Fotodoma

Fotodoma » Rostliny » Druhy rostlin » Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica

Kopřiva dvoudomá

Fotografie
Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčivé účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Latinsky
Národní názvy

Zlaté šperky Svatební oznámení Snubní prsteny

 

Fotografie

Fotografie Gig_4042181, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042182, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042257, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042267, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042268, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042269, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042258, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042274, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042275, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica Fotografie Gig_4042279, Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica

 

Popis

Kopřiva dvoudomá, Urtica dioica, je vytrvalá, až 1,5 m vysoká rostlina z čeledi kopřivovitých (Urticaceae). Roste všude v blízkosti obydlí, podél plotů, cest, houštin, ve velkých lesích, na rumištích a pustinách.

 

Stonek: Čtyřhranná lodyha
Výška: Až 2 m
Listy: Tmavě zelené na líci, zubaté, žahavé, řapíkaté, dlouze zašpičatělé
Květy: Zelenavé, drobné květy, v převislých latnatých květenstvích vyrůstajících z úžlabí listů
Doba květu: VI-X
Plody: Kulaté nažky
Doba zrání plodů:
Kořenová část: Větvitý plazivý oddenek
Jiné znaky: Celá rostlina pokrytá žahavými chloupky
Podobné druhy: Kopřiva žahavka, Urtica urens
[10] S kopřivou větší roste kopřiva menší (U. urens L.), která se liší menším vzrůstem, elipčitě vejčitými listy a jednodomýrni květy.
Zajímavosti:

 

[4] Kopřiva dvoudomá neboli veliká (Urtica dioica L.) vyhání z vytrvalého, plazivého, větvitého oddenku trs přímých, až přes 1 m vysokých, hranatých, jednoduchých, zřídka slabě větvitých lodyh, které jsou i s listy krátce chlupaté a posázeny křehkými, dutými, žahavými štětinkami.

Kopřiva dvoudomá
A rostlina prašníková, D kousek lodyhy s květy
pestikovými ; F květ prašníkový, F1 květ pestíkový

Spočívajíce na vícebuněčných hrbolcích, žahavé štětinky jsou naplněny ostrou kyselinou mravenčí, smíšenou ještě s jinými kyselinami; stěny jejich jsou proniknuty kyselinou křemičitou a špičky poněkud ohnuté, naduřelé. Poněvadž jsou stěny pod špičkou nejslabší, lámou se špičky, narazí-li na odpor, velice snadno a to šikmým směrem, tak že vzniká ostrá hrana, jíž štětinka zabodává se do kůže a vylévá do rány svůj palčivý obsah, způsobujíc na kůži červenou vyrážku.

Žahavé chloupky
Žahavé štétinky kopřivy dvoudomé; h hrboulek, na němž spočívá štětinka celá (e) a štětinka s ulomenou špičkou (b).

Vstřícné listy mají na spodině řapíků zřetelné palisty; jsou srdčitě vejčité, hrubě pilovité, na konci protaženy v úzkou špici.

Drobné, neúhledné, zelené kvítky jsou směstnány v malá klubička (vlastně v kratičce stopkaté vidlany, jejichž postranní osy přecházejí ve vijany) a ta, spočívajíce na úžlabních, posléze převislých větévkách, skládají dohromady přetrhované jehnědovité laty, delší nežli jsou řapíky listů, z jejichž paždí vyrůstají. Na některých rostlinách jsou květy prašníkové, na jiných pestíkové. Nicméně vyskytují se též někdy oboje květy na téže
rostlině, ba někdy vedle květů různo pohlavních i květy obojaké a to dle Hildebranda v tomto pořadí: nejspodněji na lodyze prašníkové, uprostřed obojaké, nahoře pestíkové.

Květy prašníkové mají 4četné okvětí a 4 tyčinky s introrsními prašníky postavené před cípy okvětní a svinuté s počátku dovnitř; uprostřed možno pozorovati zákrsek po semeníku. Květy pestíkové mívají sice též někdy 4dílné okvětí, ale oba vnější cípy bývají často více méně zakrnělé až docela potlačeny, tak že je pak okvětí dvoudílné. Svrchní, jednoduchý semeník, obsahující na dně jediné přímé vajíčko, nese na vrcholku přisedlou, štětičkovitou bliznu.

Plod jest nažka zahalená ve vytrvalém okvětí, které po odkvetení značně se zveličuje. Pro nesnadný způsob opylení však celkem zřídka nažky se vyvinují: za to zachovává a rozmnožuje se rostlina vegetativně podzemními výběžky, tak že ji lze těžko vyhubiti.

Jsouce neúhledny, bez vůně i bez medoviny, květy nelákají k sobě hmyzu, pročež přenášení pylu z rostlin prašníkových na rostliny pestíkové závislo je pouze od větru. K tomu cíli pukají zralé prašníky hlavně jen za východu slunce, kdy přírodou proudí ranní vánek, při čemž pružně se vymršťují, pyl v malých obláčcích kolem sebe rozprašujíce.

Rozsekané listy smíchané s otrubami jsou oblíbenou potravou housátek. Na Rusi připravují v některých krajinách z mladých listů pokrm podobný špenátu. Kneipp odporučuje thé ze suchých listů kopřivy při zašlemování průdušnice a pro čistění krve; čerstvé listy radí přikládali na údy trpící rheumatismem, aby se bolest zmírnila.

Posléze zasluhuje zmínky, že lodyhy jsou prostoupeny pevnými vlákny, která se mohou spřádati jako vlákna Inu nebo konopí. Za tou příčinou pěstují zvláště na Rusi kopřivu velikou vedle k. konopné (U. cannabina L.) na polích jako plodinu tovární.

Jakým způsobem objevena pevná, spřádatelná vlákna kopřivy, o tom vvpravuje pěkná báje: Zlý otčím nechtěl svojí pastorkyni dovoliti, aby se zasnoubila s upřímným milencem, leč pod tou podmínkou, až si utká z nějakého býlí u cesty rostoucího svatební šat. Pláčem a vroucí modlitbou, aby jí Bůh pomohl, znavena, dívka usnula. I zdálo se jí, jak anděl veda ji za ruku, ukazuje jí kopřivu a poučuje o tom, jak má pevná vlákna její spřádati. Probudivši se řídila se tím, co jí ve snu bylo zjeveno a brzo utkavši si svatební šat slavila se svým ženichem svatbu. Zlého otčíma však v den svatby ranila mrtvice.

Pozn. Rostliny kratičce a měkce chlupaté, namnoze zcela bez žahavých štětinek, na listech skoro lysé považují někteří botanikové za zvláštní odrůdu — k. slabozbrojnou (U. dioica subinermis Uechtr).

V Krušných horách nad Litvínovem (sev. od Mostu) a ojediněle na několika místech na Moravě pozorována byla odrůda — k. malolistá (U. dioica microphylla Hausm.), mající lodyhu nahoře bohatě větevnatou a kopinaté, dole klínovitě súžené, lysé, jen na řapících sporými žahavými chlupy poseté listy 3 krát až 4 krát menší nežli jsou u tvaru základního.

 

[5] Z celého řádu rostlin kopřivovitých má mimo jiné pro hospodářství velkou důležitost kopřiva, zvláště naše obyčejná kopřiva žahavka (Urtica dioica). Kopřiva žahavka nazývá se též obyčejná, větší, pálivá, prhlavá, neboli prhlinka.

Žahavka má mnoholetý kořen, který hojně jemných výhonků maje velmi plazivě se rozšiřuje a tím i stále a každoročně z jara se omlaďuje.

Lodyha kopřivy je přímá, jeden až dva metry vysoká, v dobré a hojně vyhnojené půdě i vyšší, čtyřhranná, jednoduchá, má větvičky i listy latnaté, je pýřitá a má žahadla.

Žahadla — dokud jest kopřiva čerstvá, zelená - pálí; žahadla jsou dutá, ostrá, a vniknuvše do kůže člověka snadno se ulamují. Žahadly dostává se prudká šťáva, která pod nimi v jemném měchýřku uložena jest, do zraněného místa, čímž nepříjemné pálení působí.

Kopřiva má listy vstřícné, řapíkaté, buď podlouhlé neb srdčitovejčité, zakončité, hrubě pilované, obyčejně se zubem konečným prodlouženým. Žahavka má palisty ostré, nejspíše podlouhlé.

Květy kopřivové jsou dvojdomě, na latách úžlabíčkových strboulené.

