghem Féodale, Empereur Francois-Joseph, Excellentissime, Flemish Beauty, Fondante Dubois, Fon. des Bois, Fon. de Paris, Fon. Spence, Gagnée à Heuze, Gros-Quessois d’Été, Impératrice de France, Joséphine (d’Automne), Impératrice des Bois, Kaiser von Oesterreich, Léon Juleré, Liegel’s Dechantsbirne, Mouille-Bouche Nouvelle, Nouvelle Gagnée à Heuze, Poire de Bois, Pas-Père, Poire de Persil, Petersilien Peer, Sommer Verlaine, Sire Bose, Spreuw, Tougard (des Rouennais), Verlaine d’Été, Butyralia fusca.

 

České ovoce, Díl 1: Hrušky, Jan Říha, Ovocnický spolek pro království české, Praha, 1915

t

 

 

 








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist