Kopretina starčkolistá

Popis
Výskyt
Obsahové látky
Užívané části, sběr a zpracování
Léčebné účinky
Léčebné užití a dávkování
Varování
Další využití
Pěstování
Choroby a škůdci
Literatura
Taxonomie
Vědecké názvy
Národní názvy

Popis

Kopretina starčkolistá, Chrysanthemum cinerariifolium

[3] Kopretina starčkolistá, též řimbaba dalmatská zvaná, je vytrvalá bylina z čeledi složnokvětých (Compositae); roste divoce na kamenitých vápencovitých svazích jižního Chorvatska přes Dalmácii do Černé Hory až do výšky přes 1000 m nad mořem; pěstuje se hlavně v Dalmácii.

Stonek:
Výška:
Listy:
Květy:
Doba květu:
Plody:
Doba zrání plodů:
Kořenová část:
Jiné znaky:
Podobné druhy:
Zajímavosti:

Výskyt

Stanoviště:
Nároky:
Výskyt:
Rozšíření:
Význam:

Obsahové látky

Užívané části, sběr a zpracování

[3] Jako drogy užívá se květů (flores nebo anthodia Chrysanthemi), prášek z nich (známý dalmatský prášek proti hmyzu) omračuje nebo i usmrcuje hmyz.

Květy se sbírají jen v poledních hodinách v suchých dnech. Sbíráme nejprve úbory zcela uzavřené, pak napolo rozkvetlé a konečně zcela otevřené, každé zvlášť. Je třeba dbáti, abychom netrhali úborů se stonkem, neboť takové zboží je vždy hůře placeno. Nejvyšší ceny docílí květy uzavřené. Ve větších rozměrech možno užíti i hřebene k česání brusinek, jakým se také očesává heřmánek. Nezískáme ovšem takto zboží prvotřídního, poněvadž se při největší opatrnosti trhají i lodyhy. Je tedy nejlepši dáti sbírali úbory jednotlivě dětmi nebo starými lidmi.

Sesbírané úbory se rozloží hned na pytlovinu prostřenou na lískách a suší se v tenkých vrstvách ve stínu. Smějí se baliti, až jsou dokonale usušené, jinak lehce zplesnivějí.

Ze 100 kg čerstvých úborů dostaneme, podle obsahu vody, 25 až 33 kg sušených.

Pytle se musí před odesláním uchovávali na suchém, vzdušném místě. Doporučuje se však odeslati zboží co nejdříve.

Léčebné účinky

Léčebné užití a dávkování

Varování

POZOR!
Bezpečnost použití léčivých i jedovatých rostlin, léčiv, potravinových doplňků a prostředků, léčebných postupů i diagnózu své choroby vždy konzultujte se svým lékařem. Účelem této stránky není podněcovat návštěvníka k samoléčení své nemoci. Kdo se chce léčit, musí vždy, jako uvědomělý občan EU, navštívit svého odborného lékaře. Pouze ten totiž získal vzdělání na fakultě sponzorované farmaceutickým průmyslem a pouze on má úředně schválené oprávnění někoho léčit nebo mu radit ohledně léčení či s čímkoli ohledně zdraví a nemocí. Účelem této stránky je pouze informace o sice fungujících, ale jen pokoutně používaných nebo starých alternativních možnostech léčby a prevence nemocí. Zde uvedené informace tedy rozhodně neslouží jako náhrada za radu vydanou úředně schváleným lékařem.
Provozovatel webu nenese odpovědnost za správnost informací, ani za nedopatření, nesprávný výklad nebo jakákoli nesprávná rozhodnutí učiněná na základě informací zde uvedených. Jedná se zde totiž pouze o soupis získaných informací, které většinou nebyly ověřovány. Protože jednotlivé stránky jsou vytvářeny jako zápisník a soubor seznamů, nemusí se návštěvníkovi jevit vždy zrovna jako uživatelsky přívětivé. Přes výše uvedené, některé ze zde uvedených informací už pomohly alespoň jednomu člověku odhodit berle a přestat se děsit představy zbytku života na invalidním vozíku. A to za ten čas strávený nad stránkami rozhodně stálo :-)
Další informace jsou obsaženy v uvedených zdrojích literatury a na internetu.