 

[6] Kopřiva větší (Urtica dioica) má několik stop vysokou lodyhu; listy i lodyha jsou posázeny žahavými chlupy, které snadno se ulomí a palčivou šťávu do rány vylijí a tím bolest působí.
Plody jsou malé, černé nažky.
Roste u cest, plotů, na pustých místech, a někdy dosáhne velikosti podivuhodné.
Rozeznává se několik druhů.

 

[7] Z vytrvalého, plazivého a větvitého oddenku vyrůstá trs přímých, až přes 1 m vysokých, hranatých, jednoduchých lodyh, které jsou chlupaté a porostlé křehkými, žahavými štětinkami. Listy jsou vstřícné, srdčitě vejčité, hrubě pilovité, ve špici protažené a palistnaté. Drobné, neúhledné květy jsou v malých klubíčkách skládajících jehnědovité laty. Na některých rostlinách jsou květy prašné, na jiných pestíkové. Květy prašníkové mají čtyřčetné okvětí, čtyři tyčinky, pestíkové mají okvětí čtyřdílné, zakrněním však dvoudílné a svrchní jednopouzdrý semeník. Plod jest nažka. Náleží do čeledi rostlin kopřivovitých — Urticaceae. Kopřiva se rozmnožuje značně vegetativně podzemními výběžky oddenkovými.

 

[10] Z vytrvalého kořene vyrůstá 1—1,25 m vysoká lodyha se vstřícnými listy podlouhle vejčitými, na spodu srdčitě vykrojenými a hrubě pilovanými. Lodyha i listy jsou porostlé tuhými chlupy, jejichž konce jsou velmi křehké. Dotykem ulamují se, a ostrá šťáva, obsažená v dutých chlupech, setkává se s koží, na níž působí palčivý pocit, červené skvrny, ba i puchýře. Drobné žlutozelené květy jsou dvojdomé a rozkvétají v červenci a srpnu. Prašníkové květy mají 4dílné okvětí a 4 tyčinky; pestíkové květy okvětí na spodu srostlé a semenník se štětičkovitou bliznou. Plod jest kulatá nažka.

 

Výskyt

Stanoviště: Příkopy, okraje cest, hnojišť, kolem plotů, rumiště
Nároky: Nejraději stín nebo polostín, půda dusíkatá, vlhká
Výskyt:
Rozšíření: Evropa, Asie, severní Afrika
Význam: Plevel, léčivá rostlina, zelenina

[4] Roste hojně v plotech, na rumištích, v křovištích i v lesích, kvetouc v měsících letních.

[5] Žahavka roste kolem cest, plotů, zdí, rumovišť, v lesích a na pustých místech po celé Evropě, Asii a
severní Americe. Kvete od června do září.

[7] Roste hojně na návsích, v plotech, na rumištích, příkopech i v lesích, hlavně v místech, kde hnízdí havrani a j.

[8] Kopřiva (kopřiva žáhavá, kropivá, prhlavá, prhlinka, žáhavka, žíhavka, Urtica dioica, grosse Brennessel) roste na rumištích, kolem stavení i v lesích.

[10] Obyčejná plevel na rumištích, pustých místech, u cest a plotů, v příkopech a houštinách.

 

Obsahové látky

Chlorofyl
Fytoncidní látky Kvercetin
Kyselina křemičitá
Kyselina mravenčí
Kyselina pantothenová
Acetylcholin
Serotonin
Histamin
Vápník, draslík, železo, sodík, síra - ve sloučeninách
Karotiny
Vitamín B2, riboflavin

• Divoká kopřiva je dobrým zdrojem draslíku a vápníku.
• Vliv teploty a doby louhování kopřivových nálevů na obsah vitaminu C.

[7] Kopřiva obsahuje v chlupech žahavých kyselinu mravenčí, specificky dráždivou látku dosud neznámou, toxalbumin rovněž blíže neznámý, hlen, vosk. kyselinu křemičitou a j.

 

Užívané části, sběr a zpracování

Nati sbíráme jen vršky s nejhornějšími nejvýše šesti listy brzy na jaře. Kromě nati sbíráme i jen samostatné listy. Pro sušení nati a listů končíme se sběrem ve druhé dekádě května z důvodu rychle stoupajícího obsahu dusičnanů. Sbírá se v rukavicích. Nutno rychle sušit do 50°C, aby zůstala zelená. Lze předsušit na slunci. Snadno se láme.

 

[3] Užívá se kořenů, listů a semen (radix, herba a semen Urticae). Odbyt kořenů a semen je jen omezený, kdežto spotřeba listů pro účely technické je velká. Mladé listy se sbírají v době květu (červenec až září) a uměle suší. Nať má zvláštní, ne nepříjemný zápach a slanou, trochu hořkou chuť.

 

[7] Pro drogu se sbírají listy i natě — FoliaHerba, Urticae —, oddenky — Rhizoma Urticae — i semena — Semen Urticae. Sbírají se jednotlivé listy neb celá nať se uřezává bez silných lodyh, nejlépe pouze vršky v době květů. Listy se sbírají tak, že sbíráme lodyhy a po zavadnutí sdrhujeme listy. Sušiti musíme rychle, aby byla zachována svěží zelená barva. Kořeny se sbírají na podzim. Před sběrem nutno se informovati o odbytu i formě drogy.

 

[5]
Sklizeň.
Má-li vlákno kopřivové nejen jemné ale i pevné býti, musí se kopřivy tehdy kositi (kosou), když v plném květu se nalézají a dosud semeno nenasadily, neb v tom čase je vlákno pevné, jemné a patřičné vyvinuté. V některých zemích se kopřivy též vyškubávají, načež kořeny jejich brzo nových bujných výhonků vydají.

Nevyspělé kopřivy dají jen špatné, slabé vlákno, kdežto rostliny přestálé opět ne příliš jemného vlákna
poskytnou.

Kopřiva teprve v druhém roce, když náležitě sesílila a odnožila, se sklízí a sice jednou, kdežto v ostatních letech, když po sklizni zvláčena a rozředěným hnojem záchodním neb močůvkou, taktéž i dohře rozleželým drobným kompostem vyhnojena byla, třeba i trojí dobrou žeň za léto poskytuje.

Drhnutí a sušení.
Pokosené neb požaté kopřivy se odrhnou, což se nejvíce ručně provádí. Na ruce vezmou se silné rukavice a lupení kopřivy se odrhne. Lupení velmi vhodně se skrmí. Odrhnuté stonky nesmí dlouho na sobě ležeti, neb snadno se zapařují, čímž vlákno velkou škodu trpí.

Stonky kratší od delších se roztřiďují, tence na trávníku rozestrou a když dle pohody povětrnosti v několika dnech oschly, v malé snůpky svázané v řady (jako len, konopí, řepka a podobné) se staví.

V snůpkách a na řadách zůstává kopřiva tak dlouho, až úplně uschla, načež domů se sváží, aby rosena, močena a dále připravována byla.

Kromě toho způsobu dobývá se vlákno kopřivové i jinak; odrhnutá, listí sproštěná kopřiva lined za zelena, aniž by dříve sušena byla, se olupuje, aby z lýčí dobré vlákno dobýváno bylo.

Kopřiva požatá neb posekaná se jen listí zbaví, načež hned za zelena a vlhka se sloupává aneb osušena se rosí.

Rosení a močení.
Kopřivy rosí se proto, by se docílilo jemného, pěkného vlákna, které by se pazdeří (dřevoviny) úplně a snáze zbavilo. Jako len, konopí a podobné rostliny, tak i kopřiva rosí neb močí se.

Rosení.
Rosením podává se kopřiva vlivu povětrnosti, od které úspěch práce a jakost vlákna závisí; člověk při rosení nemůže vše sobě tak zaříditi, jak by sobě přál, a často dobré provedení více jen náhodě nežli dovednosti ponecháno.

Kopřiva tence buď po strnisku, neb trávníku (pažitu) se rozetře, což může se hned po její sklizni, buď na podzim neb i z jara provésti.

K rosení kladou se tence kopřivy do vodorovných řad; rozumí se samo sebou, že když teprve na jaře se rositi mají, přes zimu v suché místnosti dobře uschovány býti musí, by se nezkazily, z jara hned na sníh se kladou, čímž vlákno zvláště pěknou stříbrolesklou barvu dostává. Dle povětrnosti musí kopřivy čtyři až šest neděl na rose zůstati, při čemž když na jedné straně úplně zbělely, na druhou se obracejí, aby i ta náležitě zrosena byla.

Je-li kopřiva dohře vyrosena, zkouší se, možno-li vlákno od dřeva dostati, jakož i jestli veškeré smolnaté částky se dokonale vymočily, což nejen třením mezi prsty, ale nejlépe na trdlici se pozná.. Vyrosené kopřivy v panáky se staví, ale tak, by zevně i uvnitř dokonale proschly, načež v snopky svázané domů se svážejí a dále připravují.

