Fotodoma

Fotodoma » Rostliny » Druhy rostlin » Yzop lékařský

Yzop lékařský, Hyssopus officinalis

Yzop lékařský

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Popis

Yzop lékařský, Hyssopus officinalis je vytrvalá rostlina z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae).

Stonek: Polokeřovitá lodyha, u země bohatě větevnatá v paždích dolních listů
Výška: 30-70 cm
Listy: Krátce řapíkaté až přisedlé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, celokrajné, tuhé, lesklé, tečkované lesklými žlázkami. Po rozemnutí příjemně voní.
Květy: Modré, zřídka růžové nebo bílé, rostou z úžlabí hořních listů v lichopřeslenech, podepřené čárkovitými listenci, sestaveny v jednostranné klasovité hrozny. Trubkovitý, pětizubý kalich. Tlamatá koruna, čtyři dvojmocné od sebe se rozestupující tyčinky, z korunní trubky daleko vyčnívající, jejichž prašníkové pytlíčky stojí proti sobě v rovné čáře a otvírají se společnou skulinou.
Doba květu: VI-IX
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky: Hořce chutnající listy i květy.
Podobné druhy:
Zajímavosti:

 

Výskyt

Stanoviště: V ČR divoce skály a zdi. Pěstované ve starých zahradách.
Nároky: Raději lehké půdy. Vyžaduje suché, slunné místo a poměrně bohatou půdu
Výskyt:
Rozšíření: Planě jižní Evropa, Asie
Význam: Léčivá rostlina, medonosná, koření, dekorativní.

 

Obsahové látky

Příjemně vonící éterický olej.

 

Užívané části, sběr a zpracování

Nať

Sbírají se celé rostliny (červen - červenec) nebo jen listy a kvetoucí vrcholky na počátku květu. Sečeme je srpem a sušíme rozestřené v tenké vrstvy tak dlouho, až se stonky lámou. Umělé teplo se nedoporučuje. Rostliny se musí nejméně jednou denně obracet. Nedoporučuje se sušit čerstvou rostlinu ve svazcích, protože zůstává uprostřed vlhká a ztrácí barvu.

 

Léčebné účinky

Antihidrotika - snižující pocení
Bolesti hlavy - odvar z nati
Dýchací potíže
Žaludeční obtíže

 

Léčebné užití a dávkování

 

 

Varování

 

POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.

 

Další využití

Místy jako koření do polévky a k výrobě likérů.

 

Pěstování

Vyžaduje suché, slunné stanoviště a poměrně bohatou, případně hnojenou, půdu.

Pěstuje se ze semen. Vysejí se buď na podzim volně na pole, abychom získali sazeničky pro příští rok, nebo teprve na jaře v březnu nebo dubnu zcela řídce do pařeniště a přikryjí se jen slabě půdou. Klíči asi během pěti týdnů. Mladé rostlinky se pak přesadí na hodně prohnojené pole do sponu 32-50 cm.

Pěstování trvá několik let. Po ujmutí je třeba jen okopávat a plít, případně za delšího sucha zalévat. Na dobré půdě může zůstat až 6 let. Vzrostlé keře je nutné probrat. Po třech letech, když už výnos klesá, je nutno přidat na podzim mezi řádky proleželý hnůj a popel.

Při vysázení podél záhonů k nim má přístup světlo i vzduch se všech stran a usnadní se tak okopávání a hnojení. Vyvíjejí se pak velmi bujně.

Lze množit i kořenem, pokud jej rozřežeme na kusy.

Yzop se rozmnožuje také dále sám od sebe.

 

Choroby a škůdci

 

 

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 652
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 116
[4] Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 3, Olomouc 1900), strana 192
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 10

 

Léčivé rostliny, Emanuel Senft

Yzop lékařský v knize Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 116

Ysop je vytrvalá, polokřovitá rostlina z čeledi pyskatých (Labiatae), domácí ve Středozemí, v dolním Podunají a nejleplejší části střední Evropy; pěstuje se často u nás v zahradách jako ozdobná a užitková rostlina. Obsahuje příjemně vonící étherický olej a užívá se ho místy jako koření (do polévky), většinou však k přípravě etherického oleje a výrobě likérů. Mohamedáni z něho připravují jakousi limonádu, kterou nechávají kvasiti (šerbet).

Ysop vyžaduje suché, slunné sIanoviště a poměrně bohatou půdu. Za hnojeni je vděčný. V zahradách vyrůstá většinou v polokeř a vroubí se jím záhony, poněvadž působí dekoralivně a je dobrá pastva včel.

Jako drogy se užívá celé rostliny (herba Hyssopi). Pěkné zboží má skoro vždy dobrý odbyt.

Pěstuje se ze semen. Vysejí se buď na podzim volně na pole, abychom získali sazeničky pro příští rok, nebo teprve na jaře do pařeniště zcela řídce a přikryjí se jen slabě. Klíčí asi v pěti týdnech. Sazeničky, vypěstované na jaře, resp. mladé rostlinky z předchozího roku se pak přesadí do volného pole, které bylo připraveno již na podzim a dost pohnojeno chlévskou mrvou, a to do řádků vzdálených 40-50 cm a právě tak daleko od sebe. Nejvýhodněji jsou vysázené na obrubách záhonů, neboť zde k nim má přistup světlo i vzduch se všech stran a mohou býti dobře opatrovány, t. j. okopávány a hnojeny a vyvíjejí se tu proto velmi bujně.

Pěstování trvá několik let. S počátku třeba kulturu jen okopávati a plíti. Na dobré půdě může zůstati až 6 let. Tu však je nutno vzrostlé keře příslušně probrati. Po třech letech, když už výnos drogy většinou klesá, nutno přidati na podzim mezi řádky proleželý hnůj a popel.

Sklízí se v době květu (červen—červenec). Posečeme rostliny srpem a sušíme je důkladně rozestřené v tenké vrstvy tak dlouho, až se stonky lámou. Umělé teplo se nedoporučuje. Rostliny se musí nejméně jednou denně obraceti. Zboží velmi dobré obsahuje jen listy a kvetoucí vrcholky osní. Obyčejné zboží se požaduje ve svazečcích. Doporučuje se vázati do svazečků teprve drogu a ne, jak často se děje, čerstvou rostlinu a tu pak teprve pověsiti k sušení, neboť tu zůstává rostlina uprostřed vlhká a ztrácí barvu.

Výnos z 1 aru je asi 50 kg drogy. 1 kg čerstvých rostlin dává si 0.33 kg drogy.

Průměrná cena za poslední rok byla 3-5 Kč za 1 kg.

 

Názorná květena zemí koruny české

Yzop lékařský v knize Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 3, Olomouc 1900), strana 192

Yzop lékařský

Ysop lékařský (Hyssopus officinalis L., der Ysop) jest drobný polokeř hned zdola bohatě rozvětvený, 3 až 7 dm vysoký. Má kratičce řapíkaté až přisedlé, kopinaté až čárkovitě kopinaté, celokrajné, tuhé, lesklé, ďubkovanými žlázkami tečkované listy, které rozemnuty byvše příjemně voní. V paždích dolejších listů vyrůstají listnaté větévky, v úžlabích hořejších listů však sedí lichopřesleny květů, podepřeny čárkovitými listenci a sestaveny v jednostranné klasovité hrozny. Květy (F, F1), rozvíjející se hlavně až v srpnu a září, mají trubkovitý, pětizubý kalich, modrou, zřídka růžovou nebo bílou, tlamatou korunu a 4 dvojmocné, z trubky korunní daleko vyčnívající, od sebe se rozestupující tyčinky, jejichž prašníkové pytlíčky stojí proti sobě v rovné čáře a otvírají se společnou skulinou.

Roste planě v jižnějších zemích evropských; u nás vyskytuje se pouze někdy na zdech a skalách zplaněle. Zhusta však se sází v selských zahrádkách, poněvadž hořce chutnajících listův i květův užívá se v domácím lékařství, zejména proti neduhům prsním a žaludečním.

