Náprstník červený

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Popis

Náprstník červený, Digitalis purpurea, je prudce jedovatá dvouletá rostlina z čeledi jitrocelovitých, Plantaginaceae.

[3] Náprstník červený je prudce jedovatá dvouletá rostlina z čeledi krtičníkovitých (Scrophulariaceae); je domovem na výslunných stráních, kopcích a pahorcích západní Evropy hlavně v Porýní, v Černém Lese a ve Vogesách; u nás je domácí v Českosaském Švýcarsku a v Císařském lese, jinak se hojně pěstuje v zahradách.

Miluje polohu chráněnou pred větrem a daří se mu jak ve stínu tak i na slunci, dává však přednost polohám mírně slunečným. Vhodná je proň lesní prsť bohatá humusem. Poněvadž potřebuje hodně manganu, na druhé straně však se vyhýbá vápenitým půdám, vyskytuje se v přírodě v ostrůvcích.

Stonek: Hedvábně šedoplstnatý
Výška: 1 m
Listy: Vejčité až vejčito kopinaté, vroubkované, rub listů hedvábně šedoplstnatý
Květy: Velké, nachově růžové, uvnitř poseté chloupky, na spodní straně bílé s kulatými nachovými skvrnami, někdy též zcela bílé
Doba květu: VI-VIII
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti: Prudce jedovatý!

Výskyt

Stanoviště:
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření:
Význam:

Obsahové látky

[3] Obsahují několik jedovatých glykosidů, hlavně digitalin a digitoxin.

Užívané části, sběr a zpracování

Listy

Sbírají se na podzim.

[3] Listy jsou jednou z nejdůležitějších drog pode jménem folia Digitalis. Poněvadž v Rakousku se vyskytuje náprstník ve volné přírodě jen ojediněle, dovoluje rakouská farmakopea užívati listů rostlin kultivovaných, kdežto všechny jiné farmakopey předpisují výslovně listy rostlin divoce rostoucích. Třebaže v Rakousku je dovoleno užiti i listí rostlin pěstovaných, nemají se zásadně bráti z druhů pěstovaných v zahradách pro ozdoby, neboť mnohé z nich se náprstníku červenému jen podobají, ale nehodí se pro účely lékařské.

Listy sbírají se za květu počínaje červencem, a to za suchého počasí, nejlépe v hodinách poledních. Mají se sbírati jen listy zdravé, temně zelené. Ke sbírání se nesmí užívati dětí. Ruce si třeba po sbírání umýti mýdlem. Dopravovati se mají listy jen volně v koších a nemají se napěchovati.

Suší se rychle, nejlépe v sušárně, za mírné teploty (ne vyšší 40°C). S náprstníkem nesmí se sušiti současně žádná jiná rostlina. Usušené rostliny musí se uchovávati odděleně na zvláštní půdě a ve zvláště oddělených pytlích, a to na místě úplně suchém. Drogu je dobře prodati co nejdříve. 1 kg čerstvých listů poskytuje asi 0,20 kg drogy. Většina k nám přicházející drogy pochází z Černého Lesa a Voges. Poněvadž se červený náprstník vyskytuje poměrně zřídka, užívá se také listů náprstníku hlinožlutého.

Léčebné účinky

[3] Digitalis je bez odporu nejdůležitější rostlina léčivá, nemíní se jí však nikdy užívati bez lékařského předpisu.

Léčebné užití a dávkování

Varování

Prudce jedovatý!

POZOR! Bezpečnost použití rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy navštívit svého odborného lékaře. Účelem je pouze informace o používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou lékařem.

Další využití

Pěstování

Semeno se koncem března nebo v dubnu vysévá buď do volné půdy ne do studeného pařiště. Sazenice se vysazují do sponu 30 cm. Nejlépe se daří v písčité, kypré, úrodné, středně vlhké půdě. Listy se sbírají na podzim.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 350
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 85
[31] Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 20

Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení

Náprstník červený v knize Lékařské a aromatické rostliny v hospodářství a jich upotřebení (Augustin Rašťák, Plzeňské hospodářské noviny, Plzeň 1891), strana 20

Náprstník jest rostlinou dvouletou; lodyha vyrůstá přes metr vysoko; táž jest jakož i rub listů, které jsou vejčité až vejčito kopinaté, vroubkované, hedbávitě šedoplstnatá. Květ jest veliký, nachově růžový, vnitř chloupky posetý, na spodní straně bílý s kulatými nachovými skvrnami, někdy též zcela bílý; kvete od června do srpna.

Libuje si v půdě písčité, kypré, úrodné, prostředně vlhké. Pěstuje se často co okrasná rostlina v zahradách. Rozmnožuje se semenem, které se koncem března nebo v dubnu vysévá buď na záhonek do zahrady neb do studeného pařiště, a sazenice rozsazují se pak na 30 cm. od sebe.

Náprstník jest rostlinou jedovatou, z níž užívá se pouze listů v lékařství z druhu červeně kvetoucího, které se na podzim sbírá.

Cena: klgr. 80 kr.

V dobytčím lékařství užívá se ho ku hojení psa při zápalu pohrudnice, zápalu plic.

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Plantaginaceae - jitrocelovité
rod Digitalis - náprstník

Vědecké názvy

Digitalis purpurea, Digitalis purpurea var. gloxiniiflora

Národní názvy

  Náprstník červený

  Náprstník červený

  Foxglove, Purple Foxglove

 

 

 

 

  Digitalo purpura

 

 

 

 

  Crveni naprstak, crveni digitalis, grimizni naprstak, pustikara crvena

 

 

 

 

 

 

  Roter Fingerhut

 

  Naparstnica purpurowa