Močení.
Močení zelených neb suchých kopřiv může se díti buď studenou neb teplou vodou. Močení je mnohem prospěšnější než rosení, neb jím máme ve své moci čas a vhodné docílení vlákna. Močením docílí se mnohem jemnějšího, lepšího a stálejšího vlákna, jakož i méně se ztrácí na jakosti a
množství téhož.

K močení kopřiv musí se voliti měkká, nerostnými příměsky neznečištěná voda, sluncem vyhřátá; neb jen v čisté, pozvolna tekoucí vodě docílí se bílého vlákna. Vedle takovéto tekuté vody upraví se přiměřená nádržka, do které potřebná voda se vpustí a dle potřeby i volný odtok se jí zabezpečí. Jáma nechť je asi dva metry hluboká a přiměřeně i široká, dobře vyzděná, by voda se nekalila a nikudy neunikala. Čím vlažnější voda, tím dříve močení se provede.

Kopřiva nandá se do laťové klece, která prkny a kameny se obtěžká, by vodou vynořena nebyla. Kopřiva dává se do klecí, by kal a rmut k ní se nedostal, jakož i by pohromadě zůstala.

V zemích, kde ve velkém kopřiva se pěstuje a spracovává, prodává se surová močárnám aneb za skromný poplatek k společnému močení se dodává. Kromě sušených kopřiv možno tyto i za zelena takto vhodně močiti.

Dle teploty vody je močení v 10 až 18 dnech úplně a důkladně provedeno.

Vymočená kopřiva zkouší se, jestli dokonale praská a od dřevoviny vlákno se dělí, načež poznovu venku na pažit (trávník) tence se rozestírá a suší.

Také i zvláště vyhřáté vody možno k močení kopřiv užiti; do vody na 16 až 24° R. vyhřáté přidává se i něco málo drasla, aby tím dříve — v několika dnech močení se provedlo, načež — jak již výše pověděno — se zkouší, jestli vlákno dobře od dřevoviny se odděluje. Pak na slunce se tence rozestírá, by opět oschlo a zbělelo.

Tření.
Osušená, vymočená neb vyrosená kopřiva se tře na různých přístrojích, by dlouhé a kratší vlákno se dostalo od dřevoviny; vlákna pak se rozdružují dle své jakosti a délky. K tření kopřiv sestavil H. C. Frieke v Bielefeldu v Německu zvláště vhodný přístroj, kterým snadným způsobem pěkného vlákna se nabude.

 

Léčivé účinky

Jsou uvedeny také abstrakty (•) některých vědeckých studií.

Všeobecně
• Přírodní byliny jsou bezpečné, účinné a lepší možnosti jako protizánětlivé látky než ty syntetické.
• Tento přehled pojednává o tom, jak mohou být bylinné čaje prospěšné v některých oblastech klinického a preventivního zdraví.
• Fytochemikálie odvozené z kopřivky dvojdomé pro farmakologické a terapeutické aplikace.

Afrodisiakum

Akné vulgaris
• Účinnost dvou rostlinných extraktů proti akné vulgaris.

Alergie
- na sennou rýmu

Alzheimerova choroba
• Tento bylinný extrakt by mohl mít vlastnosti proti demenci a zlepšit prostorové učení a paměť u sporadického modelu potkanů ​​s Alzheimerovou chorobou.

Antioxidant
• Metanolový extrakt z kopřivy má ochrannou schopnost a antioxidační aktivitu proti toxicitě cisplatiny.
• Antioxidační a hojivý potenciál saponinů extrahovaných z listů alžírské Urtica dioica.
Urtica dioica je potenciálním terapeutickým činidlem pro oxidativní stres spojený s neurodegenerativními onemocněními.
Urtica dioica prokázala terapeutický potenciál pro zmírnění oxidačního stresu a hyperglykémie vyvolané diabetem.
• Antioxidační a anti-aging aktivita lyofilizovaných lihovodných extraktů z kopřivy a máty peprné.
• Fytochemické složení esenciálního oleje Urtica dioica s antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
• Hladiny ORAC v kopřivách byly vyšší ve vzorcích listů odebraných před a během květu z kontinentálních stanovišť.
Urtica dioica vykazovala větší antioxidační aktivitu, ale Urtica urens vykazovala silnější protizánětlivý potenciál.
• Spotřeba extraktu z kořene Urtica dioica po dobu 12 týdnů u pacientů s BPH měla klinicky významné účinky na IPSS, sérové ​​hs-CRP, MDA a SOD aktivitu.
• Účinek extraktu Urtica dioica na oxidační stres, proteiny tepelného šoku a histopatologii mozku v modelu roztroušené sklerózy.

Artritida

Artróza

Astma
Urtica dioica zmírňuje zánět vyvolaný ovalbuminem a peroxidaci lipidů v plicních tkáních na modelu astmatu u potkanů.

Ateroskleróza
• Etanolický extrakt z kopřivy zabraňuje vzniku aterosklerotických lézí v krysí aortě.

Avitaminóza

Bakterie
- při bakteriálních infekcích
• Extrakty Sambucus ebulus a Urtica dioica mají antibakteriální účinnost proti izolátům MRSA.

Bolest
- bolesti hlavy
- bolesti zad
• Kopřiva by mohla být další terapeutickou alternativou pro zmírnění bolesti a pro minimalizaci užívání léků, které mají dlouhodobé sekundární účinky.
• Kombinace rybího tuku, kopřivy a vitamínu E (Phytalgic) snižuje potřebu analgetik a NSAID a zlepšuje příznaky osteoartrózy.
• Extrakt z listů kopřivy má značné protizánětlivé a analgetické účinky.

Bronchitida

Cévy
- zúžení cév a nedokrvenost nohou

Covid-19
• Identifikace nových inhibitorů receptoru angiotensin-konvertujícího enzymu 2 (ACE-2) z Urtica dioica pro boj s koronavirovým onemocněním 2019 (COVID-19).
Urtica dioica Agglutinin: rostlinný proteinový kandidát pro inhibici domény vázající receptor SARS-COV-2.

Cukrovka
- snižuje hladinu cukru v krvi
- při inzulínové rezistenci
• Zjištění této studie naznačují, že suplementace kopřivou může být účinná při kontrole hladiny cukru v krvi nalačno u pacientů s T2DM.
• Účinky Urtica dioica na metabolické profily u diabetu 2. typu.
• Hydroalkoholový extrakt z kopřivy by mohl snížit hladiny IL-6 a hs-CRP u pacientů s diabetem 2.
• Hydroalkoholový extrakt z kopřivy zvýšil hladiny TAC a SOD u pacientů s diabetem 2. typu.
• Kopřiva může bezpečně zlepšit kontrolu glykémie u pacientů s diabetem 2. typu, kteří potřebují inzulínovou terapii.
• Extrakt z Urtica dioica L. zmírňuje obezitou indukovanou inzulínovou rezistenci u kosterního svalstva myší.
• Hodnocení antidiabetického potenciálu extraktů z Urtica dioica, Apium graveolens a Zingiber officinale.
• Údaje in vivo z této studie naznačovaly, že UD a cvičení by mohly vyléčit diabetické krysy.
• Antidiabetický potenciál Urtica Dioica: současné poznatky a budoucí směr.
• Kopřiva vykazovala výsledky srovnatelné s rosiglitazonem při zvrácení dlouhotrvajících komplikací vyvolaných diabetem.
• Extrakt z Urtica dioica měl hypoglykemické a antidiabetické účinky bez škodlivého účinku na jaterní enzymy.
Urtica dioica zvrátila dexametazonem indukovanou hyperglykémii a s ní spojené komplikace, jako je depresivní chování a kognitivní dysfunkce.
Urtica dioica prokázala terapeutický potenciál pro zmírnění oxidačního stresu a hyperglykémie vyvolané diabetem.
• Kopřiva, pampeliška, jmelí a zejména myrta inhibují enzym alfa-glukosidázu, který může mít terapeutickou hodnotu u diabetu 2.
• Kopřiva může snižovat hladinu cukru v krvi tím, že působí jako inzulínové mimetikum.
• Semena Peganum harmala, Rhus coriaria a Urtica dioica měly významné antidiabetické, hypolipidemické účinky a účinky obnovující poškození jater a ledvin.
• Extrakty z kopřivy mohou snížit rizikové faktory kardiovaskulární incidence a dalších komplikací u pacientů s diabetes mellitus.
• Přehled fytochemických, antidiabetických a kardiovaskulárních vlastností kopřivy.

