Majoránka zahradní

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Popis

Majoránka zahradní, Origanum majorana

[3] Marjánka (majorán) je všeobecně známé a oblíbené koření. Divoce roste jako vytrvalá rostlina v jižní Evropě, v Orientě, v severní Africe a střední Asii. Patří do čeledi pyskatých (Labiatae).

Stonek:
Výška:
Listy:
Květy:
Doba květu:
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:

Výskyt

Stanoviště:
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření:
Význam:

Obsahové látky

[3] Celá rostlina je bohatá na těkavé oleje.

Užívané části, sběr a zpracování

[3] Sklízí se za nejhojnějšiho květu. Rostliny posečeme srpem blízko u země, rozestřeme ve stínu, usušíme a svážeme do svazečků. Marjánka se nesmí sušiti uměle, neboť podržuje sice barvu, ale ztrácí mnoho z aroma. Také přirozeným sušením lze získati pěkné zboží, jen když se suší v tenkých vrstvách a často obrací. Sušena na slunci ztrácí marjánka také pěknou zelenou barvu а k tomu ještě i dosti etherických olejů. Nejlepší je zboži s tmavými listy a silně aromatické. Marjánka se musí uchovávati na suchých a velmi vzdušných půdách v pytlích.

Léčebné účinky

Léčebné užití a dávkování

Varování

POZOR!
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde totiž pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu.

Další využití

[3] Jako koření užívá se jen drhnutých listů, resp. květenství, zbavených stonků a větévek.

Pěstování

[3] Ve střední Evropě se marjánka hojně pěstuje. U nás nevydrží přes zimu a pěstuje se proto jako rostlina jednoletá. Pěstování je výnosné. Pro domácí potřebu se pěstuje skoro v každé zahrádce.

V krajinách teplejších, s mírnou zimou přezimuje a dává v druhém roce mnoho semen. U nás vypěstujeme ji do semen zřídka, leda byla-li již v zimě vyseta do pařeniště a později přesazena do volné půdy, aby prodělala co možná dlouhou periodu vegetační. Ale ani tu není úspěch zaručen; proto se obyčejně pěstuje z dobrých, v obchodě koupených semen. Semeno podržuje klíčivost 4-5 let.

Marjánka miluje polohu závětrnou a půdu velmi výživnou, teplou, nepříliš vlhkou, za to však dobře hnojenou. Odvděčuje se za hnojení vápnem a draslem. Semeno se obyčejně vyseje do teplého pařeniště, a to již v polovině března. Poněvadž je droboučké, míchá se s pískem a nejlépe je vůbec ho hlinou nepokrývati, ale jen zatlačili do země. V druhé polovině května bývají již rostlinky dosti silné, aby byly přesazeny na záhon.

Půda připravená pro pěstování musí se důkladně zpracovati a být úplně bez plevele. Přesazovati se má před deštěm. Vysazujeme v řádcích vzdálených na 25 cm a to tak, aby jednotlivé rostlinky v řadách 15 cm stály od sebe. Kultura se musi několikráte zalíti, popř. lehce okopati. Rostlinky rychle zakoření a rostou do výsky. Je prospěšné olámati hořejší špičky, poněvadž se pak bohatě rozvětvují a tvoří silné keře.

Kde se připravuje marjánka ve velkém na koření, doporučuje se, aby se zbylé větévky a stonky vydestilovaly, neboť obsahují mnoho etherického oleje. V příznivém létě dává marjánka i dvojí sklizeň. Z jednoho aru je výnos asi 10 kg drogy. 1 kg čerstvých rostlin dává asi 0,14 kg drogy.

Choroby a škůdci

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 6, strana 656
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 137

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Lamiales - hluchavkotvaré
čeleď Lamiaceae - hluchavkovité
rod Origanum - dobromysl

Vědecké názvy

Origanum majorana, Majorana hortensis

Národní názvy

  Majoránka zahradní, majorán, marjánka, veněkras

  Majorán záhradný, pamajorán obyčajný

  Pot Marjoram, Knotted Marjoram

 

 

 

 

  Majorano

 

 

 

 

  Vrtni mažuran

 

 

 

 

 

 

 

 

  Lebiodka majeranek, majeranek ogrodowy