 

Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení

Yzop lékařský v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 10

Ysop vyrůstá až půl metru vysoko; lodyha jeho jest polokřovitá, u země větevnatá. Listy jsou krátkořapičné, kopinaté až čárkovitokopinaté, lesklými žlázkami tečkované. Květ jest barvy bud modré, růžové neb masitočervené neb též bílé; kvete od června do srpna. Jest rostlinou vytrvalou.

Ysop daří se na každé půdě, nejlépe však na půdě lehké. Rozmnožuje se semenem, sadičkami i kořenem, jestliže tento na kusy rozřezáme; rozmnožení semenem zasluhuje přednost před jmenovanými dvěma druhy rozmnožování. Semeno vysévá se v měsíci březnu nebo dubnu na záhonek do půdy zahradní; jakmile sadičky povyrostly, rozsazují se as 32 cm od sebe v řádcích. Po přijmutí se nutno je okopati, by se plevel zničil; za dlouho trvajícího sucha nutno je též zalíti. Ysop jednou pěstovaný rozmnožuje se také dále sám od sebe.

Upotřebí se v lékařství k destilaci oleje (Oleum Hysopy). Ysop vařený slouží proti bolení hlavy. Lodyha ysopu sřezává se v měsíci červnu ale před rozkvětem; pozdější výhony možno v měsíci srpnu poznovu sřezati. Suší se v stínu. Zdivočelý roste na skalách a zděch.

Cena: klgr. 90 kr.

 

Léčivé rostliny, Jaroslav Vřeskovický

Yzop lékařský v knize Léčivé rostliny (Jaroslav Vřeskovický, vydal Milotický hospodář, Milotice nad Bečvou 1922), strana 76

Ysop lékařský (Hyssapus officinalis). Sází se zhusta u nás v selských zahradách. Jeho hořce chutnajících listův i květův užívá se v domácím lékařství, zejména proti neduhům prsním a žaludečním. Ysop kvete v červenci a srpnu. Sbírají se listy nebo kvetoucí vrcholky a to na počátku květu.

 

Léčivé rostliny, Karel Domin

Yzop lékařský v knize Léčivé rostliny (Dr. Karel Domin, nákl. vlastním, Praha 1923), strana 101

Tato vytrvalá pyskatá bylina je domácí ve Středozemí, v dolním Podunají a v nejteplejší jižní části střední Evropy, dále pak v Asii. U nás se pěstuje porůznu v zahradách. Za květu (v červnu a červenci) sbírá se celá nať, vonící příjemně eterickým olejem a sušená skytá drogu herba Hyssopi.

 

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Lamiaceae - hluchavkovité
rod Hyssopus - yzop

 

Vědecké názvy

Hyssopus officinalis

 

Národní názvy

Česky - Czech   Yzop lékařský, ysop lékařský

Slovensky - Slovak   Yzop lekársky

Anglicky - English   Hyssop

Arabsky - Arabic  

Bulharsky - Bulgarian   Лечебен исоп

Čínsky - Chinese  

Dánsky - Danish   Ægte isop

Esperanto   Oficina hisopo

Estonsky - Estonian   Harilik iisop

Finsky - Finnish   Iisoppi

Francouzsky - French   Hysope

Holandsky - Dutch   Hyssop

Chorvatsky - Croatian   Ljekoviti sipan, blagovan, izop, ljupčac, miloduh

Islandsky - Iceland  

Italsky - Italian   Issopo officinale

Japonsky - Japanese   ヒソップ

Litevsky - Lietuvių   Vaistinis isopas

Lotyšsky - Latvian  

Maďarsky - Hungarian   Kerti izsóp

Německy - German   Ysop

Norsky - Norwegian   Isop

Polsky - Polish   Hyzop lekarski

Portugalsky - Portuguese   Hissopo

Řecky - Greek   Ύσσωπος ο φαρμακευτικός

Rumunsky - Romanian  

Rusky - Russian   Иссоп лекарственный

Slovinsky - Slovenian  

Srbsky - Serbian   Милодух, Miloduh

Španělsky - Spanish   Hisopo

Švédsky - Swedish   Isop

Turecky - Turkish   Zufa otu

Ukrajinsky - Ukrainian   Гісоп лікарський

Vietnamsky - Vietnamese   Bài hương








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.
TOPlist