Čištění krve

Demence
• Tento bylinný extrakt by mohl mít vlastnosti proti demenci a zlepšit prostorové učení a paměť u sporadického modelu potkanů ​​s Alzheimerovou chorobou.

Deprese
Urtica dioica zvrátila dexametazonem indukovanou hyperglykémii a s ní spojené komplikace, jako je depresivní chování a kognitivní dysfunkce.
• Antidepresivní a anxiolytické účinky listů Urtica dioica u diabetických myší indukovaných streptozotocinem.

Detoxikace

Diuretikum
- mírné močopudné účinky
- vnitřně v nálevu

Dna
- odvar listů při dně
- pomáhá rozpouštět kyselinu močovou v kloubech

Dýchací cesty
- při zahlenění dýchacích cest

Endometrióza
= gynekologické onemocnění žen v reprodukčním věku
• Nadzemní části U. dioica vykazovaly slibnou aktivitu při endometrióze.

Epilepsie
• Antiepileptické účinky antioxidačně silného extraktu z Urtica dioica.

Hemoroidy

HIV
• Kopřiva (Urtica dioica) může hrát roli v boji proti HIV.

Hojení ran
- kožní ranky
• Neprozkoumaná aktivita extraktu Urtica dioica L. na hojení ran.
• Antioxidační a hojivý potenciál saponinů extrahovaných z listů alžírské Urtica dioica.
• Tyto výsledky prokazují účinnost U. dioica při hojení ran a podporují její tradiční použití.

Horečky
- odvar listů při horečkách

Hyperglykémie
• Tato studie prokázala potenciální antihyperglykemický a triglycerid snižující účinek bylinné formulace.

Cholesterol
• Semena Peganum harmala, Rhus coriaria a Urtica dioica měly významné antidiabetické, hypolipidemické účinky a účinky obnovující poškození jater a ledvin.
• Tato studie ukazuje na antihypercholesterolemické účinky extraktu Urtica dioica na zvířecím modelu.

Chrlení krve

Chřipka

Chudokrevnost
- pomáhá při anémii díky vysokému obsahu železa

Imunita
- pro posílení imunity

Ischias

Játra
- při nemocech jater
• Semena Peganum harmala, Rhus coriaria a Urtica dioica měly významné antidiabetické, hypolipidemické účinky a účinky obnovující poškození jater a ledvin.
• Semeno kopřivy (Urtica dioica) je hepatoprotektivní u potkanů ​​s aflatoxikózou.
• Extrakt ze semen Urtica dioica má ochranný hepatorenální účinek u brojlerů postižených aflatoxikózou.
Nigella sativa a kopřiva snižují peroxidaci lipidů a jaterní enzymy a zvyšují aktivitu antioxidačního obranného systému u potkanů ​​léčených CCl4.

Kardiovaskulární onemocnění
• Extrakty z kopřivy mohou snížit rizikové faktory kardiovaskulární incidence a dalších komplikací u pacientů s diabetes mellitus.
• Přehled fytochemických, antidiabetických a kardiovaskulárních vlastností kopřivy.

Klouby
- podvrtnutí kotníku
- bolesti kloubů

Kognitivní funkce
• Extrakt z Urtica dioica a cvičení zlepšují kognitivní dysfunkci.
Urtica dioica zvrátila dexametazonem indukovanou hyperglykémii a s ní spojené komplikace, jako je depresivní chování a kognitivní dysfunkce.
• Odporový trénink a Urtica dioica zvyšují hladiny neurotrofinů a zlepšují kognitivní funkce zvýšením věku v hippocampu.

Kosti
• Systémové podávání kopřivy dvoudomé může být účinné při urychlení novotvorby kostí a snížení zánětu.

Krevní tlak
- snižuje vysoký krevní tlak
• Extrakt z listů Urtica dioica L. moduluje krevní tlak a oxidační stres u spontánně hypertenzních potkanů.
• Toto zjištění ospravedlňuje lékařské použití U. dioica při léčbě hypertenze.

Krvácení
- hemostatikum - omezuje nebo zastavuje krvácení
- vnitřně v nálevu
- při krvácení z nosu, ze střev, žaludku, menstruační, hemoroidální
- vytlačená šťáva z čerstvých listů zředěná trochou vody zastavuje krvácení

Kůže
- pružnost pokožky

Laktace
- podpora tvorby mateřského mléka

Ledvinové kameny
• Přehled dietních rostlin pro prevenci a léčbu ledvinových kamenů.

Ledviny
- vytlačená šťáva z čerstvých listů povzbuzuje činnost ledvin
• Zlepšující účinek společné léčby methanolickým extraktem z listů Urtica dioica na akutní poškození ledvin vyvolané gentamicinem.
• Kopřiva má ochranný účinek proti poškození proximálního tubulu po I/R poranění ledviny potkana.
• Semena Peganum harmala, Rhus coriaria a Urtica dioica měly významné antidiabetické, hypolipidemické účinky a účinky obnovující poškození jater a ledvin.
• Pioglitazon plus kopřiva má synergické ochranné účinky proti nefropatii vyvolané STZ.

Leukemie
• Kopřivový čaj inhibuje růst buněk akutní myeloidní leukémie in vitro podporou apoptózy.
Urtica dioica aglutinin má kaspázově závislý účinek na indukci apoptózy na buněčnou linii akutní lymfoblastické leukémie.

Menstruační bolesti, křeče

Metabolický syndrom
• Přehled účinků Urtica dioica (kopřiva) na metabolický syndrom.

Močové cesty
- krvavé močení
- při zánětech močových cest, měchýře a ledvin
- při zástavě močení

Močové kameny
- odvar listů při močových kaméncích a písku

Modřiny

Mozek
• Quercetin může účinně předcházet stresem vyvolaným neurologickým komplikacím tím, že zachraňuje mozek před oxidativním a zánětlivým stresem.
• Účinky vytrvalostního cvičení a Urtica dioica na funkční, histologické a molekulární aspekty hipokampu u diabetu vyvolaného STZ.
• Suplementace kopřivou zmírňuje excitotoxinem indukované mozkové léze a ztrátu paměti u potkanů.
• Účinek extraktu Urtica dioica na oxidační stres, proteiny tepelného šoku a histopatologii mozku v modelu roztroušené sklerózy.

Mutageneze
• Proteinová frakce z nadzemní části Urtica dioica má antimutagenní vlastnosti a vlastnosti pohlcující radikály.

Nachlazení
- pro prevenci

Návaly
Urtica dioica může snížit návaly horka v menopauze a zvýšit kvalitu života žen po menopauze.

Nepravidelná menstruace

Nervy
• Extrakt z listů UD působí prostřednictvím signální dráhy inzulínu a může se ukázat jako účinný při komplikacích centrálního nervového systému zprostředkovaných diabetem.
• Extrakty z Urtica dioica odstraňují neuropatie vyvolané skopolaminem.
Urtica dioica je potenciálním terapeutickým činidlem pro oxidativní stres spojený s neurodegenerativními onemocněními.
• Extrakt z kopřivy se může ukázat jako účinný u neurologických poruch zprostředkovaných stresem.
• Odporový trénink a Urtica dioica zvyšují hladiny neurotrofinů a zlepšují kognitivní funkce zvýšením věku v hippocampu.
Urtica dioica chránila dopaminergní neurony pravděpodobně snížením mitooxidačního poškození, neurozánětu a buněčné alterace.

Neuritida
- zánět nervů, především v oblasti končetin

Obezita
- semen proti tloušťce
• Zelenina U. dioica chrání před obezitou způsobenou dietou.

Onychomykóza
- plísně napadající kůži, vlasy a nehty

Osteoartróza
• Kombinace rybího tuku, kopřivy a vitamínu E (Phytalgic) snižuje potřebu analgetik a NSAID a zlepšuje příznaky osteoartrózy.

Osteoporóza
- zpevnění kostí a zubů

Otoky

Paměť
• Příznivé účinky Urtica dioica na poškození paměti vyvolané skopolaminem.
• Tento bylinný extrakt by mohl mít vlastnosti proti demenci a zlepšit prostorové učení a paměť u sporadického modelu potkanů ​​s Alzheimerovou chorobou.
• Suplementace kopřivou zmírňuje excitotoxinem indukované mozkové léze a ztrátu paměti u potkanů.

Pankreat - viz Slinivka břišní

Paraziti
- odvar z květu kopřivy je dobrý prostředek proti škrkavkám dětí
• Antileishmaniální aktivita extraktu Urtica dioica proti zoonotické kožní leishmanióze.