Další využití

Pěstování

[3] V kultuře vyžaduje rostlina dosti plodnou, hlubokou a na vápno bohatou půdu, teplou a slunnou polohu a suchý vzduch. Hornatá krajina, vyhovující těmto podmínkám, hodí se pro pěstování lépe než rovina. Někdy je možno zužitkovati i chudé, suché, kamenité a slunné stráně hor a kopců, jež se nehodí k pěstování jiných rostlin užitkových.

К založení kultury je radno opatřiti si semena (plody) divoce rostoucích květin horských a rozsejí se na široko od počátku do poloviny dubna na pečlivě připravené záhony, hráběmi se jen mělce zahrabou. Navrch se dá lehká vrstva suchého listí, nebo 1-1,5 cm vysoká vrstva provlhlé rašeliny. Tato opatření zabrání, aby hlína ztvrdla v kůru, jež by bránila vzrůstu jemných rostlinek.

S počátku je třeba záhon podle potřeby zalévali, neboť semeno potřebuje ke klíčení poměrně hodně vlhka. Nejúčelněji se stříká shora pomocí jemného kropáče, neboť jinak zatlučeme semena příliš hluboko do měkké země. Zaléváme odstálou vodou.

Semena klíčí asi po 4-5 týdnech. Mladé, stříbřitě šedé rostlinky vyvíjejí se nejprve velmi pomalu. V té době musíme odstraňovali se záhonu všechen plevel a starati se o dostatečnou vláhu. V srpnu tvoří již rostliny statné růžice, vysoké 12-15 cm a mohou se rozsaditi.

Pole, určené pro sazeničky, pokud možno obrácené k jihu, zpracuje se časně na jaře nebo již na podzim do hloubky asi 40 cm a pohnojí dosti. Před osázením zkypří se na povrchu a vysadí se nejsilnější rostliny ze záhonu do řádků 50 cm vzdálených na 40 cm od sebe. Nejlépe se vysazuje po vydatném dešti. V dobře zpracované, vlhké půdě zapustí obyčejně rostliny kořeny zcela dobře. Přece však zachází ze 100 přesazených exemplářů 10—30 a musíme proto po 3—4 týdnech vyplniti mezery. Byl-li podzim pěkný a teplý, počne se s výsevem, aby se získal čas ke kultuře, na počátku září a rostliny se přesazují následujícího jara. Vyjma vypletí největšího plevele nemusíme se o kulturu starat.

Rostliny rychle zdivočují. Pole začne kvésti v druhém roce koncem května až počátkem června.

Kultura se okopává dvakrát ročně, a to na jaře a pak na podzim, kdy se celé pole poseče. Mimo to se v letě dvakrát pleje.

Jedna kultura Chrysanthemum cinerariifolium může zůstat přibližně 4 až 6 let. Maximum produkce květů počíná třetím rokem.

Výnos s 1 aru bývá asi 9 kg úborů. Průměrná cena v drogeriích za 1 kg v posledních 10 letech byla 15-20 Kč.

Choroby a škůdci

[3] Tato kopretina je, jak se zdá, velmi odolná vůči nepřátelům rostlinným i zvířecím. Jen mladé rostlinky jsou někdy napadány ponravami, jež ohlodávají kořeny a ničí rostliny. Trvalé sucho snášejí rostliny beze škody. Naproti tomu se zdá, že deštivé počasí v době květu oslabuje schopnost usmrcovali hmyz.

Literatura

[3] Léčivé rostliny (Ph. Mg. Emanuel Senft, Praha 1930), strana 59

Taxonomie

říše Plantae - rostliny
oddělení Magnoliophyta - rostliny krytosemenné
třída Rosopsida - vyšší dvouděložné rostliny
řád Asterales - hvězdnicotvaré
čeleď Asteraceae - hvězdnicovité
rod Chrysanthemum - listopadka

Vědecké názvy

Chrysanthemum cinerariifolium, Pyrethrum cinerariifolium, Tanacetum cinerariifolium

Národní názvy

  Kopretina starčkolistá, řimbaba dalmatská

 

  Dalmatian Pyrethrum, Pyrethrum

 

 

 

 

 

 

 

 

 

  Dalmatinski buhač, dalmatinska hrisantema