Páteř
- zatuhnutí krční páteře

Píštěle

Plešatost
[8], [9]

Plíce
- na plicní nemoci
- odvar listů při chronických katarech plicních
- odvar listů při kašlání krve
- odvar kořenů (oddenků) při prsních chorobách
- odvar z listí kopřivy čistí plíce

Plodnost
- pro podporu činnosti vaječníků
• Hydroalkoholický extrakt z kopřivy by mohl zvýšit kvalitu spermií a inhibovat účinky nikotinu na parametry spermií.

Podlitiny

Popáleniny
- vytlačená šťáva z čerstvých listů zředěná trochou vody hojí popáleniny

Posílení organismu

Prokrvení
- zlepšuje prokrvení vnitřních orgánů

Prostata
- kořen při zvětšení prostaty
• Kombinace Saw Palmetto, kopřivy, kurkuminu a kvercetinu významně zlepšuje výsledky léčby prulifloxacinem u pacientů s bakteriální prostatitidou.
• Kopřiva má příznivé účinky při léčbě benigní hyperplazie prostaty.
• Kombinované extrakty Sabal a Urtica mají antiproliferativní a protizánětlivé účinky u modelu benigní hyperplazie prostaty.
• Kopřiva inhibuje hyperplazii prostaty vyvolanou testosteronem.
• Hyperplazii prostaty lze snížit perorálním podáním extraktu z kořene kopřivy.
• Fixní kombinace Serenoa repens a Urtica dioica: In-vitro validace terapie benigní hyperplazie prostaty.
• Spotřeba extraktu z kořene Urtica dioica po dobu 12 týdnů u pacientů s BPH měla klinicky významné účinky na IPSS, sérové ​​hs-CRP, MDA a SOD aktivitu.

Průjem

Rakovina
- prevence některých druhů rakoviny
• Kopřiva má antiproliferativní účinek na buňky rakoviny prostaty.
• Kopřiva inhibuje aktivitu adenosindeamázy v tkáni rakoviny prostaty.
• Ochranná role extraktu ze semen Urtica dioica proti karcinogenezi tlustého střeva vyvolané azoxymetanem.
• Extrakt z kopřivy podstatně zvýšil citlivost buněk rakoviny prsu na paclitaxel.
• Extrakty z kopřivy mohou inhibovat proliferaci buněk kolorektálního karcinomu.
• Kopřiva inhibovala proliferaci buněk žaludečního a kolorektálního karcinomu, přičemž neměla žádný významný toxický účinek na normální buňky.
• Tato zjištění naznačují, že Urtica dioica může mít protinádorové vlastnosti při léčbě rakoviny prsu.
• Extrakt z Urtica dioica by mohl inhibovat migraci buněk rakoviny prsu.
• Extrakt z Urtica dioica inhibuje buněčnou proliferaci a indukuje apoptózu u HepG2 a HTC116 jako gastrointestinálních rakovinných buněčných linií.
Urtica dioica inhibuje buněčný růst a indukuje apoptózu v lidských buněčných liniích rakoviny prsu.
Urtica dioica je potenciální chemoterapeutikum pro rakovinu prsu.
Urtica dioica L. inhibuje proliferaci a zvyšuje cytotoxicitu cisplatiny v buňkách NSCLC.
Urtica dioica může obsahovat potenciální bioaktivní sloučeniny pro léčbu rakoviny prsu.
• Extrakt z kopřivy může snížit růst nádorů prsu a vyvolat apoptózu v nádorových buňkách.
• Ankaferdův hemostat vyrobený z pěti rostlin má aktivitu inhibující růst proti melanomovým buňkám.

Revma
- dle lidové medicíny šlehání bolavých kloubů - čerstvé kopřivy
- odvar listů při revmatismu
- odvar kořene pije se při revmatismu
• List kopřivy obsahuje sloučeninu, která vykazuje antirevmatickou aktivitu.

Roztroušená skleróza
• Účinek extraktu Urtica dioica na oxidační stres, proteiny tepelného šoku a histopatologii mozku v modelu roztroušené sklerózy.

Růst vlasů - viz Vlasy

Slezina
- při nemocech sleziny

Slinivka břišní
- podpora funkce
• Kopřivový destilát regeneruje pankreatické beta buňky u diabetických potkanů ​​indukovaných streptozotocinem.
• Léčba extraktem z kopřivy byla spojena s menší apoptózou v experimentálním modelu akutní pankreatitidy u potkanů.
• Extrakty z kopřivy a vlašských ořechů vykazovaly inhibici α-amylázy závislou na čase a koncentraci.

Srdce
- na podporu srdeční činnosti
- při angině pectoris
- při zúžení koronárních tepen srdce

Stárnutí
• Antioxidační a anti-aging aktivita lyofilizovaných lihovodných extraktů z kopřivy a máty peprné.

Střevní mikroflóra
- zelenina k posílení a přeladění střevní činnosti
• Metagenomické poznatky o účincích zeleniny Urtica dioica na střevní mikroflóru.

Svaly
- při zatuhnutí svalů
- při bolestech svalů
- při bolesti zad

Šlachy
- zánět šlach

Štítná žláza
- semena proti duření štítné žlázy
- hypotyreóza - onemocněné, kdy štítná žláza neprodukuje dostatek hormonů
• Léčba hypertyreózy alternativními terapiemi založenými na baňkování a dietně-bylinné suplementaci.

Toxiny
• Metanolový extrakt z kopřivy má ochrannou schopnost a antioxidační aktivitu proti toxicitě cisplatiny.
• Čerstvé listy kopřivy jsou přirozenou ochrannou bylinkou, která může hrát příznivou roli v prevenci intoxikace Hg.

Trávení
- trávicí potíže

Tuberkulóza
- odvar listů při tuberkulóse

Únava
- při únavě

Úzkost
• Antidepresivní a anxiolytické účinky listů Urtica dioica u diabetických myší indukovaných streptozotocinem.
• Tyto výsledky poskytují podporu pro anxiolytickou aktivitu Urtica urens.

Vaječníky
- podporuje činnost vaječníků

Varlata
• Kopřiva má ochranné účinky na experimentální ischemické reperfuzní poškození varlat u potkanů.

Viry
- na virové infekce
Urtica dioica aglutinin nebo jeho analog by mohly být potenciální terapií pro léčbu infekcí SARS-CoV.
• Obecně používané nutriční extrakty těchto rostlin mají in vitro antivirovou aktivitu proti rotavirům.
• Extrakty Taraxacum officinale a Urtica dioica inhibují replikaci viru dengue sérotyp 2 in vitro.

Vlasy
- na řídké vlasy
- podpora růstu vlasů
- zlepšení kvality vlasů
- při vypadávání vlasů doporučuje se třeni vlasové půdy vlažným odvarem kopřivového kořene - 100 gramů nařezaného usušeného kopřivového kořene se vaří půl hodiny ve 3/4 l zředěného vinného octa; 1/4 l octa dáme na 1/2 l vody
- proti lupům - 2 měsíční kůra vtíráním odvaru do pokožky hlavy

Vodnatelnost
- odvar kořenů (oddenků) pije se při vodnatelnosti

Vyčerpanost
- při vyčerpanosti

Vypadávání vlasů - viz Vlasy

Vyrážky
- ekzémy
- plané neštovice

Zánět
- při zánětu močových cest
- záněty nervů končetin
• Extrakt z listů kopřivy má značné protizánětlivé a analgetické účinky.
• Olej z kopřivových semen by mohl být potenciálním činitelem při zmírňování zánětu tlustého střeva.
• Systémové podávání kopřivy dvoudomé může být účinné při urychlení novotvorby kostí a snížení zánětu.
Urtica dioica zmírňuje zánět vyvolaný ovalbuminem a peroxidaci lipidů v plicních tkáních na modelu astmatu u potkanů.
• Přírodní byliny jsou bezpečné, účinné a lepší možnosti jako protizánětlivé látky než ty syntetické.
• Fytochemické složení esenciálního oleje Urtica dioica s antioxidačními a protizánětlivými vlastnostmi.
• Kopřiva dvoudomá je zajímavým kandidátem na spoluléčbu různých zánětlivých onemocnění.

Zranění

Žaludek
- odvar z listí kopřivy čistí žaludek
- při zahlenění žaludku
- na žaludeční křeče
- na žaludeční vředy
• Protivředová aktivita extraktu z kopřivy byla srovnatelná s účinkem řešetlákového oleje.

Žloutenka

Žlučník
- při nemocech žlučníku

 

[3] Listů kopřiv užívá se také hojně v lidovém lékařství.

[5] V lékařství.
I v lékařství užívá se kopřiv různě: tu se spařují a odvar proti zádušnosti pije. Známo též, že při schvácení po cestě kopřiva velmi na sesílení čiv působí, když nohy se jí obloží aneb v odvaru kopřivovém koupají.
Kopřivy užívá se velmi hojně a často co výborného léku jak pro zevní poranění, tak i pro vnitřní nemoci, zvláště padoucnici, chrlení krve, plicní nemoci, katarrh, rheumatismus, močové neduhy, nemoci rodové, vodnatelnost, žloutenku a zlatou žílu.

[6] Užíti lze ji rozličným způsobem; dobytek ji žere, odvarem barví se vejce, šťáva z ní léčí krvavé močení; nať užívá se co krev čistící prostředek; odvar či thé z kopřivy každého dne užívané léčí vodnatelnost. Šlehání kopřivami prospěje při ochrnutí.

[7] Látky v trichomech obsažené dráždí silně kůži a vyvolávají puchýře, pročež se jich upotřebuje proti reumatismu, při čemž se šlehají místa bolestivá neb se na ně přikládají čerstvé listy. Ve starověku byly používány kopřivy jako afrodisiakum. Homeopati doporučují šlehati kůži stiženou osutinou. Kopřivový výtažek se osvědčil jako diureticum. Homeopati podávají extrakt při kolikách žlučových, bronchitidách, asthmatu a j. Jako léčivá rostlina se používá kopřiva hojně v lidové léčbě. Čerstvé kopřivy se používají proti reumatismu, jak již řečeno, odvaru listů se používá jako léku při chronických katarech plicních, horečkách, kašlání krve, tuberkulóse, reumatismu, dně, močových kaméncích a j. Odvaru kořenů (oddenků) při vodnatelnosti a prsních chorobách, semen proti tloušťce a duření štítné žlázy.

[8] Thé z listí čistí krev; odvar z kořene prospívá proti zahlenování prsou, plic, kašli, bělotoku a vodnatelnosti. Kdo má asthma (záduchu) nebo rheumatismus, může si kopřivami posekat prsa a záda. Kdo močí krev, pij šťávu z kopřivy; při krvácení z nosu šňupej (vtahuj do nosu) šťávu tu. Máš-li málo vlasů (pleš), usuš kopřivy, rozkrájej, nacpi do láhve, polej vinným octem a nech státi několik neděl. Pak slej to a umývej si hlavu vždy večer a ráno; mimo to namaž si jednou týdně hlavu čistým olejem. Kdo má na těle ošklivou vyrážku, jez knedlíky z kopřiv a čerstvé kopřivy spařené pojídej se špenátem.

[9] Vytlačená šťáva z čerstvých listů povzbuzuje činnost ledvin, zředěná trochou vody hojí popáleniny, mimo to zastavuje krvácení. Odvar kořene kopřivového pije se při vodnatelnosti i rheumatismu, odvar z listí kopřivy čistí plíce i žaludek a odvar z květu kopřivy je dobrý prostředek proti škrkavkám dětí. Při vypadávání vlasů doporučuje se třeni vlasové půdy vlažným odvarem kopřivového kořene. Asi 100 gr nařezaného usušeného kořene kopřivového vaří se půl hodiny ve 3/4 l zředěného vinného octa. (1/4 l octa dáme na 1/2 l vody.)

[10] Léčivých účinků kopřivy bylo v dávných dobách užíváno. Tak již Hippokrates doporučuje šlehati kopřivami části těla rheumatickými bolestmi stižené, čehož dosud často se upotřebuje.
Šťáva z čerstvého listí vytlačená (denně 70—140 g) utišuje krvavé močení. Odvar sušených listů má dobré účinky při zahlenování prsou a čistí žaludek; odvar kořene čerstvého nebo sušeného dobře se osvědčuje při začínající vodnatelnosti.
Prášek semen (po 1/2—1 kávové lžičce 2—4krát denně) doporučuje se při běhavce, úplavici a dýchavičnosti.

 

Léčebné užití a dávkování

Pro většinu použití se užívá 3x denně vnitřně v nálevu z 1 lžíce drogy na 250 ml vody.

 

Varování

Neužívat dlouhodobě, maximálně 3 týdny.

[7] Látky v trichomech obsažené dráždí silně kůži a vyvolávají puchýře.

• Rostlinný přípravek obsahující Thymus vulgaris, Glycyrrhiza glabra, Vitis vinifera, Alpinia officinarum a Urtica dioica může způsobit krvácení ze zubní chirurgie.

 

Další využití

Kuchyně
Kosmetika - vlasové vody, šampony
Hnojivo
Krmivo
Vlákna pro výrobu textilu
Barvivo - odvarem se barví vejce

 

[3] Z mladých listů připravuje se salát.
Ze stonků kopřivy se připravují vlákna (odtud i německé jméno kopřiva konopná, »Hanfnessel«), а k tomu účelu se místy pěstuje. V 15. a 17. století se opět a opět dály pokusy k získání vláken a byla vyrobena velmi pevná a trvalá tkaniva (kopřivovina). Ale nepovedlo se zavésti tkanivo do textilního průmyslu. Teprve ve válce nabyla kopřiva opět většího významu. Vyráběla se z ní vlákna a z nich tkanina, jež se vyznamenávala neobyčejnou pevností.

 

[7] Mladé listy dávají dobrý salát, přísadu do polévek, vajec míchaných a j. Lodyhy poskytují i vlákna na tkaniny. Kopřivy slouží průmyslově k výrobě chlorofylu.

 

[9] Kopřivy (Urtica dioica, prhlavka). Byly doby, kdy této byliny všímaly si na jaře pouze majitelky housat, neboť je pro housata opravdu znamenitým krmivem. Ale ty doby minuly. Přišla válka a s ní všestranný nedostatek a kopřiva stoupala ve vážnosti i ceně. Počali si jí blíže všímati, kdož dříve měli pro ni jen pohrdání. A byla hledanou bylinou. Vyráběli z ní oděvy, pytloviny, látky a provazy, ano i na trhu jako zelenina se objevila. Na severu Čech vařily z ní ženy polévky, jako za starých hladových časů vařily se polévky lebedové. A tak vznikla po kopřivě veliká sháňka. Vojsko, určené k lehčím službám, vycházelo v celých oddílech na kopřivy a v každé posádce nashromáždilo během podzimu veliké množství. Kopřiva nikterak nezhrdla touto poptávkou. Roste stejně, množí se stejně, spokojí se jakoukoliv půdou a najdete ji všude, kde ji lidé nesnědli nebo nevydrancovali, aby se měli do čeho obléci. Je to nejvěrnější bylina. Tam, kde všecky ostatní rozhýčkané rostliny, jichž člověk potřebuje, vyžadují piplání, roste kopřiva sama, bez ošetření. Ani mrazu se neleká. Říká se, že „mráz kopřivu nespálí“. Vedle výše uvedených užitečných vlastností, má kopřiva i výbornou léčivou moc.

 

[10] Mladé listí upravené na způsob špenátu jest velmi chutnou a zdravou zeleninou. V některých krajinách kopřiva větší se pěstuje pro vlákna, která se z lodyhy její připravují podobně jako ze lnu.

 

[5] Využitkování kopřiv.
Kopřivy jsou nejen velmi užitečný svým velmi pevným a přitom jako hedbáví jemným vláknem, ale lze jich velmi dobře k různým účelům i v hospodářství, domácnosti, lékařství a průmyslu využitkovati.

V hospodářství.
Kopřivy mohou se sušené neb i zelené s řezankou dobytku dávati, krávy po píci takové zůstávají zdravějšími, dávají nejen hojně ale i tučného mléka.
Mimo to poskytují mladé jemně rozsekané kopřivy výborného a zdravého krmení nejen pro drůbež, zvláště kachny, husy, krůty, pávy, ale i koně, kteří po nich dostávají silné svaly, lesklou, jemnou, krátkou srst a jsou bujnými.
Těší mě nemálo, že rady mé u věci této na patřičných místech náležitého povšimnutí nalezly; neb r. 1882 byv p. c. k. plukovníkem Schwarzlem do erárních hřebčinců v Nových Dvorech zavezen, radil jsem krmení hřebců kopřivami, což za mé přítomnosti nařízeno a zavedeno bylo, a jak nyní od c. k. ministerstva orby se dovídám, po této radě mé zavedeno je výhodné krmení toto i do ostatních již hřebčinců erárních s nejlepším prospěchem.

V domácnosti.
Drůbež ráda batolí se všude tam, kde kopřiva roste, sbírajíc zrnka její, která nejen ji sytí ale i co výborný lék působí.
Mimo to lze s velkým úspěchem kopřiv k vymývání nádob mlékařských užiti, neb v nádobách takových potom i za parných dnův mléko tak snadno se nesrazí a z teplého mléka smetana rychle a hojně se vyruší, tak že jen úplně sbírané mléko na dně nádoby zůstane.
Že z jemných mladých výhonků kopřivových chutný salát a zdravé polévky se upravují, každému je známo.

V průmyslu.
Již staří znali kopřivu co výbornou k docílení pevnějšího přediva nežli je konopí, z kterého velmi jemné látky se upravují.
Na Kamčatce upravují se z vlákna kopřivového šmíry na chytání ryb.
Látky kopřivové podobají se hedbávným a mnohé továrny — hlavně ve Francii, Belgii, Německu a jinde — upravují z nich nejjemnější tkaniny, které jako hedbávné prodávány, těmto nejen úplně se vyrovnají, ale v mnohém je předčí. Z odpadků tkalcovských, upravuje se jemná plst na klobouky, pak sukno i papír.
Ze semene kopřivového dobývá se výborný a chutný olej.
Kopřiva dá tak jemné předivo, že 100.000 metrů dlouhá nit teprve jedno kilo váží.
Přáli bychom, by co v jiných zemích již k zámožnosti pomáhá, i u nás povšimnutí došlo a aspoň v malém pokusy nejen s pěstováním ale i využitkováním kopřiv se provedly; to by byla největší odměna za naše skromné pozorování a namáhání. — Dejž Bůh, by hlas náš nebyl hlasem volajícího na poušti — ale k hojnému přemýšlení a následování povzbouzel, neboť mohou-li jiné země, jiné krajiny z pěstování kopřiv hojně těžiti, proč by to možno nebylo v naší krásné vlasti, která obydlena je přičinlivým, bodrým a pro pokrok hospodářský zaujatým lidem!

 

 

Pěstování

Po vysetí se rozmnožuje sama semeny a odnožemi. Nejlépe se jí daří ve velmi dusíkem bohaté a středně vlhké půdě.

 

[5]
Půda, poloha a podnebí.
Kopřiva není vyběračná, daří se takřka na každé půdě, nejraději však kolem plotů, hrází, křů, struh a na úhorech.

Poněvadž kopřiva lépe v stínu a na hluboké půdě se daří, větších výbonkův a jemnějšího vlákna dává, bylo by výhodou pěstovati ji všude tam kde vrbí se vysazuje, neboť vrbí by kopřivy, dokud jsou útlé, před vedrem slunečním chránilo a přiměřeně stínilo. Na pozemcích, kde kopřiva sama na divoko roste, tam poroste tím spíše, když zvlášť půda se jí připraví a schválně se pěstuje. Vrba i kopřiva libují sobě v půdě hluboké, přiměřeně vlhké, ale ne příliš mokré, půdě prostřední. Kopřivy dařily by se též v stínu lesním a byly by nejen zdrojem mnohých nových a vydatných příjmů, ale pravým strážcem před vnikáním mnohých nepovolanců v zátiší lesní, kteří svou botanickou touhou puzeni, ne útlé rostlinky — ale celé stromy domů s sebou odnášejí; kde kopřiva by rostla, tam nezvaný host místům takovým spíše by se vyhnul. Na suché, příliš slunci vysazené půdě kopřiva špatně se daří, ostává krátkou, a vyhání mnoho postranních výhonkův a má i hrubé vlákno, proto dobře daří se jen všude tam, kde před sluncem jsouc chráněna, hluboko kořenů svých zapouštěti může.

Spracování půdy.
Poněvadž kopřiva hluboko kořenů svých zapouští, a čím delší kořeny, tím více potravy sežene a tím samým pak i větších výhonků vydá — žádoucno jest, by všude tam, kde kopřiva s prospěchem pěstovati se má, půda špatnější náležitě na zimu se prohloubila pomocí podryváků a pozvolnou hlubší orbou půdy dobré, kde spodina tak dobrá jako ornina sama, se spracovávaly.

Kopřivě nechť upraví se stanovisko kypré, čisté a na zimu aspoň dvakráte důkladně zorané.

Hnojení.
Kopřiva vydrží na tom samém pozemku více let po sobě; čím déle má hojného užitku poskytnouti, tím více musí půda vyhnojena býti a sice nejen ve vrchní ornině, ale i ve spodině, z které nejvíce potravy béře.

K vyhnojení půdy pro kopřivu možno každého hnoje dobře proleželého, bezplevelného užiti.

Dobře pochodíme, když mimo silné hnojení chlévským hnojem i moučky kostné připravované (super fosfátu) a vápna užijeme, čímž nejen hmyz a mnohý plevel se vyhubí, ale i v půdě obsažené potraviny rostlině záživnějšími se stanou, jakož i pomocí hnojiv těchto mnoho přiměřených potravin kopřivám se dostane.

Hnojení nechť vždy provede se při podzimní orbě, by k jaru rozloženou potravu kopřivy v půdě nalezly a tím rychleji jemné šlahouny vyháněti mohly. I po každé sklizni a každoročně na jaře, když kopřivnice zvláčena byla, nechť vrchem rostliny rozleželým hnojem se přihnojují.

Setí a sázení.
Kopřivy rozmnožují se buď semenem neb sazenicemi.

Dobré, důkladně vyčištěné semeno seje se buď na široko aneb do řádků; poslednější způsob je mnohem lepší, neb tu každá rostlinka dostane vůli, aby se dokonale vyvinouti a rozložiti mohla, jakož i by dle potřeby se obdělávala.

Řady dají se asi 35 cm. a rostlinky v řadách 30 cm. od sebe; při sázení mezi vrbí vysazují se na záhony asi 3 metry široké kopřivy, mezi záhony ty upraví se záhony na metr široké k vysazování vrbí.

Nikdy nesmí se různé druhy kopřiv blízko sebe pěstovati, neb snadno by se oprášnily a zvrhly.

Semeno mělce se zadělává. Rostlinky ze semene povstalé velmi bujně rostou, svižných vysokých zelených výhonků vyhánějí a po více roků silně se omlaďují, což při kopřivách z odnožů neb sazenic vyrostlých nebývá.

Sám přesvědčil jsem se o kopřivách ze sazenic vyrostlých, že proti rostlinkám ze semene povstalých menší, zakrnělejší zůstaly, zababčily, ano úplně zčervenavše ne tak jemného vlákna poskytly a také mnohem dříve zašly.

K docílení sazenic vyseje se buď časně z jara neb již na podzim semeno na dobře upravený, v síle se nalézající záhonek, vyšlé rostlinky plejí a okopávají se a když trochu sesílily, vysazují se na vykázané místo, ale tak jak původně vyrostly a hluboko stály, neboť hloub neb mělčeji vysázené by zhynuly.

Mimo to lze kopřivu i odnoži rozmnožovati. Odnože s kořínky opatrně odejmou se starší rostlině a vysázejí se v ryvky tak zařízené, by kořínky svými co možná do původní hloubky jak byly vyrostly, se dostaly, načež pozorně dobrou prstí se zahrnou, aby nikde žádná prázdná prostora mezi kořínky nezůstala.

Nikdy nesmějí sazenice hloub přesazeny býti než jak původně byly vyrostly, neb hlubším neb mělčím vysazováním velice by zakrněly ano snadno třeba i zašly. Odnože divoko rostoucích kopřiv nedají nikdy tak pravidelné a bujné rostliny, které i brzo zacházejí.

Sazenicemi může se vypravovati starší kopřivnice aneb osazovati meze, příkopy a podobná místa.

Čas setby a sázení.
Někteří sejí aneb vysazují kopřivu na podzim, jiní na jaře, lépe ale vždy na jaře seti i sázeti, neb rostlinky na zimu vysazené mnohdy nemohou se tak odnožiti a kořínky vydati, by jim mráz neuškodil.

Útlé rostlinky ze semene v podzimu vysetého také často tak nesesílí, aby mohly nepohodlné zimě vzdorovali, proto mnohem prospěšnější a jistější jest seti a sázeti kopřivy na jaře, kdy žádná nepohoda tak snadno více je nestihne a nezachvátí.

Semeno, z kterého mají se teprve sazeničky na patřičné místo vysazovati, může se na zimu na chráněné, dobře připravené a vrchem hnojem (před mrazy) zakryté záhonky vyseti; načež z jara, když rostlinky sesílily, přiměřeně se přesadí.

Obdělávání.
Čím půda lépe pro kopřivu upravena a rostlinky vysázeny, tím méně plevele se objeví, kdežto při setí semene půda vždy více je zaplevelněna.

Po čas růstu musí se kopřivy okopávati, pleti a dle potřeby i jednotiti (protrhávati), aby pohodlně se rozkládati a prospívati mohly, jakož i by ke každému jednotlivému šlahounu volně vzduch i světlo vnikati a přístup míti mohlo. Rostliny ve dvou letech tak sesílí, že samy veškerou plevel udusí a nedají jí vzniknouti. Každoročně musí se z jara kopřiviště důkladně převláčeti a dobře snadno rozkladným drobným, nejlépe kompostovým hnojem vyhnojiti. Vyhnojování kopřiviště může se s prospěchem i na zimu aneb v zimě na sníh prováděti kompostem, rozředěným hnojem záchodním, močůvkou a pod.

Čím pečlivěji kopřivišté se obdělává a přihnojuje, tím déle se udrží a tím hojnějšího a častějšího, jakož i cennějšího užitku a přediva poskytne.

Dle práce a hledění může kopřivišté až do čtrnácti let dobrého a hojného užitku poskytovati, načež důkladně byvši zoráno, spracováno i vyhnojeno pěkné a těžké obilí, jakož i ostatní hospodářské plodiny rodí.

Pěstování semen.
Nejlépe pochodíme, když na statku svém dobré, čisté semeno vypěstujeme, což hlavně i o pěstování kopřiv platí. K účelu tomu nechají se v kopřivišti buď jednotlivé, zvláště vhodné a vyvinuté trsy státi, aby celé vůkolí své zasemenily, aneb — což mnohem výhodnější jest — pěstují se kopřivy zvláště k docílení semene.

Kopřivy semenné musí řidčeji vysázeny neb vysety býti na půdách spíše kamenitých, ne příliš bujných, a sice každý druh pro sebe, aby mezi sebou se neoprášnily a tak jednotlivé druhy se nezvrhly.

Semenáči nechají se úplně vyzráti, načež za přiměřeného, suchého počasí se opatrně požinují a semeno se buď odrhuje neb vymlátí; odpadky lupenaté se vhodně skrmí a stonků k docílení hrubšího přediva užije se týmže způsobem, jak výše uvedeno.

 

[3] Pěstování kopřivy ve velkém se nedoporučuje, spíše vypěstování semen na přirozených jejích stanovištích.

 

[10] Daří se v každé půdě kromě mokré jílové a velmi lehké písčité. Vyžaduje výslunné polohy; vydatné zkypření a pohnojení půdy dobře jí svědčí. Množí se sazenicemi ze starších rostlin, které se na jaře vysazují do řádků na vzdálenost 20 cm.

 

Choroby a škůdci

[5]
Nemoci a nepřátelé.
Jako všechny rostliny, tak i kopřiva podléhá různým nemocem a hmyzu, které dostavují se obyčejně tam, kde zákonům přírodním zadost učiněno nebylo; proto nejmoudřejším prostředkem proti zhoubcům těm bude, když všelikým přirozeným požadavkům kopřivy vyhovíme, pak jistě tím spíše před nemocemi a hmyzem chráněna zůstane.

Kopřiva snese spíše nežli jiné rostliny vedro, sucho i vlhko, taktéž když sesílila a hojně odnožila, mrazem netrpí — vždyť i mráz ji nespálí, ale přece trpívá kokoticí (Cuscuta europaea), zelenými housenkami, štěnicemi, mšicemi, lišejníky (Axcidium urticae a Erysiphae Martii), což vše velmi zhoubně na vývoj a jakost vlákna působí.

Proti různému hmyzu nezbývá nic jiného než šetření hmyzožravého ptactva, důkladné čištění, obdělávání, jakož i sádrování a vápnění.

Proti kokotici třeba všech možných důkladných prostředků užiti; kde se cizopasná rostlina tato objeví, nechť důkladně železnými hráběmi se vyhrabe, každé její čmejříčko rukou až do podrobná vybéře, jakož i kdyby to vše nespomohlo, místo kokoticí napadené hluboko skope, vypálí, posádruje a hodně vysoko osinami ječmennými zasype, jestli by ale ve velkém množství kokotice so objevila, nezbude nic, nežli hluboké zaorání kopřiviště.

 

Literatura

[1] Květena České republiky (Academia 1990-2010), díl 1, strana 534
[2] Naše rostliny v lékařství (MUDr. Jaroslav Korbelář, Zdeněk Endris, Avicenum 1981), strana 206
[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 238
[4] Názorná květena zemí koruny české (prof. František Polívka, sv. 4, Olomouc 1902), strana 92
[5] Kopřiva, pěstování a zužitkování její (Josef Dumek, nákladem vlastním, Praha 1884)
[6] Český herbář (V.K., nakl. Hynek, Praha 189?), strana 124
[7] Důležité naše i cizí jedovaté a léčivé rostliny se zřetelem k jejich významu, pěstování a sběru (Zdeněk Stach, Ministerstvo zemědělství, Praha 1938), strana 246
[8] Kneippovy byliny léčivé (Jan Ježek, nakl. G. Francl, Praha 1905), strana 36
[9] Léčivé rostliny (Jar. Vřeskovický, vydal Milotický hospodář, Milotice nad Bečvou 1922), str. 41
[10] Léčivé rostliny (Herbář), jejich popis, pěstování a upotřebení (František Dlouhý, nakl. I.L. Kober, Praha 1904-1920), strana 79

 

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Rosales - růžotvaré
čeleď Urticaceae - kopřivovité
rod Urtica - kopřiva

 

Kopřiva dvoudomá latinsky

Urtica dioica

 

Národní názvy

Česky - Czech   Kopřiva dvoudomá, Kopřiva větší, Kopřiva velká, Kopřiva veliká (kopřiva žáhavá, kropivá, prhlavá, prhlinka, žáhavka, žíhavka)

Slovensky - Slovak   Pŕhľava dvojdomá, žihľava, pokriva, žihlava dvojdomá

Anglicky - English   Common nettle, Stinging nettle

Afrikánština - Afrikaans   Brandnetel

Albánsky - Shqip   Hithri

Arabsky - Arabic   قراص كبير

Azerbajdžánsky - Azərbaycan   İkievli gicitkan

Baskitsky - Euskara   Asun handi

Bělorusky - Беларусь   Крапіва двухдомная

Bosensky - Bosanski   Kopriva

Bulharsky - Bulgarian   Обикновена коприва

Čínsky - Chinese   异株荨麻

Dánsky - Danish   Stor Nælde, brændenælde

Esperanto   Urtikacoj

Estonsky - Estonian   Kõrvenõges

Finsky - Finnish   Nokkonen, isonokkonen

Francouzsky - French   Grande ortie, ortie dioïque, ortie commune

Hebrejsky - עִברִית - Hebrew   סרפד מצוי

Holandsky - Dutch   Grote brandnetel

Chorvatsky - Croatian   Kopriva, dvodomna kopriva, obična kopriva, prava kopriva

Islandsky - Iceland   Brenninetla, natra, notrugras, nötrugras

Italsky - Italian   Ortica

Japonsky - Japanese   イラクサ

Litevsky - Lietuvių   Didžioji dilgėlė

Lotyšsky - Latvian   Lielā nātre

Maďarsky - Hungarian   Nagy csalán

Německy - German   Große Brennnessel

Norsky - Norwegian   Stornesle

Polsky - Polish   Pokrzywa zwyczajna

Portugalsky - Portuguese   Urtiga

Řecky - Greek   Τσουκνίδα

Rumunsky - Romanian   Urzică

Rusky - Russian   Крапива двудомная

Slovinsky - Slovenian   Velika kopriva

Srbsky - Serbian   Коприва, велика коприва, жара, пасја купина, коприва обична

Španělsky - Spanish   Ortiga mayor, ortiga verde

Švédsky - Swedish   Brännässla

Turecky - Turkish   Isırgan otu

Ukrajinsky - Ukrainian   Кропива дводомна

Vietnamsky - Vietnamese   Cây tầm ma

 

Upozornění

Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, hub, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedené literatuře a na internetu.








Fotodoma

Svatební oznámení     Fotobanka     Jak zhubnout     Zdraví     Zahrada     Recepty     Rostliny     Recenze a články     Knihy     Česká Republika     Česká příroda     Dolomity     Litva     Norsko     Polsko     Švédsko

Pokud najdete na stránce chybu, napište nám; rádi ji opravíme. Děkujeme.

Kontakty

Tyto stránky používají cookies pro sledování návštěvnosti a odhalení chyb stránek. Nastavení pro cookies si můžete změnit ve svém prohlížeči nebo ze stránek prostě odejít.